Florbalové rozchytání brankáře: cvičení, pravidla a testování výkonu

Florbalové rozchytání brankáře má před utkáním především zvýšit jistotu, připravit brankáře na střely z různých směrů a ověřit správné provedení přesunů, reakcí i základních pohybů ve výstroji. Před většinou ligových zápasů není příliš mnoho času na dlouhé rozcvičení. Proto cvičení musí být jednoduchá, ale zároveň komplexní.

Smyslem těchto cvičení je, aby hráči získali před zápasem hlavně jistotu, aby si začali věřit. Cvičení by měly být dostatečně vyzkoušené na tréninku, aby se před zápasem hráči nedohadovali kdo kam půjde a kdo co bude dělat. Rozchytání brankáře proto nemá být náhodným ostřelováním z několika metrů, ale krátkou, promyšlenou a postupně náročnější částí přípravy.

Úloha brankáře a význam rozchytání

Tréninky florbalových brankářů se zaměřují na rozvoj dovedností a schopností specifických pro tuto pozici, včetně správného postoje, přesunů, chytání míčků a celkové techniky. Role brankáře má v každém týmu zcela nezastupitelnou úlohu a jeho výkon ovlivňuje průběh zápasu nejvíce ze všech jednotlivců.

Na tréninku se brankáři zaměří na přesuny - základní postavení, správné provedení a různé varianty. Dále také na cvičení rozvíjející reakce, specifickou kondici a vše další, co je spojené s brankářskými specifiky. V obou případech je pro nás nesmírně důležité dbát na zábavu a individuální přístup.

Jak má rozchytání brankáře probíhat

Před začátkem rozchytání je důležité připravit pohybový aparát a navázat na základní postoj brankáře. Brankář by měl být před měřením i před náročnějšími střelami po dostatečné přípravě pohybového aparátu brankáře na pohybovou činnost a po vhodném rozchytání.

Lze využít jednoduchá cvičení s přihrávkami, střelbou z pohybu, střelami z první, dorážkami i situacemi, při nichž musí brankář reagovat na změnu směru. Zkuste to, určitě je to lepší, než z několika metrů ostřelovat brankáře. Všechna cvičení jsou určena na polovinu hřiště.

Rozcvičení by mělo být předem vyzkoušené. Cvičení by měly být dostatečně vyzkoušené na tréninku, aby se před zápasem hráči nedohadovali kdo kam půjde a kdo co bude dělat. Při samotném rozchytání je vhodné zachovat plynulost a postupně zapojovat více herních situací.

Florbalový brankář při rozchytání

Charakteristika florbalu důležitá pro brankáře

Florbal hrají 2 družstva po 6 hráčích na každé straně, z toho pouze jeden brankář. Cílem hráčů je vstřelit gól do soupeřovi branky a zabránit soupeři, aby získal míček pod kontrolu nebo vstřelil gól. Brankář nemá hokejku, chytá pouze rukama a tělem.

Standardně je to 5 hráčů v poli + 1 brankář. Každý tým může během zápasu neomezeně střídat, na soupisce přitom může mít maximálně 20 hráčů. Brankáři ve florbalu nemohou mít hokejky a jejich výstroj se výrazně odlišuje od běžných hráčů, jejich prostorem je brankoviště.

Ve velkém brankovišti může brankář použít jakoukoliv část těla k zastavení či přihrání míčku. Pokud se brankář dostane mimo velké brankoviště je považován za hráče. Branky jsou 160 cm široké a 115 cm vysoké.

Normální hrací čas je 3 x 20 min se dvěma 10-ti minutovými přestávkami během nichž si družstva vymění strany. Hrací čas je čistý, to znamená, že při přerušení hry se čas zastavuje. Pokud utkání, které musí být rozhodnuto, skončí nerozhodně, hraje se prodloužení, dokud jedno družstvo nevstřelí branku.

Výstroj a podmínky pro kvalitní přípravu

Brankář v plné výstroji absolvuje čtyři přesuny na vzdálenost jednoho metru. Brankář například je povinen chytat v brankářské masce, jako jediný také může mít kalhoty. Brankář v plné výstroji provádí také pohyby rukou a pády ze základního postoje.

