Chovanecův poslední zápas: návrat legendy v derby Sparta–Slavia

Jozef Chovanec nastoupil v derby proti Slavii měsíc po svých 35. narozeninách, přestože půl roku předtím ukončil kariéru, přešel do role manažera Sparty a vůbec netrénoval. Sparta tehdy potřebovala vyřešit kritickou situaci v obraně a zároveň před klíčovým zápasem dodat mužstvu klid i sebevědomí.

Nečekaný návrat zkušeného obránce se podařilo utajit až do výkopu. Chovanec nastoupil v základní sestavě, psychologický tah soupeře zaskočil a Sparta zvítězila 1:0 gólem Pavla Nedvěda v 90. minutě. Tento zápas se stal začátkem mimořádného obratu, po němž Sparta vyhrála všech deset zbývajících kol a získala titul o šest bodů před Slavií.

Jozef Chovanec v dresu Sparty

Sparta před derby bojovala o poslední šanci na titul

Za měsíc to bude už 30 let, co Sparta tímhle tahem v derby naprosto paralyzovala (alespoň na začátku) svého odvěkého rivala. Se ztrátou pěti bodů v tabulce totiž před 21. kolem tušila, že je to možná její poslední šance na to, aby zabojovala o titul.

Sparta byla kolo před koncem podzimu pátá, na sešívané hleděla z dálky devítibodového odstupu. Zkraje jara měnila trenéra, když Němce Sundermanna nahradil Jozef Jarabinský, atmosféra byla rozjitřená.

Zvlášť poté, co nový kouč začal unylou domácí remízou s podprůměrným Chebem. V onom duelu se navíc tým dostal do kritické personální situace v obraně.

Tomáš Votava se zranil a Jan Sopko se osmou žlutou kartou vyautoval na dvě další kola. Po říjnovém konci Chovancovy kariéry, jenž se přesunul do role manažera klubu, neměla vzadu téměř na výběr.

Obrana bez řešení a riskantní nápad

Tehdejší majitel Petr Mach s Jarabinským přemýšleli o způsobu, jakým mezery zalátat. Povolat 19letého Tomáše Požára? Nebo úplně nezkušeného Antonína Plachého?

Příliš důležitá role pro takhle nejistý krok. Hráči naopak potřebovali dodat klid. A tak když se manažer Chovanec přišel během tréninku den před před derby podívat na své někdejší parťáky, ukázal boss Mach na něj.

Díky tomu, že v dané sezoně nastoupil, nebylo potřeba žádných administrativních kroků. Prostě si druhý den, rovný měsíc po svých 35. narozeninách, sbalil věci na zápas a jel.

„Manželka si klepala na čelo. Myslela, že jsem se zbláznil. Ovšem rozhodla láska ke klubu, člověk úplně ztratil rozum. Netrénoval jsem, šel jsem do toho bez přípravy,“ vzpomínal Chovanec po letech v rozhovoru pro Radiožurnál.

Tajný návrat v Edenu

Do výkopu střetnutí se povedlo celou akci utajit. Nevěděli o ní ani spoluhráči.

Obránce přijel do Edenu v autobusu s týmem v manažerském obleku, ještě hodinu před zápasem si jako by nic zašel ven na cigaretu s koučem sešívaných Františkem Ciprem.

Když si o chvíli později přečetl Cipro jeho jméno v sestavě, zkoprněl. Jako kdyby teď Sparta vytáhla do boje s Tomášem Rosickým v základní sestavě.

Derby Sparta Slavia stadion Eden

Chovancova aura působila silněji než fyzická připravenost

Psychologický tah účinkoval na soupeře dokonale. Kouč Jarabinský, který nedlouho předtím vedl Slavii, nejlépe tušil, jak rivala citelně zasáhnout.

Chovanec sice přibral na váze, rychlostně proti soupeřům viditelně zaostával, nicméně jeho aura kapitána a vojevůdce měla na jeho tým blahodárný vliv.

Slavii v utkání v podstatě stačilo uhrát remízu a silný kurz směrem titul by udržela. V 90. minutě ji však o ni připravil Pavel Nedvěd, který sice při pokusu o průnik do šestnáctky podklouzl, avšak stihl vstát a míč poslat na druhou stranu k tyči.

V kabině Sparty si podaly kliku nervozita s euforií. Tým v dalším kole rozprášil tehdy třetí Liberec 7:1.

Comeback pokračoval dalších deset kol

Jarabinský stáhl dozadu záložníky Horňáka s Vonáškem a na světě byla tehdy nevídaná a revoluční čtyřčlenná zadní linie, když se ještě všude hrálo na libero. Její součástí byl i Chovanec.

