Fotbalový rozhodčí: pravidla hry a jeho role během zápasu

Fotbalový rozhodčí řídí utkání, dohlíží na dodržování Pravidel fotbalu, posuzuje herní situace, uděluje osobní tresty a zajišťuje, aby zápas probíhal bezpečně, plynule a v duchu fair play. Hlavní rozhodčí má během utkání plnou pravomoc vynucovat pravidla a spolupracuje s asistenty rozhodčího, případně s videorozhodčím, pokud to pravidla soutěže dovolují.

Rozhodčí musí být nestranný, fyzicky připravený, koncentrovaný a psychicky odolný. Jeho rozhodnutí vycházejí z pravidel a z jeho posouzení konkrétní situace; rozhodnutí týkající se skutečností souvisejících se hrou jsou konečná a hráči, trenéři i ostatní účastníci je musí respektovat.

Co rozhodčí během fotbalového zápasu zajišťuje

Každý zápas kontroluje rozhodčí, který má plnou pravomoc vynucovat Pravidla fotbalu v souvislosti s utkáním. Rozhodčí prosazuje pravidla, řídí utkání ve spolupráci s ostatními členy rozhodcovského týmu, měří čas, vede záznam o utkání a předává příslušným orgánům zápis včetně informací o disciplinárních trestech a dalších událostech před utkáním, během něj i po jeho skončení.

Rozhodčí také dohlíží na správné zahájení a navazování hry. Rozhoduje o tom, kdy se má hra přerušit, kdy může pokračovat a jakým způsobem se po přerušení znovu zahájí.

Postavení rozhodčího v systému pravidel

Pravidla fotbalu jsou základní normou, kterou se řídí všechny soutěže v celém fotbalovém světě, a tedy i v České republice. Nejlepšími znalci pravidel fotbalu však musí být rozhodčí, od kterých se za všech okolností očekává naprostá objektivita, řízení hry v duchu pravidel, ponechání její maximální plynulosti a spádu, dále důraz na zachování sportovního charakteru a krásy této hry, včetně potlačení přehnané tvrdosti.

Rozhodčí má plné právo řešit některé situace tak, jak je viděl on sám, a hráči mají povinnost jeho rozhodnutí respektovat. Pro některé herní situace je rozhodčímu pravidly předem dán přesný postup, zatímco v dalších případech pravidla umožňují rozhodnutí podle jeho vlastního uvážení.

Příprava rozhodčího před utkáním

Rozhodčí musí být uvědoměn o době a místě konání utkání a má se dostavit na hřiště 20-30 minut před zahájením utkání. Utkání má včas zahájit a po jeho skončení oficiálně uzavřít.

Rozhodčí se sami představí kapitánům a vedoucím obou družstev a zapisovateli. Před utkáním si mají prohlédnout hřiště a jeho vytyčení, zkontrolovat, zda výzbroj a výstroj hráčů odpovídá ustanovením pravidel, a objasnit územní pravidla oběma družstvům a jejich vedoucím.

Rozhodčí má před začátkem utkání zkontrolovat také vybavení potřebné k výkonu funkce. Mezi povinné vybavení patří píšťalka, hodinky, červené a žluté karty a zápisník nebo jiný prostředek k vedení záznamu o utkání.

Vzhled a vybavení rozhodčího

Rozhodčí je při utkání oblečen do světle modré košile a tmavě modrých kalhot. Také všechny ostatní součásti výstroje, jako jsou ponožky, čepice, svetr nebo vesta, i taška na míče musejí být tmavě modré.

Pod košilí musí mít rozhodčí oblečené bílé tričko s krátkými rukávy. Rozhodčí musí mít černou sportovní obuv, aby se mohl dobře pohybovat po hřišti, a černý pásek.

Hlavní rozhodčí, který rozhoduje u domácí mety, musí mít černou masku s chráničem krku, přičemž na jeho místě může být použit drátěný chránič, který je součástí masky. Doporučuje se rovněž chránič trupu a chrániče holení.

