Za zakladatele české fotbalové reprezentace ve Francii nelze označit jedinou osobu, protože český reprezentační tým vznikal postupně na začátku 20. století v rámci Českého svazu footballového. První zápas české reprezentace se odehrál 1. dubna 1906 proti Uhersku a skončil remízou 1:1.
Český svaz footballový vznikl v roce 1905 a ve stejném roce byl podmíněně přijat do Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA). Samostatná česká reprezentace však brzy narazila na politický odpor Rakouska-Uherska, které odmítalo uznat její samostatné mezinárodní postavení.
Počátky české reprezentace a vznik svazu
Český svaz footballový (ČSF) vznikl v roce 1905 a v témže roce byl i podmíněně přijat do Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA), která vznikla jen o něco málo dříve. FIFA byla založena roku 1904 v Paříži a mezi zakládajícími členy bychom našli národní asociace Belgie, Dánska, Francie či Nizozemska.
V roce 1905 přibyl Německý fotbalový svaz, rakouský a italský svaz a také Český svaz footballový, nicméně mezinárodní činovníci hned upozorňovali, že přijetí Čechů je politickým problémem. Království české totiž státoprávně náleželo k Rakousko-uherské monarchii (Österreichisch-Ungarische Monarchie), nešlo tedy o samostatný stát s mezinárodním uznáním.
Existence samostatné české fotbalové reprezentace v Rakousku-Uhersku se císařské Vídni vůbec nelíbila. Český svaz footballový (ČSF) sice už v roce 1905 vstoupil do Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA), nicméně rakouské úřady na tuto organizaci usilovně tlačily, aby Čechy vyloučila.
První zápas české reprezentace
Ostatně vůbec první zápas české reprezentace se odehrál právě s Uherskem, a to 1. dubna 1906. Zápas Čechy vs. Uhry skončil remízou.
„V Pešti zápasilo včera representační mužstvo Českého svazu footballového proti representačnímu mužstvu pešťskému v poměru nerozhodně 1:1,“ uvedly Národní listy 2. dubna 1906. A znalci fotbalové historie či nejrůznější sportovní encyklopedie tento mač skutečně uvádějí jako první veřejný výstup českého reprezentačního týmu.
Fotbalový svaz věřil ve výhru, ale nakonec byl spokojen i s remízou. A také novinové referáty na první mezinárodní zápas byly příznivé: „Výsledek tento jest úplně uspokojující, jelikož nebylo možno do Pešti vyslali mužstvo nejlepší, neb kluby Slavia a Sparta nemohly hráče na ten den propustiti. Pro české barvy v Pešti scoroval Walášek a české mužstvo sestaveno většinou z hráčů Meteoru a Smíchova.“
| Událost | Rok nebo datum | Význam |
|---|---|---|
| Vznik Českého svazu footballového | 1905 | Organizační základ české reprezentace |
| Přijetí ČSF do FIFA | 1905 | Podmíněné zapojení do mezinárodního fotbalu |
| První zápas české reprezentace | 1. dubna 1906 | Čechy - Uhry 1:1 |
| Vyloučení z FIFA | 1908 | Začátek vynucené mezinárodní izolace |
| Poslední oficiální zápas v monarchii | 13. června 1908 | Čechy - Anglie 0:4 |
| Konec vyloučení z FIFA | 1918 | Zánik Rakousko-Uherska |
Proč byla česká reprezentace z FIFA vyloučena
Na zasedání FIFA v červnu 1908 ve Vídni se pak české členství ve světové fotbalové organizaci stalo i politickou překážkou a o další účasti Českého svazu footballového dal předseda svazu hlasovat.
Monarchie využila, že světová organizace schůzovala zrovna v hlavním městě Rakouska-Uherska, aby činovníky svazu upozornila, že český svaz nemá právo na samostatnou existenci a měl by být začleněn do Rakouského fotbalového svazu (Österreichischer Fußball Bund). A přesně takovéto rozhodnutí FIFA ve Vídni nakonec schválila.
Pro Český svaz footballový to byla nepřijatelná možnost. Čtěte také Čeští fotbalisté si prý vystačí sami Než se podřídit Vídni, bude prý lepší se na čas vzdát mezinárodních zápasů, které zaštiťuje FIFA.
Přesně osm národních asociací žádalo sloučení ČSF s Rakouským fotbalovým svazem a pouze zástupci tří států hlasovali o setrvání Čechů v asociaci, mimo jiné Dánsko a anglický Fotbalový svaz (The Football Association) založený již v roce 1863, jenž se stal členem FIFA v roce 1906.
Sloučení Čechů s rakouským ústředím žádalo například Německo, Belgie, Finsko nebo Nizozemsko. Vyloučení Čechů z FIFA v červnu 1908, které trvalo až do zániku monarchie v roce 1918, bylo pro český fotbal velkou brzdou, pokud šlo o prestiž na mezinárodní fotbalové scéně.
Český odpor proti rozhodnutí Vídně
V roce 1908 se to také stalo. „Této drzosti vídeňského šmoka se vyrovná jen jeho hloupost,“ rozčiloval se nad vyloučením z FIFA deník Národní listy. Klatba platila až do roku 1918.
Než se podřídit Vídni, bude prý lepší se na čas vzdát mezinárodních zápasů, které zaštiťuje FIFA. „Po 7. červnu 1908 nesmí do Vídně jediný náš sportovec. I kdyby nás bylo ještě stokrát méně, musíme si postačiti sami a postačíme si. Předčasně se ve Vídni radují, že Č. S. F. podléhati bude vedení rakouského svazu,“ nechali se 11. června 1908 slyšet představitelé českého fotbalu v deníku Národní listy.
