Angličtí fotbaloví fanoušci patří k nejvýraznějším příznivcům na světě: vytvářejí mimořádnou atmosféru, dlouhodobě podporují své kluby a fotbal je často provází po celý život. Během velkých reprezentačních turnajů však jejich chování opakovaně vyvolává také kritiku kvůli bučení při hymnách soupeřů, laserům namířeným na brankáře, konfliktům a zastrašování zahraničních fanoušků.
Jednou fanouškem, vždycky fanouškem. Tak nějak by to mělo být, a často také je. Kdo srdcem přilne k nějakému klubu, většinou už u něj taky zůstane. A netýká se to jen sportovních příznivců z řad plebejců, ale platí to i pro světoznámé celebrity.
Chování anglických fanoušků během Eura
Po postupu Albionu do finále fotbalového Eura vypukly v Anglii bouřlivé oslavy. Až příliš bouřlivé. Řada dánských fanoušků popsala otřesné zkušenosti z návštěvy stadionu ve Wembley.
Angličané ve středečním semifinále porazili Dánsko 2:1 v prodloužení, když rozhodující branku vstřelili z penalty po sporném zákroku na Raheema Sterlinga. Debaty vyvolává i chování anglických fanoušků. Někteří při vítězné penaltě oslňovali dánského brankáře Kaspera Schmeichela laserem a ještě předtím vypískali soupeřovu hymnu.
UEFA přešlapy potrestala pokutou. Došlo ovšem i k dalším incidentům. Negativní zkušenosti z Wembley popsala řada dánských fanoušků.
Napětí před stadionem i po zápase
Například Jeanette Jorgensenová, která už 15 let žije v Londýně, deníku Guardian řekla: "Když jsme po zápase odcházeli ze stadionu, lidé na nás začali řvát, že sem nepatříme." "Také nám chtěli sebrat dánskou vlajku, kterou jsme měli u sebe, ale udržela jsem ji a řekla jim, ať ji nechají na pokoji," pokračovala.
"Pak mě začali tahat za vlasy. Nemohla jsem uvěřit tomu, co se děje. Bylo to dost strašidelné." "Spousta fanoušků se ale takhle nechovala," dodala Jorgensenová s tím, že se bojí o italské příznivce, kteří do Wembley půjdou na nedělní finále: "Doufám, že se jim nic podobného nestane."
Nepříjemnou příhodu popsala také dánská rodina, která jela z Wembley domů do jiné části Londýna. Cestu autobusem narušila skupina asi čtyřiceti anglických fanoušků.
"Všimli si přes okno našich triček v dánských barvách," líčila britským médiím Eva Greeneová. "Jen jsme seděli se spícím dítětem a oni začali mlátit do oken a ječet. Pak nás začali natáčet, což bylo nepříjemné a také divné, protože jsme na ně nijak nereagovali. Chtěli jsme akorát jet domů."
Řidič autobusu pak údajně otevřel dveře, aby rozvášněnému davu gratuloval a zklidnil ho. To ale nepomohlo, protože fanoušci vstoupili dovnitř. "Bylo to trochu jako v zombie filmu," popsala Greeneová.
Její manžel Lane se hlouček pokusil zastavit. "V této chvíli už se můj syn začal bát a běžel nahoru po schodech. Já šla za ním," vyprávěla Greenerová. "Jeden z těch chlápků pak udeřil mého manžela do břicha. Jeden milý pasažér, který se nám snažil pomoct, zase dostal facku do obličeje."
"Jen jsme chtěli podpořit naši reprezentaci. Nechápu, co se stalo. Proč jim nestačila výhra v zápase?" dodala znechucená dánská fanynka.
Zastrašování dánských fanoušků
Ještě před semifinále byl v autobuse před zraky vlastních dětí napadený Sigrun Matthiesen Campbell. Podle svých slov jen za to, že byl oděný do dánských barev.
