Premier League příjmy: proč anglická liga finančně dominuje Evropě

Premier League je finančně nejsilnější fotbalovou ligou v Evropě především díky mimořádně vysoké hodnotě televizních práv, rozsáhlým příjmům ze zahraničních trhů a systému, který rozděluje značnou část peněz relativně rovnoměrně mezi všech 20 klubů. Díky tomu získává i poslední tým tabulky částky, které často převyšují příjmy mistrů jiných předních evropských soutěží.

Význam televizních práv dokládá skutečnost, že 60 procent příjmů klubů Premier League tvoří prodej televizních práv, dalších 26 procent představují peníze sponzorů a 14 procent pochází ze vstupného. V uplynulé sezóně Premier League dosáhla příjmů ve výši 3,421 miliardy eur (z domácích a mezinárodních práv), které byly následně rozděleny mezi kluby.

Hlavní zdroje příjmů Premier League

Celkový obnos je rozdělen do tří balíčků: první tvoří příjmy z práv ve Spojeném království, druhý příjmy z mezinárodního vysílání a třetí další komerční příjmy soutěže. Poslední zmíněná část má nejjednodušší podstatu, v uplynulé sezoně každý z týmů obdržel dle výpočtů The Athletic 11,5 milionu liber.

Dvaceti klubům s nejvyššími příjmy v sezoně 2021/22 přiteklo do pokladny 9,2 miliardy eur, což je o 13 % víc než předchozí sezonu, která byla ještě výrazně zasažena pandemií koronaviru. Díky návratu fanoušků na stadiony se rozdělení příjmů srovnalo s úrovní před pandemií, přičemž 20 největších klubů v sezoně 2021/22 generovalo 15 % svých příjmů z aktivit během zápasů, 44 % z vysílání a televizních práv a 41 % z komerčních zdrojů, což bylo téměř totožné s rozdělením v sezoně 2018/19.

Průměrné příjmy klubů z top dvacítky v žebříčku Football Money League vzrostly z 409 milionů eur v období 2020/21 na 462 milionů eur v sezoně 2021/22, jsou ale stále mírně pod rekordní úrovní zaznamenanou tři roky nazpět (464 milionů eur). Tvůrci studie se ale přesto domnívají, že za pandemií můžeme pomalu udělat tlustou čáru.

Televizní práva jako základ finanční síly

Televizní práva jsou klíčovým zdrojem příjmů pro kluby v předních ligách Evropy, ale jejich rozdělení a hodnota se liší podle země. Premier League dominuje díky vysokým příjmům a spravedlivému rozdělení, zatímco La Liga se rozvíjí na mezinárodních trzích a Ligue 1 se potýká s finanční krizí.

Prodej audiovizuálních práv, který v současné době prochází obdobím stagnace, tvoří hlavní zdroj příjmů téměř všech týmů, od Premier League po krizi zmítanou Ligue 1. V některých případech závislost na televizní „manně“ dosahuje nebezpečné úrovně a ohrožuje finanční stabilitu klubů, které nejsou schopny generovat alternativní zdroje příjmů zajišťující dlouhodobou rentabilitu.

Anglická nejvyšší soutěž od svého vzniku jako organizace v roce 1992 využívá společný model prodeje a jeho výsledky jsou ohromující - od té doby hodnota televizních práv vzrostla o 3 500 %! To je nesrovnatelné s dřívějšími časy - v roce 1980 zaplatilo ITV Sports pouhých 12 milionů liber za přenos zápasů anglické ligy.

V prosinci 2023 podepsala Premier League novou smlouvu s SKY a TNT (společnost BT a Warner TV) na prodej domácích televizních práv na roky 2025-2029 v hodnotě 8,083 miliardy eur. A protože její příjmy z mezinárodních práv jsou ještě vyšší než z domácích, její dominance nad ostatními ligami je zřejmá.

Jak se rozdělují domácí televizní příjmy

Příjmy z domácího trhu, v současné době už lehce nižší než ty mezinárodní, se z poloviny rozdělí rovnoměrně mezi všechny účastníky soutěže, kteří si tak přijdou na zhruba 32 milionů. Pětadvacet procent soutěž distribuuje dle konečného pořadí, přičemž každá pozice vzhůru tabulkou napomůže k částce kolem 1,7 milionu liber.

