ČT Author Cup pro začátečníky: start, trasa, vybavení a praktické rady

ČT Author Cup je závod pro všechny, kdo mají rádi cyklistiku, a v Jizerských horách se na jedné trati každoročně setkávají milovníci cyklistiky z řad široké veřejnosti i profesionální MTB závodníci a osobnosti ze světa sportu. Pro začátečníka je nejdůležitější zvolit trasu odpovídající kondici, připravit se na velké množství jezdců a počítat s tím, že první stoupání může být kvůli koloně výrazně náročnější než při samostatné jízdě.

V roce 2026 jsou připraveny tři trasy: dlouhá trasa A má 57 km a převýšení 1005 m, kratší trasa B měří 39 km a má převýšení 708 m, zatímco nesoutěžní rodinná trasa C měří 14 km a má převýšení 198 m. Trasa B je vhodná pro rekreační jezdce, juniory i ty, kdo se teprve rozjíždějí, a rodinná trasa C je určena pro pohodovou jízdu bez tlaku na výkon.

Kterou trasu si vybrat jako začátečník

Trasa A je tradiční dlouhá trasa - výzva pro pravé bojovníky. Tato dlouhá, technicky i fyzicky náročná trasa je určena pro všechny, kdo mají chuť si sáhnout na dno a zároveň zažít atmosféru legendárního závodu.

Trasa A nabízí skvělý mix stoupání, sjezdů, rychlých šotolin, asfaltů i tradičních panelových pasáží. Je to výzva pro zkušené závodníky i nadšené hobby jezdce a každý rok přináší otázku, zda bude rychlejší gravel, nebo klasické horské kolo.

Nemáte natrénováno na dlouhou trať, nebo si chcete závod prostě užít bez úplného vyčerpání? Tahle varianta je pro vás ideální. Trasa B má mírnější profil, kratší vzdálenost a stále pestrý terén i závodní atmosféru.

Zkrácená trasa vám umožní zažít kouzlo závodu naplno. Je vhodná pro gravel i horská kola a představuje rozumnou volbu pro prvního účastníka, který si není jistý, zda zvládne dlouhou trasu.

Rodinná trasa C je nesoutěžní trasa pro radost z jízdy i atmosféry. Je určena pro všechny, kdo si chtějí užít pohodovou jízdu po části závodní trasy, a je vhodná i pro elektrokola.

Trasa C je otevřená i dětem, které zvládnou trasu v doprovodu dospělého. Nezávodíš - jedeš pro radost, zážitek a společnou energii.

Jak funguje start a startovní vlny

Startovní prostor pro všechny trasy je Stadion v Bedřichově. Startovní rovinka je rozdělena do čtyř startovních koridorů, které jsou jasně a viditelně oddělené.

Řazení do koridorů probíhá na základě přidělených startovních čísel. Vstup do nich hlídají pořadatelé závodu, případně ověřují informace dle startovní listiny, a závodníci do tohoto prostoru vstupují a řadí se v libovolném pořadí.

Kritériem přidělení startovního čísla je pořadí z minulých dvou ročníků. Pořadatel si současně vyhrazuje právo na přidělení startovních čísel dle vlastního uvážení v podobě takzvaných divokých karet.

Jednotlivé trasy startují v takzvaných vlnách. Vlny startují v časových intervalech a závodníkovi se začne měřit čas startem jeho vlny.

Pokud jedeš poprvé, budeš startovat nejspíš odněkud zezadu. Řazení na startu je podle čísel do vln po 500, do prvních vln se zřejmě legálně nedostaneš.

Nejlepší je opravdu být na startu v popředí vlny, ze které startuješ. Závodníkům, kteří chtějí stát vpředu ve své vlně, se vyplatí přijít do koridoru včas, protože po startu se skupina rychle rozjede a předjíždění bývá obtížnější.

Jak zvládnout masový start

Na masový start neexistuje jediný recept. Buď vystřelíš z první vlny s chrty, nebo pojedeš někde zezadu pro radost.

Pokud nemáš ambice na první padesátku, s úsměvem je přeci jedno, jestli budeš 500 nebo 1000 v pořadí. V takovém případě je lepší přijmout tempo skupiny než se hned po startu pokoušet protlačit za každou cenu.

