Basketbalové přihrávky ve trojicích: technika, pohyb a herní využití

Basketbalové přihrávky ve trojicích rozvíjejí nejen přesnost přihrávky, ale také načasování pohybu, využívání prostoru, práci nohou, ovládání míče a schopnost reagovat na spoluhráče i obranu. Smyslem a cílem nácviku přihrávek je naučit hráče přihrávat tak, jak to potřebují v zápasech, tedy v herních podmínkách.

V dnešním velmi rychlém basketbale je úplně zásadní zvládat precisně přesnou a dobře načasovanou přihrávku. Střelec, který je v daný moment volný a dostane nepřesnou přihrávku, je zpravidla o vteřinu později již obsazen obráncem. Nácvik přihrávek ve trojicích proto spojuje techniku přihrávky s pohybem bez míče, driblinkem, pivotováním, zakončením i rychlým přenosem míče.

Proč jsou přihrávky ve trojicích důležité

Přihrávky patří mezi nejzákladnější basketbalové dovednosti. Co se tréninkového procesu týče, často se řadí mezi ty nejvíce podceňované, někteří trenéři dokonce mluví o tzv. „zapomenutém umění“.

Především vynikající hráči však vědí, že výborná přihrávka na spoluhráče, která vede k následnému koši, tj. asistence, je dvojnásobnou radostí, nejen z dosaženého koše, ale i z přihrávky, která koši předcházela. Pokud útočící tým přenáší míč z jedné strany perimetru na opačnou, pak pomalé a nepřesné přihrávky nemohou vést k zisku jakékoliv útočné výhody, protože obrana se stihne přesunout do potřebných obranných pozic.

Je naprosto zřejmé, že nacvičování přihrávek v pohybu má ve svých důsledcích dalekosáhlý význam. Nejde „pouze“ o to, aby hráči zvládali v pohybu přesně přihrát a přijmout v běhu míč.

• Časování pohybu.
• Využívání prostoru.
• Práce nohou.
• Troj násobně nebezpečné postavení.
• Ovládání míče.
• Přesné přihrávání v pohybu.
• Příjem míče v běhu.
• Schopnost zakončit po přihrávce.

Věnovat se trvale trénování přihrávek v pohybu se trenérům nepochybně vyplatí a vrátí.

Vývoj přihrávky a význam přihrávek jednou rukou

Pravděpodobně neexistuje pádnější důkaz o neustálém vývoji basketbalu, než je způsob, jakým hráči v zápasech přihrávají. Přihrávky obouruč trčením, z dnešního pohledu „volných“ hráčů, na „volně“ bráněného spoluhráče, to jsou momentky, které dnes vídáme ve špičkovém basketbale spíše na černobílých popř. barevných VHS záznamech.

Byl to především agresivní způsob obrany, který donutil útočící týmy se přizpůsobit. Přihrávky jednoruč jsou jasným příkladem adaptace útoku na aktivní obranu. Měli bychom si být vědomi toho, že přihrávky jednoruč jsou riskantnější, co se obtížnosti týče, než přihrávky obouruč.

O to důležitější je jejich nácvik. Přihrávky jednou rukou nemůžou být výsadou jednoho hráče, všichni by měli projít jejím trénováním.

Jestliže se naučí hráč přihrávat jednoruč z driblinku, bude pro něj snazší jakýkoliv způsob přihrávky, mimo jiné proto, že získá velkou sebedůvěru při ovládání míče. Málokterý hráč je od přírody obouruký, ale každý se může obourukým do značné míry stát.

Pokud budou trénovat obě ruce stejným způsobem, tak se obě ruce zlepší. Nácvik přihrávek jednou rukou nezlepší hráče pouze při samotném přihrávání. Zlepší se rovněž jejich „slabší“ ruka, co se driblinku a zakončování týče.

Možná bude pro mnohé až překvapující, jak schopnost přihrávat jednou rukou zlepší další herní dovednosti jednotlivce. Trénování této přihrávky nejen rozšiřuje herní potenciál hráčů, ale zároveň její zvládnutí jim dodá více sebedůvěry.

Technické zásady přihrávek ve trojicích

Příjem míče

Je užitečné nejprve naučit hráče správou techniku základních způsobů přihrávek na místě, a to jak hodu, tak příjmu míče. Teprve poté přistoupíme k nácviku přihrávek v pohybu.