Zbylá čtvrtina nazývaná "facilities fee" je jakousi odměnou pro velké značky, neboť se zakládá na počtu a atraktivitě odvysílaných zápasů. Zde se částky pohybují od okolo 10 milionů liber pro Burnley až po téměř 24 milionů, které inkasují velké značky v podobě Arsenalu a Manchesteru United.

Rozdělení domácích televizních práv vypadá následovně: 50% příjmů je rozděleno rovnoměrně mezi 20 klubů, 25% závisí na sportovních výsledcích - mistr sezóny 2023/24 obdržel z tohoto titulu až 72 milionů eur, poslední tým v tabulce 3,62 milionu, Zbývajících 25% je přiděleno na základě počtu televizních přenosů zápasů v dané sezóně - nezahrnuje však sledovanost.

V sezóně 2023/24 měl Manchester City 28 zápasů v televizi a Arsenal 31, což bylo poprvé, kdy měl jeden tým více než 30 přenosů. Každý klub individuálně sjednává smlouvy s vysílateli.

Nová smlouva na roky 2025-2029, v hodnotě 8,083 miliardy eur, zahrnuje rekordní počet přenosů - SKY ukáže až 215 zápasů v sezóně a TNT 52, včetně všech sobotních zápasů ve 12:30. Nárůst příjmů o 4% v novém televizním cyklu vyplývá především z přidání 67 dalších zápasů do přenosů.

Mezinárodní televizní práva

U mezinárodní složky je matematika přeci jen o maličko náročnější. Do roku 2019 byla totiž tato část rozdělována rovnoměrně mezi všechny kluby. Příjmy v tehdejší výši se stejným způsobem distribuují i nadále, avšak jejich růst už se vyplácí dle umístění.

Aby nedošlo k velkým rozdílům, určila Premier League strop rozdílu mezi nejlepším a nejhorším klubem, a to v poměru 1,8:1. Výsledné částky za zahraniční práva se pohybují v rozmezí necelých 60 milionů liber u posledního mužstva soutěže až po téměř 100 milionů pro šampiony ze severního Londýna.

Pokud jde o mezinárodní práva, 69% příjmů z tohoto titulu je rozděleno rovnoměrně a zbývajících 31% na základě sportovních výsledků. Rozdíl mezi tím, kolik vydělá mistr a poslední tým v tabulce, nesmí překročit 1,8násobek.

Jedním z klíčových trhů pro Premier League jsou Spojené státy - polovina majitelů anglických klubů pochází právě z USA. Premier League má smlouvu s NBC na období 2021-2028, která jí přináší ročně 396 milionů eur.

Proč je rozdělení v Anglii považováno za spravedlivé

Tajemství úspěchu? Kromě toho, že byla průkopníkem tohoto obchodního modelu, je Premier League nejen nejbohatší ligou, ale také tou, která používá nejrovnoměrnější rozdělení prostředků. Rozdíl mezi částkou, kterou obdrží mistr a poslední tým v tabulce, nesmí přesáhnout 1,5násobek, což podporuje větší konkurenceschopnost a atraktivitu soutěže.

V sezóně 2022/23 obdržel Sheffield United, tedy poslední tým v tabulce, za televizní práva 132,3 milionu eur - více než čtvrtý tým La Ligy, Sevilla (72 milionů), více než mistr Bundesligy, Bayern Mnichov (91 milionů), a více než mistr Serie A, Inter (90 milionů). Pouze PSG (165 milionů) dokázalo v této klasifikaci předstihnout poslední tým Premier League.

Poskládáme-li všechny balíčky dohromady, vznikne nám pestrá paleta sum pohybujících se mezi zhruba 115 miliony a 200 miliony. Přitom nesmíme zapomínat ani na fakt, že anglická liga neždímá svůj marketingový potenciál do posledního halíře.

Celkové příjmy klubů Premier League pro sezonu 2018/2019 podle odhadu poradenské společnosti Deloitte činily 5 mld. liber. Jde téměř o dvojnásobek ve srovnání s dalšími největšími ligami světa.

Televizní ticho a ochrana nižších soutěží

Za prvé, ne všechny zápasy všech týmů jsou vysílány v televizi. Za druhé, platí tzv. „televizní ticho“ v soboty mezi 14:15 a 17:15 - během této doby se nevysílají žádné zápasy, ani z anglické ligy, ani z žádné jiné, aby povzbudili fanoušky k návštěvě stadionů nižších lig.