V moderním fotbale mohou rozhodčí používat také vybavení pro komunikaci s ostatními členy rozhodcovského týmu, například signalizační zařízení, náhlavní soupravy nebo komunikační systémy. Mohou být povolena také zařízení pro sledování fyzické aktivity a tělesné kamery, pokud je dodává pořadatel soutěže a dodržuje příslušná pravidla.

Rozhodcovský tým

Na utkání se obvykle podílí hlavní rozhodčí a asistenti rozhodčího. Hlavní rozhodčí se pohybuje přímo na hrací ploše, zatímco asistenti rozhodčího sledují hru z okrajů hřiště. V některých soutěžích se používá také čtvrtý rozhodčí a videorozhodčí.

Hlavní rozhodčí

Hlavní rozhodčí je odpovědný za průběh utkání. Prosazuje Pravidla fotbalu, rozhoduje o přestupcích, dohlíží na správné navazování hry a přijímá konečná rozhodnutí v situacích, které spadají do jeho pravomoci.

Hlavní rozhodčí je také časoměřičem. Vede záznam o utkání a zajišťuje, aby byly započítány okolnosti, které podle pravidel ovlivňují délku hry, například zdržování, střídání, ošetřování zraněných hráčů nebo přerušení způsobená vnějšími vlivy.

Hlavní rozhodčí rozhoduje o tom, zda byl spáchán přestupek, zda má být nařízen volný kop nebo pokutový kop, zda má být udělena žlutá nebo červená karta a zda má hra pokračovat, nebo být přerušena.

Asistenti rozhodčího

Asistenti rozhodčího pomáhají hlavnímu rozhodčímu s řízením hry. Jejich pozice má být taková, aby mohli co nejlépe posuzovat hru na pomezní čáře, ofsajd a situace v blízkosti jejich strany hřiště.

Mezi jejich povinnosti patří signalizovat, které družstvo bude navazovat hru, když míč opustí hrací plochu, zda má být hráč potrestán za ofsajd, přestupky hráčů v blízkosti asistenta, připravené střídání a případy, kdy brankář při provádění pokutového kopu předčasně opustí brankovou čáru.

Asistenti signalizují také přestupky a provinění hráčů, ke kterým dojde mimo zorné pole hlavního rozhodčího, a přestupky příslušníků družstev mimo hrací plochu. Jestliže rozhodčí již rozhodl, asistent nesmí uplatňovat svůj názor, s výjimkou případů, kdy rozhodčí uděluje nesprávný osobní trest nebo trest uděluje nesprávnému hráči.

Asistent rozhodčího nikdy nesmí projevovat s rozhodnutími rozhodčího nesouhlas nebo nespokojenost. Správně aplikovaná spolupráce rozhodčích minimalizuje chyby při uplatňování pravidel.

Spolupráce mezi rozhodčími

Každý rozhodčí je oprávněn rozhodovat o porušení pravidel po celou dobu utkání při hře i v době, kdy je hra přerušena, až do chvíle, kdy je hra ukončena. Žádný rozhodčí nemůže měnit rozhodnutí jiného rozhodčího ani dávat najevo pochybnosti o tomto rozhodnutí, pokud je rozhodnutí v souladu s povinnostmi rozhodčího vymezenými pravidly.

Rozhodčí se mohou spolu poradit, kdykoliv se jich dotazuje kapitán nebo vedoucí družstva. Konečné rozhodnutí po poradě však přísluší tomu rozhodčímu, jemuž podle pravidel náleží a který si vyžádal názor svého kolegy.

Jestliže asistent vidí, že hlavní rozhodčí přestupek ve svém zorném poli viděl dobře, přestupek nesignalizuje. Pokud rozhodčí situaci viděl, ale ne zcela jednoznačně, může si od asistenta vyžádat pomoc, například prostřednictvím očního kontaktu nebo předem dohodnuté skryté signalizace.

V případě, že k přestupku došlo mimo zorné pole rozhodčího nebo je asistent přesvědčen, že rozhodčí přestupek nemohl vidět, signalizuje jej tzv. zvýrazněnou signalizací, tedy kývavým pohybem zvednutého praporku. Při signalizaci pokutového kopu musí jít vždy o takový přestupek, který by hlavní rozhodčí, kdyby jej viděl, jistě potrestal pokutovým kopem.

