Basketbalové hřiště podle pravidel FIBA: rozměry, čáry a jednotlivé zóny

Oficiální basketbalové hřiště podle pravidel FIBA má obdélníkový tvar, rovný tvrdý povrch a rozměry 28 m na délku a 15 m na šířku, měřeno od vnitřního okraje hraničních čar. Hřiště je rozděleno středovou čarou na dvě poloviny a obsahuje středový kruh, vymezená území pod koši, čáry trestného hodu, tříbodové oblouky a hraniční čáry.

Všechny čáry musí být nakresleny bílou barvou, šířky 5 cm a jasně viditelné. Při plánování hřiště je nutné kromě samotné hrací plochy počítat také s volným prostorem kolem hřiště, který umožňuje bezpečný pohyb hráčů, doběhy a doskoky.

Základní rozměry basketbalového hřiště FIBA

Oficiální rozměry basketbalového hřiště se mohou mírně lišit v závislosti na pravidlech používaných různými organizacemi, jako je FIBA (Mezinárodní basketbalová federace) nebo NBA (Národní basketbalová asociace). Standardní rozměry podle FIBA jsou délka 28 metrů a šířka 15 metrů.

Hrací plocha plného hřiště FIBA by měla měřit 28 m na délku a 15 m na šířku (91,9 x 49,2 stop). O něco menší než basketbalové hřiště NBA (94 x 50 stop), hrací plocha plného hřiště FIBA by měla měřit 28 m na délku a 15 m na šířku (91,9 x 49,2 stop).

Minimální povolené rozměry hřiště jsou 26 m na délku a 14 m na šířku. U hřišť s rozměrem menším jak 28 x 15 musí být zachována vzdálenost trojkové čáry 0,6 m od postranní čáry až do bodu spojení s kruhovou výsečí trojkového hodu 6,75 m.

Volný prostor kolem hřiště

Pokud plánujete prostor pro jakýkoli kurt, nezapomeňte počítat s „odtokem“. Pro profesionální basketbal se doporučuje minimálně 2,05 m a pro basketbal na komunitní nebo klubové úrovni 1,05 m.

Doporučuje se ponechat volný doběhový prostor kolem všech stran hřiště. Dodatečný prostor za základní čárou je důležitý kvůli setrvačnosti a doskokům a dostatečná musí být také výška nad hřištěm tam, kde je to relevantní.

Hřiště má obdélníkový tvar, rovný, tvrdý povrch a nesmí na něm být žádné překážky. Při návrhu je proto nutné posuzovat nejen rozměry čar a herních zón, ale také umístění konstrukcí košů, laviček, stolku zapisovatele a dalších zařízení.

Čáry a značení hřiště

Všechny čáry musí být nakresleny bílou barvou, šířky 5 cm a jasně viditelné. Veškeré čáry musí být dle současných pravidel Mezinárodní basketbalové federace (FIBA) pouze bílé barvy.

U soutěží Národní basketbalové ligy (NBL) a Ženské basketbalové ligy (ŽBL) toto pravidlo povinně platí od 1. 10. 2010. Pro další soutěže platí, že všechny čáry musí být nakresleny stejnou barvou, přednostně bílou.

Postranní čáry

Postranní čáry vymezují delší hrany hřiště a určují prostor pro vhazování. Pokud míč přeletí nebo hráč šlápne na čáru, hra se přeruší.

Základní čáry

Základní čára je kratší čára pod koši, která slouží k vhazování po koši i při obraně. Z této čáry často vycházejí útočné akce a signály po oddechových časech.

Středová čára

Dělící čára rozděluje hřiště na útočnou a obrannou polovinu. Hráči musí během časového limitu překročit tuto čáru při přechodu do útoku.

Středový kruh

Středový kruh slouží pro zahajovací rozskok na začátku zápasu. Používá se také při rozhodčích rozskocích ve specifických herních situacích.

Čáry pro vhazování

Dvě malé čáry jsou vyznačeny v zázemí hřiště naproti stolku zapisovatele a lavičkám družstev, s vnějším okrajem ve vzdálenosti 8,325 m od vnitřního okraje koncových čar, jinými slovy, na úrovni vrcholu tříbodové čáry.

