Mistrovství Evropy v aikidu: principy, soutěže a evropský kontext

Aikido je japonské bojové umění, jehož cílem není soupeře zlikvidovat, ale pacifikovat, neutralizovat násilí a rozvíjet člověka prostřednictvím fyzického tréninku. V tradičním pojetí se v aikidu nezávodí a neudělují se medaile za vítězství v zápase, takže označení „mistrovství Evropy v aikidu“ může označovat konkrétní soutěžní formu nebo organizaci, která používá vlastní pravidla.

Česká Federace Aikidó vznikla v roce 1991 a v současnosti sdružuje 30 klubů po celé České republice. Česká aikidó organizace je oficiálně uznána světovou centrálou aikidó Aikikai Hombu Dojo v Tokiu jako organizace, která může udělovat mezinárodní technické stupně Aikikai, zatímco evropské soutěžní akce se mohou konat podle pravidel jednotlivých pořadatelů.

Co je aikido a proč se v něm tradičně nesoutěží

Aikido vytvořil Ueshiba Morihei (1883-1969), velký mistr tradičních japonských bojových umění, ve kterých dosáhl nejvyšší úrovně mistrovství. Cílem aikido je rozvoj lidského potenciálu jednotlivce zhodnocováním mysli a ducha prostřednictvím fyzického tréninku.

Je mnoho cest. Jednou z nich je cesta bojovníka. Ten se učí bojovat hlavně proto, aby nemusel nakonec žádnou techniku boje vůbec použít. Snaží se vyhrát ten nejtěžší boj - nad sebou samým.

Aikido se velmi liší oproti předešlým bojovým uměním. Nezávodí se a nesoutěží. Ono z ostatních sportů vybralo spoustu důležitých věcí, je to koncentrát účinných záležitostí, pák, možná úderů, náznaků, obran.

Aikido vytvořilo koncentrát, který má soupeře pacifikovat, ale nemá ho zranit, nemá ho zlikvidovat. Má mu dát šanci rozmyslet si, co udělal a přejít možná na druhou stranu.

Ne, vůbec nic takového tam není. Je tam jen, že chci být lepší, chci to umět, chci jít kousek dál a nemusím mít stres z toho, že je někdo lepší, někdo mě přepere, někdo má víc pohárů, někdo má víc medailí, někdo je o kousek dál v nějaké soutěži.

Dělám to pro sebe, dělám to pro rozvoj své osobnosti. A když rozvíjím svoji osobnost, rozvíjím celou společnost.

Morihei Uešiba, zakladatel aikida, prošel hodně bojovými uměními. Takže je to cesta. On dal dohromady soubor technik a vyloženě si nepřál, aby v tom byly závody.

Člověk, který pochopil podstatu budo, by neměl soutěžit. Protože tam je hnací motor, že vždy chci být lepší jak ten druhý a nepochopíte onu podstatu. Nejde o to někomu ublížit, ale mělo by nás to posouvat někam dál.

Význam názvu aikido

Termín aikido tvoří tři znaky: „AI“ znamená harmonie, „KI“ životní energie „DO“ znamená cesta, způsob života. Volně bychom mohli AIKIDO přeložit jako „cesta harmonie“.

Elegantní a přirozený pohyb propojující tělo a mysl. Bojové umění a sebeobrana bez zbytečné síly a agrese.

Aikido je prostředek k dosažení sebepoznání a harmonie mezi tělem, myslí a duchem, kde výsledkem pravidelného cvičení je získání emocionální rovnováhy a silné osobnosti.

Techniky, principy a vybavení

V aikido se cvičí techniky bez zbraní (hody, znehybnění, údery, seky) a se zbraněmi (bokken-dřevěný meč, jo-hůl, tanto-nůž).

Základním principem aikido je naučit se vyhnout destruktivní síle útoku a využít ji proti protivníkovi. Technika aikido je založena na využití energie a reakcí útočníka, proto ho mohou praktikovat všichni bez ohledu na věk, pohlaví a sílu.

