V jednom utkání mistrovství světa v ledním hokeji je sedm kanadských bodů mimořádným výkonem, který vyžaduje výjimečnou střeleckou formu i schopnost připravovat šance spoluhráčům. Historické statistiky světových šampionátů připomínají několik rekordních představení, ale nejpodrobněji jsou zdokumentovány především výkony z NHL, kde se elitním hráčům podařilo nasbírat osm, deset nebo ještě více bodů.
Kanadské bodování a vstřelené góly jsou nejdůležitějšími statistikami z Mistrovství světa v ledním hokeji. Na jednom turnaji se nejvíc dařilo Vladimiru Petrovovi v roce 1973, sovětský útočník zaznamenal 34 bodů, zatímco rekord v počtu gólů drží Vladimír Zábrodský, který na MS 1947 skóroval 26krát podle oficiálních statistik IIHF.
Co znamená sedm bodů v jednom utkání
Kanadský bod se započítává za gól nebo gólovou asistenci, takže sedm bodů může hráč získat různými kombinacemi, například pěti góly a dvěma asistencemi, čtyřmi góly a třemi přihrávkami nebo jedním gólem a šesti asistencemi. Zaznamenat v jednom utkání pět bodů, to se nestává moc často.
Šest kanadských bodů si do statistik během jednoho zápasu zapíše jen pár vyvolených hokejistů. A sedm? To už je skoro zázrak. Jenže v historii NHL bychom našli pár opravdu výjimečných borců, kteří v jednom duelu nastřádali i osm a více bodů.
V dějinách nejslavnější zámořské soutěže je registrováno jen 13 hokejistů, kterým se to povedlo. Dva hráči to dokonce dokázali více než jednou. Figurují mezi nimi i dva slovenští borci.

Rekordní výkony v jednom utkání NHL
| Hráč | Body | Bilance | Tým | Soupeř | Výsledek | Datum |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Maurice Richard | 8 | 5+3 | Montreal Canadiens | Detroit Red Wings | 9:1 | 28.12. 1944 |
| Bert Olmstead | 8 | 4+4 | Montreal Canadiens | Chicago Blackhawks | 12:1 | 9.1. 1954 |
| Darryl Sittler | 10 | 6+4 | Toronto Maple Leafs | Boston Bruins | 11:4 | 7.2. 1976 |
| Tom Bladon | 8 | 4+4 | Philadelphia Flyers | Cleveland Barons | 11:1 | 11.12. 1977 |
| Bryan Trottier | 8 | 5+3 | New York Islanders | New York Rangers | 9:4 | 23.12. 1978 |
| Anton Šťastný | 8 | 3+5 | Quebec Nordiques | Washington Capitals | 11:7 | 22.2. 1981 |
| Peter Šťastný | 8 | 4+4 | Quebec Nordiques | Washington Capitals | 11:7 | 22.2. 1981 |
| Wayne Gretzky | 8 | 3+5 | Edmonton Oilers | New Jersey Devils | 13:4 | 19.11. 1983 |
| Wayne Gretzky | 8 | 4+4 | Edmonton Oilers | Minnesota North Stars | 12:8 | 4.1. 1984 |
| Paul Coffey | 8 | 2+6 | Edmonton Oilers | Detroit Red Wings | 12:3 | 14.3. 1986 |
| Patrik Sundström | 8 | 3+5 | New Jersey Devils | Washington Capitals | 10:4 | 22.4. 1988 |
| Bernie Nicholls | 8 | 2+6 | Los Angeles Kings | Toronto Maple Leafs | 9:3 | 1.12. 1988 |
| Mario Lemieux | 8 | 2+6 | Pittsburgh Penguins | St. Louis Blues | 9:2 | 15.10. 1988 |
| Mario Lemieux | 8 | 5+3 | Pittsburgh Penguins | New Jersey Devils | 8:6 | 31.12. 1988 |
| Mario Lemieux | 8 | 5+3 | Pittsburgh Penguins | Philadelphia Flyers | 10:7 | 25.4. 1989 |
Maurice Richard: první osmi bodový zápis
Jestliže existuje hráč, který jednou provždy změnil hokej, je to Maurice Richard. Z kanadského útočníka, který celou kariéru (18 sezon) strávil v Montrealu, se stala ikona tohoto sportu a v rodné zemi ho považují za jednu z největších sportovních legend všech dob.
