Cyril Krejčí byl československý volejbalista, který jako kapitán mužského reprezentačního družstva dovedl tým ke stříbrným medailím na Mistrovství Evropy 1985 v Nizozemsku. Na tomto turnaji byl navíc vyhlášen nejlepším hráčem mistrovství.
Jeho působení se pojí s návratem československého volejbalu mezi evropskou a světovou elitu po dlouhých letech bez medailového úspěchu. Výraznou roli v tomto obratu podle něj sehrály fyzické parametry hráčů a psychická odolnost celého týmu.
Základní údaje o Cyrilu Krejčím
| Údaj | Informace |
|---|---|
| Jméno | Cyril Krejčí |
| Přezdívka | Cyrda |
| Národnost | Česká republika |
| Datum narození | 18. května 1957 |
| Místo narození | Havlíčkův Brod |
| Výška | 198 cm |
| Váha | 91 kg |
| Post | Blokující hráč |
| Reprezentační role | Kapitán mužského družstva |
Československý volejbal před návratem k medailím
Po dlouhém půstu získává československý volejbal medaile a jeho vážnost ve světě znovu stoupá. Trvá dlouhých 14 let, než si naši volejbalisté opět sáhnou na medaile z prestižní soutěže.
Na Mistrovství Evropy 1981 v Bulharsku se musely obě seniorské reprezentace nejdříve probojovat kvalifikací. Z kvalifikačních skupin postupují obě bez porážky (ženy dokonce beze ztráty setu) a oba celky odjíždějí na šampionát v omlazených sestavách.
Muži hrají ve Varně, kde ve skupině vítězí hladce nad Itálii i Španělskem a do finále postupují jako druzí po prohře 1:3 s Polskem. Finále zahajují dvojicí porážek od Bulharů (1:3) a Sovětů (2:3) a v závěrečných bitvách vítězí shodně 3:2 nad Rumunskem a NDR.
Horším poměrem setů končí za bronzovými Bulhary na 4. místě a od medaile je dělí i trošku smůly. V utkání se SSSR vedli již 2:0 na sety a přes porážku je tento zápas doma považován odborníky i tiskem za „blýskání na lepší časy”.
Na Mistrovství Evropy 1983 v NDR končí muži na 5. místě a ženy na 8. místě. V obou případech další sestup našich týmů na žebříčku evropské elity.
Rok 1984 přinesl reprezentačním týmům nucenou pauzu, protože další Olympijské hry v Los Angeles bojkotují na oplátku za hry moskevské země socialistického bloku a jejich volejbalové reprezentace (včetně té naší) mají v tomto roce „prázdniny“.
ME 1985 v Nizozemsku
Naši volejbalisté si sáhli na medaile z vrcholné soutěže po dlouhých 14 letech. Na ME v Nizozemsku byli stříbrní, poraženi pouze týmem SSSR.
Přímý postup jim zajistilo 5. místo na šampionátu předchozím. Skupinu hrají ve Zwolle a po výhrách nad Polskem, Španělskem a Rumunskem postupují do finále v Amsterodamu z 1. místa.
Po úvodní hladké prohře s celkem SSSR však vítězné tažení pokračuje dál: Francie 3:1, Bulharsko 3:0 a Itálie 3:1. Kapitán našeho celku Cyril Krejčí je navíc vyhlášen nejlepším hráčem turnaje.
Zisk stříbra znamená pro družstvo mužů přímý postup nejen na MS 1986 a ME 1987, ale také účast v 5. ročníku Světového poháru, kde získává 3. místo (navíc jen horším poměrem setů) a potvrzuje tím svůj návrat mezi elitu.
Proč československý tým uspěl
Cyril Krejčí, kapitán družstva a oceněný nejlepší hráč turnaje, to vysvětlil dvěma důvody. Prvním důvodem byla podle něj výška hráčů.
S postupem let se začínali v reprezentačních týmech prosazovat stále více dvoumetroví a vyšší hráči, ale naše reprezentace se tomuto trendu dokázala plně přizpůsobit až v poslední době.