Nepřátelská atmosféra pak podle Dána panovala i na stadionu: "Moje dcery ve věku čtrnáct a jedenáct let se neodvážily nosit dánská trička a čepice, protože je angličtí fanoušci zastrašovali."
Na finále proti Itálii opět zamíří do Wembley kolem 65 tisíc diváků, většinu z nich budou tvořit domácí příznivci, kteří touží po prvním velkém titulu pro Anglii od mistrovství světa 1966.
Proč angličtí fanoušci pískali při hymnách
Jsou to právě především fanoušci, díky kterým se stal z Anglie během Eura nenáviděný tým. Samotná reprezentace si často slízla kvůli svým fanouškům i to, za co vlastně nemohla. A jediným výsledkem je, že dneska už jen těžko hledat nějakého jejich fotbalového „spojence“.
Aby toho nebylo málo, svými často naprosto nepochopitelnými výroky ještě přitápěli pod kotel odborníci a bývalí fotbalisté typu Garyho Linekera. Angličané ho za to milují, všem ostatním je nyní dříve uznávaný glosátor jen pro smích.
Proč vlastně najednou začali jindy ukáznění angličtí fanoušci, o kterých je známo, že fotbalu - ať chceme nebo nechceme - zkrátka rozumí, pískat při hymnách soupeřů? Nikdy v minulosti se přece takhle nechovali.
Pravdou je, že Evropa se minimálně názorově rozděluje. Otázkami rasismu, poklekáváním a dalšími problémy moderní doby jsou zkrátka momentálně někteří Anglii blíže, ale u většiny Evropy pochopení ostrovní velmoc nemá.
„Football’s Coming Home“ a fanouškovská hrdost
Hledáme tedy odpověď na něco, kde se hledá jen velmi těžko. Angličané si zkrátka šli za svým letitým snem - „Football´s Coming Home“ a fanoušci si asi našli cestu, jak se dostat do role velikánů - vlastenců, kteří půjdou proti všem.
A bylo jim vlastně jedno, jak u toho vypadají, jakou nálepku si na sebe šijí. Byli ve své vlastní bublině, bez ohledu na výsledek cítili, že se vracejí na fotbalový trůn.
Jejich jediným cílem bylo přejet všechny, zválcovat a zadupat do země každého, kdo jim bude chtít jejich sen překazit. Tak sebevědomý národ to zkrátka historicky je. A to za každou cenu.
Nakonec ale svým chováním dosáhli jen toho, že přišli o punc vzorných fanoušků a fotbal zpátky „domů“ stejně nedovedli.
Vliv domácího prostředí a formátu turnaje
Často se mluvilo také o nespravedlivém formátu turnaje. Anglie hrála všechny zápasy kromě čtvrtfinále proti Ukrajině (4:0 v Římě) na domácím stadionu. Často se i zdálo, že jim jdou nejen UEFA, ale i rozhodčí takříkajíc na ruku.
Na druhou stranu je třeba na obhajobu Angličanů říct, že hrací systém turnaje nevymysleli oni. Týmů, které hrály základní skupinu převážně doma, bylo na šampionátu více - výjimkou nejsou ani pozdější mistři světa z Itálie.
Následně museli Angličané vyhrát „naši českou“ základní skupinu, aby zůstali doma dál. A že se bude hrát vrchol turnaje právě ve Wembley, bylo jasné léta dopředu.
Že se tam dostal právě domácí Albion, za to si zaslouží jen slova uznání - byť si o regulérnosti minimálně semifinále s Dánskem můžeme myslet cokoliv. Však také není výjimkou, že se týmy dostanou třeba do finále Ligy mistrů zrovna v roce, kdy se zápas o ušatý pohár hraje v jejich domovském stánku. A to je ten samý případ, také za to dané kluby nejsou pranýřovány.
Formát soutěže, to je věc druhá. Šampionát rozprostřený po celé Evropě (a Asii. ) přišel o své největší kouzlo, kdy se fanoušci z celé Evropy sjedou do jednoho či dvou měst a šampionátem všichni žijí.