Zápasy začínající v sobotu mezi 14:45 a 17:15 nejsou na Britských ostrovech vůbec vysílány jako ochrana návštěvnosti a atmosféry na utkáních nižších úrovní, které v tento čas standardně vykopávají.

Přesto si celky z nejsledovanější ligy světa za uplynulou sezonu rozdělily částku s přehledem přesahující tři miliardy liber.

Příjmy sestupujících klubů a parachute payments

Největší výhodou Premier League pro kluby není pouze vysoký příjem během účasti v soutěži, ale také finanční ochrana po sestupu. Sestupující trio West Ham, Burnley, Wolverhampton si už samo o sobě přišlo na velmi slušné peníze, k tomu se může těšit ještě na další finanční žně.

Aby Premier League zmírnila náraz sestupujících klubů navyklých na příjmy i výdaje mezi elitou, dostávají celky vypadnuvší z nejvyšší soutěže takzvané "parachute money", které jim mají pomoci se stabilizací. A nejedná se o zanedbatelné částky.

V první sezoně po pádu činí tato "odměna za neúspěch" pro každý klub 55 procent ze sumy rozdělované rovnoměrně mezi všechny účastníky Premier League. Nepřijde-li rychlý návrat, v dalším roce se hodnota snižuje na 45 procent a pro kluby, jež působily na vrcholu pyramidy alespoň dvě sezony, ještě následuje třetí platba ve výši 20 procent.

Pokud bychom tedy počítali s letošními ciframi, obdrželi by Wolves a Hammers v případě dlouhodobého usídlení se v Championship postupně zhruba 49 milionů, 40 milionů a 18 milionů liber, a to v součtu se standardními odměnami za umístění. Burnley by se poslední část výplaty netýkala.

Ty Wolves i dalším sestupujícím přinesou v nové sezoně téměř 50 milionů liber a v případě, že se rychle nevrátí mezi elitu, i platby v dalších letech.

Parachute payments a dopad na Championship

Tento bohulibý úmysl s sebou však přináší i úskalí. Premier League v rámci solidárních plateb rozděluje peníze mezi kluby EFL, tedy až po čtvrtou nejvyšší soutěž.

Z celkových 362 milionů liber shrábnou podle The Athletic hned 225 milionů ti, kteří pobírají "parachute payments", tedy v uplynulé sezoně pětice Ipswich, Leicester, Luton, Sheffield a Southampton. Na zbylých 67 týmů vyjde v součtu pouhých 137 milionů liber.

Kritici tak poukazují na fakt, že zatímco platby mohou napomoci etablování postupujících mezi elitou, v rámci Championship rovné soutěžení výrazně poškozují. Dle těchto hlasů hrozí, že se v Anglii vytvoří elitní skupina čítající okolo 25 týmů, které se díky bohatým příjmům po sestupu budou v Premier League točit neustále dokola, a pro ostatní bude téměř nemožné mezi ně proniknout.

Nová finanční pravidla Premier League

Kdo se mezi dvacítku nejlepších anglických týmů probojuje, musí počínaje touto sezonou dodržovat nová finanční pravidla. Původní PSR (Profitability and Sustainability Rules) nahrazuje SCR, tedy Squad Cost Ratio.

Dosavadní PSR bylo založeno na tříletém období, během kterého nesměl klub zapsat ztráty vyšší než 105 milionů liber. Ty se přitom počítaly z celkové bilance klubu.

Naopak SCR se soustředí vždy pouze na konkrétní sezonu a omezuje se na aktivity spojené s fotbalem, patří sem platy hráčů a hlavního trenéra, náklady na přestupy či odměny agentům.

Základní tezí je, že kluby nesmí do přímého dění na hřišti investovat více než 85 % svého příjmu z fotbalových aktivit. Mezi ty se vedle prodeje hráčů řadí prodej vstupenek a další zisk ze zápasů, sponzorské aktivity nebo televizní práva.

Naopak se do něj nezapočítávají například příjmy z prodeje nemovitostí, jako jsou hotely či tréninková hřiště, spřízněným subjektům. Zmíněná hranice 85 % však není fixní, nýbrž slouží jako takzvaný "zelený práh". Jeho porušení vede pouze k finančním postihům.