Rozhodnutí podle pravidel a podle názoru rozhodčího

Pravidla fotbalu rozlišují situace, ve kterých je rozhodčímu určen přesný postup, a situace, ve kterých musí uplatnit vlastní posouzení. Jestliže například míč přejde pomezní čáru, musí rozhodčí nařídit vhazování ve prospěch některého družstva a jinou alternativu nemá.

V řadě dalších případů však pravidla používají formulaci „podle názoru rozhodčího“. Rozhodčí proto posuzuje například intenzitu kontaktu, bezohlednost zákroku, úmysl, přirozenost pohybu nebo to, zda hráč aktivně ovlivnil hru.

Typickým příkladem je ofsajd. Útočník může být v okamžiku, kdy jeho spoluhráč vystřelí na branku, v prostoru mezi brankářem a posledním obráncem soupeřova družstva, ale v ofsajdu bude jedině v případě, jestliže v okamžiku střely na branku podle názoru rozhodčího aktivně ovlivňoval hru.

Tato míra posuzovací pravomoci je nezbytná, protože každé utkání probíhá v jiných podmínkách. Některé situace mohou z hlediště vypadat odlišně podle úhlu pohledu a i několik zkušených rozhodčích může stejný zákrok hodnotit rozdílně.

Výhoda ve hře

Rozhodčí může nechat hru pokračovat, pokud dojde k přestupku, ale družstvo, proti němuž byl přestupek spáchán, z pokračování hry získá výhodu. Jestliže se očekávaná výhoda neuskuteční okamžitě nebo během několika sekund, rozhodčí přestupek potrestá nebo nařídí opakování příslušného navázání hry.

Uplatňování výhody pomáhá zachovat plynulost utkání. Rozhodčí však musí dbát na to, aby výhoda nevedla k přehlížení závažného přestupku nebo k ohrožení bezpečnosti hráčů.

Přestupky, volné kopy a pokutový kop

Pravidlo 12 se zabývá přestupky a proviněními, herními tresty, jako jsou volné kopy a pokutový kop, i osobními tresty, kterými jsou napomenutí nebo vyloučení.

Rozhodčí nařídí přímý volný kop nebo pokutový kop a případně udělí osobní trest, jestliže se hráč dopustí některého z přestupků způsobem, který je podle názoru rozhodčího nedbalý, bezohledný nebo surový, tedy s použitím nepřiměřené síly.

Faul může spočívat ve strčení, kopnutí, skočení do soupeře, úderu, podražení, kousnutí, držení nebo jiném fyzickém bránění, které není pravidly povoleno. Rozhodčí musí posoudit nejen samotný kontakt, ale také jeho intenzitu, okolnosti a dopad na bezpečnost hráčů.

Pokutový kop je druh trestu, při němž rozhodčí umožní družstvu, proti kterému byl v pokutovém území spáchán přestupek, provést nebráněný kop na soupeřovu branku z pokutové značky.

Žlutá a červená karta

Žlutá karta je osobním trestem za přestupek, který vyžaduje napomenutí. Uděluje se například za nesportovní chování, opakované porušování pravidel, zdržování navázání hry, protesty proti rozhodnutí rozhodčího nebo některé taktické přestupky.

Červená karta znamená vyloučení ze hry. Uděluje se za závažnější prohřešky proti pravidlům, například za surovou hru, násilné chování nebo jiné jednání, které pravidla hodnotí jako důvod k vyloučení.

Rozhodčí při současném spáchání více přestupků potrestá ten nejzávažnější, a to podle uloženého trestu, způsobu navázání hry, fyzické závažnosti a taktického dopadu.

Rozhodčí přijímá disciplinární opatření od okamžiku, kdy vstoupí na hrací plochu k předzápasové kontrole, až do odchodu z hrací plochy po ukončení utkání, včetně poločasové přestávky, prodloužení a případného penaltového rozstřelu.

Chování hráčů a členů realizačních týmů

Hráči ani vedoucí družstev nesmějí používat výroky ponižující nebo napadající soupeře, funkcionáře nebo diváky ani se dopouštět chování, které lze považovat za nesportovní.