Přes tu spoustu lidí se neprocpeš, takže buď půjdeš pěšky, nebo pojedeš jejich tempem. I když budeš první kopec tlačit, hlavně se nikam zbrkle nehrň hlava nehlava, protože tím naštveš nejednoho bikera a ušetříš síly.

Začátečník by měl především držet předvídatelnou stopu, neprovádět prudké změny směru a předjíždět jen tehdy, když je na to dostatek prostoru. V početné skupině je důležitější bezpečnost a plynulost než několik získaných míst.

• Postav se dopředu ve své vlastní vlně, ale nesnaž se dostat do koridoru, který ti nepřísluší.
• Po startu nejezdi bezhlavě na maximum, pokud na takové tempo nejsi připravený.
• Drž přímý směr a dávej včas najevo změnu stopy.
• Předjížděj pouze tam, kde máš dostatek prostoru a dobrý rozhled.
• Počítej s tím, že někteří účastníci budou mít horší techniku a budou reagovat nepředvídatelně.
• Nech si odstup od kola před sebou, zejména při brzdění a v technických pasážích.

Jestli jedeš poprvé, budeš startovat někde ze šesté vlny. Musíš se postavit hned na začátek té vlny, což znamená tam čekat už hodinu předem, a rychle po startu vyrazit, aby se ti tam nepletli pomaleji jedoucí bikeři.

Zkušenost ze zadní vlny může být úplně jiná než jízda v čele. Jeden účastník popisoval, že z poslední vlny po startu jel naplno, aby byl pod kopcem sám, ale následně narazil na štrúdl lidí z předchozích vln.

Další možností je jet závod jako dlouhé postupné předjíždění. Start z poslední vlny je také celkem zajímavý - celých těch 60 km jen předjíždíš a je to zábava.

Výjezd z Josefova Dolu k přehradě

Kopec z Josefova Dolu na přehradu není problém vyjet, když máš trošku prostoru a můžeš zvolit vhodnou stopu. V početných vlnách to ale jde špatně, protože drtivá většina lidí tlačí kolo po celé šířce stezky a není kudy projet.

Výjezd se normálně vyjet nechá až na hráz, ale když kolem tebe padají lidé jeden přes druhého, při řazení trhají řetězy a podobně, může být situace výrazně obtížnější než samotný kopec.

Jednou jsem to šel deset minut pěšky, protože nešlo vůbec jet. Nešlo ani předcházet, jak to bylo zacpané.

Pokud se na začátku stoupání vytvoří souvislá kolona, není ostuda sesednout a jít pěšky. Když na přehradu půjdeš pěšky, stejně ztratíš minimálně a budeš mít dalších 55 km na to, abys předjížděl, především na občerstvovačkách.

Rozumnou strategií je zařadit nejlehčí převod, jet klidně a nesnažit se silou prorážet skupinu. Pokud se podaří získat prostor, je možné stoupání vyjet plynule. Jestli je cesta ucpaná, je lepší šetřit síly a vyhnout se pádu nebo poškození kola.

Opri se do pedálů těsně pod přehradou na asfaltce a pak už jen upaluj do cíle.

Změna trasy a význam aktuálních pravidel

V minulosti se část trati k hrázi přehrady často ucpávala a závodníci museli sesednout z kola. Organizátoři proto oznámili změnu trasy, při níž se vypuštěním části trati k hrázi přehrady měli vyhnout místu, které bylo většinou ucpané.

Nově měla trasa vést po silnici na Hrabětice a odtud teprve na hráz přehrady, což mělo umožnit hromadný start všech vln a plynulejší průběh závodu. Pozdější informace však uvádějí čtyři vlny dlouhé trasy se starty v pěti­minutových intervalech.

Pro začátečníka z toho plyne především to, že je nutné řídit se aktuálními propozicemi a přiděleným startovním číslem. Starší zkušenosti s masovým startem a původním vedením trasy nemusí přesně odpovídat současnému ročníku.

Terén, panely a nebezpečná místa

ČT Author Cup není závod, na kterém by byl po celou dobu náročný technický terén. Terén nečekej, ale jako zavírák a pohodové projetí je to fajn.