Před samotným měřením je nutná vhodná ukázka a samotné vyzkoušení sestavy brankářem. Před provedením testového profilu je nutné brankáře seznámit s pravidly a požadavky na měřenou činnost a prostudovat přiložený manuál k jednotlivým testům.

Testový profil se provádí během soutěžního období, po dostatečné přípravě pohybového aparátu brankáře na pohybovou činnost a po vhodném rozchytání. Data lze zaznamenat i jen z jednoho či dvou testů, snahou je však získat co nejvíc dat.

Rozchytávací cvičení pro brankáře

Rohy

Klasické cvičení - dvě skupiny hráčů v rozích s míčky. První hráč vybíhá bez míčku a nabíhá si k půlící čáře, přihrávku dostává až v okamžiku, kdy je čelem k hráči, který mu přihrává.

Nejprve hráči nabíhají až od půlky, může být doplněno například o otočku s míčkem, následně na střelu z první na vzdálenost basketové trojky a poslední na dorážky na velké brankoviště. Možnou variantou je cvičení, kdy hráči vybíhají od půlky k mantinelu bez míčku, dostávají přihrávku do běhu a následně střílí z maximální rychlosti.

Rohy s narážečkou

Klasické cvičení - dvě skupiny hráčů v rozích s míčky. První hráč vybíhá bez míčku a nabíhá si k půlící čáře, přihrávku dostává až v okamžiku, kdy je čelem k hráči, který mu přihrává.

Hráč si míček rychle zpracuje a přihrává do rohu, ze kterého vybíhal, odtud dostává přihrávku na vzdálenost cca 6 metrů od branky a zakončuje. Brankář při tomto cvičení reaguje na pohyb hráče, změnu směru přihrávky i zakončení z předem známé vzdálenosti.

Pixbo

Cvičení, které dělalo před několika lety švédské Pixbo na Czech Open. Lze ho využít i pro rozchytání brankářů a zároveň pro rozběhání hráčů. Míčky a všichni hráči jsou v jednom rohu.

Z rohu vybíhají postupně dva hráči bez míčku. Nabíhají si obloukem na půlku a dostávají z rohu nahrávku do běhu a zakončují. Hráč, který nahrával okamžitě vybíhá.

Na druhou stranu hřiště cvičení přejde bez přerušení, když dva poslední hráči dostávají nahrávku od prvních dvou hráčů z protějšího rohu. Pokud je hráčů méně než 8, bude vybíhat pouze jeden hráč.

Střelba ze tří

Hráči vybíhají jeden a za druhým a z plné rychlosti střílejí. Postupně se střídají místa, odkud se vybíhá. Lze využít všech pěti bodů pro vhazování, které na jedné polovině hřiště naleznete - tři na půlce, dva v rozích.

Pro brankáře jde o jednoduchý způsob, jak postupně připravit přesuny mezi stranami a střely z různých úhlů. Cvičení lze využít po základním rozběhání a před situacemi s větším množstvím přihrávek.

Future now

Hráči stojí na půlce ve dvou zástupech u mantinelů. Každý hráč má míček. První přihrává na šířku celého hřiště a vybíhá ve směru přihrávky.

Hráč z druhého zástupu mu z první přihrává zpět. Hráč jde do maximální rychlosti a z běhu střílí. Cvičení pokračuje z druhé strany.

Future start

Hráči stojí v půlkruhu cca pouze 6 metrů od brankáře. Rychle za sebou střílejí - přesun brankáře. Po střle se hráči okamžitě otáčejí a sprintují na půlku.

Následně klusem zpět do půlkruhu. Opakovat při rozcvičení 2x - 3x. Toto cvičení je přímo zaměřené na rychlé přesuny brankáře, ale zároveň je třeba zachovat kontrolované tempo a nepřetěžovat brankáře ještě před utkáním.

