Plácání po zadku, nevhodné doteky a sexualizující komentáře nejsou neškodnou součástí sportu, pokud s nimi dotyčná osoba nesouhlasí. Rozdíl mezi vzájemným žertem, oslavou a sexuálním obtěžováním spočívá především v souhlasu, okolnostech a postavení zúčastněných.
Události z fotbalu i tenisu ukazují, že sportovkyně čelí různým podobám narušování osobních hranic: od komentářů o jejich těle přes zveřejňování intimních fotografií až po tajné natáčení v šatnách. V některých případech jde o nevkusný vtip, v jiných o závažné porušení soukromí nebo sexuální napadení.
Když divák sáhne na fotbalistu
Vše se odehrálo ve 33. minutě. Ve chvíli, kdy se Ocampos chystal vhodit aut, ho mladý fanoušek domácího Vallecana píchl prstem do hýždí.
Argentinský fotbalista se nejprve na mladíka obořil a poté zavolal rozhodčího. Fanouškovi pak domlouvali i domácí hráči. „Doufám, že se k tomu La Liga postaví stejně vážně jako k rasismu,“ prohlásil Ocampos.
Vedení španělské ligy oznámilo, že fanoušek byl identifikován a případ byl vzhledem k chlapcově věku předán prokuratuře pro mladistvé, informuje agentura APOD.
„Snažil jsem se být v klidu, protože mám dvě dcery a doufám, že jim se něco takového nikdy nestane. Dokážete si představit, co by se dělo, kdyby se tohle stalo při ženském fotbale?“ našel ve své argumentaci další bizarní scénáře Ocampos.
Divákovo chování zkritizoval i trenér Sevilly Quique Sánchez Flores, podle kterého někteří fanoušci nejsou duševně připravení být při zápasech tak blízko hráčům. „Nevím, co se takovým lidem honí v hlavě. Ale když se podíváte na jejich věk, tak z toho mám obavy,“ dodal.
Sevilla v pondělní dohrávce 23. kola La Ligy zvítězila na půdě Raya Vallecana 2:1 a vzdálila se sestupovým příčkám - alespoň na chvíli.
Souhlas rozhoduje i při oslavě
Případ Sáry Bejlek ukázal, jak rychle může být nevinně zamýšlená gratulace vnímána jako překročení hranic. Při proměněném mečbolu jí vypadla raketa z ruky, jako by vyhrála turnaj. Česká tenistka Sára Bejlek přitom v 16 letech ovládla kvalifikaci dospělého US Open.
Na sociálních sítích pak zarezonoval nejen její skvělý výkon, ale i pozápasová oslava s tatínkem a trenérem. Neměří ani 160 centimetrů, v lednu oslavila teprve šestnáctiny, přesto si v New Yorku na prestižním US Open připsala skalpy velkých jmen a protáhla se do hlavní fáze turnaje.
Před Bejlek se v kvalifikaci musela sklonit někdejší světová desítka Kristina Mladenovicová, Australanka Priscilla Honová a naposledy i někdejší britský talent a 38. hráčka žebříčku Heather Watsonová.
„Je to pro mě neskutečný úspěch. Jela jsem si to sem hlavně užít a dostala jsem se do hlavní soutěže. Jsem za to neskutečně ráda," řekla Tenisovému světu Bejlek po postupu.
Její postup byl vzhledem k nízkému věku hodně sledovanou událostí a na sociálních sítích přišlo na přetřes i to, jak s týmem výhru slavila. „Nechutné, vždyť jí je 16 let," pohoršovala se jedna z tenisových fanynek u videa, na kterém ji dva pánové z týmu při gratulaci poplácávají po zadku.
Marné byly argumenty některých českých fandů, že prvním z gratulantů byl tatínek české tenistky. „To mi přijde snad ještě horší," zněla jedna z odpovědí.