A jako druhý důvod uvedl: “Podle mého názoru rozhodla o výsledku většiny utkání psychika. Já vím, říká se: Jakápak psychika, kdo umí, ten umí. Odpovím otázkou: A co když umí všichni? Ve volejbale nejsou remízy. Vyhrané zápasy vyhraje pak ten, kdo si nejvíce věří.”
Byl přesvědčen, že naší reprezentaci dodalo sebedůvěru vítězství nad Polskem, kterou pak nezlomila ani hladká prohra se Sovětským svazem.
Při večeři pronesl: “Do konce mistrovství nepohrajeme už ani zápas.” Dřív by se tomu spoluhráči jen útrpně usmáli, nyní to brali jako hotovou věc.
Cyril Krejčí jako kapitán a blokující hráč
Cyril Krejčí působil na pozici blokujícího hráče a jeho tělesné parametry odpovídaly nárokům moderního volejbalu, který stále více stavěl na výšce a účinnosti na síti. Měřil 198 cm a vážil 91 kg.
V roce 1985 byl kapitánem mužského reprezentačního družstva. Jeho úloha nespočívala pouze ve hře na bloku, ale také ve vedení týmu během utkání a v udržení sebevědomí hráčů v rozhodujících momentech.
Právě psychika podle Krejčího rozhodovala zápasy, v nichž proti sobě nastupovala družstva s podobnou výkonností. Volejbal podle něj nedává prostor remíze a vítězí tým, který si ve vyrovnaném utkání dokáže více věřit.
Světový pohár 1985 v Japonsku
Zisk stříbra znamená pro družstvo mužů přímý postup nejen na MS 1986 a ME 1987, ale také účast v 5. ročníku Světového poháru v Japonsku.
Družstvo odlétá do „země vycházejícího slunce“ skromně a ani experti mu na tomto turnaji nedávají moc šancí. Skutečnost však překonává očekávání.
Zápas od zápasu reputace našeho celku roste a konečné 3. místo (navíc jen horším poměrem setů) potvrzuje jeho návrat mezi elitu.
V Ósace náš celek poráží postupně Egypt, Japonsko a prohrává s Argentinou. V Hirošimě poráží Jižní Koreu a Brazílii, v Tokiu SSSR a na závěr prohrává s Američany, kteří v osmi utkáních ztratili pouze 4 sety a porazili i Sověty.
Štefan Chrtianský je vyhlášen nejlepším blokařem turnaje. Konečné pořadí: 1. USA, 2. SSSR (sety 18:8), 3. ČSSR (sety 16:11), Brazílie, Argentina, Japonsko, Jižní Korea a Egypt.
Vývoj po úspěchu z roku 1985
Úspěch z roku 1985 znamenal pro československý volejbal významný návrat na přední evropskou scénu, ale následující turnaje ukázaly, že stabilní místo mezi světovou elitou ještě nebylo zajištěné.
Úvodní utkání s Bulharskem v základní skupině Mistrovství světa mužů ve Francii je považováno za klíčové. V Clermont-Ferrand se ale vstup do turnaje našim nedaří a prohrávají 0:3.
Stejně končí s Brazílií (0:3) a hladká výhra nad Egyptem znamená pokračování v bojích mezi třetími celky ze skupin v Toulouse. Také zde úvodní duel s Francií naši nezvládají (0:3) a dvě následující výhry s ČLR a Itálií je posunují do bojů o 5. - 8. místo.
V těch podléhají Kubě i Argentině a zbývá na ně konečné 8. místo. Výsledky ukazují, že úspěchy předchozího roku byly pouhou výjimkou, a že na trvalý post mezi světovou elitou naši muži nemají.
Osmá příčka jim však zabezpečuje přímý postup na další MS. Na Mistrovství Evropy v Belgii v roce 1987 končí muži po nevydařeném začátku na 6. místě a obhajoba stříbra z Amsterodamu se nevydařila.
Závěr dekády již tak radostný není. Muži se poprvé v historii nekvalifikují na ME 1989 a radostná nejsou ani vystoupení našich juniorských reprezentací.
