Je házení mincí do studen znehodnocováním měny?

Házení mincí do studen, kašen a fontán samo o sobě neznamená znehodnocování měny v ekonomickém smyslu, protože mince tím obvykle nepřestává být zákonným platidlem. Znehodnocení však může nastat prakticky: mince se nedostane do oběhu, může ucpat odtok, znečistit vodu nebo se stát předmětem krádeže.

Házení mincí do vody má především náboženský, symbolický a pověrčivý původ. Předpokládá se, že lidé podle pověry hodili své peníze jako oběť bohům, aby je mohli požádat o čistou vodu. Je to z doby, kdy se začaly veřejné studny či fontány objevovat ve městech a čistá voda byla vzácná.

Proč lidé házejí mince do studen a fontán

Z toho později vzniklo, že lidé, kteří využívali vodu z těchto zdrojů, děkovali nejen bohům, ale i je požádali o dobré zdraví, úspěšnou sklizeň nebo štěstí a jmění atd. Předhození dárků bohům je prastará praxe, která byla obvykle určena k uklidnění rozzlobených bohů nebo k tomu, aby sloužily jako žádost nebo modlitba.

Tam, kde byla k dispozici čistá voda, mnoho raných evropských kmenů věřilo, že takové oblasti jsou darem od bohů. Není bez zajímavosti, že u kašen a fontán se často nachází malá socha, které je vlastně přeměňuje v typ svatyně kde voda má léčivé účinky, takže někteří místo mincí házejí knoflíkem (oblečení prý nese chorobu), aby byli uzdraveni.

Mohly mince vodu dříve pomáhat čistit?

Existuje teorie, že házení stříbra nebo někdy mědi do úložiště vody mělo určité výhody, když metody čištění vody byly nedostatečné a teorie zárodků nebyla pochopena. Lidé možná nechtěně pomáhali čistit vodu.

Tento možný účinek ale nelze zaměňovat s dnešními pravidly pro ochranu vody. Mince mohou být znečištěné, mohou narušit provoz fontány a jejich přítomnost ve vodním systému nemusí být žádoucí.

Je házení mincí do vody dovoleno?

Neexistuje jedno univerzální pravidlo platné pro všechny studny, kašny a fontány. Pravidla? a) Zda je to pravidlo či spíš pověra, co se může stát podle toho, kolik hodíte mincí, nebo zda stojíte čelem či zadem k vodě.

Někde je zakázané házet do kašny mince kvůli ucpání odtoku, návštěvníci zákaz nedodržují. U některých fontán jsou nainstalované kamery, protože se najdou jedinci, kteří se rádi obohacuji ze peněz druhých. Fontány se pravidelně čistí.

Prakticky tedy záleží na pravidlech konkrétního místa. Pokud je u studny nebo fontány zákaz vhazování předmětů, jeho porušení není jen otázkou pověry, ale také otázkou pořádku, bezpečnosti a ochrany zařízení.

Co se s mincemi po vyčištění fontány děje

Nejznámější "kouzelná studánka" je u římské fontány di Trevi, která patří k nejstarším na světě. Fontána di Trevi se každý den na jednu hodinu vypíná a mince v vybírá římskokatolická Charita, která jimi platí za jídlo ípro chudé a hradí přístřeší pro nemocné AIDS.

Mince je třeba vyčistit, roztřídit do různých nominálních hodnot a předat do banky. V takovém případě se peníze mohou vrátit do hospodářského oběhu, případně jsou použity na charitativní účely.

Rozdíl mezi znehodnocením měny a vyřazením mince z oběhu

Měna se znehodnocuje zejména tehdy, když klesá kupní síla peněz nebo když se narušuje jejich funkce prostředku směny. Jednotlivá mince hozená do studny tento proces nezpůsobuje.

Každá mince má současně početní a hodnotový význam. Prostředí mince dává dítěti zkušenost s rozdílem mezi počtem a hodnotou. Pětikoruna má větší hodnotu než tři korunové mince, kterých je více.