Aikido techniky využívají pevné a stabilní držení centra s důrazem na kruhové / spirálové pohyby, které umožňují kontrolovat útočníka bez ohledu na jeho velikost a sílu.

Smyslem je naučit se neutralizovat násilí přicházející v jakékoliv formě. Trénink nezvelebuje jen fyzickou zdatnost, ale i etiku a chování cvičenců.

My máme také bílá kimona. A od nějakého stupně je hakama, černá kalhotová sukně. Normálně kalhoty od kimona. I trenky.

Historické kořeny a vývoj aikida

Aikido samozřejmě vychází z prastarých bojových japonských umění. Morihei Ueshiba, zakladatel aikida, se narodil 14. prosince 1883 v Tanabe v prefektuře Wakayama.

V roce 1912 odešel na Hokkaido, kde potkal Sokaku Takeda, od kterého se učil Daito-ryu Aiki-Jujitsu, které mělo největší vliv na formování technik aikido.

V roce 1919 potkal Onisabura Deguchiho, hlavního představitele náboženské skupiny Omoto kyo, která měla vliv na formování filozofické stránky aikido.

V roce 1927 odešel s rodinou do Tokia a začal učit umění AIKI. V roce 1942 dostalo umění AIKI svou definitivní podobu a jméno - AIKIDO, které bylo zaregistrováno prostřednictvím Dai Nippon Butoku Kai u japonské vlády.

V roce 1960 získal medaili japonské vlády Shiju Hosho. Morihei Ueshiba nás opustil 26. dubna 1969 ve věku 85 roků.

Stupně a cesta aikidoka

Dan je mistrovský stupeň. Jsou žákovské stupně, kyu od šestky, jede to pozpátku, šest, pět, čtyři, tři, dva, jedna, a pak mistrovské stupně jedna, dva, tři, čtyři.

Já mám čtvrtý dan. Já mám třetí kyu. Mám před sebou ještě dlouhou cestu.

Celoživotní tvořivá cesta vedoucí k sebepoznání. Cvičení pro muže, ženy i děti jakéhokoliv věku.

Aikido pro děti, dospělé a začátečníky

Aikido je moderní bojové umění spojující západní přesvědčení s východní tradicí a hodnotami, nezávislé na národnosti, barvě pleti, vyznání nebo věku.

Určitě to v těch dětech je, ale zase ne všichni mohou dělat vrcholový sport. Prostě plno dětí na to pohybově třeba nemá. Ale byla by škoda, aby se úplně nehýbaly. Tedy pro ně to může být i dobrá cesta.

Buď k nám jdou děti, které nechtějí závodit, chtějí se jen pohybovat a hýbat se, nebo to berou jako doplněk. Mají nějaký závodní koníček, tenis, šachy, cokoliv a vidí, že by se ještě rády rozvíjely tím svým směrem.

Takže takový doplňkový sport. Dělám aikido šest let. Začal jsem paradoxně díky dceři, která začala ještě ve školce.

Začátky byly těžké. Já myslím, že začátky jsou pořád. Je to jiné než karate. Občas to lidem trošku dělá problémy, ty pády, ale snaží se.

Pravidelné cvičení pozitivně ovlivňuje vaše zdraví a sebedůvěru i mimo tělocvičny. Aikido je výborný způsob, jak aktivně využít volný čas, zlepšit svou kondici a poznat kulturu dálného východu.

Aikido v České republice

Česká Federace Aikidó vznikla v roce 1991 a v současnosti sdružuje 30 klubů po celé České republice. Systematicky pracuje s dětmi a mládeží, školí akreditované trenéry, spolupracuje s univerzitami i MŠMT ČR.

Česká Federace Aikidó je oficiálně uznána světovou centrálou aikidó Aikikai Hombu Dojo v Tokiu jako organizace, která může udělovat mezinárodní technické stupně Aikikai.