Pokud bychom s přihrávkami v pohybu začali dříve, než hráči zvládnou techniku hodu a příjmu míče, velmi snadno získají nesprávné návyky. Při příjmu je důležité přijímat oběma rukama a mít prsty roztažené.

Vykročení do přihrávky

Vkročit do každé přihrávky. Prstěnky na pokračování pohybu.

Hráč by neměl přihrávat pouze pažemi, ale měl by do přihrávky zapojit celé tělo. Vykročení směrem k cíli zkracuje dobu letu míče a pomáhá udržet přesnost přihrávky i při pohybu.

Přihrávka obouruč trčením

Přihrávka obouruč trčením patří mezi základní způsoby přihrávky, které je vhodné zvládnout nejprve na místě. Základní přípravná cvičení, která by měl každý trenér trénovat při každém tréninku, předcházejí nespočetným ztrátám.

U odrazové přihrávky má míč směřovat přibližně do dvou třetin vzdálenosti k partnerovi. Při přihrávce přes hlavu pomáhá cvaknutí zápěstí od čela.

Odrazová přihrávka

Odrazové přihrávky: 2/3 vzdálenosti k partnerovi.

Odrazová přihrávka ve trojici je užitečná zejména tehdy, když obránce uzavírá přímou dráhu mezi přihrávajícím a spoluhráčem. Hráči musí sledovat nejen svého partnera, ale také místo, na které má míč dopadnout.

Přihrávka přes hlavu

Přihrávky přes hlavu: cvaknutí zápěstí od čela.

Přihrávka přes hlavu je vhodná například pro překonání obránce, který brání přihrávku v úrovni hrudníku. Ve trojici lze střídat přihrávku přes hlavu s přihrávkou obouruč trčením, odrazovou přihrávkou a přihrávkou jednou rukou.

Přihrávka jednoruč trčením

Přihrávat jednou rukou je možné různým způsobem. Kromě trčení jednoruč můžeme zmínit přihrávku na dlouhou vzdálenost, tzv. „baseball pass“, přihrávku za zády nebo přes hlavu.

Jedná se vesměs o náročnější herní dovednosti a jejich procvičování je lépe nechat již vyspělejším hráčům. Rovněž tak přihrávky trčením jednoruč mají svá úskalí.

Směr přihrávky sleduje pouze jedna ruka a kontrolovat přesnost je o to náročnější, obzvlášť ve velké rychlosti, kdy je hráč s míčem pod tlakem obránce a ještě neovládá brilantně míč. Druhým úskalím, především u těch nejmladších, je generování síly, kterou přihrávka vyžaduje.

Nedostatek síly má tedy rovněž vliv na přesnost přihrávky. Přihrávka trčením jednou rukou je dnes již běžně užívaná např. na perimetru, především při nátlakové obraně, a její používání je stále častější.

Postavení těla

Nacvičujte přihrávku jednoruč trčením z trojnásobně nebezpečného postavení. Hráč nakročí nohou, která je na straně míče, směrem k cíli, na který bude přihrávat.

Energii získanou z nakročení využije hráč k zahájení přihrávky. Po dobu provádění přihrávky je hráč ve sníženém postoji, tzn., že nohy jsou ohnuté v kolenou tak, aby měl hráč hýždě snížené.

Držení míče

V průběhu nakročení přemístí hráč míč vedle těla do výše hrudníku tak, aby loket přihrávající ruky se dostal až za jeho tělo. Míč drží hráč v prstech, které v okamžiku přihrávky směřují vzhůru po míči, jsou široce roztažené, pouze palec směřuje do strany.

Druhá ruka přidržuje míč ze strany tak, aby hráč lépe ovládal míč. Ruku s míčem vytrčí hráč tak, že se od ramene přes loket až po prsty (prostředníček a prsteníček) natáhne do roviny.

Před vypuštěním dá zápěstí míči zpětnou rotaci krátkým rychlým pohybem směrem dolů.

Úchop míče a práce prstů

Pro přihrávku jednou rukou je velmi důležitá schopnost držet a kontrolovat míč přihrávající rukou. To je velmi těžké pro všechny hráče, kteří nemají dostatečně velkou ruku.