Dvě 15 cm čáry na postranní čáře ve směru z hřiště proti stolku rozhodčích a střídačkám budou vyznačeny ve všech halách ve vzdálenosti 8,325 m od vnitřní koncové čáry.

Vymezené území pod košem

Vymezené území je obdélníková zóna pod košem, kde se útočící hráči nesmí zdržovat déle než tři sekundy. Je centrem fyzických soubojů, doskoků a zakončení zblízka.

Klíč podle pravidel FIBA je široký 4,9 m a dlouhý nejméně 4,6 m. Při plánování linií klíčového hřiště je třeba vzít v úvahu plochu basketbalové branky, protože ta může přímo ovlivnit dostupný prostor za čárou trestných hodů, kde probíhá nácvik střelby na delší vzdálenost.

Čára trestného hodu

Trestná čára je místo, odkud se po faulech provádějí trestné hody. Nachází se 4,6 metru od koše a často rozhoduje napjaté koncovky zápasů.

Čára pro trestné hody se měří od přední části tabule a je od obroučky vzdálena ještě o něco dále než na hřišti NBA (15 stop), a to 4,6 m (15,09 stop).

Prostory pro hráče při trestných hodech

Dvě svislé čáry po stranách vymezeného území označují prostor pro hráče při trestných hodech. Určují pozice pro doskoky při pokusu z trestné čáry.

Blok a loket vymezeného území

Blok je místo těsně pod košem, odkud pivot často hraje zády ke koši. Je klíčový pro zakončení zblízka, clony a silovou hru.

Elbow je oblast v horní části vymezeného území, kde se často rozbíhají kombinace. Z této pozice hrají forwardi nebo centři, kteří umí střílet i tvořit.

Tříbodový oblouk

Tříbodový oblouk vymezuje zónu, ze které střela znamená tři body. Za touto čárou je střelba obtížnější, ale bodově cennější.

Vzdálenost tříbodové čáry je 6,75 m. Tříbodový oblouk na hřištích FIBA je 6,75 m a 6,6 m po stranách nebo v rozích. Tyto vzdálenosti se měří od středu obroučky.

Vzdálenost od středu koše je 6,75 metrů po celém oblouku. V rozích je tříbodová čára vedena ve vzdálenosti 6,6 m.

U všech hřišť s rozměrem menším jak 28 x 15 musí být zachována vzdálenost trojkové čáry 0,6 m od postranní čáry až do bodu spojení s kruhovou výsečí trojkového hodu 6,75 m, tzn. bude dodržena vzdálenost 60 cm od postranní čáry.

Vrchol oblouku

Vrchol oblouku je bod přímo nad vymezeným územím a začátkem trojky. Rozehrávač zde často zakládá útok nebo se z této pozice střílí.

Křídlo a roh

Křídlo je prostor mezi rohem a vrcholem trojkové čáry. Je to časté místo pro střelbu i rozehrávku kombinací.

Krátký roh je prostor mezi vymezeným územím a postranní čárou blízko koše. Hráči zde čekají na přihrávku ke snadnému zakončení nebo clonu.

Půlkruh proti prorážení

Půlkruhy proti prorážení budou vyznačeny pod oběma koši na hrací ploše. Vzdálenost od vnitřního okraje půlkruhu do prostředku obroučky na zemi bude 1,25 metru.

Půlkruh ve vymezeném území musí být ve vzdálenosti 1,25 m ze středu koše ve všech halách bez ohledu na jejich rozměry. Prorážení, tedy útočná chyba, nebude nikdy zapískáno, jestliže dojde ke kontaktu útočícího hráče s obráncem, který stojí uvnitř půlkruhu proti prorážení.

Omezená zóna je polokruhová oblast přímo pod košem, kde obránce nesmí vykonat útočný faul. Chrání hráče při nájezdech, aby nedocházelo k nebezpečným kolizím.

Koš, deska a míč

Deska koše je zhotovena z průhledného materiálu, pokud je ze dřeva, musí být bíle natřena. Rozměry desek jsou 1,80 m horizontálně a 1,05 m vertikálně.

