Petr Hrubý byl obžalován z toho, že od jara 2010 do března 2011 založil v Liberci 24 požárů. Okresní soud v Liberci ho však pro nedostatek důkazů osvobodil, protože podle soudce Pavla Pachnera přetrvávaly silné pochybnosti, že za požáry stál právě Hrubý, a část předložených důkazů byla pouze nepřímá.
Požáry způsobily škodu téměř jeden a půl milionu korun, během evakuací opustilo své domovy přibližně sedm desítek lidí a někteří skončili v nemocnici po nadýchání zplodin hoření. Rozsudek nebyl pravomocný, protože státní zástupkyně Věra Němcová se odvolala a případem se měl dále zabývat krajský soud.
Obžaloba z 24 požárů v Liberci
Jednatřicetiletý muž z Liberce byl obžalován ze čtyřiadvaceti úmyslně založených požárů, držení dětské pornografie a distribuce pervitinu. Hrubý měl podle obžaloby zakládat požáry v domech převážně v centru Liberce od začátku roku 2010 až do března 2011, kdy byl policií zadržen.
Za trestný čin obecného ohrožení mu hrozilo vězení od tří do osmi let. Státní zástupkyně Věra Němcová při závěrečné řeči požadovala trest v dolní polovině sazby, nikoliv však v její spodní hranici.
Obžalovaný od začátku odmítal, že by požáry založil. „Nemám k tomu co říci. Mohu jen zopakovat, že jsem nic z toho nespáchal. Lituji, že jsem nežil řádný život a slídil po Liberci v době, kdy tu řádil žhář," řekl Petr Hrubý před koncem hlavního líčení.
Rozhodnutí okresního soudu
Nečekaný rozsudek zazněl u Okresního soudu v Liberci. Soudce Pavel Pachner Petra Hrubého osvobodil pro nedostatek důkazů.
Podle soudu někteří svědci potvrdili alibi obžalovaného. Jeden ze svědků například uvedl, že v době požáru, ze kterého obžaloba Hrubého vinila, byl spolu s ním v práci. V době dalšího požáru měl být Hrubý na oslavě narozenin.
K odsouzení údajného žháře nepomohlo ani to, že se v šesti případech ze čtyřiadvaceti pohyboval v blízkém okolí požárů. Policisté ho zaměřili pomocí mobilního telefonu, soud však tuto skutečnost nepovažoval za dostatečný důkaz jeho viny.
Poškozeným nyní nezbývalo nic jiného než obrátit se na občanskoprávní spor. Obhájce Václav Dařbujan po poradě s klientem upustil od odvolání, zatímco státní zástupkyně se odvolala do protokolu.
„Beru to jako první zahřívací kolo. Má to dvě pozitiva. Jedním je to, že obžaloba byla podána v roce 2011 a rozsudku jsme se dočkali v roce 2015. A dále to, že teď v březnu, je to skoro na den přesně doba, kdy policisté Petra Hrubého zadrželi a následně skončil ve vazbě. Od té doby tu žádná série obdobných požárů není," řekla po vynesení rozsudku státní zástupkyně.
Státní zástupkyně zároveň uvedla, že je přesvědčena, že čtyřiadvacet požárů, pro které byl Petr Hrubý stíhán, spáchal. „Bohužel ale každé rozhodování musím mít za sebou důkazy. A pokud ty, o kterých já tvrdím, že jsou objektivní, někdo zpochybňuje, tak se mohu pouze odvolat a počkat, jak rozhodne soud krajský," dodala.
Důkazy, které soud nepovažoval za dostatečné
Na dveřích některých domů byly nalezeny otisky Hrubého ucha nebo prstů. Ty potvrzovaly, že se v domech pohyboval a poslouchal jejich obyvatele, samy o sobě však neprokazovaly, že založil požár.