Hráčka z Hrušovan nad Jevišovkou si každopádně úspěch náležitě užila a dokázala se odměnit po svém. „Za postup jsem se původně chtěla odměnit návštěvou české restaurace a tatarákem, ale ta už bude mít asi zavřeno. Takže to asi bude pizza na pokoj," prohlásila.
Na dálku jí fandili i její blízcí v jihomoravském rodišti. Teď jí budou držet palce v těžké bitvě prvního kola. Los jí totiž jako první grandslamovou soupeřku určil Rusku Ljudmilu Samsonovovou, která vyhrála na americké šňůře dva turnaje v řadě.
Noční utkání Sáry Bejlek ve finále kvaldy US Open sledovali i lidé v Hrušovanech nad Jevišovkou. Tedy místě, odkud Sára pochází. Fandění se vyplatilo. V pondělí večer čeká mladou Češku premiéra v hlavní fázi seniorského GS.
Ženský fotbal mezi stereotypy a skutečným násilím
„Na ženském fotbalu se mi líbí… výměna dresů,“ vtipkují fanoušci v hospodě. Pro reprezentantku Janu Žufánkovou a její spoluhráčky ale podobné narážky dostaly mrazivý rozměr.
Když se zjistilo, že je jejich trenér tajně natáčel nahé v šatně klubu Slovácko. V nové epizodě podcastu Hlas Heroine mluví útočnice Slavie o tom, jak trenér zradil její důvěru, o nečinnosti klubu i o tom, proč jí jako malé holce zakázali v kostele ministrovat.
„Bylo by to krásné, kdyby se vůbec neřešilo, jestli fotbal hrají holky nebo kluci, kdyby to byl prostě jenom fotbal,“ říká útočnice pražské Slavie Jana Žufánková v podcastu Hlas Heroine.
Když v jedné ze scén nové dokusérie Bohyně Slavie vtipkuje náhodný fanoušek v hospodě o výměně dresů v ženském fotbale, je to přesně ten typ hořkého, rádoby vtipného stereotypu, který musí české fotbalistky neustále vytěsňovat.
Jenže pro útočnici Janu Žufánkovou a její bývalé spoluhráčky ze Slovácka dostaly tyto řeči o „svlékání“ děsivý rozměr. Jejich tehdejší trenér Petr Vlachovský je totiž tajně natáčel nahé v šatně i ve sprchách.
„My jsme byly nejvíc v šoku z toho, že jsme se několikrát do té kamery i dívaly. Vůbec jsme neměly ponětí o tom, že něco v té kopačce bylo schované. On odešel z kabiny, my jsme se tam začaly převlékat a takhle on různě ty záběry pořizoval,“ popisuje Jana momenty, které ji zasáhly.
To, že i její záběry jsou součástí této kauzy, zjistila navíc právě v době, kdy přestupovala do svého vysněného týmu, do pražské Slavie. Byly to nejtěžší měsíce její kariéry.
Odpovědnost klubu a ochrana hráček
Zarážející je reakce okolí, ale i celého systému. Zatímco od hráček očekáváme špičkové výsledky a postupy na šampionáty, ve chvíli krize podpora nepřišla.
„Můj bývalý tým Slovácko se k tomu nevyjádřil, nevydali žádnou omluvu. Za mě je to útěk před zodpovědností,“ říká Jana.
Oporu našla jen ve spoluhráčkách, ze strany klubu ani velkých sportovních asociací nikoliv. Tento rozpor je přitom pro české sportovní prostředí symptomatický.
Jana Žufánková dnes o své trpké zkušenosti mluví hlavně proto, aby se podobné věci v budoucnu neopakovaly a aby oběti zneužívání nemusely mlčet.
„Je důležité o tom mluvit a to je asi teď ta jediná cesta. Promluvit a říct, že to není v pořádku. Že není moje vina to, co mi bylo spáchané. Bohužel se to děje a nemluví se o tom dostatečně,“ vysvětluje hráčka, jejíž příběh ukazuje, že ty největší bitvy se občas odehrávají nejen na trávníku, ale i v klubových kancelářích.
