Josef Šebánek se proslavil jako děda Homolka, přestože se k herectví dostal až po dlouhých letech strávených v úplně jiných profesích. Nejprve se vyučil automechanikem, později pracoval jako taxikář, vorař nebo zaměstnanec podniku Konstruktiva, než ho v 60. letech přivedlo náhodné setkání s Miroslavem Ondříčkem k filmu.
Jeho nejvýraznější role vznikly ve filmech Miloše Formana a Jaroslava Papouška. Šebánek zaujal přirozeným projevem, osobitými výrazy, vypravěčským talentem a schopností improvizovat, díky nimž vytvořil nezapomenutelného dědu Homolku i řadu legendárních filmových hlášek.
Od automechanika k filmovému objevu
Šebánkovy začátky vůbec nepřipomínaly herecké prostředí. Budoucí děda Homolka vyrůstal v rodině elektrikáře. Nakonec se přestěhoval do Prahy, kde se vyučil automechanikem.
Josef Šebánek však u tohoto zaměstnání nezůstal, v jeho životopise bychom našli několik dalších prací. Živil se například jako taxikář či vorař.
Po druhé světové válce si zřídil autodopravu, podnikat vydržel pouhé tři roky, poté Československo zasáhla vlna znárodňování. Od komunistického převratu byl zaměstnán v podniku Konstruktiva.
Osudové setkání s Miroslavem Ondříčkem
Zlom nastal v 60. letech, kdy se seznámil s Miroslavem Ondříčkem. Formanův dvorní kameraman se s ním setkal při hledání ideálního bytu do filmu.
Ondříček za budoucím (ne)hercem zamířil na doporučení své manželky, byla totiž Šebánkovou neteří. Filmaře zaujalo, s jakou lehkostí dokázal Šebánek hovořit, rovněž byl okouzlen výrazy a příběhy, které zněly z jeho úst.
První role přišla v roce 1965 ve snímku Lásky jedné plavovlásky. Bývalý automechanik účinkování ve filmu zprvu odmítal. Měl strach z toho, že se nenaučí text.
Tento fakt vynahrazoval skvělou improvizací, kterou předvedl ve svém prvním filmu. Miloš Forman si bodrého tatíka, který měl prakticky vždy cigaretu v ruce, oblíbil.
Spolupráce s Milošem Formanem
O dva roky později jej obsadil do svého kultovního snímku Hoří, má panenko. Film, jenž byl v roce 1968 zakázán, se dokonce objevil v nominaci na Oscara v kategorii za nejlepší cizojazyčný film.
Josef Šebánek si ve Formanově díle střihl roli jednoho z hasičů. Přestože neprošel tradiční hereckou cestou, dokázal svým přirozeným vystupováním a improvizačním talentem zapadnout do osobitého stylu Formanových filmů.
Jak vznikl děda Homolka
Na snímku se podílel také režisér Jaroslav Papoušek, který později Šebánka proslavil. Rok po invazi vojsk Varšavské smlouvy začal natáčet první díl trilogie o rodině Homolkových.
Úvodní snímek nese název Ecce homo Homolka, herec v něm vytvořil manželský pár s Marií Motlovou, která před kamerou debutovala. Šebánek údajně nehrál podle scénáře, ale improvizoval.
Režisér Papoušek měl strach, aby nezaznělo něco nepatřičného, ale děda Homolka se udržel. Náhodně vznikla dnes už legendární scéna, ve které je popisován útok Sparty.
„Ti by rozkopali Real Madrid, no prostě všecko,“ energicky vypráví v bílém nátělníku.
Trilogie o rodině Homolkových
Na úspěšný díl navázaly další dva snímky. Především do posledního musel Papoušek Šebánka přemlouvat, protože herec měl v té době zdravotní komplikace.
I přesto se vypravil na hory, kdy dokonce nazul lyže. Poté se umný vypravěč objevil ještě v jednom filmu, následně pověsil svou hereckou kariéru na hřebík.
Improvizace jako hlavní herecká zbraň
Šebánek se nestal známým díky klasickému hereckému školení. Jeho předností byla bezprostřednost, přirozené vyjadřování a schopnost vyprávět tak, aby jeho historky působily jako spontánní součást skutečného života.
Obavy, že se nenaučí text, nahradil skvělou improvizací. Právě ta se stala jedním z nejvýraznějších znaků jeho filmového projevu a pomohla vytvořit postavu, která působila civilně, energicky a přesvědčivě.
Jeho projev podpořily také nezaměnitelné výrazy a příběhy, které zněly z jeho úst. Díky nim se z původně neherce stal autor mnoha filmových hlášek a jedna z výrazných osobností československé kinematografie.
Poslední roky života
Rodák z Podskalí u Písku si v závěru života nechal narůst vousy a výrazně zhubl. Trápily ho četné zdravotní problémy, jako například cukrovka, otok dolních končetin či nádor v močovém měchýři.
Autor mnoha filmových hlášek odešel 13. března 1977 v 61 letech. I přestože od jeho smrti uběhlo 40 let, filmy s ním jsou stále oblíbené.