V jednom z domů se našla plechovka od ředidla s Hrubého otisky na etiketě. „Evidentně to ale nemělo souvislost se zapálením odpadu, protože ani při ohledání místa psem se nezjistily žádné chemické stopy, takzvané akceleranty hoření," zaznělo u soudu.
Podle soudce Pachnera se nepodařilo prokázat, zda bylo uvedené ředidlo skutečně použito k zapálení. „Tu tam mohl obžalovaný klidně nalézt a jen položit na parapet,“ řekl předseda senátu Pavel Pachner.
V jednom případě se policie opírala také o kamerový záznam, který měl Hrubého usvědčit ze žhářství v domě v ulici 5. května. Podle soudu však nebylo možné přesně určit, zda je na záznamu skutečně Petr Hrubý a zda muž vstoupil do domu, ve kterém následně hořelo.
Podle ČTK v objektu navíc hořelo několik minut předtím, než podle kamerového záznamu muž do domu vstoupil. Státní zástupkyně namítala, že časový nesoulad není důležitý, protože ze záznamu vyplývá, že do domu v uvedenou dobu nevstoupil nikdo jiný než Hrubý.
Mobilní telefon a pohyb v okolí požárů
Mobilní telefon Petra Hrubého byl lokalizován v blízkosti několika míst, kde hořelo. V šesti případech ze čtyřiadvaceti se obžalovaný pohyboval v jejich blízkém okolí.
Soud však nepovažoval samotnou lokalizaci telefonu za důkaz, že Hrubý požáry založil. Přítomnost telefonu v určité oblasti podle rozhodnutí neprokazovala, že jeho majitel vstoupil do konkrétního domu nebo zapálil určitý předmět.
Výpovědi a obhajoba Petra Hrubého
Petr Hrubý se od všech požárů distancoval. „Věřím v to, že další svědci potvrdí, že jsem nevinný a že jsem nic nezpůsobil,“ uvedl před soudem.
Přiznal však, že se po Liberci toulal a navštěvoval chodby domů, kde poslouchal dění za dveřmi. Sám uvedl, že ho nejvíce vzrušovalo poslouchání soulože. To, že slídil po domech, potvrzovaly otisky jeho ucha či prstů nalezené na dveřích.
Při jedné ze svých toulek Širokou ulicí v Liberci údajně spatřil neznámého člověka, který z domu vynášel věci a zapaloval je. Hrubý tvrdil, že v některých případech byl v době požárů v práci.
Na policii i u soudu uvedl, že některá místa požárů navštívil kvůli svému „zvrácenému koníčku“. Přítomnost na místech však vysvětloval touláním po Liberci, nikoli zakládáním požárů.
Znalecké posudky a údajný motiv
Podle znalců Petr Hrubý věděl, čeho se dopouští, ale neuměl se ovládat. Trpěl podle posudků mnoha poruchami.
„Jde o nevyhraněného člověka, který trpí poruchou sexuální preference, což je kombinace více deviantních zájmů," uvedl soudní znalec Jiří Raboch.
Velkou roli u Hrubého měl podle znalce hrát sex a oheň současně. Znalecký posudek ukázal spojení sexuální motivace s plameny a možnost, že by žhář mohl jednat impulzivně při nahromadění tlaku, který by uvolnil založením požáru.
Hrubý byl podle posudku labilní, trpěl poruchou osobnosti a podezíravostí. Měl nedostatečné sebevědomí, chyběla mu důvěra a měl zvýšený sklon k podráždění.
Znalec se proto přikláněl k ochranné ústavní sexuologické léčbě. Samotný znalecký posudek však podle soudu nemohl nahradit přímé důkazy o tom, že Hrubý konkrétní požáry skutečně založil.
Průběh vyšetřování a dřívější soudní řízení
Okresní soud se rozsáhlým případem žhářství zabýval už dříve. V roce 2012 Petra Hrubého podmíněně potrestal za držení dětské pornografie a drog, zatímco žhářské útoky z projednávání vyloučil s tím, že se jimi měl zabývat krajský soud.