Espoon

Finský tým Espoon Oilers má variantu střelby ze tří doplněnou o dvě přihrávky. Hráč vybíhá s míčkem z rohu, ale vrací ho zpět.

Pokračuje v pohybu podél matinelu a dostává přihrávku z první zpět. Následně výběh od mantinelu a zakončení. Brankář se připravuje na střelu po pohybu podél mantinelu a na zakončení z výběhu.

Přebíhačka

Čtyři zástupy hráčů. Dva za brankou s míčky, dva na půlce bez míčků. Hráč vybíhá z půlky, dostává z protějšího rohu přihrávku a zakončuje.

Přihrávající hráč se rychlým startem přemíťuje podél matinelu do zástupu na polovině hřiště. Hráč, který zakončoval se zařazuje do řady s míčkem, ze které dostával přihrávku.

Po střele vybíhá hráč z druhého zástupu - přesuny brankáře. Cvičení tak kombinuje střelbu po přihrávce s opakovanými přesuny mezi stranami.

Balrog

Cvičení na přihrávky a rozběhání od švédského Balrogu. Míčky a hráči jsou na půlící čáře, přibližně 10 metrů od mantinelu. Jeden hráč je za brankou, jeden u mantinelu.

Princip cvičení „přihraj a běž“. Hráč z půlky přihrává od půlky na hráče za brankou a běží na jeho místo. Zpoza branky z první přihrávka na nabíhajícího hráče od mantinely, který zakončuje výběhem od mantinelu.

Blixtlas neboli finský zip

Neboli finský zip. Hráči jsou v obou rozích s míčky. Vybíhají na půlku s míčkem, mohou si například narazit o mantinel, zkusit kličky, následně si nabíhají od mantnielu na půlku a střílejí na branakáře.

Princip zipu je zajištěn tím, že se postupně za sebe dostávají hráči z jedné a z druhé strany. Na brankáře nabíhají všichni rovně. Nění to cvičení na přesuny, ale rozběhání o rozchytání brankářů.

2-0

Hráči v obou rozích, míčky pouze v jednom. Hráči vybíhají rychle za sebou na půlku, tam se otáčejí a jedou akci 2-0. Vzdálenost hráčů cca 4-5 metrů.

Cvičení připravuje brankáře na situaci, v níž se na něj pohybují dva útočníci, a zároveň umožňuje hráčům nacvičit načasování přihrávek a zakončení.

2-1

Klasická situace 2:1. Obránce na půlce, dostává přihrávku z jednoho rohu a střelba. Okamžitě jde přihrávka z druhého rohu na přihrávajícího hráče, případně možno zařadit výhoz brankáře místo druhé přihrávky.

Oba útočníci si nabíhají na půlku hřiště a snaží se rychle zakončit přečíslení. Brankář musí reagovat na přihrávku, střelu i změnu poměru mezi útočníky a obráncem.

2-1 na půlce

Další varianta cvičení 2:1, když není dostatek míčků. Jeden z útočník je v rohu, druhý diagonálně na půlce. Obránce na půlce u mantinelu, uprostřed pomyslného trojúhelníku.

Přihrávka jde z rohu na obránce, ten z první dává na šířku celého hřiště. Oba útočníci si nabíhají a snaží se rychle zakončit přečíslení.

Willer

Švýcarský tým SV Willer-Ersigen má jinou variantu cvičení 2:1. Všichni hráči jsou na půlce. Útočníci u mantinelů, obránci na středovém bodě.

Obránce vybíhá, dostává od jednoho útočníka přihrávku a střlí. Následně ji dostává i od druhého, rozehrává na nabíhající si útočíky, kteří se snaží rychle zakončit přečíslení.

2-0 + 2-1

Hráči jsou rozděleny do čtyř skupin. První dva v rozích, druhé dva na půlce u mantinelu. Akci zahajují současně.

Hráči na půlce si přihrají a jdou 2 až 3 nahrávkami situaci 2-0. současně z rohů vybíhá druhá dvojice, která se přihrávkami dostane na půlku, tam dojde k překřížení a jdou situaci 2-1.

