Hanácká zimní liga je série orientačních běžeckých závodů, v nichž se závodníci musí vyrovnat s odlišným terénem, počasím i vlastní aktuální běžeckou formou. Závody mohou vést ulicemi a mezi domy, lesem, přes louky, bažiny nebo oranici, přičemž o výsledku rozhoduje nejen rychlost, ale také správná volba postupů a schopnost neztratit žádnou kontrolu.
V sezoně 2011 se uskutečnily tři závody Hanácké zimní série a účastník popsal dva z nich: druhý závod v Těšeticích a třetí, Mikulášský orienťák ve Skalce u Prostějova. Každý ze závodů byl odlišný jak „terénem“, tak počasím a především také mojí běžeckou formou.
Podoba Hanácké zimní ligy
Záminkou k rychlejšímu pohybu se staly dva závody Hanácké zimní série, které se uskutečnily minulé dvě soboty. Paradoxně jsem se tak zúčastnil dvou z celkového počtu tří závodů zimní ligy, asi tady není taková poptávka po závodech jak v Hradubicích.
Orientační závody v rámci ligy stavějí účastníky před rozdílné úkoly. Někdy je rozhodující rychlý běh a přesná orientace v zastavěném území, jindy je potřeba správně poskládat pořadí kontrol v lese a zvládnout náročný povrch.
Druhý závod HZL: Těšetice, 3. prosince 2011
Ten první z nich byl takové běhání po vesnici (Těšetice), kde rozhodoval především rychlý běh (což za mrznoucího mrholení byla nutnost). I přes použití malých lampionků na kontrolách to byla poměrně triviální záležitost.
Trať v Těšeticích vedla především zastavěným územím a její obtížnost spočívala spíše v tempu a volbě jednotlivých postupů než ve složitém terénu. Nepříjemné počasí zároveň zvyšovalo nároky na rychlý pohyb a soustředění.
Běžecky jsem se trápil od začátku do konce, poslední dobou mě trochu pronásledují bolavé úpony kotníku, které se zde bohužel projevily v plné kráse už cestou na jedničku (ano, už od závodních let dobře znám, že dobrá výmluva je polovina úspěchu).
Přesto mě překvapilo umístění v první polovině výsledkové listiny. Potvrzením předchozích slov může být fakt, že jsem na postupu 4-5 dostal od Janči vteřinu a na závěrečných postupech (13-cíl) to byla vždy právě jedna vteřina, které mě od podobné „potupy“ uchránila.
Volba postupů v Těšeticích
Na jedničku to asi chtělo jít zleva, jen jsem si nebyl moc jistý tím tečkovaným polem (jak s ohledem na pravidla, tak hrozilo riziko oranice). Na osmičku to taky chtělo řezat rovnou mezi bytovkama, mě jen chvíli trvalo, než jsem si všimnul těch mostků u kontroly (počítal jsem, že budu muset kompletně zleva).
V Těšeticích tak hrála významnou roli nejen rychlost, ale také schopnost vyhodnotit průběžnost a pravidla jednotlivých postupů. Kratší přímá varianta nemusela být automaticky nejlepší, pokud vedla přes problematický povrch nebo přes místo, u něhož si závodník nebyl jistý povoleným průchodem.
Třetí závod HZL: Mikulášský orienťák Skalka, 10. prosince 2011
Mikulášský závod ve Skalce u Prostějova tuto sobotu byl už jiné kapučíno. Slunečné počasí, kontroly v lese, po problémech s kotníkem ani památky, po delší době na nohou hřebáče - to se to hned jinak běhá.
Ve srovnání s Těšeticemi nabídla Skalka zcela jiný charakter závodu. Zatímco v Těšeticích šlo především o rychlý pohyb mezi zástavbou, ve Skalce se závodníci pohybovali v lese a museli zvládnout členitější přírodní terén.
V seversky zvlněném malém lesíku nás čekal skorelaufík (s povinnou první kontrolou) u kterého bylo nejtěžší nejakou kontrolu nezapomenout.
Skorelaufík vyžadoval sesbírat kontroly v určeném prostoru, přičemž povinná první kontrola stanovovala začátek postupu. Vedle běžecké kondice proto rozhodovala paměť, plánování pořadí a kontrola toho, zda závodník žádný bod nevynechal.