Míč musí být nahuštěn vzduchem tak, aby při spuštění na hrací plochu z výšky 1,80 m vyskočil do výšky 1,20 m až 1,40 m.

Koše je dosaženo tak, když míč propadne košem, či dokonce nejmenší část jeho objemu je uvnitř obroučky.

Změny rozměrů a značení od roku 2010

Kvůli sjednocení nebo přiblížení se pravidlům Národní Basketbalové Asociace (NBA), se změnily rozměry hřiště.

Tříbodové území

Vzdálenost tříbodové čáry je 6,75 m, dříve 6,25 m.

Vhazování v závěru utkání

V posledních dvou minutách utkání a v posledních dvou minutách každého prodloužení, následující po povoleném oddechovém čase družstva, které bylo oprávněno k držení míče ve své zadní části hřiště, bude vhazování provedeno na čáře ke vhazování, na úrovni vrcholu tříbodové čáry, proti stolku zapisovatele.

Časomíra 24 sekund

Časomíry se musí upravit tak, aby bylo možno nastavit od stolku zapisovatele i 14 vteřin. Toto opatření musí platit rovněž ve všech halách, ve kterých se hrají mistrovské soutěže.

Jestliže vhazování ze zázemí má dojít na zadní polovině a je to vyžadováno příslušným článkem pravidel, na zařízení 24 vteřin bude nastaveno nových 24 vteřin.

Jestliže se má vhazovat v přední polovině hřiště a zařízení 24 vteřin ukazuje v době zastavení hodin hry 14 nebo více vteřin, nebude zařízení vteřin vynulováno a zůstane nezměněno.

Jestliže zařízení 24 vteřin ukazuje v době zastavení hodin hry 13 nebo méně vteřin, zařízení 24 vteřin bude vynulováno a nastaveno na 14 vteřin.

Části hřiště podle jejich herního využití

Části basketbalového hřiště jsou jednotlivé zóny, linie a prostory, které mají v basketbalu specifickou funkci. Patří sem například trojkový oblouk, vymezené území pod košem, čáry trestného hodu nebo středový kruh.

Basketbalové hřiště je rozděleno do několika zón, které mají své názvy a specifické herní využití. Přehledně popsané rozvržení hřiště pomáhá pochopit taktiku, pozice hráčů i pravidla hry.

Celé hřiště, poloviční hřiště a hřiště 3×3

Poloviční hřiště

Poloviční hřiště má stejné rozměry jako plné hřiště, ale pouze jeden konec s jedním basketbalovým košem. Účelově postavené poloviční hřiště je zřídkakdy dostatečně dlouhé, aby bylo skutečně polovinou plného hřiště.

Vzdálenost faulové čáry, tříbodový oblouk atd. zůstávají naprosto stejné jako na plném hřišti. Existují určité varianty, například v basketbalové soutěži 3×3 není zahrnut oblouk pro trestné hody a omezený prostor je vyznačen 11 m od základní čáry.

Basketbalové hřiště 3×3

Basketbal 3×3 je rychlý formát hraný na polovině hřiště, který se hraje po celém světě v klubech, školách i oficiálních soutěžích FIBA. Je navržen pro intenzivní a dostupnou hru a vyžaduje přesné rozvržení hřiště pro správné značení čar, bezpečné výběhové zóny a konzistentní průběh hry.

Basketbalové hřiště 3X3 je hřiště s jedním košem, založené na hře na polovině hřiště, se značením specificky určeným pro formát 3X3. Na rozdíl od neformálních polovičních hřišť dodržuje regulérní hřiště 3X3 přesné rozměry a umístění čar pro soutěžní hru a trénink.

Oficiální hřiště 3×3 je 15 m široké a 11 m dlouhé. Na ploše musí být vymezené území, čára trestného hodu (5,80 m), dvoubodová čára (6,75 m) a půlkruh proti prorážení pod košem.

Ke hře může být použita polovina tradičního basketbalového hřiště. Pro ženy i muže a všechny věkové kategorie se používá oficiální míč 3x3 velikosti 6".

Regulérní basketbalové hřiště 3×3 využívá stejnou velikost hrací plochy jako standardní poloviční hřiště, se specifickým značením přizpůsobeným tomuto formátu.

