Na kometě je český barevný film, který v roce 1970 natočil režisér Karel Zeman podle románu Julese Verna, přičemž hudbu k němu složil Luboš Fišer. Film vypráví fantastický příběh lidí, kteří byli na sklonku minulého století odtrženi s kouskem pevniny od Země a kometou strženi do vesmíru.
Český barevný film Na kometě (pracovní název Archa pana Servadaca) natočil režisér Karel Zeman svou nenapodobitelnou technikou kombinace trikového a hraného jilmu podle románu Julese Verna. Je to příběh z neskutečného světa, příběh, v němž se autoři snažili humornou formou vyjádřit neutuchající touhu člověka po ideálu spravedlnosti.
Film Na kometě a jeho příběh
Vypráví v něm fantastický příběh lidi, kteří byli na sklonku minulého století odtrženi s kouskem pevniny od Země a kometou strženi do vesmíru. Naivní příměr společnosti na letící kometě posloužil autorům ke konstatování, že ,od skutečnosti k ideálu vždy vedla, vede a povede složitá a klopotná cesta'.
Po výtvarné stránce je film postaven podle scénáristické explikace neskutečný podobně jako dřívější Zemanovy filmy na dobové rytině, která je však tentokrát kombinována s barvou. V hereckém obsazení se setkáváme s řadou populárních umělců v čele se sličnou Magdou Vášáryovou, někdejší nezapomenutelnou Marketou Lazarovou.
Filmová technika: Triková fotografie.
Základní údaje o filmu
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Název | Na kometě |
| Pracovní název | Archa pana Servadaca |
| Režie | Karel ZEMAN |
| Rok výroby | 1970 |
| Země původu | Československo |
| Předloha | Jules Verne |
| Hudba | Luboš Fišer |
| Technika | Triková fotografie |
Na kometě [film]. Režie Karel ZEMAN. Československo, 1970. Autor předlohy: Jules Verne.
Luboš Fišer jako filmový skladatel
Luboš Fišer patří k několika málo skladatelům, kteří se dokázali prosadit do povědomí širší hudební veřejnosti. Stalo se tak díky jeho televizní a filmové hudbě, která čítá přes tři sta partitur.
Především však jeho koncertní tvorba je oblastí, ve které vytvořil nejcennější díla. U nás je Luboš Fišer, mj. též držitel dvou Českých lvů, milovaný také jako autor hudby filmové a televizní, z níž jsme premiérovali hudebně-obrazové svity Sinfonia Fišeriana I. (2015) a Sinfonia Fišeriana II. (2023), které se dočkaly uvedení i na dalších festivalech.
Možná si ještě mnozí vzpomenete na cituplnou hudbu k Babičce, Zlatým úhořům, dramatickou k Morgianě, burleskní ke Slaměnému klobouku či Adéle, která ještě nevečeřela…
Ačkoli svou hudbou rozdal tolik radosti a hlubokých zážitků, zemřel bohužel v ústraní a předčasně. V třiašedesáti letech - jako Antonín Dvořák…
Fišerova hudební cesta
Začal komponovat ve třídě Emila Hlobila a jeho první skladby se orientovaly k neoklasicismu (např. 1. klavírní sonáta z roku 1955 nebo 1. symfonie, se kterou absolvoval konzervatoř v roce 1956). Pod Hlobilovým vedením poté pokračoval i na hudební fakultě AMU v letech 1956-1960.
V této době vznikla například známá Sonáta "Ruce" pro housle a klavír. Šedesátá léta znamenají ve Fišerově vývoji přelom, neboť se podobně jako řada jiných skladatelů seznamuje s kompozičními postupy tzv. Nové hudby a do svého hudebního jazyka integruje prvky seriálního myšlení a aleatoriky.
Pro Fišerovu hudbu je charakteristická výrazná kontrastnost dílčích úseků skladeb a tíhnutí k co nejstručnějšímu způsobu vyjádření. Typickým příkladem je jeho osm jednovětých klavírních sonát.
Koncertní tvorba a významná díla
Skladba Patnáct listů podle Dürerovy Apokalypsy z roku 1965, která získala první cenu na Mezinárodní skladatelské tribuně UNESCO v Paříži, patří k nejvýznamnějším českým skladbám tohoto druhu. K dalším patří Symfonická freska (1962-1963), Reliéf pro varhany (1964) nebo Caprichos pro dva sbory (1966) ad.
Z dalších skladeb vyniká Double pro komorní orchestr (1969), Crux pro housle, tympány a zvony (1970), Dialog pro trubku a varhany (1996) nebo vokálně-instrumentální skladby Vánoční (1969), Nářek nad zkázou města Ur (1970) , Sbohem, lásko (1988) ad.