K tomu je ještě stanoven "červený práh", jehož překročení je již vždy sankcionováno sportovně. Pro začátek je červený práh u všech klubů stanoven na 115 %, stejně jako u nově postoupivších týmů.

O kolik procent překročí zelený práh, o tolik se pro následující ročník sníží práh červený. Naopak pokud se účastník Premier League vejde ve dvou po sobě jdoucích sezonách pod zelený práh, navýší se mu červený o 10 % až do maximální úrovně 115 %.

Dalším argumentem vedení ligy pro přechod na SCR je také sjednocení s metodikou UEFA. Jelikož její požadavky jsou ještě přísnější s limitem stanoveným na 70 %, dává tento rozdíl zároveň výhodu klubům, které se do evropských pohárů nekvalifikovaly, aby mohly lépe konkurovat jejich účastníkům.

Rozpočty, mzdy a investice klubů

Z finančního hlediska se Premier League nachází na zcela jiné úrovni, což skvěle ukazuje její aktivita na přestupovém trhu. Manchester United byl letos vyhlášen nejbohatším fotbalovým klubem světa.

Rekordní příjmy ve výši 2,5 miliardy liber (72,3 miliardy korun) hlásí za sezónu 2016/17 fotbalové kluby Premier League. Podle společnosti Deloitte se jedná o téměř trojnásobné číslo oproti sezoně 2013/2014.

Narostly také průměrné platy, a to celkově o devět procent. Jedná se také o nový rekord, celkem kluby na platech zaplatily 2,5 miliardy liber.

„Ačkoli očekáváme, že zvýšení platů bude v nadcházejících sezonách pokračovat, nepředpokládáme, že se mzdy dostaly až na takovou úroveň, že by mohly ohrozit výnosnost Premier League,“ řekl šéf Deloitte Dan Jones.

Jak společnost uvedla, za zvýšením příjmů stojí tříletá smlouva o hodnotě 5,1 miliard liber (147 miliard korun) s televizemi BT a Sky, která právě loni nabyla platnosti.

Favoritem číslo jedna před víkendovým startem nové sezony nejvyšší anglické fotbalové ligy je Manchester City. Obhájce vítězství v Premier League z posledního ročníku soutěže má jednoduchý klíč k úspěchu. Peníze.

Klub ovládaný nevlastním bratrem vládce Spojených arabských emirátů šejka Chalífy, šejkem Mansúrem, pracuje s rozpočtem kolem 500 milionů liber, přes 14 miliard korun. Nejchudší tým soutěže Burnley, kam z druholigového Derby v úterý přestoupil český útočník Matěj Vydra, má pak jen zhruba pětinu těchto peněz.

Anglická liga láká stále další investory ze světa. Vlastnit klub v celosvětově sledované soutěži je prestižní věc. Kapitál z ciziny − Emirátů, Číny, USA, Ruska a dalších zemí pak roztáčí kolotoč útrat.

Nejbohatší kluby a příjmová dominance Anglie

Nejvyšší finanční příjmy mezi světovými fotbalovými kluby v sezoně 2021/2022 měly podle studie Deloitte Football Money League 2023 zástupci anglické Premier League. V první desítce se jich umístilo hned šest.

Kraluje Manchester City, který si ve sledovaném období přišel na 731 milionů eur (zhruba 17,4 miliardy korun). Druhé místo v žebříčku patří Realu Madrid (s příjmy 713,8 milionu eur), třetí se umístil Liverpool FC (701,7 milionu eur).

Manchester City si udržel pozici v čele Football Money League a podruhé za sebou se stal klubem, který vygeneroval nejvyšší příjmy ve světovém fotbale. Završil tak rychlý vzestup v žebříčku, do první pětky se poprvé probojoval až v sezoně 2015/16.

Největším skokanem v žebříčku se stal Liverpool. Ten si polepšil o čtyři příčky (ze 7. na 3. místo) a dosáhl svého nejvyššího umístění v historii Football Money League, čímž poprvé předstihl Manchester United, a to díky postupu do finále Ligy mistrů na konci minulé sezony.