V obchodě dává máma prodavačce na dlani dvě mince: korunovou a dvoukorunovou. Říká: „Tady jsou tři koruny“. Její syn sedící v nákupním vozíku protestuje: „Dvě!“ Moudrá máma vymění dvoukorunu a podává prodavačce tři korunové mince. Tentokrát je syn spokojen.

Hoch zná číslo jako počet, ale zatím ne jako hodnotu. Tento rozdíl ukazuje, že ztráta několika mincí ve fontáně neznamená automaticky znehodnocení celé měny, ale pouze dočasné vyřazení konkrétních peněz z běžného používání.

Jak velký význam má jedna mince

V běžném životě má jedna mince malou hodnotu, ale při velkém počtu vhozených mincí se celková částka může výrazně zvýšit. Proto se fontány pravidelně vyprazdňují a mince se následně čistí a třídí.

Pokud jsou mince po vyzvednutí předány do banky nebo využity na charitativní účely, nejde o jejich definitivní zničení. Z ekonomického hlediska jsou pouze dočasně vyjmuty z oběhu nebo převedeny na jiný účel.

Je házení mincí spravedlivé?

Házení mincí představoval po mnoho let spravedlivý způsob volby mezi dvěma možnostmi, a rozšířil se do celé řady společenských odvětví, od sportu přes volby až po rozhodování o tom, kdo si sní poslední koláček z talíře.

Náhodnost toho hodu byla v průběhu let mnohokrát testována, avšak lidé neměli sebemenší důvod pochybovat o tom, že tento jednoduchý proces prakticky není jak ošálit. Skupina vědců z předních evropských institucí se spojila v honbě za tajemstvím na první pohled randomizovaného jevu - hodu mincí.

Jejich závěry tak potvrdily původní spekulace o tom, že hozené mince mají vyšší pravděpodobnost přistání v takové pozici, ze které byly vyhozeny do vzduchu. Výchozí poloha mince tedy může mít na výsledek určitý vliv.

Co zjistily studie o hodu mincí

V roce 2007 se trojice vědců rozhodla podrobit hod mincí detailnímu průzkumu. Výsledkem byla poměrně rozsáhlá studie popisující jednotlivé fyzikální jevy, které během pohybu mince vzduchem i při následném dopadu na povrch probíhají.

Autoři práce se však zaměřovali spíše na rozbor pravděpodobnosti toho, zda se peníz ve výsledku zastaví na straně panny nebo orla, a nebrali tak v potaz výchozí pozici mince, jelikož této proměnné přisuzovali pouze minimální význam.

Na tuto původní práci se však rozhodla navázat nová studie, která přinesla další zajímavé poznatky. Experimentu se zúčastnilo celkem 48 lidí, kteří házeli mincemi raženými ve 46 zemích světa, aby tak byl eliminován prvek zkreslení designu, který může mít na výsledek pokusu vliv.

Celkem bylo provedeno 350 757 hodů, a při každém z nich si účastníci výzkumu zaznamenali počáteční a konečnou polohu mince. Závěrem experimentu pak bylo, že mince dopadla na stejnou stranu v 50,8 % případů.

Tím se potvrdily závěry studie z roku 2007, která vliv počáteční polohy odhadovala na zhruba jedno procento. Drobné nuance v procentuálním výsledku pak byly pozorovány i mezi jednotlivci, což značí, že ne každý účastník průzkumu házel mincemi stejně.

Proč může být malá odchylka významná

Vědci si tak potvrdili tvrzení, že odchylka od poměru 50/50 je poměrně malá, ve větším měřítku však nemusí být zanedbatelná. Pokud bychom totiž provedli 1000 hodů jednou mincí se sázkou 1 Kč na hod, mohli bychom si znalostí provedených studií přijít v průměru na 19 Kč čistého zisku.

