Zimní stadiony v Norsku představují různorodou skupinu sportovišť: patří mezi ně velké městské arény, rychlobruslařské haly, multifunkční komplexy i unikátní stadion vybudovaný hluboko ve skále. Nejvýraznějším příkladem je Gjövik Olympic Cavern Hall, podzemní olympijská hala u jezera Mjøsa, která dodnes slouží hokeji, kulturním akcím a dalším sportům.
Norsko využilo při výstavbě zimních sportovišť zkušenosti s tunely a skalními stavbami. Výsledkem jsou nejen tradiční stadiony v Lillehammeru, Hamaru, Bergenu a dalších městech, ale také architektonicky neobvyklé areály propojující sport, historii, místní krajinu a norskou mytologii.
Gjøvik Olympic Cavern Hall: hokejový stadion uvnitř hory
Gjøvik, malé klidné město na břehu největšího norského jezera Mjøsa. Nic nenasvědčuje tomu, že by právě zdejší zalesněná hora skrývala podivuhodné stavební dílo.
„První dojem byl zvláštní. Jdete 200 metrů do jeskyně a pak na vás vykoukne hala. Je to něco neobvyklého a všichni jsme zírali,“ tak citoval server iDNES slova obránce Davida Šticha, který si v hale Gjövik Olympic Cavern Hall odbyl reprezentační premiéru v seniorském národním hokejovém týmu v dubnu 2011.
Hokejová olympijská hala ale byla vybudována dávno před těmito slovy. Její vznik podnítila skutečnost, že nedaleký Lillehammer se stal hostitelem XVII. zimních olympijských her v roce 1994.
Historie vzniku podzemní haly
Norští stavitelé mají bohaté zkušenosti s realizací staveb ve skalách. Nikde jinde na světě není postaveno tolik tunelů jako právě v Norsku, které jsou často koncipovány i jako protiletecké kryty.
Jejich ideály šly ale dál, v 70. letech 20. století vyprojektovali podzemní plavecký bazén. Na konci 80. let se zrodil projekt sportovní haly v útrobách skály.
Kdo jiný by měl mít více zkušeností s náročnými terénními stavbami než Norové. Členitá a skalnatá severská krajina jim ani nedává moc na výběr. Aby vůbec v zemi existovala nějaká infrastruktura, musí porušovat jednolité ohromné masivy stavbou tunelů.
Jejich síť protkává Norsko naskrz. Nejdelší tunel měří téměř dvacet pět kilometrů a funguje jako spojnice mezi Oslem a Bergenem.
Projekty podobného druhu umožnily Norům přemýšlet o podzemním hokejovém stánku ve zcela reálných obrysech. Nesoucím nápadem pro vznik haly v podzemí byl údajně odkaz na norské pohádkové trolly, strážce podzemí.
Myšlenka pak dostala konkrétní podobu ve chvíli, kdy Norsko vyhrálo kandidaturu na zimní olympijské hry pro rok 1994. Hlavním architektem se stal Moe-Levorson, který je pověstný právě projekty staveb v podzemí.
Pro realizaci tohoto náročného projektu byla zvolena skála uprostřed města Gjovik na břehu jezera Mjosa nedaleko Lillehammeru. Práce na budoucí hokejové hale byly započaty v dubnu 1991.
Za více než dva roky, v květnu 1993, byla hala slavnostně otevřena. Výše nákladů se tehdy zastavila na 135 milionech norských korun, z nichž téměř 60 procent investovala norská vláda.
Hala se stala největším sportovištěm světa vybudovaným ve skále.
Technické řešení a dispozice
Hala je vybudována od 25 do 50 metrů pod zemským povrchem. Vstupuje se do ní 120 metrů dlouhým tunelem.
Prostor je vysekaný sto dvacet metrů do hory a nachází se v hloubce od dvaceti pěti do padesáti metrů.
Hlavní prostor je vysoký 25, dlouhý 91 a široký 61 metrů. Jeskynní skulina o ploše deset tisíc metrů čtverečních ještě obsahuje bazén a restauraci.
Obrovské množství horniny, které se získalo po výkopových pracích a zejména při odstřelování dynamitem, využili stavbaři ke zhotovení nového přístavu, parkoviště nebo promenády.
Designem má odkazovat na norskou mytologii a zpodobňovat domov bájných trollů.