Takto jsme byli o tento punc výjimečnosti ochuzeni, protože fanoušci za svou reprezentací prakticky jen cestovali na otočku a zase mazali domů. Euro chtělo oslavit 60 let od prvního šampionátu v každém kousku Evropy.
Nápad možná dobrý, realita - zejména v době covidu - hodně výrazně pokulhávala. Je pravděpodobné, že se proto Euro vrátí k zažitému formátu.
Angličtí fanoušci na mistrovství světa v Kataru
Angličtí fotbaloví fanoušci svým chováním pravidelně budí pozornost. Jak informuje Daily Mail, nyní poprask způsobili i na mistrovství světa v Kataru.
Někteří z příznivců týmu se třemi lvy na hrudi se objevili na prvním zápase anglické reprezentace proti Íránu v kostýmech křižáckých rytířů.
Na záběrech pořízených před zápasem lze také vidět, jak se skupinou mluví ochranka. Jeden z rytířů pak ve vyjádření pro TalkTV zkritizoval vysoké ceny ubytování na fotbalovém šampionátu.
„Co si státy jako Katar neuvědomují, je, že my, fanoušci, jsme esencí fotbalu. Díky nám je fotbal takový, jaký je, ne díky korporátům,“ nechal se slyšet.
Fanoušci převlečení za křižáky nejsou na zápasech anglických klubů ničím novým. Na katarském mistrovství světa nicméně svými kostýmy způsobily velké pozdvižení kvůli dávným křížovým výpravám proti muslimům.
Zahraniční návštěvníci si opakovaně stěžovali na omezení při oblékání, která platí v arabské zemi. Hostitelé očekávají, že návštěvníci budou místní zvyky respektovat a na veřejnosti se nebudou příliš odhalovat.
Před několika dny také FIFA kapitánům reprezentací zakázala nosit duhové pásky na podporu komunity LGBT. Proti nařízení protestovali například němečtí fotbalisté, kteří si dali při focení před zápasem s Japonskem ruku před ústa.
Angličtí fanoušci v klubovém fotbale
Aktuální sezona nejkvalitnější a nejsledovanější fotbalové soutěže na planetě - anglické Premier League - má za sebou první odehraná kola. Stovky milionů fanoušků na celém světě s napětím sledují zápolení svého oblíbeného týmu.
Mezi nimi je i řada slavných osobností, které se hrdě hlásí k tomu či onomu klubu. V následujících kapitolách najdete známé persony z celého světa, jež jsou (mnohdy vášnivými) fanoušky anglických fotbalových celků, které hrají Premier League v sezoně 2026/27.
Arsenal
Román Nicka Hornbyho „Fotbalové opojení“ oslavuje věrnost Arsenalu a je možná nejlepší knížkou o sportovním fandění, která kdy vyšla. Když budete fandit Arsenalu, nemusíte si dělat starosti se sestupem.
Klub hraje v nejvyšší soutěži nepřetržitě od roku 1919. Arsenal býval dělnickým klubem, ale už to neplatí. V minulosti hrávalo mužstvo na stařičkém stadionu Highbury, dnes má supermoderní arénu a zároveň nejvyšší ceny vstupenek v Premier League.
Mezi nejslavnější fanoušky patří lídr legendární kapely Rolling Stones Mick Jagger. Kanonýrům však fandí také princ Harry či herci Matt Damon a Colin Firth, nebo pilot formule 1 Lewis Hamilton.
Aston Villa
Klub z Birminghamu má úžasnou historii, která se začala psát v roce 1874, a obrovskou základnu fanoušků. Mezi nimi bývala většina členů rockové kapely Black Sabbath, herec Davida Bradleyho a Tom Hanks či bývalý britský premiér David Cameron.
Největší celebritou je však princ William. Aston Villa sedmkrát vyhrála anglickou ligu a jednou Pohár UEFA, Evropskou ligu a Superpohár.