Byl také jediným z pěti klubů, který vykázal příjmy z prodeje během zápasů přesahující 100 milionů eur, což se mu podařilo poprvé. Podle tvůrců studie se navíc očekává, že v příštích letech se tyto příjmy ještě zvýší, protože před sezonou 2023/24 má být dokončeno rozšíření tribuny stadionu Anfield Road.

Finanční úspěch zaznamenal také další klub z Premier League. Poprvé od sezony 2018/19 se do první desítky Money League dostal nový klub, když Arsenal nahradil Juventus (který se propadl z 9. na 11. místo), a to především díky významným příjmům z prodeje během zápasů, které byly v sezoně 2021/22 téměř třikrát vyšší než u turínského klubu ze Serie A.

V žebříčku dvaceti klubů s nejvyššími příjmy si navíc polepšily i anglické kluby, od kterých by to možná dost fanoušků ani nečekalo - West Ham (15. místo), Leicester City (17.), Leeds (18.) a Everton (19.). Když k nim připočteme i Chelsea (8. místo), Tottenham (9. místo) a Newcastle (20. místo), od kterých se vysoké příjmy očekávají, je hegemonie Premier League dokonána.

Současné finanční rozdíly mezi evropskými ligami

Pro srovnání jsou důležité částky, které dostávají kluby v ostatních nejsilnějších soutěžích. V sezóně 2022/23 obdržel Sheffield United, tedy poslední tým v tabulce, za televizní práva 132,3 milionu eur - více než čtvrtý tým La Ligy, Sevilla (72 milionů), více než mistr Bundesligy, Bayern Mnichov (91 milionů), a více než mistr Serie A, Inter (90 milionů).

Mezinárodní příjmy Premier League představují 50,3 % z celkových příjmů a převyšují příjmy z domácích televizních smluv. Prognózy na tuto sezónu předpovídají, že Premier League tento podíl zvýší na 53 %.

La Liga, Bundesliga, Serie A a Ligue 1 se v mezinárodním měřítku pohybují na odlišné úrovni. V případě La Ligy tvoří příjmy z mezinárodních přenosů již 45,7 % z celkových příjmů, zatímco Bundesliga dosahuje 14,8 %, Serie A 18,1 % a Ligue 1 21,6 %.

La Liga: vyšší závislost na televizi a pomalejší centralizace

Není žádným tajemstvím, že drtivá většina fotbalových klubů, jak španělských, tak evropských, se udržuje především z peněz pocházejících z televizních přenosů. Před pěti lety tvořily příjmy z televizních přenosů více než 75 % rozpočtu 12 týmů La Ligy, a ve třech případech dokonce přesahovaly 90 %.

Ve Španělsku La Liga prodává televizní práva centralizovaným způsobem teprve deset let, podle Real Decreto-Ley 5/2015, který se týká společného prodeje televizních práv. V roce 2015 La Liga převzala produkci a distribuci přenosů po dlouhých jednáních s Realem Madrid a Barcelonou, které do té doby prodávaly svá práva individuálně.

Oba kluby, vědomy si své tržní síly, si zajistily, že jejich příjmy nikdy neklesnou pod úroveň před změnami (140 milionů eur). V současnosti platí pětiletá smlouva na období 2022-2027, v rámci které Movistar a DAZN platí 1,194 miliardy eur ročně za domácí televizní práva.

V prosinci oznámila La Liga rozdělení příjmů z televizních přenosů za sezónu 2023/24, které činily celkem 1,498 miliardy eur. Tato částka byla rozdělena mezi kluby La Ligy (1,351 miliardy) a Segunda División (147 milionů).

Pro mnohé bylo překvapením, že mistr země, Real Madrid, neobdržel nejvyšší částku z televizních práv (159,5 milionu eur). Nejvíce vydělala Barcelona - 162,4 milionu eur.

Pravidla rozdělování prostředků v La Lize

Částka 1,498 miliardy eur, která byla rozdělena mezi kluby La Ligy a Segundy, je tzv. čistý příjem z audiovizuálních práv, tj. součet příjmů z domácích a mezinárodních přenosů po odečtení nákladů na výrobu a prodej.

Většina klubů (kromě Realu Madrid, Barcelony a Athletiku) musí od této částky ještě odečíst část určenou na splácení půjčky přijaté v rámci projektu La Liga Impulso - výměnou za 1,994 miliardy eur se kluby zavázaly odevzdávat 8,2 % svých příjmů z televizních práv po následujících 50 let.