Na semináře do Česka pravidelně zve špičkové učitele aikida z celého světa. Významnou součástí evropského aikida jsou semináře, technická výuka a mezinárodní kontakty, nikoli pouze soutěžní výsledky.

Příklad rozvoje aikida ve východních Čechách

Oddíl aikida v Hradci Králové založil v podstatě Miroslav Gebert, který byl trenérem karate. Jelo se na nějaké semináře, vyzkoušeli jsme, jak to vypadá. A docela se nám to zalíbilo.

Rok 1992 nebyl ještě oddíl. To jsme byli prostě jen parta karatistů a jen jsme si tak cvičili. Takže oddíl je až od roku 1993.

Díky hradeckému klubu aikida se toto bojové umění dostalo i do ostatních měst. Díky nám vznikly oddíly v Jaroměři, Pardubicích, České Třebové, Hořicích. Na základě Hořic vznikl potom také oddíl v Jičíně.

Zhruba nějakých 23 lidí udělalo stupeň dan. Ale já bych to odhadoval kolem tisícovky lidí. Dohromady s dětmi mohlo oddílem projít.

Mezinárodní učitelé a evropské vazby

Do Hradce jezdili Koji Yoshida a Ushiro Shishiya, ten jezdí do Čech stále, ale teď jezdí většinou do Plzně nebo do Hořic.

Mezi významné učitele evropského aikida patřil Masatomi Ikeda, 7. Dan Aikikai, Shihan a technický ředitel SAA. Aikido cvičil od roku 1958 a jeho učitelem byl H. Tada, 9. Dan Aikikai.

Od roku 1977 působil jako technický ředitel A.C.S.A. ve Švýcarsku, od roku 1995 jako technický ředitel České rep., od roku 1996 jako technický ředitel SAA a technický ředitel organizací v Srbsku a Maďarsku, ruské skupiny z Moskvy a později i Turecko.

Od roku 1996 byl technickým poradcem IAF, Mezinárodní federace Aikido, spolu s H. Isoyamou, 9. Dan. Ikeda sensei zemřel náhle dne 21. 6. 2021 v Japonsku.

Michele Quaranta je 7. Dan Aikikai, Shihan a technický ředitel SAA v letech 2002-2022. Aikido začal cvičit v roce 1972 v dojo Aikikai Basel pod vedením svého prvního učitele senseie Wernera Hintermana.

V roce 1977 se poprvé setkal s Masatomi Ikeda senseiem a v roce 1985 se stal jeho přímým žákem. Na počátku 90. let mu Ikeda sensei svěřil odpovědnost za technický rozvoj svého systému výuky aikido také v dalších zemích, hlavně ve střední a východní Evropě.

Proč označení „mistrovství Evropy v aikidu“ vyžaduje upřesnění

V tradičním aikidu závody nejsou, opravdu. Oficiální evropské mistrovství proto nelze automaticky chápat stejně jako mistrovství Evropy v judu, karate nebo sportovním zápase.

Pokud pořadatelé používají označení Mistrovství Evropy Aikido, může jít o soutěž pořádanou konkrétní federací nebo klubovým svazem, který stanovil vlastní systém disciplín, věkových kategorií, pravidel, rozhodování a oceňování.

Taková soutěžní akce může mít s tradičním aikidem společné technické základy, ale její sportovní pojetí se liší od filozofie Aikikai, v níž je důraz kladen na cvičení, technický rozvoj, vztah mezi uke a nage, etiketu a dlouhodobou práci na sobě.

Evropské soutěžní akce a soutěžní pravidla

Jedna z evropských pozvánek uváděla Mistrovství Evropy Aikido i Ju-Jitsu v Jarosławi dne 12. dubna 2025. Organizátory byly Autonomiczne Zrzeszenie Combat Aikido a Worldwide Sports Aikido Federation (WSAF).

U soutěže Aikido byla uvedena startovní částka 120 zł/30 € a ocenění pro první až třetí místo v podobě medaile a diplomu. Všichni startující měli obdržet diplomy za účast.