Při představě, že se pak vklad znásobí, se dá tímto způsobem přijít na nemalé peníze. Tento příklad se týká pravděpodobnosti výsledku hodu, nikoli samotného vhazování mincí do studny nebo fontány.

Praktický význam mincí ve společnosti

Mince nejsou jen předmětem pověr nebo nástrojem náhodného rozhodování. V prostředí mince si děti procvičují počítání, porovnávání hodnot, placení, vracení peněz i spravedlivé rozdělování.

Dcerka si ráda hrála na obchod. Já byla prodavačka, ona kupující (nebo obráceně) a vedly jsme řeči, jaké dívka slyšela v obchodě. Po jisté době sama obohatila hru o peníze, které jsme si vyrobily.

Později jsem musela vzít opravdové mince. Dívka pochopila, že když si v mém obchodě kupuje tužku za 3 Kč, může dát dvě mince. Dokonce i to, že když mi dá dvě dvoukorunové, musím ji 1 Kč vrátit. A chtěla již platit i pětikorunou.

Práce s hodnotou mincí

Když již má dítě zkušenosti s jednokorunovými a dvoukorunovými mincemi, může řešit úlohu: Úloha 1: (hra) Dvě hromádky mincí. Na první jsou tři jednokorunové mince a na druhé jsou dvě dvoukorunové mince.

Jednu hromádku volí dítě, druhou dostane medvídek. Pak oba půjdou nakupovat do mámina obchodu. Tam je ke koupi i míč za 4 Kč. Kdo si jej bude moci koupit?

Úloha 1: Ten, kdo má dvě dvoukorunové mince. Hra na obchod pokračuje. Kupující i prodavači jsou žáci. Mince jsou žetony různé hodnoty odlišené barvou a velikostí.

Když kupující pětikorunou platí gumu za 4 Kč, prodavač mu vrátí 1 Kč. Úloha 2: Před dítětem je položeno 8 předmětů, u každého je cenovka (od 4 do 20 Kč).

Vedle jsou průhledné sáčky s mincemi a žák má ke každé věci přiřadit sáček s daným obnosem peněz. Úloha 3: Květa má několik pětikorunových mincí a jednu jednokorunovou minci.

Šárka má 7 stejných mincí. Když dá Květa Šárce 1 Kč, budou mít obě dívky stejně. Kolik korun má Květa a kolik Šárka?

Spravedlivé rozdělování mincí

Viděla jsem dva žáky osmé třídy, jak se pokoušeli tuto úlohu řešit rovnicemi. Po několika neúspěšných pokusech vyřešili úlohu metodou pokus-omyl. Spokojeni nebyli, neboť: „My to nevyřešili, ale uhodli.“

Řekla jsem jim, že nevidím důvod neuznat metodu, která vede ke správnému výsledku. Asi to nevzali. Úloha 4: Na obrázku jsou tři děti a 7 mincí. Rozděl peníze spravedlivě.

Po prvních neúspěšných pokusech přidělí žák každému mince v hodnotě 5 korun a zůstane mu jedna jednokorunová a jedna dvoukorunová mince. Pak jej napadne změnit řešitelskou strategii.

„Nebudu peníze rozdělovat, ale každému dám obnos 6 Kč.“ Úloha 3: Jeden dostane tři dvoukorunové mince, druhý dostane jednu korunu a jednu pětikorunu a třetí dostane jednu korunu a jednu pětikorunu.

Úloha 4: Květa má tři pětikorunové mince, Šárka má sedm dvoukorunových mincí a ještě od Květy dostala jednu korunu.

Počítání různých způsobů placení

V prostředí mince se objevují stále obtížnější úlohy, které rozvíjí i kombinatorické schopnosti dětí. Děti si procvičují i zaokrouhlování.

Úloha 5: Kolika různými způsoby zaplatíte 25 Kč pomocí a) tří mincí b) čtyř mincí c) pěti mincí?