Po odečtení této částky dalších 8,5 % prostředků směřuje na financování fotbalu mimo profesionální La Ligu: 3 % pro Nejvyšší radu sportu (CSD) na podporu dalších disciplín, 2,5 % do Fondu pomoci pro sestupující týmy, 2 % pro Španělskou fotbalovou federaci, 1 % na institucionální potřeby La Ligy, 0,5 % pro fotbalový svaz AFE.

Po těchto odpočtech jsou zbývající prostředky rozděleny v poměrech: 90 % pro kluby La Ligy a 10 % pro týmy Segunda División.

Sportovní a společenská kritéria

Z částky určené pro kluby La Ligy (1,351 miliardy eur) je polovina rovnoměrně rozdělena mezi 20 týmů. Druhá polovina se dělí na dvě části: 25 % podle sportovních výsledků, 25 % na základě kritéria tzv. společenského dosahu klubu.

Sportovní index (25 % fondu) zahrnuje: 35 % za umístění v tabulce na konci poslední sezóny - mistr obdrží 17 %, druhý tým 15 %, třetí 13 %, čtvrtý 11 %, pátý 9 %, šestý 7 %, sedmý 5 %, osmý 3,5 % a další pozice postupně méně až po 0,25 % pro poslední místo, 65 % za výsledky z předchozích pěti sezón - 20 % za předposlední sezónu a po 15 % za každou z tří předchozích.

Naopak 25 % fondu závislého na společenském dosahu se rozděluje podle tří kritérií: prodej vstupenek (1/3 podílu), sledovanost zápasů v televizi (1/3 podílu), spolupráce s La Ligou na projektech zlepšujících kvalitu přenosů (1/3 podílu).

Platné předpisy zaručují, že žádný klub neobdrží méně než 3,5krát méně než nejlépe placený klub, a že každý tým dostane alespoň tolik, kolik obdržel v sezóně 2014/15.

Mezinárodní expanze La Ligy

Ačkoli ve Španělsku bylo rozhodnutí o centralizovaném prodeji televizních práv přijato později než v Premier League, jejím hlavním konkurentovi, a toto zpoždění je stále cítit, mezinárodní atraktivita Realu Madrid a Barcelony znamená, že perspektivy růstu v oblasti zahraničních vysílacích práv jsou poměrně optimistické.

Španělský fotbal je přítomen ve 46 zemích prostřednictvím 16 různých platforem. Před deseti lety, kdy začal společný prodej televizních práv, byly příjmy z zahraničních trhů 260 milionů eur - nyní dosahují 835 milionů.

Tento růst vysvětluje zavedení časů zápasů, které nejsou vhodné pro španělské fanoušky, ale zvyšují příjmy klubů. Zápasy hrané ve 14:00 iritují trenéry a fanoušky, ale zároveň uspokojují prezidenty klubů, kteří veřejně mohou naříkat, ale na schůzích La Ligy mlčí, při vidině finančních přínosů pro své týmy.

La Liga vykazuje větší flexibilitu než Premier League v oblasti mezinárodního prodeje práv - přizpůsobuje své nabídky jednotlivým trhům a ne nutně uzavírá smlouvy na tři nebo čtyři roky. Existují však výjimky, jako například smlouva z roku 2021 na osm sezón ve Spojených státech s ESPN v hodnotě 175 milionů eur ročně.

La Liga se rovněž silně zaměřuje na Čínu jako klíčový trh, na kterém plánuje v budoucnu uzavřít strategické dohody.

Pirátství jako finanční hrozba

Jedním z jejích hlavních problémů zůstává pirátství, které Javier Tebas opakovaně nazývá „největším nepřítelem fotbalového průmyslu“. Jeho neustálý boj a četné žaloby mají za cíl omezit ztráty způsobené nelegálním přístupem k přenosům zápasů - podle odhadů pirátství připravuje španělskou ligu o více než 600 milionů eur ročně.

Ředitel pro televizní práva La Ligy, Melcior Soler, před několika měsíci během oborového kongresu zdůraznil, že „prodej televizních práv se bude rozvíjet, pokud se podaří omezit audiovizuální podvody“.