Předsudky, které začínají mimo hřiště
Boj s předsudky Janu provází od dětství. Paradoxně ji totiž k fotbalu dovedlo odmítnutí v kostele, kde jí jako dívce zakázali ministrovat.
„Náš kněz nechtěl, aby u oltáře sloužila holka. Většina farářů byla spíš zdrženlivějších a konzervativních, říkali, že neví, co by tomu řekli lidi,“ vzpomíná.
Ovšem právě přes kamarády, kteří u oltáře sloužit směli, a po ministrantských schůzkách si šli zakopat, se dostala k fotbalu. Na jednom ze setkání si jejího talentu všiml trenér TJ Buchlovice.
Na hřišti dodnes naráží na zbytečné bariéry: „Co ve mně vždycky nejvíc vře, je, když slyším i od lidí z fotbalového prostředí narážky, že holky, co mají krátké vlasy, jsou kluci. Přijde mi, že neexistuje žádná zlatá střední cesta, kdy bychom se zavděčily všem.“
Od plácání jako zábavy k sexualizaci sportu
Objevily se také pokusy proměnit plácání přes zadek v atrakci, která má být prezentována jako zábava. Sexy holky soutěžily v plácání se přes zadek 2.
Která z dívek má nejlepší ránu a která nejlepší zadek? Rusko je fakt divná země. Na jednu stranu se zde kradou padesátitunové mosty nebo skáče bez oblečení do zamrzlých jezer, na tu druhou pak ale uspořádají holčičí turnaj v plácání se přes zadek a vše je zase dobrý.
Každopádně turnaj v plácání se přes zadek vznikl jako parodie na oficiální ruské fackovací soutěže a níže najdete video, které tuto roztomilou disciplínu zachycuje v celé své kráse.
Máte tu hezké holky, ještě hezčí zadky a trochu lehkého plácání (mohly se do toho holky trochu víc opřít), takže vlastně všechno důležité k tomu, abyste měli divácky atraktivní sport.
Koneckonců diváci jsou v tomhle případě i samotnými vítězi, jak totiž uvidíte na videu, tenhle turnaj zjevně nemá vítězů ani poražených.
Lada, Marek dávají na zadek Markétě... :D
Fotografie, sociální sítě a poškození pověsti
Fotbalistky nizozemského klubu SVF Cothen se na společném výletě pořádně odvázaly a na místní hasičské stanici stáhly kalhoty a vystavily obnažené zadečky.
Reagovaly tak na dvacet let staré výroky slavného krajana Ruuda Gullita o sexy fotbalu, které si vyložily po svém. Prezident klubu teď ale zuří a hvězda klubu se musela omlouvat.
Rozverné chování hráček vůbec nepotěšilo šéfa klubu. „Každý teď musí vědět, co naše holky vyváděly,“ mračil se šéf klubu Kees Mocking.
„Chápu, byly v dobré náladě a nechaly si udělat nahaté fotky. Tím, že je zveřejnily, ale rozhodně neudělaly klubu dobrou reklamu. Něco takového už se nesmí opakovat,“ hřímal poté, co se pikantní fotky začaly kvapem šířit po internetu.
Podle Mockinga je z toho prý většina ostatních hráček klubu „naprosto šokovaná.“ Provinilé fotbalistky to tak dramaticky nevidí.
„Zažily jsme báječný večer. Smály jsme se a skvěle se bavily. Ale asi to nebylo úplně moudré. Trochu jsme podcenily sílu sociálních sítí,“ řekla hvězda klubu Anouk Voogdová.
Hvězdný Ruud Gullit poukazoval před dvaceti lety svými slovy o „sexy fotbale“ na týmy, které hrají atraktivní útočný fotbal, na který se dobře dívá.
Soukromí v šatně není zábava
Rozdíl mezi zveřejněnou fotografií z večírku a tajným natáčením v šatně spočívá v souhlasu a v narušení soukromí. Veřejná debata o sexualizaci sportovkyň proto nemůže směšovat dobrovolné vystupování před kamerou s pořizováním záběrů bez vědomí natáčených.