Rozhodčí přijímá opatření vůči všem osobám na lavičkách pro náhradníky, vystřídané hráče a funkcionáře, které se nechovají odpovědným způsobem. Podle povahy provinění je může varovat, napomenout nebo vyloučit.

Pokud provinilec na lavičce nemůže být identifikován, obdrží trest trenér, a pokud družstvo trenéra nemá, obdrží trest vedoucí družstva. Lékař nebo jiný člen zdravotnického týmu, který se dopustí přestupku vyžadujícího vyloučení, může na lavičce zůstat, pokud družstvo nemá k dispozici jinou zdravotnickou osobu a jeho přítomnost je nutná k ošetření hráčů.

Vyloučený hráč, vedoucí nebo kouč se musí odebrat přímo do šatny a tam vyčkat do konce utkání nebo alespoň opustit hrací plochu. Pokud vyloučená osoba okamžitě neopustí hřiště nebo pokračuje ve hře, rozhodčí může utkání skrečovat.

Přerušení hry

Rozhodčí může přerušit hru, jestliže je k tomu důvod. Musí ji přerušit, pokud hodlá opustit stanoviště, aby očistil domácí metu nebo splnil jiné povinnosti, které nejsou bezprostředně spojeny s řízením hry.

Rozhodčí přeruší hru také tehdy, když nadhazovač nebo pálkař oprávněně opustí své stanoviště, pokud rozhoduje podle pravidel uvedených pro jiný sport. Rozhodčí nesmí přerušit hru, jakmile nadhazovač zahájí nadhoz, ani během rozehry.

V případě zranění, s výjimkou vážných poranění, která by mohla hráče vystavit nebezpečí, rozhodčí nesmí přerušit hru, dokud není rozehra dokončena. Po přerušení se hráči musejí vrátit na mety, kterých se naposledy správně dotýkali.

Ve fotbale rozhodčí obvykle pokračuje ve hře, pokud je hráč zraněn pouze lehce. Hru přeruší, jestliže je hráč podle jeho názoru vážně zraněn, a zajistí, aby opustil hrací plochu.

Zraněný hráč nemá být ošetřován na hrací ploše. Výjimky se vztahují například na zranění brankáře, srážku brankáře s hráčem v poli, srážku hráčů stejného družstva, vážné zranění, zranění způsobené přestupkem potrestaným kartou nebo situaci, kdy zraněný hráč sám zahrává pokutový kop.

Vnější vliv a bezpečnost

Rozhodčí může utkání přerušit, pozastavit nebo předčasně ukončit kvůli nedostatečnému osvětlení, tmě, zhoršeným povětrnostním podmínkám, nezpůsobilému stavu hrací plochy, neuposlechnutí hráčem nebo funkcionářem, vniknutí obecenstva na hrací plochu nebo hromadným hrubým nesportovním projevům diváků.

Vnějším vlivem se rozumí cizí osoba, zvíře nebo předmět, který se ocitne na hrací ploše. Vnějším vlivem může být také písknutí diváka na píšťalku nebo náhradní míč.

Pokud vnější vliv přímo neovlivní hru, nemusí ji rozhodčí ihned přerušit, ale musí zajistit odstranění překážky při nejbližší možné příležitosti. Pokud vnější vliv hru ovlivní, rozhodčí postupuje podle pravidel pro příslušnou situaci.

Rozhodčí utkání nezahájí nebo jej předčasně ukončí také na úřední zákrok Policie ČR, při úmrtí hráče, funkcionáře, rozhodčího nebo delegáta, při definitivním poklesu počtu hráčů jednoho družstva pod sedm nebo v případě, že družstvo opustí hrací plochu jako projev nesouhlasu s rozhodováním.

Ukončení utkání po inzultaci rozhodčího

Rozhodčí ukončí utkání z důvodu inzultace některého z rozhodčích. Inzultací může být násilné udeření, násilné kopnutí, úmyslné podražení, násilné vrážení nebo cloumání, úmyslné vyražení píšťalky z úst rozhodčího nebo úmyslné prudké udeření rozhodčího míčem či jiným předmětem.

