Martinec a reorganizace WSM ligy

WSM liga vstupovala do nové sezony v období změn, vysokých očekávání a výrazné konkurence. Jedním z klubů, které se připravovaly na nový ročník, byla SK Horácká Slavia Třebíč, služebně nejstarší účastník soutěže, jenž měl zahájit už svou dvacátou prvoligovou sezonu v řadě.

Vývoj třebíčského klubu ovlivnily historické reorganizace hokejových soutěží, postupy i sestupy, spolupráce s extraligovou Kometou Brno a důraz na zapojování mladých hráčů. V centru pozornosti stál také trenér Tomáš Martinec, který současně vedl Hradec Králové do nové sezony Ligy mistrů.

WSM liga a postavení Horácké Slavie Třebíč

První kolo WSM ligy se nezadržitelně blíží, a tak je nejvyšší čas představit si třetího soka, který se v nadcházející sezóně Frýdku-Místku postaví. Jedná se o služebně nejstarší klub, jenž za pár týdnů zahájí už svou dvacátou prvoligovou sezónu v řadě - SK Horácká Slavia Třebíč.

Historie třebíčského hokeje a reorganizace soutěží

Základy třebíčského hokeje se zrodily již v 19. století, konkrétně v roce 1884, kdy vznikl Bruslařský klub Třebíč. Samotná Horácká Slavia ale poznala světlo světa až 19. února 1928, čímž se stala městským konkurentem o osmnáct let staršího klubu DSK Třebíč.

Na první úspěch Horácká Slavia dlouho nečekala, už v sezóně 1930/31 se stala nejen mistrem Západomoravské župy, ale i celé Moravy. To samé se ji povedlo v ročníku 1938/39, což vzhledem k době protektorátu a reorganizaci hokejových soutěží, znamenalo postup do tehdejší nevyšší soutěže.

Premiérová účast v první lize přitom Horácké Slavii přinesla úspěch v podobě finálové účasti. Po válce a dalším velkém ligovém přeskupení přišlo několik turbulentních a skromnějších let, ve kterých byl klub Horácké Slavie mnohokrát přejmenován a v roce 1956 dokonce sloučen se Spartakem Třebíč (dřívější DSK).

Z tohoto spojení vyplynul příchod bývalých hráčů, kteří vzápětí vybojovali postup do 2. ligy, v níž Spartak působil s krátkou pauzou až do sestupové sezóny 1978/79. Na návrat z krajského přeboru čekal tým z Vysočiny další tři roky, ovšem po stejně dlouhé době opět sestoupil až do čtvrté nejvyšší soutěže.

Velký vzestup třebíčského hokeje pak odstartoval ročník 1988/89 - po postupu do 2. ligy byl klub znovu přejmenován na Horáckou Slavii. Té se i přes výborné výkony dlouho nedařilo prokousat přes baráž do 1. ligy, což se stalo až na jaře roku 1997.

Významní odchovanci Třebíče

Sedmatřicetitisícová Třebíč se může pochlubit mnoha odchovanci, kteří si udělali výtečné jméno i v kanadsko-americké NHL. Jedním z nich je Patrik Eliáš - dvojnásobný vítěz Stanley Cupu a zároveň bronzový medailista ze zimní olympiády v Turíně.

Stejného reprezentačního úspěchu dosáhl v roce 2006 i Martin Erat, jenž za mořem získal dva juniorské tituly a poté naskočil do 931 zápasů v NHL. Bohaté zkušenosti z nejkvalitnější hokejové soutěže má také Vladimír Sobotka.

Ten se ze St. Louis přesunul do KHL, kde se několikrát střetnul s dalším třebíčským rodákem, obráncem Ondřejem Němcem (nově spoluhráč Martina Erata v Kometě Brno). Mezi další výplody Horácké Slavie taktéž patří Leoš Čermák, Michal Mikeska, Karel Vejmelka, Vilém Burian nebo mistři světa z let minulých: Miroslav Sláma, Vladimír Bouzek či Oldřich Válek.

