Tomáš Vaclík odehrál za A-tým české reprezentace 4440 minut v 54 zápasech. V reprezentační statistice je zároveň uvedeno 51 utkání, v nichž nastoupil v základní sestavě.
Český brankář byl od roku 2012 součástí A-týmu fotbalové reprezentace, kde nejprve kryl záda kolegovi Petru Čechovi. Později se stal reprezentační jedničkou a výrazně pomohl českému týmu k postupu do čtvrtfinále mistrovství Evropy v roce 2021.
Reprezentační statistika Tomáše Vaclíka
| Reprezentační tým | Počet zápasů | Počet minut | Základní sestava |
|---|---|---|---|
| Česko | 54 | 4440 | 51 |
| Česko „21“ | 7 | 660 | 6 |
| Česko „20“ | 4 | 390 | 5 |
| Česko „19“ | 4 | 390 | 6 |
V A-týmu české reprezentace má Tomáš Vaclík zaznamenáno 54 zápasů a 4440 odehraných minut. Celkem za mládežnické a seniorské reprezentační výběry nastupoval za Česko „19“, Česko „20“, Česko „21“ a Česko.
Jeho celková reprezentační bilance zahrnuje také 660 minut za českou jedenadvacítku, 390 minut za výběr do 20 let a 390 minut za českou reprezentaci do 19 let.
Tomáš Vaclík v české reprezentaci
Od roku 2012 je součástí A týmu fotbalové reprezentace, kde kryje záda kolegovi Petru Čechovi. Později se prosadil mezi hlavní opory národního týmu a nastupoval také na významných turnajích.
Brankář Tomáš Vaclík (37) se zúčastnil dvou evropských šampionátů. V roce 2021 jako týmová jednička výrazně pomohl k postupu do čtvrtfinále, ve kterém český tým podlehl Dánsku 1:2.
V úterý večer jeho nástupci ve finále kvalifikační baráže Dánsko porazili a výhrou 3:2 po penaltách po dlouhých 20 letech dostali Česko na mistrovství světa. Nejen o klíčovém zápase se někdejší reprezentační stálice rozpovídala v podcastu Livesport Daily.
Reprezentační debut a zápas v Ostravě
Ostrava - Takhle si to fotbalový brankář Tomáš Vaclík možná vysnil jako malý kluk. Šestadvacetiletý vítkovický odchovanec se dnes v barvách české reprezentace představil na trávníku svého mateřského klubu a národnímu týmu ve své ostravské premiéře vychytal vysoké vítězství 4:1 nad Srbskem.
„Moje pocity jsou ty nejlepší. Jsem moc rád, že mě tam trenéři dali. Nevím, jestli ještě někdy dostanu možnost odchytat tak velký zápas na stadionu, kde jsem vyrůstal. Byl jsem tu od žáků do chlapů, prožil jsem tu celé dětství. Když jsme před šesti lety odcházel, ani by mě nenapadlo, že bych se sem mohl vrátit s reprezentačním áčkem,“ řekl Vaclík po svém pátém startu v národním týmu.
K výhře pomohl i důležitým zákrokem. Ještě za stavu 0:0 lapil nebezpečnou střelu Ljajiče. „Do té doby jsem vlastně neměl balon, hned potom jsme dali na 1:0. Dobře, že jsem tu střelu chytil a vítězství pomohl, protože zápas by se mohl vyvíjet jinak,“ pochvaloval si Vaclík.
Nulou nakonec utkání na domovské půdě neozdobil. Dvanáct minut před koncem nedosáhl po trestném kopu Kolarova na hlavičku Škuletiče. „Ta standardka i zakončení sneslo nejpřísnější měřítka. Tu hlavičku dal dobře k zemi, bohužel balon se svezl a prošel mi pod rukama. Nevím, jestli se s tím dalo něco dělat, podívám se ještě na video,“ řekl Vaclík.
Významné období pod trenérem Pavlem Vrbou
Trenér Pavel Vrba ho s nominací do základní sestavy napínal až do dnešního rána. „Snažil jsem se za těch pár hodin co nejlépe připravit. Myslím, že jsme jako tým předvedli dobrý výkon. Proti Srbsku, na to, jaký mají tým a hvězdy, je to moc hezký výsledek. A já jsem navíc rád, že jsem po dlouho době v nároďáku vyhrál,“ řekl gólman Basileje.
Podle Vaclíka je výrazné vítězství nejlepší možnou vzpruhou do přípravy na Euro. „Kdyby nám někdo řekl, že vyhrajeme 4:1, tak by asi nikdo z nás nevěřil. Ukázalo nám to, a nechtěl bych to zakřiknout, že ten tým se může měřit s nejlepšími. Ale do přípravy jsme vstoupili pravou nohou,“ řekl Vaclík.
Vaclíkův vztah k Ostravě
I když to není zase tolik let, co Vítkovice opustil, stadion skoro nepoznal. Z Vaclíkovy éry zůstala jen hlavní tribuna. „Všechno kolem je jinačí. Když jsem odcházel, byly ještě betonové ochozy. Moc krásný stadion, povedlo se to, pro celý region je to dobře, i když to není kvůli té atletické dráze čistě fotbalový stadion,“ řekl Vaclík, který pro rodinu a známé sháněl skoro padesát vstupenek.