Vrchní soud však rozhodl, že kauza žhářských útoků náleží okresnímu soudu. Hlavní líčení proto pokračovalo projednáváním série požárů, jejichž počet obžaloba stanovila na 24.
V řízení se objevily také procesní problémy. Důkazy z domovní prohlídky byly před soudem nepoužitelné, protože prohlídka byla provedena před zahájením trestního stíhání a orgány činné v trestním řízení se dopustily procesních chyb.
Použitelné důkazy tvořila především paměťová karta, mobilní telefon a osobní počítač, které policii vydal sám obžalovaný. Na místech 24 požárů nebylo nalezeno mnoho dalších důkazů, které by Hrubého přímo usvědčovaly.
Přehled požárů, z nichž byl Petr Hrubý obžalován
| Datum | Místo | Průběh a následky |
|---|---|---|
| 17. května 2010 | Hroznová ulice | Požár v prostorách 3. patra obytného domu vznikl zapálením obuvi na chodbě. Škoda činila 3 tisíce Kč. |
| 21. května 2010 | Chrastavská ulice | Ve sklepních prostorách byly zapáleny dřevěné čalouněné židle a ve stejném domě také botník. Evakuováno bylo 15 lidí, dva skončili v nemocnici po nadýchání kouře. |
| 29. května 2010 | Vojanova ulice | Ve vestibulu domu byl zapálen dětský kočár a na dalším místě botník. Evakuováno bylo 6 lidí. |
| 28. června 2010 | Jablonecká ulice | Ve sklepních prostorách činžovního domu byl zapálen nepotřebný a odložený majetek. Oheň zničil věci, omítky, rozvody elektroinstalace, kanalizace, plynu a vody. Škoda přesáhla 400 tisíc Kč, evakuováno bylo 15 lidí a jedna osoba skončila v nemocnici. |
| 18. července 2010 | Tržní náměstí | Ve 2. patře byl zapálen botník a vchodové dveře. Ve sklepě hořel balík s jednorázovými plenami a na dalším místě kartónová deska. Evakuováno bylo 5 lidí, z nichž 4 skončili v nemocnici. |
| 24. září 2010 | Na Humnech | U plynoměru byla zapálena dřevěná skříňka s novinami. V domě bydlelo více než pět desítek lidí. |
| 13. října 2010 | Matoušova ulice | Pod dvěma nad sebou umístěnými plynoměry byla zapálena dámská bota. V domě bydlelo více než třicet nájemníků. |
| 16. října 2010 | Chrastavská ulice | V domě došlo k úmyslnému zapálení pod plynoměrem. Bydlelo v něm více než čtyřicet lidí. |
| 17. října 2010 | Borový Vrch | V 5. patře panelového domu byl podpálen volně uložený textil. V domě bydlelo přibližně 130 lidí, 20 jich bylo evakuováno a jedna osoba skončila v nemocnici. |
| 31. října 2010 | Jablonecká ulice | Ve sklepě domu byla zapálena dřevěná skříň a přepážka. |
| 22. listopadu 2010 | Sokolovské náměstí | V domě bylo úmyslně zapáleno dřevěné obložení komína. |
| 23. listopadu 2010 | Rumunská ulice | V činžovním domě bylo zapáleno dřevěné schodiště a dveře do nakladatelství. Jeden člověk skončil v nemocnici kvůli otravě organismu zplodinami hoření. |
| 23. listopadu 2010 | Rumunská ulice | V prvním patře byla zapálena dřevěná podlaha. |
| 8. prosince 2010 | Školní ulice | Byly zapáleny dva páry bot, od nichž se oheň rozšířil na podlahu. Požár uhasil nájemník. |
| 14. prosince 2010 | Revoluční ulice | Ve sklepních prostorách byl úmyslně zapálen plastový kontejner. Požár uhasil nájemník. |
| 8. ledna 2011 | 5. května | V botníku byla zapálena obuv. Oheň se rozšířil na skříně, podlahu a dveře bytu. |
