František Hanus: dlouholetý fotbalista Bohumína končí, mladým chce přenechat místo

František Hanus ve 44 letech stále nastupoval za Bospor Bohumín a fotbal pro něj zůstával důležitou součástí života. Přestože byly tréninky stále náročnější a minutáž se postupně zmenšovala, radost ze hry u něj dlouho převládala nad únavou.

Pro mě, ani pro trenéra, takže jsme si to spolu vyhodnotili, i když finální rozhodnutí bylo na mě. Jistě, jsou absence, někdo může chybět, přijdou zranění, karty, ale vím, že pokud budeme v plné síle, tak bych se na hřiště dostával méně a méně, zároveň tady nechci někomu držet místo. Jsou tu mladí kluci, kteří potřebují hrát a dostat šanci. Proto jim to nyní přenechávám.

František Hanus v kostce

Tréninky ve 44 letech jsou stále těžší

Když mám před tréninkem den volno, je to v pohodě. Záleží i na minutáži o víkendu. Ale nebudu zastírat, je to těžší a těžší.

Třeba dva tréninky po sobě v úterý a ve středu dost cítím, jsem zatavený. O to víc musím věnovat regeneraci. Jsou dny, kdy toho mám plné zuby, musím to skousnout a jít přes morál.

Únava ale neznamenala, že by chtěl fotbal vynechávat. Že bych trénink vypustil? To vůbec. Zdraví slouží, takže i když je to dřina, nevím, jestli hraje divizi někdo starší, tak chci být na hřišti co nejdéle.

Radost ze hry převažuje nad únavou

Někdy jo, ale jen na chvilku a pak spíše převládá radost z fotbalu. Bez fotbalu bych byl hodně protivný.

Já asi na trávníku umřu. Ať už v Bohumíně, nebo jinde. (usmívá se) Záleží, jestli tady budu k něčemu prospěšný.

Myslím si, že mladým mám co předat, navíc ani ve hře se ještě neztrácím. S bráchou si ještě chceme zahrát.

Proč se rozhodl skončit v Bohumíně

Samozřejmě je to těžké rozhodnutí, ale buďme realisté. Fotbal jde dopředu, je rychlý, a i když si myslím, že na to pořád mám, tak minutáž je menší a menší.

Už jsem dřív říkal, že pokud ucítím, že i beze mě je ten mančaft dobrý, tak se rozloučím, protože budu vědět, že tady je kvalitní náhrada. Sedět na lavici by ale nebylo dobré.

Pro mě, ani pro trenéra, takže jsme si to spolu vyhodnotili, i když finální rozhodnutí bylo na mě. Jistě, jsou absence, někdo může chybět, přijdou zranění, karty, ale vím, že pokud budeme v plné síle, tak bych se na hřiště dostával méně a méně, zároveň tady nechci někomu držet místo.

Jsou tu mladí kluci, kteří potřebují hrát a dostat šanci. Proto jim to nyní přenechávám.

Statistiky v soutěžích

Hanusovy statistiky ukazují dlouhodobou pravidelnost i výraznou zápasovou vytíženost. V některých sezonách odehrál téměř kompletní porci minut a dokázal se prosazovat také střelecky.

Fotbalová cesta přes několik klubů

Jeho bývalá působiště zahrnují Bohumín, Poštornou, Bohemians, Třinec, Duklu Praha, Jakubčovice, Hlučín, Orlovou a Vendryni.

Zkušenosti z různých klubů mu umožnily poznat několik úrovní českého fotbalu. V Bohumíně se postupně stal hráčem, který mohl mladším spoluhráčům předávat zkušenosti, přestože sám stále dokázal zasahovat do hry.

Vztah k Bohumínu a mladším hráčům

Myslím si, že mladým mám co předat, navíc ani ve hře se ještě neztrácím. S bráchou si ještě chceme zahrát.

Rozhodnutí uvolnit místo mladším proto nevychází z toho, že by k fotbalu ztratil vztah. Souvisí především s proměnou role, menší očekávanou minutáží a přesvědčením, že mladí hráči potřebují pravidelně nastupovat.

Rodina a dlouhověkost na hřišti

Bratr Martin hraje i v téměř padesáti. To si člověk říká, že vaše dlouhověkost nemůže být náhoda. Máte to v genech?

Rodinný vztah k fotbalu doplňuje Hanusovu vlastní motivaci zůstávat aktivní. Přestože připouští rostoucí fyzickou náročnost, stále chce být na hřišti co nejdéle.

Co bude dál

Já asi na trávníku umřu. Ať už v Bohumíně, nebo jinde. (usmívá se) Záleží, jestli tady budu k něčemu prospěšný.

Hanus tak nevylučuje, že fotbalová cesta může pokračovat i mimo Bohumín. Rozhodující pro něj bude, zda může být týmu prospěšný a zda jeho působení dává smysl vedle prostoru, který potřebují mladí hráči.

tags: #frantisek #hanus #fotbal