Bournemouth
Bournemouth je malým klubem, takže najít nejslavnějšího fanouška není jednoduché. Nakonec by jím mohl být americký herec Michael B. Jordan.
V roce 2023 se stal spolumajitelem oddílu, takže kromě finančního zájmu na dobrých výsledcích týmu má zcela jistě i srdce fanouška. Když se stal spoluvlastníkem klubu, řekl v Graham Norton Show v televizi BBC: „Je to šílené a úžasné zároveň. Jedním z důvodů, proč jsem se rozhodl investovat do Bournemothu, je fakt, že má obrovský potenciál. Jsem z toho nadšený. Mužstvo je skvělé.“
Brentford
Mezi fanoušky Brentfordu najdeme řadu pozoruhodných jmen. Je mezi nimi někdejší generální ředitel BBC Greg Dyke nebo bývalá moderátorka kanálu Sky Sports Natalie Sawyerová.
Mezi příznivce patřil v minulosti i Phil Collins, než dostal permanentku na zápasy Queens Park Rangers. Na tribunách bylo možné poměrně často vidět hudebníky Richarda Archera z kapely Hard Fi, Adama Devlina ze skupiny The Bluetones, nebo herce Deana Gaffneyho.
Brighton and Hove Albion
Když se hovoří o nejslavnějším fanouškovi Brightonu, pak padá jméno Normana Cooka. Že vám nic neříká? A co takhle Fatboy Slim? To už je zřejmě jiná písnička.
Mezi další známé fanoušky „racků“ se může počítat také Simon Cowell - herec, podnikatel, producent a výkonný ředitel. Byl členem poroty v britských televizních talentových soutěžích Pop Idol, The X Factor UK a Britain's Got Talent.
Coventry City
Dlouhé čekání Coventry City na návrat do Premier League konečně skončilo a klub je opět mezi ostrovní elitou. Nejznámějšímu fanouškovi City, Tomu Grennanovi, bylo pouhých šest let, když v roce 2001 sestoupilo mužstvo z nejvyšší soutěže.
Týmu kouče Franka Lamparda však fandí i další známé tváře. Šéf týmu F1 Christian Horner či hudebník Brian McFadden jsou také příznivci Sky Blues.
Crystal Palace
Bývalý předseda Crystal Palace byl kdysi šokován, když mu zavolala herecká hvězda z Schindlerova seznamu či Star Wars Liam Neeson, a požádala ho o vstupenky do Selhurst Parku. A na tribuně se objevuje irsko-britský herec dodnes.
Komička Eddie Izzardová kdysi prohlásila: „Všechno, co opravdu chci, je, aby fotbalisté Crystal Palace od nynějška až do konce věků vyhráli každý zápas - to je vše.“
Mezi fanoušky klubu patří také angličtí herci Bill Nighy, James Buckley a Simon Bird a také politik Nigel Farage.
Everton
Pokud máte rádi Beatles, ale není vám sympatický slavnější liverpoolský klub, pak je pro vás Everton jednoznačnou volbou číslo jedna. Nejslavnějším příznivcem tohoto celku je bezpochyby Paul McCartney, který mu fandí od dětství.
Jednou však přiznal, že vzhledem ke svému vztahu k městu podporuje i Liverpool. Dalším ze slavných tváří, které se netají sympatiemi k Evertonu, je herec Sylvester Stallone, dále bývalý boxer Tony Bellew a někdejší slavný tenista John McEnroe.
Ze slavných žen patří mezi příznivce klubu herečka Judy Denchová známá z Bondovek jako „M“. S manželem a synem jsou patrony charitativní organizace „Everton in the Community“.
Fulham
Fulham má fantastický starý stadion, před kterým stojí socha Michaela Jacksona. To už je dost dobrý důvod, proč fandit právě tomuto klubu, nebo ne?
Na druhou stranu nikdy nevyhrál anglický titul a letos ho zcela jistě zase nevyhraje. Fulham nikdy nevyhrál ani FA Cup a letos ho určitě zase nevyhraje.