Během svých posledních čtyř ročníků v NHL (1956 až 1960) byl kapitánem týmu. Dobový tisk o něm psal v superlativech. Ne náhodou dostal přezdívku „Raketa.“ Pomohl Montrealu vyhrát osm Stanley Cupů.
Richard se stal vůbec prvním hokejistou, který v základní sezoně NHL překonal magickou hranici padesáti nastřílených branek v padesáti zápasech. Dalších 36 let to nedokázal nikdo zopakovat. Dodnes se to kromě něho povedlo jen čtyřem hokejistům.
Zároveň byl první personou v dějinách NHL, která zaznamenala v jednom střetnutí osm bodů. Podařilo se mu to v sezoně 1944/45, kdy zařídil pěti brankami a třemi asistencemi výhru Canadiens nad Detroitem 9:1.
Na dalšího hráče, který by dokázal podobný kousek, se pak čekalo deset let. O jeho výjimečnosti a velikosti svědčí fakt, že do hokejové Síně slávy byl uveden bezprostředně poté, co ukončil kariéru.
Bert Olmstead a další mimořádné výkony
Kanadský útočník Bert Olmstead odehrál v NHL mezi lety 1948 až 1962 čtrnáct sezon a v jedenácti z nich hrál ve finále o Stanley Cup. Pětkrát se radoval z jeho zisku, šestkrát však vyšel naprázdno.
V 50. letech byl členem vítězné dynastie Canadiens a z prestižní trofeje se napil v letech 1953, 1956, 1957 a 1958. Naposled tak učinil po své poslední sezoně (1961/62) jako hráč Toronta, kde strávil závěrečné čtyři roky kariéry.
Olmstead je jedním z pouhých třinácti hokejistů, který dokázal v jednom utkání v NHL zaznamenat osm bodů. Zvládl to v souboji s Chicagem v sezoně 1953/54, když nastřílel čtyři branky a na stejný počet přihrál spoluhráčům.
Když Philadelphia smetla v sezoně 1977/78 celek Cleveland Barons výsledkem 11:1, fanoušci Flyers byli u vytržení z naprosto výjimečného představení obránce Toma Bladona. Na ledě byl u deseti z jedenácti nastřílených branek svého týmu a na osmi z nich se přímo podílel - čtyři dal a na další čtyři nahrával.
Darryl Sittler a absolutní rekord deseti bodů
Kanadský centr je nejvíc známý kvůli tomu, že v roce 1976 si v utkání Toronta s Bostonem zapsal do statistik deset bodů za šest branek a čtyři asistence, a pomohl Maple Leafs k vítězství 11:4. To je dodnes absolutní rekord soutěže, o němž experti soudí, že nebude nikdy překonán.
Sittlera si v roce 1970 vybralo jako osmého hráče v celkovém pořadí draftu Toronto, kde pak strávil téměř dvanáct sezon, přičemž v šesti z nich vedl tým jako kapitán. Během té doby se dokázal dvakrát prokousat během základní části soutěže k trojciferným číslům v tabulce produktivity.
V sezoně 1975/76 posbíral rovných sto bodů (41+59) a o dva roky později zaznamenal 117 bodů za 45 branek a 72 nahrávek. V roce 1982 byl vytrejdován do Philadelphie a kariéru ukončil o tři roky později v Detroitu.
Když tak učinil, zanechal za sebou působivá statistická čísla - v 1096 zápasech v základní části si připsal na konto 1121 bodů (484+637) a v 76 střetnutích v play-off se blýskl ziskem 74 bodů (29+45). Je smutné, že se hráč jeho mimořádných kvalit nikdy nedočkal Stanley Cupu.
Bryan Trottier a rekordní sourozenecký večer Šťastných
Šestinásobný vítěz Stanley Cupu se šestkrát během kariéry dostal ve statistikách v základní části soutěže přes sto bodů. Poprvé to dokázal jako jednadvacetiletý mladík v ročníku 1977/78, v němž zaznamenal 46 branek a 77 asistencí, takže byl nejlepším nahrávačem v lize.
V prosinci roku 1978 byl v derby s New Yorkem Rangers u osmi gólů „ostrovanů“, když vypráskali soupeře výsledkem 9:4. V dresu Islanders odehrál 15 sezon, tři poslední roky kariéry pak strávil v Pittsburghu.