Volba pořadí kontrol
Schopná varianta pro sesbírání mě napadla jen jedna, tak jsem ji víceméně bez obtíží realizoval (největší problém bylo najít jedničku).
Přestože ve výsledcích můžeme najít několik dalších verzí, tak si tak trochu sebevědomě myslím, že realizace čehokoliv jiného byla ztráta času.
Možné další varianty byly 70-67-59-50-61-69-60-43->. nebo 70-69-60-61-67-59-50-48-64-43-49->.
Volba pořadí kontrol byla ve Skalce zásadní, protože jednotlivé varianty se lišily nejen pořadím, ale také délkou a charakterem postupů. Správně zvolená trasa umožnila sesbírat kontroly bez zbytečných návratů a ztrát času.
Lesní terén a závěr závodu
Každopádně lesík to byl pěkný, krásně rozrytý, ale v létě bych tam vzhledem k ostružinovému napalmu opravdu běhat nechtěl.
Závěr zpestřily tři kontroly v bažinách s následným přeběhem oranice, takže v cíli člověk vypadal opravdu jak ze severského žurnálu.
Bažinatý úsek a následný přeběh oranice patřily k nejvýraznějším částem trati. Závod tak nekončil pouze orientačním úkolem v lese, ale vyžadoval také zvládnutí rozbahněného a fyzicky náročného povrchu.
Počasí, povrch a vybavení
Oba závody ukázaly, jak výrazně mohou podmínky ovlivnit průběh zimního orientačního závodu. V Těšeticích bylo při mrznoucím mrholení nutné běžet rychle, zatímco ve Skalce pomohlo slunečné počasí a návrat k hřebovým botám.
Rozdíl mezi závody byl patrný také v působení zdravotního stavu. V Těšeticích se už při cestě na první kontrolu naplno projevily bolavé úpony kotníku, zatímco ve Skalce po problémech s kotníkem nebylo ani památky.
Jako perličku lze uvést, že závodníci z klubů vzdálenějších více než 100km od centra závodu měli startovné zdarma. Děkujem.
Srovnání závodů
| Závod | Datum | Prostředí | Počasí a podmínky | Hlavní nárok |
|---|---|---|---|---|
| 2. závod HZL - Těšetice | 3.12.2011 | Vesnice, zástavba | Mrznoucí mrholení | Rychlý běh a volba postupů |
| 3. závod HZL - Mikulášský orienťák Skalka | 10.12.2011 | Malý lesík, bažiny, ornice | Slunečné počasí | Pořadí kontrol, orientace a zvládnutí náročného povrchu |
Co rozhodovalo o výsledku
- Rychlost: v Těšeticích byla podle popisu rozhodujícím faktorem, zejména kvůli charakteru trati a mrholení.
- Volba postupů: některé varianty vedly přes mostky, mezi bytovkami nebo kolem problematických ploch a jejich správné vyhodnocení mohlo ušetřit čas.
- Úplnost průchodu: ve Skalce bylo nejtěžší žádnou kontrolu nezapomenout.
- Orientace v terénu: lesní kontroly, bažiny a přeběh oranice vyžadovaly soustředění i správný odhad průchodnosti.
- Fyzická připravenost: bolavý kotník ovlivnil výkon v Těšeticích, zatímco ve Skalce lepší zdravotní stav a hřebové boty běh výrazně usnadnily.
- Počasí: mrznoucí mrholení zvyšovalo význam tempa, kdežto slunečné počasí ve Skalce vytvořilo příznivější podmínky.
Charakter Hanácké zimní ligy
Hanácká zimní liga propojuje běžeckou rychlost s orientačním rozhodováním. Závodník se musí vyrovnat s tím, že každá trať může mít jiný charakter: od rychlého pohybu ve vesnici přes přesné hledání kontrol v lese až po náročný průchod bažinami a oranicí.
Popis závodů v Těšeticích a ve Skalce u Prostějova ukazuje, že zimní orientační závody nejsou jednotvárnou disciplínou. Rozdílné počasí, povrch, zdravotní stav, vybavení i volba postupů mohou zásadně změnit průběh závodu a rozhodnout o výsledku.