Jeho tvorba získala celou řadu internacionálních ocenění, např. již v roce 1965 první cenu na skladatelské tribuně UNESCO v Paříži (15 listů podle Dürerovy Apokalypsy), v témže roce hlavní cenu v Monte Carlu (hudba k Moskalykovu dramatu Modlitba za Kateřinu Horowitzovou), Prix Italia 1969 za Bludiště moci Petra Weigla, či v roce 1985 rovněž 1. cenu v Salcburku za Jirešovu televizní operu Věčný Faust.
Filmová a televizní hudba
Stalo se tak díky jeho televizní a filmové hudbě, která čítá přes tři sta partitur. Hudba: Luboš Fišer.
30. září 1935, právě před devadesáti lety, se v Praze narodil skladatel Luboš Fišer. V 90. letech Fišer založil spolu s duchovně spřízněnými autory Sylvií Bodorovou, Otmarem Máchou a Zdeňkem Lukášem skladatelskou skupinu Quattro.
V roce 1965 získal první cenu na skladatelské tribuně UNESCO v Paříži za 15 listů podle Dürerovy Apokalypsy, v témže roce hlavní cenu v Monte Carlu za hudbu k Moskalykovu dramatu Modlitba za Kateřinu Horowitzovou, Prix Italia 1969 za Bludiště moci Petra Weigla a v roce 1985 rovněž 1. cenu v Salcburku za Jirešovu televizní operu Věčný Faust.
Tvůrčí tým filmu
| Funkce | Jméno |
|---|---|
| Režie | Karel ZEMAN |
| Literární scénář | Jan Procházka |
| Literární scénář | Karel Zeman |
| Výtvarník | Karel Zeman |
| Hudba | Luboš Fišer |
| Kamera | Rudolf Stahl ml. |
| Triková kamera | Bohuslav Pikhart |
| Architekt | Zdeněk Ostrčil |
| Architekt | Jiří Hlupý |
| Kostýmy | Jan Kropáček |
| Střihač | Josef Valušiak |
| Pomocný režisér | Milan Vácha |
| Asistent | František Krčmář |
| Asistent | Arnošt Kupčík |
| Asistent | Josef Zeman |
| Asistent | Jaroslav Bařinka |
| Vedoucí produkce/Vedoucí výroby | Vladimír Vojta |
| Vedoucí produkce/Vedoucí výroby | Zdeněk Stibor |
| Zástupce vedoucího produkce/Zástupce vedoucího výroby | Luděk Marold |
| Zástupce vedoucího produkce/Zástupce vedoucího výroby | Milana Melcerová |
Hudební katalog Luboše Fišera
Fišerova tvorba zahrnuje orchestrální, komorní, vokální, scénická i filmová díla. Skladba Patnáct listů podle Dürerovy apokalypsy je uvedena jako skladba pro orchestr a v katalogu je spojena s rokem vytvoření 1966.
| Skladba | Obsazení nebo forma | Rok vytvoření |
|---|---|---|
| 15 listů podle Dürerovy apokalypsy | Skladba pro orchestr | 1966 |
| Komorní koncert pro klavír a dechový orchestr | Koncertní skladba | 1964 |
| Lancelot | Komorní opera | 1960 |
| Albert Einstein | Portrét pro varhany a orchestr | |
| Amoroso | Pro housle a klavír | |
| Caprichos | Pro komorní sbor a smíšený sbor | |
| Concerto per Galileo Galilei | Pro smyčce | |
| Crux | Pro sólové housle, tympány a zvony | |
| Dialog | Pro trubku a klavír | |
| Dialog | Pro trubku a varhany | |
| Double | Pro orchestr | |
| Fašank | Pro dětský sbor a klavír na texty moravské lidové poezie | |
| Hommage a E. A. Poe | Pro flétny a bicí | |
| Impromptu | Pro klarinet a klavír | |
| Istanu | Pro recitaci, flétnu a bicí (4 hráči) | |
| Komorní koncert pro klavír a orchestr | Koncertní skladba | |
| Koncert pro housle a orchestr | Koncertní skladba | |
| Koncert pro klavír a orchestr | Koncertní skladba | |
| Koncert pro dva klavíry a orchestr | Koncertní skladba | |
| Lament | Pro komorní orchestr |
V 90. letech založil spolu se Sylvií Bodorovou, Otomarem Máchou a Zdeňkem Lukášem skladatelskou skupinu Quattro.