Kdo tedy může fandit klubu, který ve své dlouhé historii vyhrál jen jedinou trofej (v roce 2002 Intertoto Cup)? Divili byste se, ale najde dost slavných lidí, kteří to dělají.
Například australská herečka Margot Robbie, která si zahrála v kasovním trháku Vlk z Wall Streetu. Její náklonnost k Fulhamu má kořeny u manžela, filmového producenta Toma Ackerleyho, jenž je velkým fanouškem klubu. Ještě slavnějším příznivcem Fulhamu je však britský herec Hugh Grant.
Hull City
Hull City od roku 2017 až doposud chyběl v anglické nejvyšší soutěži. Tygři měli v průběhu minulých let několik slavných fanoušků.
Nejpůsobivějším z nich však byl hollywoodský herec Omar Sharif. Než v roce 2015 zemřel, sledoval klub po 60 let svého života a dokonce tvrdil, že je do týmu „zamilovaný“.
Sharif získal čestný titul na Univerzitě v Hullu a byl dokonce označen za „šíleného fanouška“.
Chelsea
Chelsea je úspěšným londýnským velkoklubem, není tedy divu, že mančaft v modrých dresech podporuje řada známých tváří. Mezi nimi je též světoznámý kuchař Gordon Ramsay, který byl ve své době sám docela dobrý fotbalista - jako teenager hrál za akademii Rangers.
Nyní je často vídán v barvách Blues na Stamford Bridge. Mezi dalšími slavnými příznivci klubu najdeme anglickou herečku Natalii Dormerovou, motoristického experta Jeremyho Clarksona, hudebníka Marka Ronsona, zpěvačku Ellie Gouldingovou, modelku Caru Delevigneovou či zpěváka kapely Gorilazz Damona Albarna.
Ipswich Town
Návrat klub Ipswich Town do Premier League znamenaá i návrat anglického zpěváka a skladatele Eda Sheerana na obrazovky televizorů, protože režiséři si prostřihy na tuto osobnost v davu na Portman Road nenechají ujít.
Slavný umělec, který prodal po celém světě přes 150 milionů desek, je velkým fanouškem Tractor Boys a dokonce sponzoroval dresy klubu. Dalším slavným jménem, které sleduje muže v modrém, je hudebník Tom Chaplin.
Leeds United
Russell Crowe je známý jako velký sportovní fanoušek, jenž byl v průběhu let vidět na mnoha ragbyových a tenisových akcích. Držitel Oscara je ale také velkým příznivcem Leeds United, do klubu se údajně zamiloval poté, co ho nadchl pořad Match of the Day.
V roce 2024 se v médiích objevila informace, že hvězda z filmu Gladiátor měla s klubem dokonce finanční vazbu a vlastnila menšinový podíl.
Liverpool
Když tribuny na stadionu Anfield Road zpívají hymnu „You’ll Never Walk Alone“, máte na těle husí kůži. Pokud ne, nejspíš jste mrtví.
Liverpool je jedním z nejslavnějších klubů na světě a tomu odpovídá i počet známých jmen, které se řadí mezi jeho podporovatele. V minulosti k nim patřil například jihoafrický prezident Nelson Mandela, nyní mezi nimi najdeme herce Angelinu Jolieovou a Samuela L. Jacksona či basketbalistu LeBrona Jamese.
Nejslavnějším a zároveň nejcharismatičtějším fanouškem Reds je ale představitel Jamese Bonda, herec Daniel Craig. Když se v minulosti setkal s hráči jako je Sadio Mané nebo Mohamed Salah, vypadal, že je jimi skutečně ohromen, což je u člověka „s povolením zabíjet“ poměrně působivé.
Manchester City
Manchester City má 146 let dlouhou tradici a v současnosti i téměř neomezené množství peněz. Arabský šejk Mansour utrácí za špičkové hráče víc než kterýkoli jiný anglický oddíl.