V případě hráček Slovácka šlo o situaci, v níž trenér zneužil důvěru osob, které mu byly profesně podřízené. „My jsme byly nejvíc v šoku z toho, že jsme se několikrát do té kamery i dívaly. Vůbec jsme neměly ponětí o tom, že něco v té kopačce bylo schované.“
Takové případy mají dopad nejen na samotné oběti, ale také na atmosféru v týmu, pocit bezpečí a ochotu sportovkyň svěřit se institucím. Oporu našla jen ve spoluhráčkách, ze strany klubu ani velkých sportovních asociací nikoliv.
Polibek bez souhlasu a právní hranice
Jedním z nejvýraznějších případů ve fotbale se stal incident po vítězství španělských fotbalistek na mistrovství světa. Vinný ze sexuálního napadení, ovšem z vyvíjeného nátlaku nakonec ne.
Bývalého předsedu španělského fotbalového svazu Luise Rubialese shledal nejvyšší soud v zemi vinným, že při ceremoniálu po triumfu na mistrovství světa v Austrálii v roce 2023 políbil hráčku Jenni Hermosovou bez jejího souhlasu.
Sedmačtyřicetiletému funkcionáři uložil za sexuální napadení zaplatit pokutu 10 800 eur (271 000 korun). Proces trval zhruba dva týdny.
Státní zástupce požadoval pro Rubialese trest dva a půl roku vězení. Ten okamžitě oznámil, že se odvolá. „Budu dál bojovat,“ řekl agentuře Reuters.
Incident se odehrál v srpnu 2023 po vítězství španělských fotbalistek ve finále MS v Sydney. Rubiales při slavnostním vyhlášení a předávání medailí políbil kapitánku Hermosovou na ústa, čímž ve Španělsku rozpoutal skandál.
Hráčka poté oproti funkcionářově argumentaci tvrdila, že s polibkem nesouhlasila, a podala trestní oznámení. Soud zároveň Rubialesovi uložil na dobu jednoho roku zákaz přiblížit se k Hermosové na vzdálenost menší než 200 metrů a komunikovat s ní.
Kromě sexuálního napadení byl obviněn i z nátlaku na Hermosovou, aby ho veřejně podpořila, když se proti němu kvůli polibku zvedla vlna kritiky. V tomto případě ho soud vinným neshledal.
Rubiales kvůli aféře odstoupil z funkce svazového šéfa a navíc od FIFA dostal tříletý zákaz působení ve fotbale. Disciplinární komise ho vyšetřovala kvůli nevhodnému chování a poškození dobrého jména fotbalu i FIFA.
Co tyto případy spojuje
- Souhlas: Dotek, polibek ani zveřejnění intimního obsahu nelze považovat za přijatelné pouze proto, že je někdo vydává za vtip nebo oslavu.
- Osobní hranice: Hráčka nebo hráč mají právo rozhodnout, kdo se jich dotkne a jakým způsobem.
- Věk a postavení: Zvláštní pozornost vyžadují situace, do nichž jsou zapojeny nezletilé sportovkyně nebo osoby v podřízeném postavení.
- Prostředí: Šatny, sprchy a týmové prostory mají být bezpečným místem, nikoli prostorem pro tajné nahrávání.
- Odpovědnost institucí: Kluby a sportovní organizace musí na překročení hranic reagovat, místo aby je zlehčovaly nebo přehlížely.
- Veřejný kontext: Komentáře o těle fotbalistek přispívají k prostředí, v němž se sportovní výkon posuzuje podle vzhledu.
Ty největší bitvy se občas odehrávají nejen na trávníku, ale i v klubových kancelářích. „Je důležité o tom mluvit a to je asi teď ta jediná cesta. Promluvit a říct, že to není v pořádku. Že není moje vina to, co mi bylo spáchané.“
tags: #fotbaliste #placani #po #zadku