Multifunkční využití
Je koncipována jako multifunkční prostor, tedy prostor, který se snadnou úpravou přemění na halu pro hokej, rychlobruslení, fotbal, házenou, volejbal, košíkovou, tenis, ale i koncertní či společenský sál.
Kluziště se zároveň dá jednoduše přeměnit na basketbalové či tenisové hřiště nebo koncertní sál.
Počet míst se mění v závislosti na tom, pro jakou událost je hala momentálně upravena. Hokejový zápas může sledovat 5 800 diváků.
Součástí areálu je kromě zázemí pro sportovce i restaurace, plavecký bazén a horolezecká stěna.
Olympijské a další významné události
V rámci XVII. olympijských her se v hale odehrálo 16 hokejových zápasů včetně dvou čtvrtfinálových zápasů a jednoho semifinálového.
Po skončení olympiády v roce 1994 hostilo sportoviště ještě rychlobruslařské mistrovství na krátké dráze o rok později a na konci tisíciletí šampionát házenkářek.
Hostila v roce 2016 Zimní olympijské hry mládeže či Mistrovství světa házené žen v roce 1999.
Dnes je hala domovem hokejového týmu Gjovik, pořadatelem koncertů a společenských večerů. V současnosti je lední stadion v Gjøviku domovem místního druholigového týmu.
Lillehammer a olympijské zimní sportoviště
Záminkou pro vznik neobvyklého stadionu v Gjøviku se staly XVII. zimní olympijské hry, které pořádal nedaleký Lillehammer.
Konání soutěžních klání sportovního svátku zajišťoval především Lillehammer jako druhý norský pořadatel olympiády. Hostil ji čtyřicet dva let poté, co olympijský oheň vzplanul v Oslu.
Malé město leží sto čtyřicet kilometrů severně od norské metropole a nabízí skvělé podmínky pro lyžování a další venkovní aktivity.
Jeho symbolem jsou bezpochyby skokanské můstky s výhledem na jezero Mjøsa a z nesportovních památek ještě dvě stovky historických budov ve skanzenu Maihaugen.
Vedle lidové tematiky a řemesel představuje muzeum také dějiny olympiády v antické i moderní době.
V přehledu největších norských stadionů zaujímá Birkebeineren Ski Stadium v Lillehammeru kapacitu 31 000 míst.
Hamar: rychlobruslařská hala ve tvaru vikinské lodi
Co se však týče další unikátní sportovní architektury, je potřeba se přemístit více na jih zdejšího rozsáhlého jezera do Hamaru.
Skoro by se zdálo, že jeho pobřežní vody vyplavily vikinskou loď. Právě totiž jako převrácené starodávné plavidlo vypadá rychlobruslařská hala.
Nelze zpochybnit, že Norové při pořádání olympiády v devadesátých letech mistrně propojili stavbu sportovišť se svým umem a národní kulturou.
Největší stadiony v Norsku
Norské sportovní areály zahrnují velké městské stadiony i kompaktnější regionální sportoviště. Následující přehled uvádí největší stadiony podle kapacity.
| Stadion | Město | Kapacita |
|---|---|---|
| Birkebeineren Ski Stadium | Lillehammer | 31 000 míst |
| Ullevaal Stadion | Oslo | 27 182 míst |
| Lerkendal Stadion | Trondheim | 21 405 míst |
| Brann Stadion | Bergen | 17 500 míst |
| Kristiansand Stadion | Kristiansand | 16 600 míst |
| Intility Arena | Oslo | 16 555 míst |
| Lyse Arena (Viking Stadion) | Stavanger | 15 900 míst |
| Bislett Stadion | Oslo | 15 400 míst |
| Fana Stadion | Bergen | 15 000 míst |
| Unity Arena (Telenor Arena) | Bærum | 15 000 míst |
| Kanthaugen Freestyle Arena | Lillehammer | 15 000 míst |
| Color Line Stadion | Ålesund | 10 778 míst |
| Åråsen Stadion | Lillestrøm | 10 540 míst |
| Marienlyst Stadion | Drammen | 8 935 míst |
| Haugesund Stadion | Haugesund | 8 703 míst |
| Aspmyra Stadion | Bodø | 8 270 míst |
| Sarpsborg Stadion | Sarpsborg | 8 022 míst |
Přehled dalších norských stadionů
Vedle olympijských a největších sportovišť existuje v Norsku rozsáhlá síť stadionů s různou kapacitou a různým využitím.