Sezóna 2015/16 a boj o play-off

V Třebíči měli před loňským ročníkem na co navazovat. Mužstvo ze západu Moravy se v minulých letech sedmkrát v řadě podívalo do vyřazovacích bojů a tři předešlé jara účinkovalo dokonce v semifinále.

Vysoká očekávání horáckých fanoušků se mírně pozměněnému kádru zpočátku dařilo naplňovat. Ze čtyř úvodních zápasů získali hráči s bílou hvězdou na hrudi hned deset bodů a usídlili se v horní části tabulky.

Další průběh první čtvrtiny základní části už ale tak povedený nebyl, Třebíč se často trápila v koncovce a z následných devíti utkání odešla šestkrát poražena. Přelom října a listopadu se Horácké Slavii povedl, nicméně v závěru kalendářního roku už to bylo jedno velké trápení.

V rozmezí od 25. do 38. kola Třebíč zvítězila za tři body jen jednou jedinkrát a ve vyrovnané soutěži si výrazně zkomplikovala cestu do play-off. Do něj se parta okolo kapitána Davida Dolníčka po dlouhé době nakonec nedostala.

O tom rozhodlo až poslední 52. kolo, před kterým Třebíč třikrát za sebou vyhrála, jenže v klíčovém duelu na ledě Ústí nad Labem vyšla střelecky i bodově naprázdno. Horácká Slavia tak zakončila základní část na jedenáctém místě, přičemž na desáté Litoměřice a devátou Kadaň ztratila jediný bod.

Neoblíbené boje v play-out fanoušky z Vysočiny každopádně příliš trápit nemusely. Náskok na ostatní tři celky měla Třebíč nadmíru dostatečný a do hry se tak dostala celá řada juniorů, kteří na úkor výsledků nasbírali cenné zkušenosti s prvoligovým hokejem.

Soupiska a spolupráce s Kometou Brno

Příznivcům Horácké Slavie se během poslední sezóny představilo hned osmapadesát hráčů, několik z nich přitom patří brněnské Kometě, která s prvoligovým klubem úzce spolupracuje.

Z moravské metropole se k řece Jihlavě přesunuli například Martin Falter, Tomáš Dujsík, Martin Dočekal, Tomáš Svoboda nebo Adam Raška s Radimem Zohornou. Na třebíčské soupisce pro nadcházející sezónu momentálně nalezneme celou řadu mladíků okolo dvaadvaceti let.

Ty bude mít za úkol ukočírovat velezkušené duo útočníků David Dolníček - Roman Erat, nicméně je opět hodně pravděpodobné, že Horáckou Slavii dočasně doplní několik borců z extraligové Komety.

Pohyby v kádru

Ani Třebíči se pochopitelně nevyhnuly hráčské přesuny. Zdejší fanoušci se už nebudou moct těšit na výkony zadáka Rostislava Maleny, posledního aktivního hráče, jenž byl u horáckého postupu do druhé nejvyšší soutěže ze sezóny 1996/97.

Na Vysočinu se naopak přesunuli obránci Jan Zdráhal, Tomáš Bartejs, Patrik Kovář či gólman Pavel Jekel. Poslední dva jmenovaní mimochodem mají se zápasy s Frýdkem-Místkem čerstvou zkušenost - Kovář působil ve Valašském Meziříčí, Pavel Jekel zase čelil střelám v brance Techniky Brno.

Roman Erat jako klíčová osobnost

V poměrně mladém týmu Horácké Slavie vyčnívá jméno sedmatřicetiletého forvarda Romana Erata. Mladší bratr o něco slavnějšího Martina je dalším z řady úspěšných odchovanců Třebíče, za kterou v počátku své dlouhé kariéry odehrál v první lize pět sezón.

V poslední z nich (2001/02) se blýskl ziskem 41 bodů ve 40 utkáních, načež přišla zasloužená nabídka z nedalekého Znojma. Na jihu Moravy se člen sportovní rodiny rychle zabydlel a za svou debutovou sezónu v nejvyšší soutěži si dokonce vysloužil ocenění pro druhého nejlepšího nováčka.