Úloha 5: a) 10 + 10 + 5; b) jedno řešení: 20 + 2 + 2 + 1, druhé řešení: 10 + 5 + 5 + 5; c) jedno řešení: 10 + 10 + 2 + 2 + 1, druhé řešení: 5 + 5 + 5 + 5 + 5, třetí řešení: 20 + 2 + 1 + 1 + 1.

Úloha 6: Žluté lízátko stojí 3,60 Kč a červené 3,70 Kč. Dopoledne si Jára koupil žluté a odpoledne červené lízátko. Pokaždé zaplatil 4 Kč.

Radim mu řekl, že kdyby si koupil obě lízátka najednou, 1 Kč by ušetřil. Má Radim pravdu? Úloha 6: Ano, Radim má pravdu, 3,60 + 3,70 = 7,30; po zaokrouhlení 7 Kč.

Složitější úlohy s mincemi

Trojice úloh naznačí šíři matematických myšlenek, které v prostředí Mince lze rozvíjet. Úloha 7: „Aleš má 3 mince: 10 Kč, 5 Kč, 2 Kč. Boris má čtyři jednokorunové mince a Cyril má jednu dvacetikorunovou minci.

Hoši vyhráli 99 Kč. Dostali dvě padesátikorunové mince a vrátili 1 Kč. Jak si hoši mince spravedlivě rozdělí?

Klíčem k řešení je otázka: Kolik bude mít nakonec Aleš, kolik Boris a kolik Cyril? Kdybychom žákovi tuto otázku položili, tak jsme za něj úlohu vlastně vyřešili.

Úloha 7: Aleš dostane 50 Kč a vrátí ze svého 10 Kč, 5 Kč, 2 Kč, Cyril dostane 50 Kč a vrátí ze svého 20 Kč a od Borise dostane ještě 1 Kč, 1 Kč, 1 Kč, Boris dostane 20 Kč, 10 Kč, 5 Kč, 2 Kč.

Tak všichni ke svému obnosu obdrželi 33 Kč. Úloha 8: Na stole leží 75 Kč v 8 mincích. Tři z nich patří Evičce, zbytek Daně.

Když Eva zvýší svůj majetek o třetinu a Dana svůj majetek sníží o čtvrtinu, budou mít dívky stejně. Které mince má Eva?

Úloha 8: Dana má 20 Kč, 20 Kč, 5 Kč, 2 Kč, 1 Kč. Eva má 20 Kč, 5 Kč, 2 Kč.

Úloha 9: Tomáš má několik pětikorun a 1 Kč. Ondřej má několik dvoukorunových mincí. Oba mají stejně peněz. Zjistěte, kolik mincí má Tomáš a kolik Ondřej, když víte, že dohromady mají a) 5 mincí, b) 26 mincí, c) 96 mincí.

Úloha 9: a) Tomáš má jednu pětikorunu a 1 Kč, Ondřej má tři dvoukorunové mince, b) Tomáš má sedm pěti- korun a 1 Kč, Ondřej má osmnáct dvoukorun, c) Tomáš má dvacet sedm pětikorun a 1 Kč, Ondřej má šedesát osm dvoukorun.

Jak se k vhazování mincí chovat odpovědně

Házení mince do vody může být neškodným rituálem, pokud to konkrétní místo dovoluje a pokud mince neohrožuje provoz fontány ani čistotu vody. Není však správné považovat každou studnu nebo kašnu za místo, kam lze bez omezení vhazovat předměty.

Je třeba respektovat místní pravidla, neházet mince do míst, kde mohou ucpat odtok, a nesnažit se vhozené peníze následně získat. U některých fontán jsou nainstalované kamery, protože se najdou jedinci, kteří se rádi obohacuji ze peněz druhých.

Ve správně spravovaných fontánách se mince pravidelně vybírají, čistí, třídí a předávají do banky nebo na charitativní účely. V takovém režimu se mince nestávají bezcennými, ale pouze dočasně opouštějí běžný peněžní oběh.

tags: #je #hazeni #minci #do #studen #znehodnocovani