Každý účastník byl povinen mít vlastní sportovní prohlídku a pojištění proti následkům úrazu. Nezletilí závodníci měli mít podepsaný souhlas rodiče nebo opatrovníka.

Při určování věku rozhodoval celý kalendářní rok bez ohledu na měsíc narození. Ověření startovních listin a váhy závodníků probíhalo od 8:00 do 9:30 a začátek soutěže byl stanoven na 10:00.

Bojové disciplíny se konaly pouze při účasti nejméně dvou závodníků. Pokud byl v kategorii jediný závodník, bez medaile obdržel zpět startovné. Byla možná také dohoda o spojení sousedních váhových kategorií.

V dětských kategoriích se hodnotily hody, strhy a držení v bočních pozicích, v pozici dosednutí a na zádech. Držení po dobu 1x10 sekund bylo hodnoceno jedním bodem.

V kadetských, juniorských a seniorských kategoriích se hodnotil dokonalý hod s odtržením obou nohou od žíněnky, strhy a držení v bočních pozicích, v dosedu a na zádech.

Povolenými technikami byly hody, páky na ruce, přímá páka na koleno a hlezenní kloub a škrcení. Technika ukončující zápas podáním soupeře nebo odklepáním zápas ukončila.

Okamžitá diskvalifikace hrozila za štípání, kousání, škrábání, strkání prstů do očí nebo úst a za chytání za vlasy či uši. Zakázány byly také údery a kopy a přitlačování obličeje rukama, lokty nebo koleny k žíněnce.

Ve všech formulích byly zakázány hody, po kterých závodník padá na hlavu, rozbíjení o žíněnku, páky na páteř a páky na prsty.

Rozdíl mezi aikidem a iaidó

Iaidó je tradiční japonské bojové umění, které má kořeny v historii samurajů. Vyrostlo z iaidžucu - umění tasení meče, používaného k rychlé obraně.

Dnešní podoba iaidó se však posunula od pouhé techniky tasení směrem k sebepoznání a seberozvoji - stala se cestou osobní disciplíny, preciznosti a vnitřní harmonie.

Iaidó a aikido jsou odlišná bojová umění. Iaidó pracuje především s mečem a formami tasení, zatímco aikido se zaměřuje na techniky bez zbraní i se zbraněmi, na neutralizaci útoku, hody, znehybnění a kruhový pohyb.

Označení Mistrovství Evropy v Iaidó proto nelze zaměňovat s mistrovstvím Evropy v aikidu, přestože obě tradice patří do širšího prostředí japonských bojových umění.

Mistrovství Evropy v iaidó 2025 v České republice

Poprvé v historii probíhalo Mistrovství Evropy Iaido v České republice. Organizování se ujal Tomáš Kyncl z Kensei, který sestavil dobrý organizační tým z řad českých iaidoka.

EIC je jedna z největších akcí iaido organizovaná mimo Japonsko a jde o nejvyšší soutěž v Evropě, které se každoročně účastní stovky iaidoka z celé Evropy i dalších zemí.

Celkově se závodů zúčastnilo přibližně 380 iaidoka z 25 zemí a další stovky se účastnily semináře, což prakticky dělá z události největší a nejlidnatější EIC v historii.

Důležitým aspektem události byla oficiální japonská delegace ze ZNKR, Zen Nihon Kendo Renmei, a delegace z EKF. Za ZNKR přijeli učitelé iaidó Yamazaki Akimasa, iaidó hanshi, 8. dan, a Kumeda Takahiro, iaidó kyoshi, 8. dan.

Delegaci z Evropské kendo federace tvořili HAUCK Dieter, prezident EKF, DROSOULAKIS Spyridon, viceprezident EKF, a LABRU Jean-Pierre, technický ředitel EKF.

Pro EIC byli dále vybráni evropští učitelé 7. a 6. danu jako rozhodčí a pomocní učitelé na semináři, celkem 22 učitelů 7. danu a 5 učitelů 6. danu.