Vídeňské deníky rozhodnutí Mezinárodní federace fotbalových asociací naopak uvítaly a například deník Mittags-Zeitung napsal: „Dále byl pro Rakousko uznán jediný svaz. Tím jest česká otázka, která už vedla k tolika rozmíškám ve footballovém sportu, rozluštěna tak, že český footballový svaz podléhá vedení rakouského footballového svazu a jako jednací řeči má užívati němčinu.“
Češi trvali na osamoceném vzdoru: „Této drzosti vídeňského šmoka se vyrovná jen jeho hloupost. Ctíme každou národnost, každý jazyk, ale nenecháme si vnutit žádný. Škodolibá radost pánů ve Vídni jest předčasná. Požadavek cti českého sportovnictva jest přerušiti okamžitě všechny styky s těmi, kteří nikoli ze sportovních důvodů, nýbrž na naše pokoření tento stav přivodili.“
Poslední zápas českého týmu před izolací
Poslední oficiální zápas si Češi v Rakousku-Uhersku zahráli pod hlavičkou FIFA v roce 1908 s Anglií. Český reprezentační tým se s fanoušky rozloučil důstojně, neboť 13. června 1908 ještě stačil na pražské Letné odehrát mezistátní zápas s Anglií.
Tým sice prohrál 0:4, ale měla to být úžasná podívaná, která přilákala 12 tisíc diváků. Rozhodčí Lewis připustil tak tvrdou hru na tělo, jakou Praha dosud nespatřila, přičemž jeden student sudího inzultoval.
Barvitou reportáž z utkání přinesly tehdejší Lidové noviny: „Dnes se konal na hřišti S. K. Slavie na Letné zápas kombinovaného mužstva 7 českých footbalových klubů s kombinovaným mužstvem anglickým. Angličané zvítězili 4:0. Při zápasu došlo k velkým demonstracím proti anglickému soudci. Obecenstvo vrhnulo se po zápase na hřiště a provolávalo Angličanům hanbu a Čechům slávu. Při tom jeden student (sextán) insultoval soudce a jeden člen klubu Slavie urazil obecenstvo, které se nahromadilo hrozivým způsobem kolem loží. Demonstrace byly dosti vážného rázu.“
Vynucená izolace českého fotbalu
Česká reprezentace se na počátku léta 1908 dostala do vynucené izolace a občas hořce plivala na někdejší soupeře, jak je to patrné i z textu v Národních listech: „Nebude pražádné neštěstí, zaroste-li travou cesta, po niž chodili Vídeňáci k nám si pro potlesk a pochvalu a po níž naše mužstva chodívala do Vídně se nechat kamenovat vídeňskou lůzou. A nebude také žádné neštěstí, když nepojedeme do Pešti s maďarskými trikolorami na ramenou jako na posměch své rodové příslušnosti k týraným Slovákům. A ještě menší bude naše škoda, nebudeme-li berlínské amateury cpáti tisícimarkovým cestovným.“
Slibně se rozvíjející národní tým byl svým způsobem zaříznut nejen Vídní, ale i neochotou Čechů stát se součástí Rakouského fotbalového svazu. „Český fotbal byl rakouskou iniciativou a krátkozrakou politikou FIFA zahnán málem do ilegality,“ napsal v roce 1997 sportovní publicista Miloslav Jenšík v knize Kronika českého fotbalu.
V dobovém tisku lze ovšem najít hlavně obhajoby českého bojkotu, tedy odmítání Českého svazu footballového spojit se s ústřední rakouskou fotbalovou asociací. Týdeník Sport z 18. listopadu 1913 dokonce tvrdil, že tento vzdor zvýšil kvalitu české kopané.
Hráči se prý nesoustředí na mezinárodní úspěchy, ale na co nejlepší kvalitu domácích soutěží: „Právem můžeme říci, že nebýti boykotu, neměli bychom tolik prvotřídních klubů footballových, jichž ušlechtilé zápasy o české mistrovství jsou výrazem jich skvělé výkonnosti. Neměli bychom silných klubů po českém venkově a na Moravě.“
Význam Českého svazu footballového
Český svaz footballový představoval organizační základ české reprezentace v době, kdy české země ještě nebyly samostatným státem. Jeho založení v roce 1905 umožnilo českým klubům sestavit reprezentační mužstvo a pokusit se vstoupit do mezinárodního fotbalového prostředí.
První zápas proti Uhrům ukázal, že český fotbal dokázal vytvořit tým schopný mezinárodního měření. Přijetí do FIFA zároveň znamenalo uznání sportovní aktivity českého svazu, i když bylo od začátku zatíženo politickými okolnostmi.
Česká reprezentace se však nemohla dlouhodobě rozvíjet v běžných podmínkách. Její mezinárodní působení přerušilo rozhodnutí FIFA z roku 1908, které přinutilo český svaz buď přijmout podřízenost rakouskému ústředí, nebo se mezinárodních zápasů vzdát.
Kdo ví. Český fotbalový vzdor namířený proti Vídni (i zbytku fotbalového světa pod hlavičkou FIFA) ale určitě pomohl k popularitě kopané v českých zemích. A k vášnivému fanouškovství, které se i po více než století zúročuje na aktuálním světovém šampionátu.
tags: #zaloznik #ceske #reprezentace #francie