Pouhý pokus o udeření rozhodčího míčem, při kterém míč rozhodčího nezasáhne, nebo plivnutí na rozhodčího se za inzultaci nepovažuje, ale jedná se o projev hrubého nesportovního chování a viník musí být vyloučen.

Signály rozhodčího

Rozhodčí používá píšťalku, hlasové povely a pohyby paží. Jednotné signály umožňují hráčům, trenérům, asistentům i divákům rychle pochopit, jaké rozhodnutí bylo přijato.

Ve fotbale rozhodčí používá píšťalku a gestikulaci především k signalizaci přestupků, volných kopů, pokutových kopů, ofsajdu, autového vhazování, kopu od branky, rohového kopu, výhody, střídání a ukončení poločasu nebo utkání.

Rozhodčí a základní pravidla fotbalu

Fotbal hrají dvě družstva, obvykle po jedenácti hráčích. Jeden hráč každého družstva je brankář. Cílem hry je dosáhnout většího počtu gólů než soupeř.

Branky je dosaženo tehdy, když míč celým svým objemem překročí brankovou čáru mezi brankovými tyčemi a pod břevnem. Branka je uznána pouze v případě, že útočící družstvo předtím neporušilo žádné pravidlo.

Standardní utkání se hraje ve dvou poločasech po pětačtyřiceti minutách. Mezi poločasy bývá patnáctiminutová přestávka. Rozhodčí může poločas prodloužit například kvůli zdržování hry, střídáním, ošetřování nebo jiným přerušením.

Pokud míč celým objemem překročí pomezní nebo brankovou čáru, je ze hry. Ve všech ostatních případech je míč ve hře, pokud rozhodčí hru nepřerušil.

Ofsajd a úloha rozhodčího

Ofsajd patří mezi situace, které vyžadují souhru hlavního rozhodčího a asistentů rozhodčího. Asistent sleduje postavení útočníků při přihrávce nebo doteku spoluhráče a signalizuje, pokud se hráč nachází v ofsajdové pozici a následně aktivně ovlivní hru.

Samotné postavení v ofsajdu ještě nemusí znamenat přestupek. Rozhodující je, zda hráč aktivně zasáhl do hry, ovlivnil soupeře nebo získal výhodu ze svého postavení. Proto je při posuzování ofsajdu důležitý okamžik přihrávky i další vývoj situace.

Videorozhodčí a technologie

Technologie může rozhodčím pomáhat při posuzování některých herních situací. Technologie kontroly brankové čáry spolehlivě odhalí dosažení nebo nedosažení branky.

Videorozhodčí může pomoci pouze v případech jasné a zjevné chyby nebo závažného přehlédnutého incidentu. Týká se to zejména situací gól nebo ne-gól, pokutový kop nebo žádný pokutový kop, přímé červené karty a chybné identifikace hráče.

Videorozhodčí může také pomoci při jasně nesprávně uděleném rohovém kopu, pokud lze rozhodnutí změnit okamžitě a bez zdržení navázání hry, pokud to pravidla soutěže dovolují.

Konečné rozhodnutí vždy přijímá hlavní rozhodčí. Jeho rozhodnutí může vycházet výhradně z informace videorozhodčího nebo z přímého přezkoumání videozáznamu v prostoru pro kontrolu u hřiště.

Videorozhodčí však nenahrazuje hlavního rozhodčího. Jeho úlohou není znovu posuzovat každou spornou situaci, ale zasáhnout pouze tehdy, když došlo k jasné a zjevné chybě nebo k závažnému přehlédnutí, které spadá do povolených kategorií.

Fyzická a psychická připravenost

Rozhodčí musí být dostatečně vybaven fyzicky, vždy maximálně koncentrovaný a psychicky odolný. Musí se pohybovat tak, aby měl co nejlepší výhled na herní situace, a současně nesmí překážet hráčům.

Během jednoho zápasu rozhodčí běžně urazí osm až dvanáct kilometrů. Kardio trénink proto není luxus, ale minimální předpoklad. Nedostatečná fyzická příprava může zhoršit kvalitu rozhodování zejména v posledních minutách, kdy bývá hra nejintenzivnější.