| Stadion | Kapacita | Klub |
|---|---|---|
| Ullevaal Stadion | 28,000 | Vålerenga IF |
| Ullevål | 25,572 | Lyn Oslo |
| Lerkendal | 21,166 | Rosenborg BK |
| Brann Stadion | 17,824 | SK Brann |
| Viking | 16,600 | Viking FK |
| Telenor Arena | 15,600 | |
| Bislett Stadion | 15,400 | Skeid Fotball |
| Sør Arena | 14,300 | IK Start |
| Skagerak Arena | 14,200 | Odds BK |
| Fredrikstad Stadion | 12,500 | Fredrikstad FK |
| Åråsen Stadion | 11,637 | Lillestrøm SK |
| Aker Stadion | 11,167 | Molde FK |
| Color Line Stadion | 10,778 | Aalesunds FK |
| Melløs Stadion | 10,085 | Moss FK |
| Komplett Arena | 9,000 | Sandefjord Fotball |
| Haugesund stadion | 8,800 | SK Vard Haugesund |
| Haugesund stadion | 8,800 | FK Haugesund |
| Marienlyst | 8,500 | Strømsgodset IF |
| Marienlyst | 8,500 | Drammen FK |
| Bryne Stadion | 8,200 | Bryne FK |
| Briskeby | 8,068 | HamKam |
| Sarpsborg Stadion | 8,022 | Sarpsborg 08 FF |
| Aspmyra | 7,800 | FK Bodø/Glimt |
| Alfheim Stadion | 7,500 | Tromsø IL |
| Lystlunden | 7,300 | FK Orn-Horten |
| Levermyr stadion | 7,000 | FK Jerv |
| Moan Fritidspark | 6,000 | Levanger FK |
| Sandnes Idrettspark | 5,550 | Sandnes Ulf |
| Fosshaugane Campus | 5,523 | Sogndal IL |
| Fram Stadion | 5,000 | IF Fram Larvik |
| Lassa Idrettspark | 5,000 | FK Vidar |
| Nadderud Stadion | 5,000 | Stabaek IF |
| Halden Stadion | 5,000 | Kvik Halden FK |
| AKA Arena | 4,526 | Hønefoss BK |
| Consto Arena | 4,350 | Mjondalen IF |
| Idrettsparken | 4,000 | Egersunds IK |
| Sveum Idrettspark | 4,000 | Brumunddal Fotball |
| Kristiansund Stadion | 4,000 | Kristiansund BK |
| Varden Amfi | 3,500 | FK Fyllingsdalen |
| Høddvoll Stadion | 3,120 | IL Hodd |
| Atlanten Stadion | 3,000 | |
| Notodden Stadion | 3,000 | Notodden FK |
| Tromsdalen Stadion | 3,000 | Tromsdalen UIL |
| Myhrer stadion | 3,000 | Eidsvold Turnforening |
| Florø stadion | 2,800 | Floro SK |
| Gjemselund Stadion | 2,750 | Kongsvinger IL |
| Ski Stadion | 2,500 | Follo FK |
| NAMMO Stadion | 2,500 | Raufoss IL |
| Randaberg Stadion | 2,500 | Randaberg IL |
| Jotun stadion | 2,500 | Ardal FK |
Bergenshallen: městský zimní stadion v Bergenu
Bergenshallen, an exhibition hall in the Årstad district of Bergen, opened in 1968 and was designed by Erik Dogger, located at Vilhelm Bjerknes vei 24.
The hall has a capacity of 3,900 spectators and is used as an ice rink from August to March, as well as a trade fair and event hall.
Bergenshallen is also known as “Badekaret” (The Bathtub) and houses Bergen Klatreklubb (Bergen Climbing Club) and Atletklubb Bjørgvin in an extension.
Bergen Ishockeyklubb (Bergen Ice Hockey Club) plays its home games here.
The cooling system was renovated before the 2005/2006 season. Ella Fitzgerald attracted five thousand visitors in 1969, and Holiday on Ice visited the hall in the 1970s.
A previous Bergenshallen in Lars Hilles gate 22, designed by Karen and Odd Brochmann in 1939, was demolished in 1968-69 and was used by German occupying forces during the war.