Dlouhá trasa kombinuje stoupání, sjezdy, rychlé šotoliny, asfalt a tradiční panelové pasáže. Právě betonové panely mohou být pro začátečníka nepříjemné, protože na nich kolo výrazně drncá a ve velké skupině se hůře volí stopa.

Dej si pozor na spoje mezi panely, kde můžeš narazit na slušnou díru. Důležité je nesledovat pouze zadní kolo jezdce před sebou, ale také číst povrch několik metrů dopředu.

Přibližně mezi 25. a 35. kilometrem je pravotočivá zatáčka na škváře po sjezdu, kde jede kolem 50 km/h nejeden biker a už se tam někdo natáhl.

Počítej také s přejezdem lávky. Lávka může být kluzká, zejména pokud je na ní potah nebo je povrch vlhký, a ve skupině je vhodné ubrat rychlost a nechat si odstup.

Jediné opravdu vzrušující místo může být poslední sjezd do cíle. Před cílem je sjezdík lesem a také přejezd lávky, kde je důležitá technika, opatrnost a kontrola rychlosti.

Jaké pláště zvolit

Na závod není vhodné automaticky nasazovat co nejhladší, nejužší a nejtvrdší pláště. Úzké hladké a tvrdé pláště sice nejlépe pojedou po betonových panelech a asfaltu, ale na rozbitém povrchu bude kolo výrazně drncat a jezdec bude trpět.

Jako rozumný kompromis se osvědčily pláště kolem šířky 1,9 až 2,0 palce. Jeden z jezdců uváděl, že na Jizerky jezdí Continental Twister 1.9 a je spokojený.

Jiná zkušenost zmiňuje pláště Ritchey Speedmax, které postačily, přičemž nebylo doporučeno nasazovat větší než 2.0 s hrubým vzorkem, protože výrazně hrubý vzorek není pro tuto trasu nutný.

• Vhodný je kompromis mezi rychlostí na asfaltu a komfortem na panelech.
• Příliš tvrdý a úzký plášť může na rozbitém povrchu nepříjemně odskakovat.
• Příliš hrubý vzorek není pro většinu trasy nezbytný.
• Před závodem si ověř, že plášť dobře drží v šotolinových zatáčkách a že je správně nahuštěný.

Jak se připravit před prvním startem

Pro první závod není nutné trénovat jako profesionál. Důležité je zvládnout délku zvolené trasy, opakovaná stoupání a jízdu v proměnlivém terénu.

Před startem se vyplatí krátké rozjetí, protože v prvních kilometrech se jede ve velké skupině a není vhodné začínat úplně bez přípravy. Když jedu na závod, tak se aspoň trochu rozjedu.

Začátečník by měl znát ovládání svého kola, řazení, brzdění i sesednutí v prudkém nebo ucpaném úseku. V masovém závodě se mohou objevit pády vyplývající z nedostatku nebo absence techniky, proto je lepší nepouštět se do rychlosti, kterou nemáš pod kontrolou.

Na dlouhou trasu je rozumné počítat s občerstvovacími místy a rozvrhnout si tempo tak, aby první stoupání nespotřebovalo všechny síly. Pokud se na začátku vytvoří kolona, není nutné ji za každou cenu předjíždět.

Co si zkontrolovat na kole

• Funkční brzdy a řazení.
• Dostatečně nahuštěné a nepoškozené pláště.
• Pevně utažené komponenty.
• Spolehlivou lahev nebo jiný způsob převozu tekutin.
• Náhradní duši nebo opravnou výbavu podle typu kol.
• Čistý a namazaný řetěz.

Technický servis, mytí kol a úschova kol v cíli patří mezi služby spojené se startovným, ale základní opravy a náhradní díly je lepší mít připravené už před startem.

Bezpečnost v pelotonu

Masový závod je náročný nejen fyzicky, ale i psychicky. Obrovská skupina jezdců znamená méně prostoru, častější brzdění a rozdílné schopnosti účastníků.

Někteří účastníci mohou jezdit po startu neuvěřitelně nebezpečně. Proto je důležité nejezdit těsně za kolem před sebou, před zatáčkou zvolnit a počítat s tím, že jezdec před tebou může náhle sesednout.