Arabští vlastníci klubu si z něj vytvořili výkladní skříň a marketingový nástroj, který má očistit špinavou pověst represivního režimu ve Spojených arabských emirátech. Přesto nemají o (slavné) fanoušky nouzi.
Mezi příznivci najdeme například multiinstrumentalistu Johnnyho Marra, který hrával v kapele The Smits, klávesistu Ricka Wakemana ze skupiny Yes, herce Timothyho Daltona, který jeden čas ztvárňoval roli Jamese Bonda.
Nejznámějšími podporovateli Citizens jsou však bratři Gallagherové - Noel a Liam - ze skupiny Oasis.
Manchester United
Manchester United má údajně nejvíc fanoušků na světě. Klub má tradici, slavnou minulost, je bohatý a donedávna získával jednu trofej za druhou.
Byl to tým Bobbyho Charltona, Erica Cantony, Davida Beckhama, ale také trenéra Alexe Fergusona. Není tedy překvapivé, že takové celebrity jako Floyd Mayweather, Megan Foxová, Justin Timberlake či Steve Coogan jsou všichni Rudí ďáblové.
Ale kdo je nejslavnější? Golfista Rory McIlroy? Režisér a producent Danny Boyle? Herec a hudebník John Simm? Nebo dokonce severokorejský vůdce Kim Čong-un (nesmějte se, vážně fandí Manchesteru United).
Možná, že titul nejvěhlasnějšího příznivce Red Devils si zaslouží Usain Bolt - svého času nejrychlejší muž světa, o němž se jednu dobu psalo, že by po skončení atletické kariéry mohl na Old Trafford dokonce hrát fotbal.
Newcastle United
V Newcastllu odjakživa hrávali „zlí hoši“ anglické nejvyšší soutěže. A holky přece mají rády zlé chlapce, ne? To je dost pádný důvod, proč fandit Strakám.
Klub má dlouhou historii, vždycky hrával poměrně drsný ostrovní fotbal a má vášnivé příznivce, mezi něž se řadí například ex-premiér Tony Blair, zpěvačka Cheryl Cole nebo herec Brian Blessed.
Tím nejslavnějším je ale zřejmě bývalý člen legendární kapely The Police a multiinstrumentalista Sting.
Nottingham Forest
Nejznámějším fanouškem Nottinghamu Forest je někdejší boxer Carl Froch, který vybojoval bronzovou medaili ve střední váze na mistrovství světa v roce 2001 a dvakrát se stal britským národním šampionem.
Aktuálně devětačtyřicetiletý muž bývá pravidelně vidět na tribuně stadionu.
Sunderland
Bývalý pilot F1 Mark Webber se již dříve dopustil kardinálního hříchu, když prohlásil, že fandí několika fotbalovým klubům. V minulosti se veřejně prohlásil za fanouška Manchesteru United, ale poté na svých oficiálních webových stránkách také tvrdil, že fandí Sunderlandu.
Před druhou světovou válkou byl Sunderland jedním z nejlepších anglických klubů, který vyhrál šest mistrovských titulů. Vyznává podobně jako Newcastle tvrdý anglický styl.
Tottenham Hotspur
Trenér Louis van Gaal je legendou Barcelony, Ajaxu Amsterdam a Bayernu Mnichov, ale vyrostl jako fanoušek Tottenhamu. Není jediným překvapivým příznivcem Spurs.
Najdeme mezi nimi například i spisovatelku J.K. Rowlingovou či herce Marka Wahlberga, tou nejslavnější osobností je ale bezpochyby zpěvačka Adele, která už byla na stadionu Spurs mnohokrát spatřena.
Fantastická atmosféra na Tottenham Hotspur Stadium | FotbalTour.cz
Premier League a klubová fanouškovská kultura
Nová sezona Premier League se ale kvapem blíží a my jsme si jistí, že se Angličané na klubové úrovni zase vrátí tam, kde je známe. Těšíme se na fantastickou atmosféru, dechberoucí stadiony a napínavý boj v nejlepší klubové soutěži světa.