Rozhodčí se pohybuje na úrovni hráčů a jeho výhled mohou komplikovat přebíhající hráči. Často také vzniká více problémových situací na různých místech hrací plochy současně. Proto se rozhodčí mohou dopouštět nechtěných chyb i přes dobrou znalost pravidel a odpovědnou přípravu.

Komunikace a autorita

Rozhodčí musí být pevný, klidný a spravedlivý. Autoritu si nezískává pouze hlasitostí, ale především konzistentním rozhodováním, jasnou komunikací a schopností vysvětlit své jednání v mezích pravidel.

Pokud rozhodčí během utkání toleruje určitý typ kontaktu na jedné straně, musí stejným způsobem posuzovat obdobný kontakt i na straně druhé. Nejednotné uplatňování pravidel vytváří chaos a zvyšuje napětí mezi hráči, trenéry i diváky.

Rozhodčí musí zároveň rozlišovat mezi běžnou reakcí hráče a nesportovním protestem. Za ponižující, útočné nebo opakované projevy může udělit napomenutí, případně hráče nebo člena realizačního týmu vyloučit.

Konečnost rozhodnutí a možnost opravy

Rozhodnutí rozhodčích jsou konečná a nelze protestovat proti rozhodnutí, zda byl odpal dobrý nebo chybný, zda byl běžec aut nebo obsadil metu, zda byl nadhoz dobrý nebo špatný nebo proti rozhodnutí, které závisí na přesnosti pozorování.

Ve fotbale jsou rozhodnutí hlavního rozhodčího týkající se skutečností spojených se hrou, včetně toho, zda byla dosažena branka a jaký je výsledek utkání, konečná.

Rozhodčí nesmí změnit rozhodnutí o navázání hry poté, co byla hra znovu zahájena, ani poté, co signalizoval konec poločasu, opustil hrací plochu nebo utkání ukončil. Výjimky stanovují pravidla pro některé situace spojené s videorozhodčím a chybnou identifikací hráče.

Žádné rozhodnutí rozhodčího nelze změnit, s výjimkou situace, kdy je sám rozhodčí přesvědčen, že nerozhodl v souladu s pravidly a hra ještě nebyla navázána způsobem, který změnu vylučuje.

Odpovědnost rozhodčího

Rozhodčí ani jiný člen rozhodcovského týmu není odpovědný za zranění hráče, funkcionáře nebo diváka, za škodu na majetku ani za jinou újmu, která vznikla nebo mohla vzniknout v souvislosti s rozhodnutím přijatým podle Pravidel fotbalu.

Tato rozhodnutí mohou zahrnovat posouzení způsobilosti hrací plochy a povětrnostních podmínek, rozhodnutí utkání zahájit nebo ukončit, vhodnost míče a vybavení, přerušení nebo nepřerušení hry kvůli divákům, ošetření zraněného hráče nebo přítomnost osob v blízkosti hrací plochy.

Změna rozhodčích během utkání

Během hry nemůže být rozhodčí vyměněn ani se souhlasem obou družstev, ledaže je dále neschopen řídit hru pro zranění nebo onemocnění.

Pokud je hlavní rozhodčí indisponován, může hra podle pravidel pokračovat pod dohledem ostatních členů rozhodcovského týmu až do chvíle, kdy je míč mimo hru, podle organizačních pravidel konkrétní soutěže.

Rozhodčí jako ochránce ducha hry

Rozhodčí neuplatňuje pravidla pouze mechanicky. Pravidla fotbalu vyžadují, aby je uplatňoval nestranně, podle svých nejlepších schopností a možností, ale také v duchu hry, zejména s ohledem na způsob hry a chování hráčů.

Úkolem rozhodčího není přerušovat hru při každém kontaktu, ale současně nesmí připustit nebezpečnou nebo nesportovní hru. Musí hledat rovnováhu mezi plynulostí utkání, spravedlností, bezpečností hráčů a zachováním sportovního charakteru hry.

Fotbalový rozhodčí proto není pouze člověk s píšťalkou a kartami. Je to člen rozhodcovského týmu, který spojuje znalost pravidel, pohybovou připravenost, schopnost rychlého úsudku, komunikaci, psychickou odolnost a odpovědnost za průběh celého utkání.

tags: #fotbal #rozhodci #hra