Bundesliga: stabilní domácí trh a odlišná kritéria

V Německu je rozdělení televizních práv poněkud odlišné. Německá fotbalová liga (DFL) podepsala v prosinci novou smlouvu se SKY a DAZN na domácí televizní práva na roky 2025-2029 v hodnotě 4,484 miliardy eur, což znamená nárůst o 2% ve srovnání s předchozím cyklem (2021-2025).

Jedním z rozdílů ve srovnání s ostatními ligami je, že práva na domácí přenosy zahrnují nejen Německo, ale také Švýcarsko, Rakousko, Lucembursko, Lichtenštejnsko, německojazyčnou část Belgie a oblast Jižního Tyrolska v Itálii.

Rozdělení příjmů vypadá následovně: 50% (1,121 miliardy eur ročně) je rozděleno rovnoměrně - každý klub Bundesligy obdrží 26 milionů eur a každý klub 2. Bundesligy 7,4 milionu, 43% je přiděleno v rámci tzv. výkonové kvóty - vychází z výsledků z předchozí sezóny a posledních pěti let.

Další 4% jsou alokována podle čtyř kritérií: rozvoj mládeže, udržitelnost, konkurenceschopnost a minuty odehrané německými hráči do 23 let, 3% závisí na mediálním a komerčním zájmu o kluby.

Pokud jde o mezinárodní televizní práva, rozdělení je následující: 50% je přiděleno na základě výsledků z posledních pěti sezón, 35% je rozděleno rovnoměrně, 15% závisí na historických výsledcích klubů v Bundeslize za poslední dekádu.

Serie A: pokles hodnoty televizních práv

Situace v Itálii je mnohem méně příznivá, protože trh s televizními právy v Serie A se zmenšuje. V roce 2023 italská liga podepsala s SKY a DAZN novou pětiletou smlouvu (na sezóny 2024/25 - 2028/29) v hodnotě 4,5 miliardy eur, což znamená pokles o 3% ve srovnání s předchozím obdobím (930 milionů eur ročně).

Italští funkcionáři doufali v částku 1,2 miliardy eur ročně, ale nakonec se museli spokojit s 900 miliony - o čtvrtinu méně. Byla to také první dohoda na pět sezón, protože dříve byl maximální období trvání smlouvy tři roky.

Rozdělení příjmů upravuje tzv. Melandriho zákon a vypadá následovně: 50% příjmů je rozděleno rovnoměrně mezi všechny kluby, 28% závisí na sportovních výsledcích, včetně: 11,2% za umístění v tabulce v předchozí sezóně, 9,33% za umístění v posledních pěti sezónách, 4,67% podle historického hodnocení, 2,8% na základě počtu získaných bodů v poslední sezóně.

22% se přiděluje na základě „společenského dopadu“ klubu, včetně: 12,54% v závislosti na počtu diváků na stadionu, 8,36% za sledovanost v televizi, 1,1% na základě počtu minut odehraných mladými hráči.

Příjmy z mezinárodních práv tvoří jen 18,1% všech audiovizuálních příjmů Serie A, což je klíčový problém ligy. Italští funkcionáři intenzivně pracují na zvýšení tohoto podílu do roku 2029.

Ligue 1: nejhlubší krize mezi velkými ligami

Zatímco v Serie A příjmy z televizních práv klesají, v Ligue 1 došlo přímo ke katastrofě. V létě minulého roku francouzská liga (řízená LFP - Ligue de Football Professionnel) na poslední chvíli unikla situaci, která by mohla několik klubů přivést k bankrotu.

Nakonec podepsala smlouvu s DAZN a BeIN na pět sezón (do 2028/29) v hodnotě 2,5 miliardy eur - nejnižší mezi pěti předními evropskými ligami. Původně Ligue 1 počítala s 800 miliony eur ročně, ale nakonec se musela spokojit s částkou 500 milionů.

To nejlépe ukazuje krizi, ve které se francouzská liga ocitla, protože nebudí velký zájem a PSG každý rok dominuje soutěži bez větší konkurence. Navíc v létě minulého roku Ligue 1 přišla o svou největší hvězdu, Mbappého, a dříve také o Messiho a Neymara, což ještě více oslabilo její atraktivitu.

Situace je dramatická nejen kvůli 60% poklesu příjmů - z 578 na 228 milionů eur - ale také kvůli nejistotě spojené s novou smlouvou.