V sezoně 1980/81 patřilo k největším tahounům Quebecu slovenské duo Peter a Marián Šťastní. Oba dali během ročníku 39 branek, Peter překonal stobodovou metu v základní části a Anton nasbíral v 80 utkáních 85 bodů.
Téměř desetinu z nich zaznamenal v souboji s Washingtonem, jemuž dal tři góly a na dalších pět přihrál. Nordiques tehdy vyhráli v divoké přestřelce 11:7.
Čtyři trefy a stejný počet nahrávek si připsal v duelu s Washingtonem, v němž řádil s bratrem Antonem. Dohromady zaznamenali při výhře 11:7 šestnáct bodů, což je historický rekord pro sourozenecké duo v NHL.
Wayne Gretzky: dva zápasy s osmi body
The Great One. Přezdívka, kterou dostal, vyjadřuje všechno, čím byl tento kanadský centr pro hokej. Vytvořil 40 rekordů v základní části, 15 rekordů v play-off, s Edmontonem Oilers vyhrál čtyřikrát Stanley Cup, získal desetkrát Art Ross Trophy, devětkrát Hart Memorial Trophy, pětkrát Lester B. Pearson Award a Lady Byng Memorial Trophy, dvakrát Conn Smythe Trophy.
Gretzky je jediným hráčem, který kdy v NHL během ročníku nastřádal do statistik přes 200 bodů, a to celkem čtyřikrát. V patnácti sezonách NHL nasbíral přes sto bodů, třináct z nich v nepřerušené sérii.
Do dějin NHL se zapsal mimo jiné i tím, že se stal prvním hráčem, který odehrál dvě střetnutí, v nichž zaznamenal po osmi bodech. Obě zvládl v sezoně 1983/84, kdy nosil na dresu Edmontonu prvním rokem kapitánské céčko.
Nejprve pomohl k debaklu New Jersey 13:4, o pár týdnů později se podílel na demolici Minnesoty. Jediné, co mu bylo v hráčské kariéře upřeno, je titul olympijských vítězů.
Paul Coffey: osmi bodový zápis obránce
Kariéru v NHL odstartoval Paul Coffey v roce 1980 v dresu Edmontonu a ukončil ji o 21 let později v Bostonu. Během té doby vytvořil řadu pozoruhodných rekordů.
Coffey byl především fantastickým, rychlým a elegantním bruslařem. Stačilo mu několik kroků, aby se dostal před soupeře a založil útok, ze kterého to zavánělo gólem. Buď ho vstřelil on sám, nebo dokonale nahrál spoluhráči.
Ve stejném ročníku také vyrovnal záznam Toma Bladona v počtu získaných kanadských bodů obráncem během jediného utkání, kdy jich měl jako hráč Edmontonu na konci zápasu s Detroitem osm (2+6).
Patrik Sundström: první osmi bodový zápis v play-off
Švédský útočník Patrik Sundström se stal v sezoně 1987/88 prvním hráčem v historii NHL, který zaznamenal osm bodů v utkání play-off. Tehdy byl hráčem New Jersey, když se ve třetím střetnutí čtvrtfinálové série s Washingtonem utrhl ze řetězu a nastřílel soupeři tři góly, k nimž přidal ještě pět asistencí.
Devils vyhráli duel 10:4, ujali se vedení 2:1 a vykročili za postupem do semifinále. Série nakonec dospěla k sedmému utkání, které New Jersey vyhrálo, v následujícím souboji o postup do finále však Devils podlehli po sedmizápasové bitvě Bostonu.
Bernie Nicholls a Mario Lemieux
V NHL patří Bernie Nicholls k nevelké skupině hokejistů, kteří zakončili kariéru s průměrem více než jednoho bodu na zápas. Třikrát pokořil stobodovou metu v základní části a v ročníku 1988/89 zaznamenal 150 bodů za 70 gólů a 80 asistencí.
V dresu Kings také zažil svůj nejpovedenější duel. V sezoně 1988/89 se podílel dvěma góly a šesti asistencemi na destrukci Toronta 9:3. Přímo se nepodepsal jen pod jediný gól svého mužstva a ve statistikách měl po šedesáti minutách o tři kanadské body a dva kladné body v plus/mínus bodování víc než jeho slavný spoluhráč Wayne Gretzky.