Bránícím hráčem se stává jeden z první dvojice. Brankář tak dostává dvě navazující herní situace a musí se rychle přizpůsobit změně počtu hráčů i směru zakončení.

3-2

Poslední cvičení před začátkem zápasu. Míčky v rozích, křídla v rozích. Střední útočník u mantinelu ve čtvrtině hřiště, obránci na půlce u mantinelů.

Postupně dvě diagonální přihrávky na obránce, střelba příklepem. Podél mantinelu roehrává křídlo na nabíhající středního útočníka a všichni tři se vykříží na půlce a akci zakončují 3-2.

Testový profil brankáře

Cílem tohoto testového profilu je na základě získaných dat vytvořit srovnávací tabulky, ve kterých brankář na základě svého výsledku a věku zjistí hodnotnost svého výkonu v porovnání s ostatními brankáři.

Vyhodnocení jednotlivých testů není přímým ukazatelem kvality brankáře, zvlášť vzhledem k originalitě herních situací ve sportovních hrách, ale pouze předpokladem pro brankářskou činnost. Testy proto doplňují herní hodnocení, nenahrazují ho.

Data lze zaznamenat i jen z jednoho či dvou testů, snahou je však získat co nejvíc dat. Záznamový arch pro tři brankáře je uložen na této stránce v barevné a v černobílé verzi.

Brankářské přesuny

Brankář v plné výstroji absolvuje čtyři přesuny na vzdálenost jednoho metru. Není dovoleno provádět přesuny pomocí rukou, ty jsou v upažení povýš pokrčmo. Brankáři se měří čas na desetiny sekundy, za který přesuny zvládne.

Přesun se uznává jako platný, pokud jakákoliv část bližšího kolene přesáhne značku určující uvedenou vzdálenost. Brankář má tři pokusy s nutným intervalem odpočinku minimálně 1 minuta. Zaznamenává se nejlepší dosažený čas.

Měřící stopuje čas a kontroluje, zda brankář přesáhne jednotlivé značky. Zahájení: brankář klečí v základním postoji mezi čarami a přesahuje levým kolenem přes levou čáru a na počítání (4-3-2-1-start) se zahajuje měření.

Pomůcky: stopky, čáry označující hřiště, jeden metr = šířka malého brankoviště, nebo lepící páska. Je nutné, aby brankář prováděl přesuny v prodloužení této označené vzdálenosti kvůli třecím vlastnostem pásky.

Pohyby horních končetin

Brankář v plné výstroji provádí pohyby rukou z upažení pokrčmo povýš do připažení a zpět do upažení pokrčmo povýš. Uvedený cyklus se dělá dvakrát.

Měření se provádí v kleku, celkem třikrát a s dostatečným prostorem pro odpočinek. Zaznamenává se nejlepší dosažený čas. Měřící stopuje měřený čas na desetiny sekundy a kontroluje, zda brankář provedl požadovaný cvik dle pravidel.

Zahájení: brankář na počítání (4-3-2-1-start) zahajuje cvičení v základním postoji. Pomůcky: stopky.

Pády ze základního postoje

Brankář v plné výstroji provádí pády ze základního postoje. Před samotným měřením je nutná vhodná ukázka a samotné vyzkoušení sestavy brankářem.

Sestava cviků: základní postoj - pád do lehu na levý bok se vzpažením - základní postoj - pád do lehu na pravý bok se vzpažením - základní postoj - pád vpřed do lehu na břiše se vzpažením - základní postoj.

Stopuje se čas nutný pro provedení celé sestavy cviků. Celé měření se provádí třikrát s dostatečným prostorem pro odpočinek. Zaznamenává se nejlepší dosažený čas.

Zahájení: brankář na počítání (4-3-2-1-start) zahajuje cvičení v základním postoji. Pomůcky: stopky.