Největší klubový úspěch si Erat ve Znojmě užil v roce 2006, kdy to s Orly dotáhl až do semifinále. Rok předtím si taktéž připsal svůj jediný start za českou reprezentaci, když si v přátelském zápase zahrál proti Bělorusku.

Za Znojmo Erat odehrál celkem 345 střetnutí, aby se v létě 2009 přestěhoval společně s extraligovou licencí do Brna, kde začal solidním ziskem 37 bodů, ale v dalších třech letech už podobný počin nezopakoval.

Výjimkou bylo úspěšné play-off sezóny 2011/12, to osmi góly pomohl Kometě až k postupu do finále, v němž ale Moravané nestačili na mistrovské Pardubice. Před třemi lety si 178 centimetrů vysoký útočník zkusil angažmá v Itálii, nicméně po roce se vrátil do Třebíče.

A jak se tomuto velkému bojovníkovi v posledních dvou ročnících dařilo? Bilance 98 bodů v 98 zápasech mluví jasně…

Vzájemné zápasy Třebíče s Frýdkem-Místkem

Tomáš Martinec a změna přístupu v Hradci Králové

S výrazně odlišným přístupem v porovnání s nedávnou minulostí půjdou hokejisté Hradce Králové do nového ročníku Ligy mistrů. Zatímco v předchozích dvou sezonách brali mezinárodní soutěž víceméně jako přítěž a pokaždé skončili v základní skupině na dně tabulky, tentokrát touží postoupit boje ve vyřazovací fázi.

"Pro nás je to velký úspěch, že jsme opět mezi nejlepšími týmy. A přestože je naše skupina silná, budeme bojovat o to, abychom z ní postoupili," řekl trenér Tomáš Martinec.

Ve skupině H narazí východočeský klub na Cardiff, Štýrský Hradec a také na obhájce titulu Frölundu. Švédský celek vyhrál tři z dosud odehraných pěti ročníků, hned v tom prvním navíc skončil jako poražený finalista.

"Frölunda je špičkový klub a momentálně má asi nejlepší tým v Evropě. My se ale na ten souboj moc těšíme, bude to pro nás obrovská zkušenost. Jsme si také vědomi faktu, že při účasti Frölundy to bude ve skupině tak trochu boj o jediné postupové místo, protože je to velký favorit. Věřím, že se připravíme natolik, abychom byli konkurenceschopní," přál si Martinec.

Frölunda jako hlavní favorit skupiny

Královéhradečtí mohou před konfrontací s Frölundou čerpat i ze semifinálového klání předchozího ročníku, v němž švédský celek vyprovodil Plzeň po výsledcích 6:3 a 3:1, ačkoliv byla Škoda do té doby neporažená.

"Plzeň s nimi odehrála výborné zápasy, ale Frölunda v současnosti dominuje. Zdobí ji rychlý kombinační hokej, o kterém by se dala dlouho vykládat a najít spoustu superlativ. V týmu mají řadu vynikajících osobností, ale i zápasy s nimi začínají za stavu 0:0. Připravíme se na ně a uvidíme," konstatoval Martinec.

Příprava na Ligu mistrů

Mountfield dosud odehrál během přípravy osm utkání a pět z nich vyhrál. "Přípravu jsme měli pestrou a podřídili jsme ji tomu, abychom byli na start Champions League připravení a konečně v ní udělali úspěch, jímž by byl postup ze skupiny," prohlásil Martinec.

Klubový šéf Miroslav Schön přitom dával v minulosti najevo svou nelibost s účastí v Lize mistrů. "Já to beru ze sportovního hlediska. A v tomto ohledu jsou pro nás zápasy v Champions League oceněním celoroční práce a jsou to pro nás obrovské zkušenosti. Určitě se připravíme, jak nejlépe můžeme, a porveme se o to," ujistil Martinec.