| 14. ledna 2011 | Sokolovské náměstí | Ve 3. patře byly podpáleny letáky, od nichž došlo k ohoření dveří a plastového kování. |
| 28. ledna 2011 | Jablonecká ulice | Ve 4. patře domu byl úmyslně zapálen nepotřebný majetek na chodbě. |
| 28. ledna 2011 | Vzdušná ulice | Ve 2. patře byla zapálena odložená obuv. Od ní se oheň rozšířil na vstupní dveře. |
| 28. ledna 2011 | Valdštejnská ulice | V 1. patře činžovního domu byla úmyslně zapálena dřevěná lavice. |
| 16. února 2011 | Hroznová ulice | Ve 3. patře bylo úmyslně zapáleno křeslo, bundy zavěšené na věšáku a boty. |
| 22. února 2011 | 5. května | Ve 3. patře byly úmyslně zapáleny vstupní dveře bytu. |
| 26. února 2011 | Felberova ulice | Ve 3. patře byla zapálena dřevěná židle, od níž začaly hořet také dveře. |
| 2. března 2011 | Borový Vrch | Ve 4. patře panelového domu byla úmyslně zapálena protiskluzová guma a boty. |
Požáry v obytných domech a jejich následky
Řada požárů vznikla na chodbách, ve vestibulech nebo ve sklepních prostorách obytných domů. Hořely boty, botníky, nábytek, textil, kočár, dveře, schodiště, podlahy, skříně a další odložené předměty.
Některé požáry vznikly v blízkosti plynoměrů. V domech přitom žily desítky lidí, v jednom případě přibližně 130 obyvatel. Oheň a kouř proto představovaly riziko nejen pro majetek, ale také pro obyvatele jednotlivých domů.
Nejvyšší uvedená škoda vznikla při požáru v Jablonecké ulici 28. června 2010. Plameny poškodily také omítky, elektroinstalaci, kanalizaci, plynové a vodovodní rozvody a celková škoda přesáhla 400 tisíc Kč.
V průběhu série museli obyvatelé několika domů opustit své byty. Někteří byli ošetřeni nebo hospitalizováni kvůli nadýchání kouře či otravě zplodinami hoření.
Další skutky projednávané v souvislosti s Hrubým
Vedle požárů se řízení týkalo také držení dětské pornografie a drog. Policie nalezla v osobním počítači, mobilním telefonu a na paměťové kartě řadu souborů obsahujících dětskou pornografii.
Hrubý stahování podobných souborů popíral. Tvrdil, že paměťovou kartu našel na ulici nedaleko bývalé Textilany a že se soubory do mobilu dostaly po propojení s počítačem, který při stahování běžného pornografického materiálu nejspíš stáhl také zakázané soubory.
Obžalovaný se přiznal k užívání pervitinu. Uvedl, že ho někdy šňupal před svými toulkami a že od roku 2005 měl se svou partnerkou užít přibližně dvacet dávek. Koncem roku 2010 už podle svého tvrzení pervitin téměř neužíval.
V roce 2012 ho soud podmíněně potrestal za držení dětské pornografie a drog. Žhářské útoky však tehdy nebyly pravomocně uzavřeny.
Vývoj případu po osvobozujícím rozsudku
Obhájce Václav Dařbujan po poradě s klientem uvedl, že se obhajoba odvolání vzdala. „Doufejme, že u odvolacího soudu celá tato věc skončí a že se již neobjeví příliš nových důkazů, jako se objevilo v poslední době," sdělil obhájce.
Státní zástupkyně se proti osvobozujícímu rozsudku odvolala, takže případ měl pokračovat u krajského soudu. Okresní soud tak uzavřel pouze projednávanou fázi řízení, nikoli celou kauzu pravomocným rozhodnutím.