Jeho comeback totiž nakonec nebyl jednorázovou záležitostí. Naopak odehrál všech 10 kol, která scházela do konce sezony, postupně se zlepšoval a proti Hradci dal dokonce gól z penalty.

A co bylo pro ligu nejpodstatnější - Sparta všech 10 utkání vyhrála a vyfoukla Slavii titul. O šest bodů…

MomentUdálost
Před derbySparta řešila personální krizi v obraně a ztrácela na Slavii.
Den před utkánímJozef Chovanec byl nečekaně povolán do základní sestavy.
90. minuta derbyPavel Nedvěd rozhodl zápas gólem na 1:0.
Další koloSparta porazila Liberec 7:1.
Závěr sezonySparta vyhrála všech 10 zbývajících kol a získala titul o šest bodů.

Jozef Chovanec jako sparťanská legenda

Jozef Chovanec (7. 3. 1960) je bývalý reprezentant, legenda pražské Sparty a někdejší trenér české reprezentace. V národním týmu odehrál 52 zápasů a vstřelil čtyři góly, zúčastnil se mistrovství světa 1990 v Itálii, kde československý tým postoupil do čtvrtfinále.

Se Spartou sehrál rekordních 750 utkání a pomohl jí k osmi ligovým titulům a třem vítězstvím v poháru. Další dva ligové tituly získal v PSV Eindhoven.

Jako trenér dovedl Spartu třikrát k mistrovskému titulu a českou reprezentaci k bezchybné kvalifikaci na mistrovství Evropy 2000.

Od mladého hráče ke klubové opoře

Prošel jsem si tím, ale nikdy jsem neměl zásadní problémy se životosprávou ani s nadřízenými a snažil jsem se být normální. Snad mi to vydrželo a snad mi to pomohlo i ve sportovním životě.

Když se zkrátka stal nějaký průšvih, přiznal jsem se k tomu a okolí pochopilo, že se to může stát. Když člověk říká pravdu, vždycky se to vyplatí - a mně se to potvrdilo.

Všechno jsem vnímal přirozeně. Nepamatuji si, že by se tam někdo povyšoval. Stejně jsem se potom choval i já k mladším, když jsem byl starší.

Žádná mazáckost, naopak - spíš jsme od starších cítili podporu. Mladší si jich vážili, měli k nim úctu a respekt.

V roce 1976 Sparta sestoupila a já přišel v roce 1978. Tím, že tam strejda hrál, jsem klub vnímal - viděl jsem je hrát ligu v Trenčíně, Trnavě i Bratislavě.

Už jako patnáctiletý jsem hrál za mládežnické výběry Slovenska, potkávali jsme se i s českými výběry, takže nějaké „laso“ logicky přišlo. Nejprve ze Slovanu Bratislava, pak ze Sparty.

Rozhodnout ale museli rodiče a vybrali Spartu - asi i díky strejdovi. Za to rozhodnutí jim dodnes děkuji.

Historická sestava pražské Sparty

Chovanec a jeho vztah ke Spartě

Na zápase, kdy se tvůj strejda František loučil s kariérou, jsem byl a pamatuji si, že to bylo velké. Jsem moc rád, že jsem ten moment zažil, a hlavně že jsem měl možnost s ním hrát v jednom týmu, což by mě ani ve snu nenapadlo.

I jemu patří dík za moji kariéru, protože se o mě pečlivě staral a v podstatě řídil mé první fotbalové kroky. Zároveň mi nahrazoval rodinu, která byla na Slovensku.

Sparta ale trochu pokulhává. Dříve byla na špici, dnes ji přeskočila Slavia i Plzeň.

Ty kluby jsou hodně snaživé a Sparta si možná neuvědomila, že se ostatní rychle zlepšují. Když jsem tam působil, byla otevřenější směrem ven i k fanouškům, působila upřímněji.

Dnes je všechno víc zahalené a informace se často shánějí těžko. Prohlášení někdy přicházejí pozdě.

Zkušenosti z PSV Eindhoven

Obrovská výzva a velký klub. Škoda, že to nepřišlo dřív. V jednatřiceti letech už jsem byl na sklonku kariéry, ale splnil jsem si sen.

Profesionalismus, vyprodané stadiony, špičkoví spoluhráči - úžasná zkušenost. A nizozemština? Naučil jsem se ji, dokonce jsem v ní dával rozhovory.

Další dva ligové tituly získal Chovanec v PSV Eindhoven. Zahraniční angažmá pro něj představovalo významnou zkušenost na konci hráčské kariéry.