Že se do NHL řítí něco mimořádného, bylo jasné, když Mario Lemieux v juniorské soutěži QMJHL v sezoně 1983/84 nasbíral v 70 zápasech neuvěřitelných 282 bodů (133+149) a získal Mike Bossy Trophy. Pro Pittsburgh byla první volba v draftu jackpotem v loterii.
Mario Lemieux zaznamenal osm bodů proti St. Louis Blues, New Jersey Devils i Philadelphii Flyers. Jeden z jeho osmi bodových zápisů navíc přišel v play-off, v utkání Pittsburghu s Philadelphií, které Penguins vyhráli 10:7.
Rekordy kanadského bodování na mistrovství světa
První samostatné mistrovství světa v ledním hokeji proběhlo v roce 1930. Historicky prvním vítězem produktivity i tabulky střelců se stal Gustav Jaenecke. Německý reprezentant devíti góly potvrdil svou pověst snajpra, navrch přidal dvě asistence.
Absolutní rekordy pocházejí z éry sovětské nadvlády nad hokejovým světem. Útočník Boris Michajlov je jak nejproduktivnějším hráčem, tak nejlepším střelcem v historii MS v hokeji.
Podle oficiálních statistik IIHF dal 98 gólů a posbíral 164 bodů, to vše v letech 1969-79. Nejlepší výkony v rámci jednoho turnaje pak shrnuje následující seznam.
- Body v jednom turnaji: Vladimir Petrov - 34 (rok 1973).
- Góly v jednom turnaji: Vladimír Zábrodský - 26 (rok 1947).
- Asistence v jednom turnaji: Vladimir Petrov - 16 (rok 1973).
- Moderní střelecký rekord: Dany Heatley - 12 (rok 2008).

Nejproduktivnější hráči v historii světových šampionátů
| Hráč | Země | Body | Zápasy |
|---|---|---|---|
| Boris Mikhailov | Sovětský svaz | 164 (98+66) | 105 |
| Valeri Kharlamov | Sovětský svaz | 156 (74+82) | 105 |
| Alexander Maltsev | Sovětský svaz | 153 (77+76) | 108 |
| Vladimir Petrov | Sovětský svaz | 152 (74+78) | 101 |
| Sergei Makarov | Sovětský svaz | 123 (55+68) | 101 |
| Vladimír Martinec | Československo | 109 (53+56) | 101 |
| Sven Johansson | Švédsko | 97 (56+41) | 66 |
| Vyacheslav Fetisov | Sovětský svaz | 96 (36+60) | 101 |
| Jiří Holík | Československo | 94 (51+43) | 109 |
| Alexander Yakushov | Sovětský svaz | 93 (60+33) | 81 |
Kvarteto Mikhailov, Kharlamov, Maltsev a Petrov panuje také v tabulce kanadského bodování. V TOP 10 opět najdeme dva české, resp. československé zástupce.
Na 6. pozici se vyhřívá Vladimír Martinec. Pardubický odchovanec zaznamenal v 101 zápasech na hokejových mistrovstvích 109 bodů (53+56). Bývalý útočník jihlavské Dukly Jiří Holík se drží na 9. příčce.
V druhé desítce svítí jména dalších čtyř československých hokejistů. Konkrétně se jedná o jedenáctého Václava Nedomanského (92 b.), třináctého Josefa Malečka (86 b.), sedmnáctého Ivana Hlinku (85 b.) a devatenáctého Vladimíra Zábrodského (81 b.).
Nejlepší střelci mistrovství světa
| Hráč | Země | Góly | Zápasy |
|---|---|---|---|
| Boris Mikhailov | Sovětský svaz | 98 | 105 |
| Alexander Maltsev | Sovětský svaz | 77 | 108 |
| Vladimir Petrov | Sovětský svaz | 74 | 101 |
| Valeri Kharlamov | Sovětský svaz | 74 | 105 |
| Václav Nedomanský | Československo | 65 | 80 |
| Alexander Yakushev | Sovětský svaz | 60 | 81 |
| Sven Johansson | Švédsko | 58 | 67 |
| Vladimír Zábrodský | Československo | 55 | 29 |
| Sergei Kapustin | Sovětský svaz | 55 | 81 |
| Sergei Makarov | Sovětský svaz | 55 | 101 |
Málokoho překvapí, že seznamu nejlepších kanonýrů v dějinách hokejového šampionátu vládnou tahouni Rudé mašiny, která v 60. a 70. letech absolutně dominovala. První až čtvrtá příčka tak patří tehdejší elitní sovětské formaci ve složení Mikhailov - Petrov - Kharlamov, kterou doplňuje Alexander Maltsev.