Souvislosti s úspěchy československých volejbalistek
Po mužském stříbru na ME 1985 pokračovaly dobré výsledky také u žen. Volejbalistky se na šampionát dostávají přes vítěznou kvalifikaci v Portugalsku a po dobrém začátku v základní skupině v Anheimu s výhrami nad Bulharskem a Řeckem narážejí na celek NDR.
Z haly odchází s prohrou 1:3. Závěrečná výhra 3:2 nad NSR je posunuje do finále, kde prohrávají s domácím Nizozemskem 0:3, stejně hladce se SSSR a po závěrečné výhře 3:1 nad Itálií končí těsně pod stupínky vítězů.
Konečné 4. místo je navíc velice dobrým signálem před blížícím se MS, jehož pořadatelství bylo svěřeno ČSSR. Lépe jsou na tom děvčata se ziskem dvou bronzových medailí z MEJ 1982 a 1984, ale v roce 1988 končí sedmé.
Na Mistrovství Evropy v Belgii v roce 1987 se ženy předvádějí velmi dobře. Po prohrách se SSSR (1:3) a Itálií (0:3) a výhrách nad Nizozemskem, NSR (shodně 3:1) a Polskem (3:0) postupují do finále z 2. místa.
Po hladké semifinálové prohře s NDR je čeká ještě závěrečný duel o bronz s Bulharskem, ve kterém vítězí 3:0, a po dlouhých 16 letech přivážejí domů medaile. Nejlepší hráčkou mistrovství je vyhlášena Lucie Václavíková.
Klubové úspěchy v osmdesátých letech
Pokračují klubové úspěchy v evropských pohárech: muži ČH Bratislava končí druzí v PMEZ 1980 a v roce 1981 získávají PVP.
Ženy RH Praha vítězí v roce 1980 v PMEZ a v letech 1983-84 obsazují ve finále PVP 2. a 3. místo. K úspěchům klubovým patří také 3. místo žen RH Praha ve finále PVP.
Reprezentační výsledky v letech 1980-1989
| Rok | Soutěž a výsledek |
|---|---|
| 1980 | Československý tým mužů končí na olympijských hrách v Moskvě osmý. |
| 1981 | Muži končí na ME v Bulharsku čtvrtí, ženy šesté. |
| 1982 | Muži obsazují na MS v Argentině 9. místo. |
| 1983 | Muži končí na ME v NDR pátí, ženy osmé. |
| 1984 | Reprezentace se kvůli bojkotu olympijských her neúčastní. |
| 1985 | Muži získávají stříbro na ME v Nizozemsku a 3. místo na Světovém poháru v Japonsku. |
| 1986 | Muži končí na MS ve Francii osmí, ženy na domácím MS jedenácté. |
| 1987 | Muži obsazují na ME šesté místo, ženy získávají bronz. |
| 1988 | Československé seniorské reprezentace na olympijských hrách v Soulu nestartují. |
| 1989 | Muži se poprvé v historii nekvalifikují na ME, ženy končí na ME páté. |
Význam Cyrila Krejčího pro československý volejbal
Cyril Krejčí se zapsal do historie především jako kapitán týmu, který po čtrnáctiletém čekání získal medaili z vrcholné evropské soutěže. Jeho individuální ocenění nejlepším hráčem turnaje podtrhlo význam jeho výkonu na ME 1985.
Jeho pohled na úspěch spojoval fyzickou připravenost s mentální stránkou hry. Výška hráčů podle něj umožnila československé reprezentaci lépe se přizpůsobit vývoji moderního volejbalu, zatímco sebevědomí rozhodovalo o výsledcích vyrovnaných utkání.
Stříbrné medaile z ME 1985 a následné třetí místo na Světovém poháru v Japonsku patřily k nejvýraznějším úspěchům československého volejbalu v 80. letech. Cyril Krejčí byl jejich kapitánem, blokujícím hráčem a jednou z hlavních osobností tohoto medailového návratu.