Fotbalovou kariéru odstartoval Tomáš Vaclík v mládežnických týmech Vítkovic. Návrat do Ostravy v reprezentačním dresu proto patřil k jeho osobně nejvýraznějším zápasovým okamžikům.
Cesta do A-týmu české reprezentace
Po působení ve Vítkovicích následoval přestup do Viktorie Žižkov, se kterou postoupil do české nejvyšší fotbalové soutěže. Jeho výkony ve druhé lize zaujaly natolik, že si ho vyhlédl nizozemský klub De Graafschap.
K přestupu ale nedošlo, neboť Tomáš Vaclík neprošel zdravotní prohlídkou. Alespoň tak zněl důvod v oficiální zprávě vydané klubem. V zákulisí se ale šuškalo, že klub zkrátka neměl na českého brankáře finanční prostředky.
Po podzimní části sezóny 2011/2012 přestoupil Tomáš Vaclík do AC Sparta Praha. Na Letné během dvou sezón odchytal 71 zápasů a společně s Davidem Lafatou nebo Lukášem Váchou získali „double“ za vítězství v lize a poháru.
Na konci této úspěšné sezóny přišla nabídka ze švýcarského klubu FC Basilej, kam následně přestoupil za 75 milionů korun. Při svém debutovém zápase si mohl dokonce připsat asistenci, ale jeho spoluhráč šanci nepochopitelně zazdil.
Tomáš Vaclík nechyběl v brance Basileje ani v evropských zápasech. Vaclík odchytal zápas za Basilej v Lize mistrů proti Portu.
Vaclík jako reprezentační jednička
První část reprezentační kariéry spojil Tomáš Vaclík s rolí brankáře, který kryl záda Petru Čechovi. Postupně však získával větší důvěru a stal se jedním z hlavních českých brankářů.
V roce 2021 jako týmová jednička výrazně pomohl k postupu do čtvrtfinále evropského šampionátu. Český tým v něm podlehl Dánsku 1:2, přesto patřil turnaj k nejvýraznějším etapám Vaclíkovy reprezentační kariéry.
Jeho statistika 4440 minut v 54 utkáních A-týmu zachycuje dlouhodobé působení mezi českými reprezentačními brankáři. Údaj 51 startů v základní sestavě současně ukazuje, že do většiny těchto zápasů nastoupil od začátku.
Vaclíkův pohled na další českou generaci
Současný tým vnímám samozřejmě pozitivně. Poslední výsledky ukázala baráž. Na druhou stranu, gró týmu také dokázalo prohrát na Faerských ostrovech. Takže myslím, že potom udělali kus práce.
Vedení trefilo trenéra Koubka, který skvěle dokázal připravit tým na baráž. Kluci v březnu zvládli to, co nezvládlo několik generací. Jsou součástí historie, jde o teprve druhý tým, který pojede na mistrovství světa.
Myslím, že v baráži ukázali, že se s nimi musí počítat. I když třeba v zápasech nejsou favority a soupeř je lepší na balonu, jako byli Dánové, tak jsou schopni dovést zápas do takového konce, aby nakonec postoupili.
Já věřím, že kluci postoupí. Myslím si, že historicky nemáme tolik zkušeností s jinou fotbalovou kulturou, jak říkal Vojta Tichava. Jde o Afriku, Asii i Ameriku.
S těmito týmy nároďák za poslední dobu moc nehrál, takže jsem zvědavý, jak se tohle projeví. Jestli třeba bude znát, že s nějakým herním stylem úplně nemáme zkušenosti. Ale myslím si, že tenhle tým má dost svých zbraní, které potom může použít.
Vaclík po reprezentační kariéře
Brankář Tomáš Vaclík ještě v reprezentačním dresu. Pobíhá okolo něj malá dcerka, zatímco on si plní mediální povinnosti. Brankář Tomáš Vaclík však nezanevřel ani na fotbalovou dráhu, stále trénuje.
Připravoval se i s pražskou Spartou. „Nechám si ještě chvíli čas, jestli s tím definitivně seknu, nebo ne,“ říká bývalý gólman Žižkova, Sparty, Basileje či Sevilly.
Samozřejmě asi všichni víte, že mám roční pauzu, ale uvidíme, jak všechno v létě dopadne. Myslím si, že jsem se ne vyloženě našel, ale baví mě to. Je super takhle zůstat u fotbalu, poznávám spoustu nových lidí.
Spojení s fotbalem si udržuje také prostřednictvím televizního vystupování. Baví mě to a mám i možnost se zlepšovat, takže dobrý.
Asi ještě ne. Nechám si ještě chvíli čas, jestli s tím definitivně seknu, nebo ne. Ale tím, že jsou zápasy večer, tak přes den můžu trénovat.
Tomáš Vaclík: Fotbal pod Koubkem? Nečekal jsem nic jiného. Kovář je definitivně jedničkou
Mám spoustu času připravit se na léto, takže to nebude problém. Něco se objevilo. Řešili jsme něco s rodinou i známými a vždycky jsme si řekli, že do toho nepůjdeme.
Tím, že mě pořád ještě baví trénovat, cítím se fit, tělo mi ještě dovolí a hlava by chtěla… Takže uvidíme, nějak to zkusím. Když nic nevyjde, tak budu mít alespoň čisté svědomí, že jsem udělal maximum a nebudu si potom třeba v případě nic vyčítat.
Kdyby nevyšel tenhle přestupák, bylo by to do zimy už rok a půl, což by nebylo možné udržet. Je mi už 37 let.