Vývoj příjmů evropského fotbalu

Příjmy evropských fotbalových klubů by měly v roce 2025 překročit hranici 30 miliard eur. Vyplývá to z nejnovější zprávy UEFA European Club Finance and Investment Report.

Podle této analýzy by celkové příjmy klubů z nejvyšších evropských soutěží měly překonat dosavadní rekord 28,6 miliardy eur z roku 2024. Největším zdrojem příjmů má být komerční oblast, která by měla v účetním roce 2025 přesáhnout 10 miliard eur.

Komerční příjmy meziročně vzrostly o 10 procent, příjmy ze zápasových dnů se zvýšily o 16 procent a příjmy z televizních práv o 5 procent. Prezident UEFA Aleksander Čeferin uvedl, že evropský fotbal vyšel z náročného období posledního desetiletí ve velmi dobré kondici a jeho budoucnost zůstává pozitivní, i když ho v příštích letech čekají nové výzvy.

Zpráva zároveň upozorňuje, že celkové ztráty klubů z nejvyšších evropských soutěží dosáhly 1,1 miliardy eur, což je jen mírný pokles oproti 1,2 miliardy eur v předchozí sezóně. Jedním z důvodů je výrazný růst nehráčských mezd v posledních letech.

Přesto UEFA uvádí, že přibližně 65 procent klubů z nejvyšších evropských lig, které již zveřejnily své výsledky, vykázalo v účetním roce 2025 zisk před zdaněním.

Růst příjmů neznamená automaticky zisk

Jedním z nejvýraznějších zjištění zprávy je rekordní ztráta londýnské Chelsea, která v jedné sezóně Premier League zaznamenala ztrátu 355 milionů liber. Jde o největší ztrátu, jaká kdy byla u klubu anglické ligy zaznamenána.

Ztráta Chelsea je zároveň o 260 milionů liber vyšší než ztráta, kterou klub vykázal v předchozí sezóně 2023-2024. UEFA uvádí, že provozní výdaje Chelsea patří k pátým nejvyšším v Evropě a současný kádr mužského týmu je nejdražší v historii fotbalu, jeho hodnota přesahuje 1,5 miliardy liber.

Klub v posledních letech využíval různé mezery v pravidlech finanční udržitelnosti Premier League, aby se vyhnul sankcím za rostoucí ztráty. UEFA však klub loni potrestala pokutou přibližně 27 milionů liber za porušení vlastních finančních pravidel.

Naopak londýnský Arsenal se v poslední sezóně přiblížil k zisku více než kdykoli od sezóny 2017-2018. Klub zveřejnil ztrátu pouze 1,4 milionu liber, zatímco v předchozím roce činila 17,7 milionu liber.

Celkové příjmy Arsenalu zároveň dosáhly rekordních 691 milionů liber, což je výrazný nárůst oproti 616,6 milionu liber v roce 2024. Růst zaznamenaly všechny hlavní zdroje příjmů.

Přesto klub nedosáhl zisku, protože výrazně vzrostly také provozní náklady, které se zvýšily ze 147,9 milionu liber na 200,8 milionu liber.

Co rozhoduje o budoucích příjmech

Pirátství, změny smluv a odchod hvězd ovlivňují finanční situaci lig a nutí je přizpůsobovat strategii prodeje televizních práv. Pro Premier League zůstává klíčová kombinace domácího trhu, mezinárodního dosahu, rovnoměrného rozdělení příjmů a vysoké sportovní konkurence.

La Liga a Premier League předstihují v tomto ohledu německou, italskou a francouzskou ligu, protože jejich příjmy z přenosů se stále více opírají o zahraniční trhy. Obě ligy jsou dobře zakořeněné mimo své země, což se odráží ve struktuře jejich příjmů.

Bundesliga, Serie A a Ligue 1 teprve zesilují své aktivity na zahraničních trzích, otevírají kanceláře a vyjednávají nové smlouvy. La Liga tyto aktivity provozuje již deset let a Premier League více než 25 let.

Rozhodující výhodou Premier League je, že vysoké příjmy nezůstávají pouze u několika největších klubů. Významný kus koláče si přijdou i méně významné celky, což podporuje finanční stabilitu, konkurenceschopnost a globální atraktivitu celé soutěže.

tags: #premier #league #prijmy