Není však automatické, že větší ruka kontroluje míč lépe. Existuje řada cvičení, která umožní míč snadněji ovládat v jedné ruce a nevýhodu menší ruky snižují.

Je užitečné naučit hráče držet míč správným způsobem. Pro snazší úchop dá hráč prostředníček a prsteníček do drážky míče. Prsty jsou maximálně možně roztažené.

Palec směřuje co nejvíce opačným směrem. Míč drží pevně především palec, prostředníček a prsteníček, míč není uložen v dlani, ale spočívá na prstech.

Pro začátečníky vybereme raději míč, který není opotřebovaný, zaprášený a tudíž méně klouže. Velikost ruky nezměníme, ale vzdálenost mezi prsty a sílu úchopu můžeme trénovat.

Jednoduchá cvičení pro úchop

Vyhledejte rovnou plochu a položte na ni ruku. Roztáhněte prsty do co největší šířky po ploše a vydržte cca 30 vteřin.

Opakujte 3-4x. Jako doplňující cvičení přidejte zdvihání dlaně, aniž se zvedají prsty.

Další cvičení posiluje palce. Prsty směřují kolmo vzhůru. Palec nejprve natahujeme co nejdále od ruky, následně pak opačným směrem co nejblíže k malíčku.

Toto cvičení jednak posiluje prsty, jednak spoluvytváří pocit míče.

Základní organizace cvičení ve trojicích

Nejprve si přihrávají 2 hráčky určeným způsobem, např. jedna trčením oběma rukama, druhá trčením o zem. Jedna hráčka přitom couvá, druhá běží vpřed.

Další část videa ukazuje přihrávky v pohybu tří hráčů s 2 míči. Tato cvičení zlepšují ovládání míče, hráči se učí míči „rozumět“.

V trojici jsou hráči současně nuceni sledovat několik podnětů: směr pohybu, rychlost spoluhráče, vzdálenost, typ přihrávky, místo příjmu a další akci po přihrávce. Tím se cvičení přibližuje reálnému zápasu.

Varianta se třemi hráči a jedním míčem

1. Hráč s míčem zahájí pohyb a přihrává jednomu ze dvou spoluhráčů.
2. Po přihrávce hráč pokračuje na místo, kam přihrál.
3. Příjemce míče okamžitě vyhodnotí další přihrávku.
4. Třetí hráč se uvolňuje do volného prostoru a připravuje se na příjem.
5. Cvičení pokračuje bez zastavení a hráči si postupně mění role.

Každý hráč přihrává a sprintuje na místo, kam přihrál.

Varianta s různými typy přihrávek

Trenér určí jednotlivé varianty přihrávek a zakončení. Příklad: Hráč 1 přihrává basebalovou přihrávkou na hráče 3. Hráč 3 přihrává nad hlavou na hráče 4. Hráč 4 přihrává jednoruč na hráče 5. Hráč 5 přihrává o zem na hráče 6. Hráč 6 zakončuje na obě nohy.

Cvičení lze přizpůsobit trojici hráčů tak, že se jednotlivé typy přihrávek střídají v předem určeném pořadí. Hráči se soustředí na správné provedení, příjem oběma rukama, vykročení do přihrávky a okamžitý pohyb po přihrávce.

Cvičení pro tři hráče s dvěma míči

Ti, kteří zvládnou přihrávky s 2 míči současně, budou mít snazší práci s jedním míčem. Průpravná cvičení obsahují jednak přihrávky na místě s 2 míči, poté v pohybu vpřed a vzad proti sobě a nakonec s ballhandlingem před přihrávkou.

Jedná se o nejtěžší fázi nácviku, tj. přihrávky v pohybu. Prezentované cvičení vyžaduje součinnost hráčů v načasování všech činností, tj. driblinku, obrátky a přesné přihrávky.

Ballhandling s 2 míči lze ve trojici spojit s pohybem vpřed, vzad nebo do stran. Cvičení je možné rovněž provádět v obranném postoji a pohybu.

Všichni hráči bez výjimky musí zvládat kombinaci driblinku s přihrávkou. Bez těchto dovedností si nelze další rozvoj hráčů představit.

Driblink, pivotování a přihrávka ve trojici

Video prezentuje nácvik těchto dovedností, doplněný ještě o práci nohou (pivotování) a rovněž o procvičování trojnásobně nebezpečného postavení.