Finanční odměny a význam mezinárodní soutěže

Vedle toho, že vedení soutěže zvedá každoročně finanční odměny pro účastníky, letos poprvé přispěl také český svaz, a to částkou půl milionu korun pro každého českého zástupce.

"I když je to spíše otázka na majitele, myslím, že to jde dobrým směrem a je jen plus, že se každým rokem prize money zvedají. Soutěž je určitě výbornou myšlenkou, pořád je to celé na začátku, ale určitě to i díky většímu přílivu peněz bude čím dál zajímavější pro majitele klubů. A nejen po té sportovní stránce," odtušil Martinec.

"Před startem extraligy je to navíc ideální příprava. Všechny týmy jsou navíc plné sil. Uvidíme, jak na tom pak budeme v říjnu, až se bude program ve skupinách dohrávat. Může se změnit forma, mohou do toho promluvit zranění. Uvidíme, jak se s tím vypořádáme," zakončil Martinec.

Vladimír Martinec jako hokejová legenda

Vladimír Martinec (1949) je jednou z největších osobností československého a českého hokeje. Jako jediný hokejista naší historie získal zlato z mistrovství světa i jako hráč, i jako trenér.

Zároveň má olympijské medaile z obou rolí - jako hráč stříbro a bronz, jako trenér dovedl český národní tým ke zlatu. Jeho kariéra je neodmyslitelně spjata s Pardubicemi, kde je ikonou klubu a jedním z nejlepších útočníků své generace.

Narodil se v Lomnici nad Popelkou, kde místo organizovaných tréninků získával herní cit na zamrzlém rybníku. Už v patnácti letech přestoupil do Tesly Pardubice, kde postupně vyrostl v oporu ligového týmu.

Jeho chytrost a schopnost číst hru mu vynesly přezdívku „Lišák“. Jedenáctkrát startoval na mistrovství světa a pokaždé přivezl medaili (3x zlato, 5x stříbro, 3x bronz).

Zářil také na olympijských hrách a Kanadském poháru 1976. V dresu Tesly Pardubice vybojoval historicky první mistrovský titul klubu v roce 1973 a stal se součástí legendární útočné formace Martinec - Novák - Šťastný, která přepisovala dějiny československého hokeje.

Martinec jako trenér a strategický mozek

Po skončení hráčské kariéry se stal trenérem a jako asistent Ivana Hlinky byl u historického triumfu na olympiádě v Naganu 1998. Podílel se i na „zlatém hattricku“ mistrů světa v letech 1999-2001.

Martinec není jen brilantní technik a improvizátor, ale také strategický mozek, který chápe hokej do nejmenších detailů. Jeho přístup k hře zdůrazňuje kreativitu a samostatnost, což dnes chybí mnoha mladým hráčům.

Jeho odkaz inspiruje nejen další generace hokejistů, ale i trenéry, kteří se snaží vnést do hry více volnosti a přirozeného talentu. Jeho jméno zůstává nesmazatelně zapsáno v historii českého hokeje.

Rok 1976 v československém hokeji

Když se Vladimíra Martince zeptáte, který rok byl pro něj nejzásadnější, má jasno: „Jednoznačně rok 1976. Vyhráli jsme v Katovicích mistrovství světa. Také na olympiádě v Innsbrucku jsme byli velmi blízko zlata.

Kdyby tam tehdy nebyla chřipka, možná bychom vyhráli, ale to už jsou jen úvahy. A pak první ročník Kanadského poháru v témže roce, kde se s námi vůbec nepočítalo, a my došli až do finále.“

Československá reprezentace v roce 1976 patřila k absolutní špičce dějin hokeje. Na mistrovství světa v Katovicích získala zlato bez ztráty bodu, přidala stříbro z olympiády v Innsbrucku a ve finále Kanadského poháru dokázala potrápit i tehdy nejsilnější výběr Kanady.

tags: #martinec #reorganizace #wsm #ligy