TestProvedeníVyhodnocení
Brankářské přesunyČtyři přesuny na vzdálenost jednoho metruZaznamenává se nejlepší dosažený čas
Pohyby horních končetinDva cykly pohybů rukou v klekuZaznamenává se nejlepší dosažený čas
Pády ze základního postojePády na levý bok, pravý bok a vpředZaznamenává se nejlepší dosažený čas

Pravidla a situace, které ovlivňují rozchytání

Hra na začátku utkání a každé třetiny začíná vhazováním na středovém bodě. Samotnou hru řídí dva rozhodčí, kteří mají rovnocennou autoritu. Hráči ve florbale si mohou nahrávat dozadu či dopředu na jakoukoli vzdálenost bez rozdílu na postavení protihráče.

Vhazování se provádí buď na středovém bodě nebo na nejbližším místě podle pozice míče při přerušení. Míč se vhazuje vždy mezi dva protihráče. Situace vedoucí k vhazování je neúmyslné poškození či zničení míčku, neúmyslné posunutí branky, pokud dojde ke zranění hráče, nebo pokud nastane jakákoliv neobvyklá situace.

Rozehrání provádí družstvo, které se neprovinilo. Rozehrává se v místě, kde míč opustil hrací plochu, 1,5 m od mantinelu. Rozehrávající nemusí čekat až soupeři zaujmou svá postavení.

Volný úder provádí družstvo, které se neprovinilo. Volný úder se provádí v místě přestupku, ale nikdy ne ve vzdálenosti menší než 3,5 m od malého brankoviště. Rozehrávající nemusí čekat až soupeři zaujmou svá postavení.

Trestné střílení bude nařízeno proti družstvu, které se provinilo přestupkem vedoucímu k trestnému střílení. Trestné střílení se provádí ze středového bodu a všichni hráči musí být mimo hrací plochu.

Hráč provádějící trestné střílení musí být neustále v pohybu vpřed. Počet úderů není omezen. Jakmile brankář tečuje míč, hráč provádějící trestné střílení se již nesmí znovu dotknout míče.

Organizace rozcvičení před utkáním

Rozcvičení lze sestavit od jednodušších pohybových cvičení přes střely z pohybu až po herní situace. Na začátku je vhodné využít cvičení, při kterých brankář zná směr zakončení a může se soustředit na základní postoj, práci rukou a přesun.

Následně lze zařadit střely z první, střely po přihrávce, střely z běhu a dorážky. V závěru mohou přijít situace 2-0, 2-1 nebo 3-2. Poslední cvičení před začátkem zápasu je 3-2.

Je vhodné střídat strany a vzdálenosti, aby brankář nebyl připraven pouze na jeden typ zakončení. Zároveň není cílem brankáře unavit, ale připravit ho na pohyb, střely a herní rozhodování.

Na začátku tréninků lze využít několik cvičení, která jsou jednoduchá, ale zároveň komplexní. Smyslem těchto cvičení je, aby hráči získali před zápasem hlavně jistotu, aby si začali věřit.

JAK ROZCHYTAT BRANKÁŘE, aby předvedl luxusní výkon ⭐️ Florbal návod ✌️

Bezpečnost a správné vyhodnocení

Brankářská cvičení je nutné provádět v odpovídající výstroji a po dostatečné přípravě pohybového aparátu. Před samotným měřením je nutná vhodná ukázka a samotné vyzkoušení sestavy brankářem.

Každý test se provádí opakovaně s dostatečným prostorem pro odpočinek. U přesunů je nutný interval odpočinku minimálně 1 minuta. Zaznamenává se nejlepší dosažený čas.

Vyhodnocení jednotlivých testů není přímým ukazatelem kvality brankáře, zvlášť vzhledem k originalitě herních situací ve sportovních hrách, ale pouze předpokladem pro brankářskou činnost. Výsledek je proto třeba chápat jako jednu z informací o pohybových předpokladech brankáře.

Tréninky florbalových brankářů se zaměřují na rozvoj dovedností a schopností specifických pro tuto pozici, včetně správného postoje, přesunů, chytání míčků a celkové techniky. Dále také na cvičení rozvíjející reakce, specifickou kondici a vše další, co je spojené s brankářskými specifiky.

tags: #florbal #rozchytani #brankare