Hráč po převzetí míče nesmí zůstat stát bez dalšího záměru. Musí být připraven vystřelit, přihrát nebo zaútočit driblinkem, přičemž práce nohou mu umožní udržet si prostor a chránit míč.

Přihrávka ve trojici může začínat driblinkem, pokračovat zastavením a pivotováním a končit přihrávkou na hráče, který se uvolnil do volného prostoru. Tím se zvyšuje náročnost cvičení a zároveň se přibližuje hernímu použití.

„Hoď a běž“

„Hoď a běž“ se řadí mezi nejzákladnější basketbalové principy hry. Proto věnujme této činnosti náležitou pozornost.

Po přihrávce hráč nezůstává na místě, ale sprintuje do nového prostoru, čímž vytváří další možnost pro přihrávku nebo zakončení. Ve trojici se tento princip dá procvičovat nepřetržitým pohybem po obvodu hřiště.

Video představuje několik cvičení na „ hoď a běž“. Cvičení jsou vhodná i pro zahřátí na počátku tréninku, v posledním cvičení je stanoven počet košů, kterých musí hráčky dosáhnout za určitý časový limit.

Pohyb bez míče, náhrada a načasování

Základní herní dovednosti - „hoď a běž“, „ nahraď hráče na uvolněném prostoru“, „načasuj svůj pohyb“, to vše je nacvičováno za pomoci přihrávek.

Ve trojici je důležité, aby se hráči neshlukovali kolem míče. Hráč bez míče musí využívat prostor, uvolňovat se ve správný okamžik a podle situace nahrazovat spoluhráče.

Druhá část videa pak prezentuje nacvičování „backdooru“, tj. sběhnutí hráče bez míče za zády obránce směrem ke koši jakožto efektivního nástroje v momentě, kdy obrana soupeře se snaží zabránit přihrávce na nejbližšího hráče od míče.

Zakončení po přihrávce

Přijmout přihrávku a zaujmout správnou střeleckou pozici, to je činnost, která bývá někdy podceňována. Pokud budeme mít vynikající střelce, kteří však neumí dobře zpracovat přihrávku a vytvořit si především prací nohou potřebnou střeleckou pozici, pak jejich střelecké umění ztrácí na významu.

Na videu procvičují hráči jednak zakončení po přihrávce do vymezeného území a jednak po přihrávce na perimetru. Cvičení na perimetru je zaměřené právě na práci nohou a zaujetí pozice před střelbou.

Ve trojici lze zakončení po přihrávce spojit s pohybem hráče, který přihrál, i s okamžitým uvolněním třetího hráče. Hráči tak procvičí nejen samotnou střelu, ale také správné rozmístění a pokračování útočné akce.

Přihrávky ve trojicích v rychlém protiútoku

Rychlý přenos míče z vlastní poloviny na útočnou by neměl chybět v arsenálu žádného týmu.

Obě cvičení, která jsou na tomto videu, mají společného jmenovatele. Vše probíhá bez použití driblinku a dopadu míče na zem.

Cvičení mohu sloužit i jako součást fyzické přípravy. Pochopitelně je nutné uzpůsobit jejich náročnost věku a stávajícím dovednostem týmu.

Ve trojici se hráči při rychlém protiútoku učí udržovat rozestupy, přihrávat do běhu a předvídat, kam spoluhráč doběhne. Každá přihrávka musí být dostatečně rychlá a přesná, aby obrana nemohla získat čas na návrat.

Postupné zvyšování náročnosti

Smyslem a cílem nácviku přihrávek je naučit hráče přihrávat tak, jak to potřebují v zápasech (tzv. „gamelike“).

1. Technika přihrávky na místě.
2. Technika příjmu míče.
3. Přihrávky v pomalém pohybu.
4. Přihrávky v běhu.
5. Přihrávky po driblinku a pivotování.
6. Přihrávky s různými typy přihrávek.
7. Přihrávky se dvěma míči.
8. Přihrávky pod tlakem obrany.
9. Přihrávky zakončené střelbou nebo rychlým protiútokem.

Teprve poté přistoupíme k nácviku přihrávek v pohybu. Tím dalším krokem v tréninkovém procesu pak je zvládání přihrávek pod tlakem obrany, čímž se tato dovednost přiblíží stavu „gamelike“.