Pátou pozicí hájí Václav Nedomanský, který vsítil 65 branek v 80 utkáních na MS. V TOP 10 nechybí ani další legenda československého hokeje - Vladimír Zábrodský.
Z Kanaďanů se v tabulce pohybuje nejvýše Dany Heatley (38 g., 52 z.), jemuž patří 32. příčka. Hned za ním je Miroslav Šatan. Nejlepší střelec v dějinách samotného Slovenska pálil přesně v 37 případech během 88 duelů.
Nejvíce gólů na jednom turnaji
Obrovské výkonnostní rozdíly mezi jednotlivými zeměmi i samotnými hráči během počátků historie hokejového šampionátu vyloženě nahrávaly střelcům na zápis do této statistiky. I tak musíte uznat, že 29 branek v sedmi zápasech na MS 1947 v Praze Vladimíra Zábrodského je husarským kouskem.
| Hráč | Země | Góly | Zápasy | Rok |
|---|---|---|---|---|
| Vladimír Zábrodský | Československo | 29 | 7 | 1947 |
| Lars Ljungman | Švédsko | 20 | 6 | 1947 |
| Bruce Mather | USA | 19 | 7 | 1949 |
| Vladimir Petrov | Sovětský svaz | 18 | 10 | 1973 |
| Ulrich Poltera | Švýcarsko | 17 | 7 | 1950 |
| Vlastimil Bubník | Československo | 17 | 8 | 1955 |
Absolutním rekordmanem je náš Vladimír Zábrodský. Podle oficiálních statistik IIHF na MS v roce 1947 vstřelil 26 gólů. Některé další zdroje úvádějí dokonce 27 nebo 29 branek.
Nejvíc se mu přiblížil již zmiňovaný Vladimir Petrov. V roce 1973 soupeřům nasázel skvělých 18 gólů v pouhých 10 zápasech.
Češi s nejvyšším počtem bodů na mistrovství světa
V novém tisíciletí dokázali produktivitu na jednotlivých turnajích ovládnout i dva Češi - Roman Červenka v bronzovém roce 2022 a David Pastrňák o tři roky později.
| Rok | Hráč | Z | G | A | B |
|---|---|---|---|---|---|
| 2025 | David Pastrňák | 8 | 6 | 9 | 15 |
| 2024 | Roman Červenka | 10 | 3 | 8 | 11 |
| 2023 | Dominik Kubalík | 8 | 8 | 4 | 12 |
| 2022 | Roman Červenka | 10 | 5 | 12 | 17 |
| 2019 | Jakub Voráček | 10 | 4 | 12 | 16 |
| 1997 | Martin Procházka a Vladimír Vůjtek | 9 / 8 | 7 / 7 | 7 / 7 | 14 / 14 |
Maximem bylo po dvě desetiletí 14 bodů Martina Procházky s Vladimírem Vůjtkem z roku 1997. Lepší bodový průměr měl tehdy Vůjtek, odchovanec vítkovického klubu odehrál osm utkání ku Procházkovým devíti.
Až v roce 2019 český rekord o dva body vylepšil Jakub Voráček, aby v roce 2022 Roman Červenka posbíral dokonce 17 bodů. To dodnes zůstává nejlepším výkonem českého hráče na hokejovém MS.
- Roman Červenka - 17 bodů v roce 2022 (5+12)
- Jakub Voráček - 16 bodů v roce 2019 (4+12)
- David Pastrňák - 15 bodů v roce 2025 (6+9)
- Martin Procházka a Vladimír Vůjtek - 14 bodů v roce 1997 (7+7)
- Michael Frolík - 14 bodů v roce 2019 (7+7)
- Roman Červenka - 14 bodů v roce 2025 (6+8)
- Dominik Kubalík - 12 bodů v roce 2023 (8+4)
- Robert Reichel - 12 bodů v roce 2001 (5+7)
Historie a rozsah mistrovství světa v ledním hokeji
První hokejové mistrovství se odehrálo už v roce 1920. Zpočátku bylo hokejové mistrovství součástí Zimních olympijských her. První tři šampionáty se tedy uskutečnily během ZOH v letech 1920 (Antverpy), 1924 (Chamonix) a 1928 (Svatý Mořic).