Při předjíždění je vhodné upozornit ostatní a nepokoušet se projet místem, kde není dostatečná šířka. Prudké předjíždění v kopci nebo na úzkém úseku může ohrozit několik lidí najednou.

V davu se mohou objevit i účastníci s dětskými sedačkami nebo jezdci s minimální technikou. Nejde o důvod k posměchu, ale o připomínku, že tempo a styl jízdy budou v závodě velmi rozdílné.

Jak si závod užít bez honby za pořadím

Závod má dobrou atmosféru a je to obrovská masovka, mimo jiné díky velké popularitě akce. Jizerské hory jsou známé svou malebnou krajinou a četnými cyklistickými trasami a slibují adrenalinové zážitky v sedle.

Pokud nemáš ambice na přední umístění, může být hlavním cílem bezpečně dokončit trasu a užít si jízdu. Když první kopec půjdeš pěšky, ztratíš minimálně a pořád budeš mít většinu trasy na to, abys jel vlastním tempem.

Někteří jezdci závod kritizují kvůli masovosti nebo kvůli tomu, že nejde o technicky náročný maraton, jiní jej považují za příjemné zakončení sezony. Jizerské hory jsou nádherné a projetí Jizerek je pěkné.

Zajištění je podle zkušeností účastníků v pořádku. Pro začátečníka může být významná právě atmosféra, možnost jet v početné skupině a poznat trasu bez nutnosti bojovat o výsledek.

Praktické informace pro ročník 2026

Jubilejní třicátý ročník se uskuteční 10. října 2026 v Bedřichově v Jizerských horách. Start i cíl jsou v areálu Stadionu Bedřichov a prezence je nově umístěna přímo v zázemí závodu.

Online registrace se uzavírá 7. října 2026 nebo po naplnění limitu kapacity závodu. Limit počtu startujících je 3 500.

Pokud chce být závodník zařazen do koridoru na základě výsledků z předešlých dvou ročníků, musí být přihlášen do 27. září 2026. Po tomto datu jdou veškeré přihlášky na konec startovního pole.

Při pozdějším přihlášení již nemůže být brán zřetel na umístění v předchozích ročnících a závodník bude zařazen na konec startovního pole. Za správnost údajů v registraci zodpovídá sám účastník.

Startovní prostor bude uzavřen pro veškerou dopravu od 8:00 do 16:00. Pro parkování je nutné využít vyhrazená parkoviště označená v přehledové mapě, přičemž parkoviště nejsou provozována pořadatelem a jejich využití může být zpoplatněno.

Pokud přijedete karavanem, zaparkovat můžete pouze na parkovišti P4. Doklad o zaplacení je vhodné vzít s sebou k prezenci pro případ reklamace.

Věkové kategorie a typ kola

Na trasách A a B se vyhlašují první tři ve vypsaných kategoriích. Elektrokola jsou zařazena jako nezávodní a účastníci na elektrokole se nevyhlašují.

Na všechny trasy se mohou přihlásit také majitelé elektrokol. Jejich účast zůstává nesoutěžní, což otevírá dveře těm, kteří se k cyklistice vrátili po letech nebo ji objevili teprve nedávno.

Pro začátečníka je důležitější než kategorie především volba odpovídající trasy. Pokud není jisté, zda zvládne dlouhou trasu, kratší varianta nabídne stále pestrý terén a závodní atmosféru bez úplného vyčerpání.

Co očekávat v cíli

Startovné zahrnuje zdravotní a pořadatelskou službu, měření časů a zpracování výsledků čipovou technologií, občerstvovací servis v průběhu závodu včetně energetických přípravků, jídlo a pití po závodě a účastnickou medaili v cíli.

Součástí zázemí je také pamětní triko, dárky od partnerů, technický servis, mytí kol, úschova kol v cíli, doprovodný program a informační servis.

Pro začátečníka je nejdůležitější přijet s realistickým cílem, zvolit odpovídající trasu, připravit se na jízdu v početné skupině a nebát se v ucpaném úseku sesednout. Když se podaří bezpečně zvládnout start, první stoupání a náročnější povrch, zbytek závodu už lze jet podle vlastní kondice a užít si Jizerské hory.

tags: #author #cup #pro #zacatecniky