Při přímém kopu staví zeď brankář, který zároveň řídí postavení spoluhráčů před vlastní brankou. Gólman hráče ve zdi posouvá jasnými pokyny, například „doleva“ nebo „doprava“, aby zakryl co největší část branky a ztížil soupeři přímou střelu.
Každý fotbalista to zná. Gólman staví zeď a diriguje hráče před sebou jasnými pokyny: "Doleva, doprava." Grimasy hráčů ve zdi při následném přímém kopu stojí za to!
Jakou úlohu má brankář při stavění zdi
Brankář má při standardní situaci nejlepší přehled o celé brance i o postavení míče. Proto rozhoduje, kolik hráčů do zdi postaví, kde přesně mají stát a jak velkou část prostoru musí pokrýt. Hráči ve zdi pak podle jeho pokynů upravují své postavení.
Zeď má brankáři především pomoci zakrýt část branky před přímou střelou. Gólman si obvykle vybírá místo, odkud bude střelu sledovat, a spoluhráči ve zdi mu mají ponechat co nejmenší možný prostor, kterým by míč mohl projít.
Proč zeď řídí právě gólman
Brankář stojí při přímém kopu za zdí a vidí její postavení z opačné strany. Dokáže proto nejlépe posoudit, jestli hráči pokrývají správný úhel a zda mezi nimi a tyčemi nevznikla mezera. Hráčům v poli může připadat jejich postavení správné, ale z pohledu brankáře může být zeď posunutá příliš doleva nebo doprava.
Gólman zároveň ví, kterou část branky dokáže pokrýt sám. Zeď proto nemusí zakrývat celou branku, ale především prostor, do něhož by se brankář dostával obtížněji. Pokyny „doleva“ a „doprava“ slouží k rychlému posunutí celé zdi ještě před zahráním kopu.
Kolik hráčů může být ve zdi
Počet hráčů ve zdi závisí na vzdálenosti od branky, úhlu přímého kopu, schopnostech střelce a taktice bránícího týmu. Čím blíže je míč brance a čím výhodnější je úhel pro přímou střelu, tím více hráčů může brankář do zdi zařadit.
Naopak u přímého kopu z větší vzdálenosti může být zeď menší, protože brankář má více času reagovat a míč musí překonat delší dráhu. Některé týmy používají početnější zeď také proto, aby soupeři zkomplikovaly rozehrávku nakrátko.
Jak hráči ve zdi stojí
Hráči ve zdi se staví vedle sebe tak, aby mezi nimi nevznikaly mezery. Musí stát dostatečně blízko u sebe, ale zároveň zachovat rovnováhu a být připraveni reagovat na případnou změnu rozehrávky. Jejich hlavním úkolem je zabránit přímé cestě míče do branky.
Hráči se při střele často snaží vyskočit a zablokovat míč ve vzduchu. Přitom musí dávat pozor, aby se nerozběhli příliš brzy, neroztrhli zeď nebo neumožnili střelci využít prostor pod či vedle zdi.
Co může soupeř proti zdi využít
Útočící tým nemusí přímý kop vždy zakončit přímou střelou přes zeď. Může se pokusit o střelu kolem jejího kraje, přehodit zeď technickým kopem nebo rozehrát míč nakrátko. Bránící tým proto nemůže soustředit všechny hráče pouze před míč.
Brankář musí sledovat také pohyb soupeřových hráčů. Ti mohou před zdí clonit, nabíhat do pokutového území nebo se pokusit změnit směr míče tečí. Zeď je tedy pouze jednou částí obrany při standardní situaci.
Nejdůležitější komunikace při přímém kopu
Úspěšné postavení zdi závisí na rychlé a jednoznačné komunikaci. Gólman musí spoluhráčům říct, kam se mají posunout, kolik hráčů má ve zdi zůstat a kdy se mají soustředit na střelu. Hráči zase musí jeho pokyny okamžitě respektovat.
Každé zaváhání může vytvořit prostor pro střelce. Pokud se jeden hráč posune jinam než zbytek zdi, vznikne mezera, kterou může soupeř využít. Právě proto brankáři před přímým kopem často hlasitě dirigují hráče před sebou.
Zeď jako taktický prvek
Zeď není jen skupina hráčů stojících před brankou. Je to taktický prvek, který má ovlivnit rozhodování střelce a současně usnadnit brankáři zákrok. Gólman jejím postavením určuje, jaký prostor soupeři nabídne a jakou část branky bude hlídat sám.
V některých situacích se tým nesnaží pouze zablokovat střelu, ale také zabránit soupeři v rychlé rozehrávce. Hráči ve zdi proto mohou plnit současně obrannou i taktickou úlohu a po rozehrání okamžitě vystoupit proti střelci nebo bránit přihrávce do pokutového území.
Grimasy hráčů ve zdi při následném přímém kopu stojí za to!