Nácvik přihrávek v pohybu ovlivňuje i další dovednosti, které jsou v basketbale nesmírně potřebné. Videa ukazují nácvik přihrávek právě v návaznosti na další dovednosti.

Praktická cvičení pro přihrávky ve trojicích

Cvičení č. 1: řetězec různých přihrávek

Trenér určí jednotlivé varianty přihrávek a zakončení. Příklad: Hráč 1 přihrává basebalovou přihrávkou na hráče 3. Hráč 3 přihrává nad hlavou na hráče 4. Hráč 4 přihrává jednoruč na hráče 5. Hráč 5 přihrává o zem na hráče 6. Hráč 6 zakončuje na obě nohy.

Každý hráč přihrává a sprintuje na místo, kam přihrál. Cvičení pokračuje tak, že hráč 2 přihrává basebalovou přihrávkou na hráče 1, který sprintoval do pozice, na které byl hráč 3.

Hráč 6, který zakončil, se zařadí namísto hráče 1. Cvičení lze zjednodušit pro trojici hráčů a postupně přidávat náročnější typy přihrávek.

Cvičení č. 2: přihrávková soutěž dvojic

Na koncové čáře jsou připraveny dvě dvojice, každá má míč. Na znamení vybíhají a přihrávkami se dostanou na koncovou čáru na opačné polovině hřiště.

Hráči se dotknou koncové čáry a stejným způsobem pokračují zpět. Vyhrává dvojice, která je první na koncové čáře.

Cvičení umožňuje více variant, např. hráči na vnitřní straně (2 a 3) musí na obou koších zakončit, cvičení můžeme pojmout jako štafety dvou týmů apod.

Cvičení č. 3: přihrávky ve trojici s pravidlem pokračování

Hráč po přihrávce sprintuje do prostoru, který uvolnil spoluhráč. Druhý hráč přijímá míč v pohybu a třetí hráč se připravuje na další přihrávku nebo zakončení.

Trenér může střídat přihrávku obouruč trčením, odrazovou přihrávku, přihrávku přes hlavu, přihrávku jednoruč a přihrávku za zády. Náročnější způsoby přihrávek je lépe nechat již vyspělejším hráčům.

Cvičení č. 4: přihrávka po driblinku a obrátce

Prezentované cvičení vyžaduje součinnost hráčů v načasování všech činností, tj. driblinku, obrátky a přesné přihrávky.

Jeden hráč zahájí driblink, provede obrátku a přihrává spoluhráči, který se uvolnil do prostoru. Třetí hráč se pohybuje tak, aby vytvořil další přihrávkovou možnost.

Časté chyby při přihrávkách ve trojicích

• Pomalé a nepřesné přihrávky.
• Přihrávání bez vykročení k cíli.
• Příjem míče pouze jednou rukou.
• Prsty nejsou při příjmu roztažené.
• Hráč po přihrávce zůstává stát.
• Hráči se pohybují příliš blízko u sebe.
• Přihrávající nesleduje cíl.
• Přihrávající nedokáže vytvořit dostatečnou sílu.
• Míč je držen v dlani místo na prstech.
• Hráč používá pouze silnější ruku.
• Přihrávka je prováděna bez práce nohou.
• Přihrávka je nacvičována v pohybu dříve, než hráči zvládnou techniku hodu a příjmu míče.

Jak přihrávku jednoruč trčením trénovat? Přihrávka musí být nejprve zvládnuta technicky a teprve poté prováděna ve vysoké rychlosti nebo pod tlakem obránce.

Nácvik přihrávek pod tlakem má smysl až tehdy, když hráči dokážou správně držet míč, vykročit do přihrávky, zaměřit cíl a po přihrávce pokračovat v pohybu.

Časování a přesnost

Dnešní hra je často o centimetrech a desetinách vteřiny, které rozhodují o úspěšnosti výkonu hráče. A pokud je nucen hráč přihrát trčením obouruč, protože nezvládá přihrávku jednou rukou, pak často propásne příležitost přihrát včas a na správný cíl.

Tak minimální je časový rozdíl, který je rozhodující pro úspěšnou přihrávku. Nemluvě o tom, že pokud hráč drží míč před tělem v oblasti hrudníku před přihrávkou obouruč, stává se míč velkým lákadlem pro ruce obránce.