Od roku 1930 se MS v hokeji začalo pořádat každoročně. Původní tradice konání mistrovství v rámci olympijských her skončila až v roce 1972, když OH měly svůj vlastní turnaj a o pár měsíců později se také pořádalo samotné MS v hokeji.
V letech 1940 až 1946 se hokejové šampionáty nekonaly kvůli druhé světové válce. MS bylo zrušeno také v roce 2020, když celým světem zacloumala pandemie koronaviru.
Nejlepší brankářské výkony
V přehledu brankářských statistik se zaměříme na nejlepší úspěšnost zákroků, počet čistých kont a průměr inkasovaných branek (GAA). Ve všech ohledech půjdeme po nejlepších číslech na jednom světovém šampionátu.
| Brankář | Rok | Země | Úspěšnost |
|---|---|---|---|
| Vladislav Treťjak | 1983 | SSSR | 97,2 % |
| Andrej Mezin | 2005 | Bělorusko | 97,1 % |
| Leonardo Genoni | 2026 | Švýcarsko | 97,1 % |
| Michail Štalenkov | 1994 | Rusko | 96,2 % |
| Dennis Endras | 2010 | Německo | 96,1 % |
Z pravidelně chytajících gólmanů ten nejlepší výkon předvedl Vladislav Treťjak v roce 1983. Svou úspěšnost v brance sborné vyhnal na 97,2 %. K číslu legendárního brankáře se až v roce 2005 přiblížil Bělorus Andrej Mezin, jehož úspěšnost zákroků byla jen o desetinu nižší, konkrétně 97,14 %.
Art Puttee na MS 1931 dokonce ani jednou neinkasoval, tudíž jeho průměr GAA činí nepřekonatelných 0,00. Kanada, tehdy reprezentovaná týmem Manitoba Grads, šampionát ovládla se skóre 24:0 po šesti duelech.
Po roce 2000 průměr nejníže srazili Rus Alexander Yeremenko na šampionátu 2007 (0,98 GAA) a také českým fanouškům důvěrně známý Švýcar Leonardo Genoni na MS 2025 (0,99). Právě Genoni v roce 2026 s pomocí tří čistých kont srazil průměr na 0,56.
Čistá konta a vítězství brankářů
Rekordman v počtu čistých kont je Leonardo Genoni s 15 nulami. Na čele statistiky se osamostatnil po utkání s Rakouskem v květnu 2026, kdy si na šampionátu v Curychu a Fribourgu připsal tři shutouty.
Hned čtyři gólmani za svou kariéru na světových šampionátech vychytali 12 čistých kont. Postupně to dokázali Brit Jimmy Foster, československá dvojice Bohumil Modrý a Jiří Holeček a nejnověji také již zmiňovaný Genoni ze Švýcarska.
V počtu výher jednoznačně vládne Vladislav Tretiak, brankář sovětské sborné. Na druhou stranu ale musíme zmínit, že má rovněž nejvíce odchytaných utkání (98) ze všech gólmanů.
Jiří Holeček si i díky celkovému počtu 37 výher pětkrát vysloužil ocenění pro nejlepšího brankáře turnaje. Přímý Holečkův konkurent o post brankářské jedničky reprezentačního týmu Vladimír Dzurilla si připsal jenom o tři vychytaná vítězství méně, tedy 34.
Nejvíce zápasů na mistrovství světa
Možná si někdy kladete otázku, kolik zápasů na MS už stihl odehrát Andres Ambühl. Věřte, nebo ne, ale stálice švýcarského týmu má na svém kontě už 150 utkání, které mu pohodově stačí na 1. místo v tabulce hráčů s největším počtem odehraných klání.
Ambühl se dostal do čela žebříčku 21. května 2022, když v jeho 120. zápase na MS zvítězilo Švýcarsko nad Kanadou 6:3. V první desítce se nachází kromě Jiřího Holíka také Oldřich Machač, kterému patří dělené páté až sedmé místo.
Metu 100 zápasů během MS v hokeji 2025 pokořil i kapitán české reprezentace Roman Červenka. Jubilejní utkání ozdobil hattrickem, svým druhým na světových šampionátech. Celkem na mistrovství světa nastoupil do 105 zápasů.