Seminář a průběh evropského iaidó šampionátu

Seminář byl rozdělen na dopolední a odpolední blok, na který se vždy všechny skupiny sešly a proběhl společný výklad.

Po úvodních slovech členů obou delegací došlo k seřazení podle stupňů a následnému rozdělení do tří skupin A, B a C. Skupina C byla do 2. danu včetně a byla následně vedena evropskými učiteli ve druhé menší hale.

Skupinu B tvořili 3. dani až „novější“ 5. dani, tedy ti, kteří se aktivně nepřipravují na postup na 6. dan. Skupinu vedl sensei Kumeda se skvělým překladem do angličtiny od Kanto senseie, renshi, 7. dan, z Německa.

Skupina A byla tvořena „pokročilými“ 5. a 6. dany. Skupinu vedl sensei Yamazaki s překladem Andyho Watsona senseie, kyoshi, 7. dan, z Velké Británie.

Dopolední blok začal výkladem k reiho, včetně ritsu rei. Senseiové zdůrazňovali důležité body a upozorňovali na časté hrubé chyby.

Následoval výklad ke kata. Postupně bylo projito a vysvětleno prvních 5 kata seitei. Nejprve danou katu předvedli tři evropští učitelé, pak ji předváděl sensei Kumeda podle pokynů senseie Yamazaki.

Po výkladu se účastníci rozdělili do skupin a procvičovali jednotlivá kata. Odpoledne bylo probráno zbývajících 7 kata v obdobném formátu.

Soutěž jednotlivců a týmů v iaidó

V sobotu se konaly zápasy jednotlivých účastníků v kategoriích mudan, shodan, nidan, sandan, yondan, godan a rokudan.

Po úvodním ceremoniálu začaly zápasy poolů a poté postupující vstoupili do KO systému. Na závěr probíhalo slavnostní předávání cen.

V neděli už byly na programu zápasy týmů a celkové vyhlášení včetně závěrečného ceremoniálu.

Česká reprezentace si vedla znamenitě. Třetí místo získala Kamila Fürbacherová v kategorii Mudan, Jan Pábl v kategorii Sandan a Pavel Tomeš v kategorii Godan. Třetí místo získaly také týmy.

Organizace velké evropské akce

Organizování takové události je opravdu velké sousto a neobešlo se bez komplikací, ale všichni měli společný cíl, dotáhnout to do zdárného konce.

Úkolem organizačního týmu bylo zajistit hladký průběh zápasů a důsledné zapisování výsledků. Praktické zajištění jednoho shiaijo zahrnovalo práci manažera týmu, zapisování a časomíru.

Během prvního dne tým zajišťující shiaijo odpracoval 12 hodin. Přesto dokázal fungovat jako sehraný tým v dobré náladě, který táhne za jeden provaz.

Projevily se některé další komplikace, zde již prostor na celkovou opravu moc nezbýval a řešilo se to ad hoc. I to ovšem patří k iaido, ne vždy jde vše tak, jak si vysníme.

Přesto si myslím, že systém, který kluci z Finska vymysleli, byl opravdu skvělý a stálo za ním spoustu práce.

Jak chápat evropský šampionát v kontextu aikida

Pro aikido je nejdůležitější dlouhodobá cesta, pravidelný trénink a rozvoj techniky, nikoli porovnávání počtu medailí. Soutěžní mistrovství Evropy proto představuje pouze jednu z možných podob veřejné prezentace aikida, nikoli univerzální definici tohoto bojového umění.

Aikido chce soupeře zpacifikovat, ne zlikvidovat. To by nás mělo posouvat na naší cestě někam dál.

Pravidelné cvičení pozitivně ovlivňuje zdraví a sebedůvěru i mimo tělocvičny, podporuje fyzickou zdatnost, etiku a chování cvičenců a vede k procesu porozumění tomu, co je život.

tags: #mistrovstvi #evropy #v #aikido