A i když obránce nejeví zájem o takto držený míč, potřebuje přihrávající volnou dráhu letu míče na spoluhráče a ta je často pro míč přihrávaný obouruč od hrudi uzavřena.

Ve trojici proto hráči nesledují pouze samotnou techniku, ale také okamžik přihrávky. Přihrávka musí přijít v době, kdy je spoluhráč skutečně připraven míč převzít a může pokračovat v akci.

Jak cvičení přizpůsobit úrovni hráčů

Začátečníci by měli začít přihrávkami na kratší vzdálenost a s menším počtem rozhodovacích úkolů. Pro začátečníky vybereme raději míč, který není opotřebovaný, zaprášený a tudíž méně klouže.

Mladší hráči by měli nejprve zvládnout přihrávky oběma rukama, příjem míče a správné vykročení. Přihrávky jednou rukou mohou přidat až poté, kdy dokážou míč bezpečně ovládat.

Pokročilí hráči mohou pracovat s dvěma míči, přihrávat v běhu, používat driblink a pivotování před přihrávkou a řešit situace pod tlakem obrany.

Rovněž tak přihrávky trčením jednoruč mají svá úskalí. Jejich náročnost proto musí odpovídat věku, síle, pohyblivosti a aktuální úrovni hráčů.

Využití videí a názorných ukázek

Georg Karl je bývalý hráč NBA, poté úspěšný trenér, mimo jiné Realu Madrid, dnes „head coach“ Sacramento Kings. Jeho nácvik přihrávky jednoruč trčením s mladými adepty basketbalu jen dokazuje, jaký má význam pro něj tento způsob přihrávání.

Trenéři Detroit Pistons, Dee Brown a Steve Hetzel, prezentují průpravná cvičení, která vedou k lepší kontrole míče u přihrávek jednou rukou. S těmito cvičeními je vhodnější začít až poté, kdy hráči zvládnou základy dovednosti alespoň tak, jako chlapci ve výše uvedeném videu s Georgem Karlem.

Trenéři krom cvičení rovněž ukazují jak správné, tak špatné držení míče u přihrávky jednoruč.

Ti, kteří zvládnou přihrávky s 2 míči současně, budou mít snazší práci s jedním míčem. Průpravná cvičení obsahují jednak přihrávky na místě s 2 míči, poté v pohybu vpřed a vzad proti sobě a nakonec s ballhandlingem před přihrávkou.

Jedná se o nejtěžší fázi nácviku, tj. přihrávky v pohybu. Prezentované cvičení vyžaduje součinnost hráčů v načasování všech činností, tj. driblinku, obrátky a přesné přihrávky.

Video inspiruje k procvičování přihrávek s 2 míči. Nejprve si přihrávají 2 hráčky určeným způsobem, např. jedna trčením oběma rukama, druhá trčením o zem.

Jedna hráčka přitom couvá, druhá běží vpřed. Cvičení je možné rovněž provádět v obranném postoji a pohybu.

Všichni hráči bez výjimky musí zvládat kombinaci driblinku s přihrávkou. Bez těchto dovedností si nelze další rozvoj hráčů představit.

Video prezentuje nácvik těchto dovedností, doplněný ještě o práci nohou (pivotování) a rovněž o procvičování trojnásobně nebezpečného postavení.

Obě cvičení, která jsou na tomto videu, mají společného jmenovatele. Vše probíhá bez použití driblinku a dopadu míče na zem.

Rychlý přenos míče z vlastní poloviny na útočnou by neměl chybět v arsenálu žádného týmu.

Video je výňatkem z nácviku herních principů podle Ricka Torbetta, autora teorie „Čti a reaguj“. Základní herní dovednosti - „hoď a běž“, „ nahraď hráče na uvolněném prostoru“, „načasuj svůj pohyb“, to vše je nacvičováno za pomoci přihrávek.

Druhá část videa pak prezentuje nacvičování „backdooru“, tj. sběhnutí hráče bez míče za zády obránce směrem ke koši jakožto efektivního nástroje v momentě, kdy obrana soupeře se snaží zabránit přihrávce na nejbližšího hráče od míče.

Toto cvičení jednak posiluje prsty, jednak spoluvytváří pocit míče.

tags: #prihravky #ve #trojicich #basket