Trenérská etapa a práce s kabinou

Hráči tě velmi rychle přečtou. Poznají, jestli jsi tvrdý nebo mírný. Důležité je také, kdo kabinu vede - lídr dokáže tým hodně ovlivnit.

Najednou jsem musel klukům, se kterými jsem chodil na pivo, vysvětlit, že jsem na druhé straně barikády a že musí respektovat hierarchii.

Díky zkušeným hráčům to kabina zvládla a nakonec jsme vyhráli ligu. Hráčům jsem vždy říkal, že zábava musí mít určitou úroveň a že musí počítat s trestem - finančním, přeřazením nebo vyřazením.

Pomáhalo, že jsme měli skvělou partu a kabina držela pohromadě.

Končil jsem ve Spartě, měli jsme po půlce sezóny náskok asi 13 bodů, takže nebyl důvod odcházet. Předtím jsme hráli Ligu mistrů, sice jsme nepostoupili ze skupiny, ale klub vydělal peníze a mladší hráči nabrali zkušenosti i cenu na přestupovém trhu.

Česká reprezentace a práce s mladými hráči

Když jsem byl trenérem reprezentace, vzal jsem Rosického rovnou a přeskočil jednadvacítku. Když je hráč dobrý, proč ne.

Musíš pracovat s tím, co máš. Chlubíme se, že máme nejvíc účastí hráčů do 21 let na mistrovství Evropy - více než třeba Nizozemsko.

Ale víš proč? Protože nizozemští jednadvacetiletí už často hrají za áčko. U nás musí hráč projít osmnáctkou, jednadvacítkou…

S Ivanem jsme sestavili realizační tým a nastavili spolupráci mezi reprezentacemi. Řešili jsme i osobnostní problémy po Dušanu Uhrinovi - Nedvěd vs. Berger, později Čech vs. Rosický, dnes je to třeba Šik vs. Souček.

Nakonec se nám ale podařilo tým stabilizovat a kvalifikací jsme prošli bez ztráty bodu.

Jan Koller a jeden z Chovancových objevů

Honzu jsem objevil pro reprezentaci a je to výborný člověk. Nejdřív jsme spolu hráli a později jsem ho i trénoval.

Když přišel do Sparty, do béčka, ještě pracoval v bance a počítal drobné - bylo to v roce 1992. Jarabinský ho pak vytáhl do áčka a my využili jeho obrovský potenciál v útoku.

Měli jsme silového útočníka, který dokázal rozhodovat zápasy, a fungovalo to skvěle. Později přestoupil do Lokerenu a já se na něj jel podívat, už jako trenér reprezentace.

Vzal jsem ho do národního týmu, první zápas jsme hráli s Belgií, dal gól a vyhráli jsme. Pak skóroval skoro v každém utkání a jeho kariéra šla prudce nahoru.

Je to krásný příběh, klidně na hollywoodský film.

Od fotbalisty ke komisi rozhodčích

Nešlo o potřebu, ale o poznání fotbalového světa a toho, jak skutečně funguje - tím se pro mě ten kruh uzavřel.

Rozhodčí jsou nedílnou součástí fotbalu. Přiznám se, že ze začátku to pro mě byl šok.

Setkal jsem se s lidmi z úplně jiných profesí - zubaři, policisté, dělníci. Jejich práce se často podceňuje a někdy se do nich zbytečně příliš strefuje.

Na druhou stranu jsem rád, že jsem si tím prošel. Dnes o tom můžu otevřeně mluvit, o věcech, které se staly i nestaly, a dovolím si říct, že mě už máloco překvapí a umím číst mezi řádky.

Proč Chovancův poslední zápas zůstal v paměti

Chovancův návrat proti Slavii nebyl výjimečný pouze tím, že do derby nastoupil hráč, který už ukončil kariéru a působil jako klubový manažer. Síla tohoto okamžiku spočívala také v načasování, utajení a psychologickém účinku na oba týmy.

Sparta řešila zranění, karetní tresty, změnu trenéra i výraznou ztrátu v tabulce. Chovanec přitom neměl fyzickou připravenost odpovídající profesionálnímu hráči, ale jeho zkušenosti, autorita a vztah ke klubu pomohly mužstvu zvládnout zápas, který mohl rozhodnout o celém ligovém ročníku.

Gól Pavla Nedvěda v poslední minutě proměnil odvážný tah v jeden z nejvýraznějších momentů derby. Následných deset vítězství pak ukázalo, že Chovancův poslední zápas nebyl jen symbolickým návratem legendy, ale skutečným zlomem v boji o titul.

tags: #chovanec #posledni #zapas