Rozdíly ve skórování 3×3

Koš dosažený z pole uvnitř oblouku 6,75 m se počítá za jeden bod. Koš dosažený z pole vně oblouku 6,75 m se počítá za dva body. Koš dosažený z úspěšného trestného hodu se počítá za jeden bod.

Základní hrací doba je jedno hrací období deset minut. První družstvo, které dosáhne 21 bodů, nebo více, vyhrává utkání, pokud se tak stane ještě před koncem základní hrací doby.

Pokud není utkání rozhodnuto na konci základní hrací doby, hraje se prodloužení. Přestávka před prodloužením je jedna minuta a družstvo, které první dosáhne v prodloužení dvou bodů, vyhrává utkání.

Rozdíly v prostoru a pravidlech 3×3

Po každém úspěšném koši musí hráč družstva, které obdrželo koš, pokračovat plynule driblinkem nebo přihrávkou z místa pod košem za oblouk 6,75 m. V této situaci není bránící družstvo oprávněno hrát míčem v půlkruhu proti prorážení pod košem.

Pokud míč po neúspěšné střelbě doskočí bránící družstvo, musí vrátit míč přihrávkou nebo driblinkem za oblouk 6,75 m. V případě, že bránící družstvo získá nebo blokuje míč, musí rovněž vrátit míč za oblouk.

Družstvo má limit 12 sekund na střelbu. Pokud se neměří čas na střelbu, rozhodčí varuje družstvo, že zdržuje, a odpočítává posledních pět sekund.

Nejmenší basketbalové hřiště

Nejmenší basketbalové hřiště OnCourt Key Court má rozměry pouhých 5,28 x 7,33 m, což poskytuje dostatek prostoru pro střelbu z čáry faulu 4,6 m.

Aby bylo možné střílet z části tříbodového oblouku, je třeba hřiště rozšířit na délku alespoň 9,38 m. Takové hřiště je určeno především pro nácvik trestných hodů a položení, nikoli pro plnohodnotný zápas podle rozměrů FIBA.

Povrch basketbalového hřiště

Hřiště má mít rovný, tvrdý povrch a nesmí na něm být žádné překážky. Volba povrchu ovlivňuje bezpečnost hráčů, přilnavost, odraz míče i životnost celého hřiště.

Stěrkové akrylátové povrchy jsou ideální pro venkovní i vnitřní sportovní povrchy, které vytváří kvalitní sportovní povrch pro bezpečný sport. Použitím tohoto povrchu prodlužujete životnost sportovního povrchu.

Ideální je pro tenis, basketbal, volejbal, nohejbal, házenou a další míčové i raketové sporty. Vhodné je i pro cyklistiku, kolečkové brusle a další.

Praktické plánování hřiště podle FIBA

Při plánování hřiště je nejprve nutné ověřit dostupný prostor včetně praktických doběhových zón. Následně je třeba zvolit povrch odpovídající prostředí a reálným nárokům na údržbu a přizpůsobit koš a instalační plán půdorysu hřiště.

Každé prostředí těží z promyšleného umístění, volby povrchu a výběru vybavení. Kluby a tréninkové prostory využívají regulérní rozvržení pro rozvoj dovedností, kondici a soutěže v malém formátu.

Hřiště 3×3 se dobře hodí do soukromých zahrad a na příjezdové cesty, kde je prostor omezený. Mnohé domácí instalace přizpůsobují doporučené doběhové zóny a zároveň zachovávají přesné herní rozměry.

Hřiště 3×3 jsou oblíbená ve školách a komunitních prostorech díky kompaktní ploše a vhodnosti pro více věkových skupin.

Rozdíl mezi hřištěm FIBA a NBA

Standardní rozměry podle NBA jsou délka 94 stopy, asi 28,65 metrů, a šířka 50 stop, asi 15,24 metrů. Oficiální rozměry hřiště FIBA jsou 28 metrů na délku a 15 metrů na šířku.

Trojbodový oblouk FIBA má vzdálenost 6,75 metrů od středu koše, zatímco v NBA je v rohu hřiště vzdálenost 22 stop, tedy 6,71 metrů, a na zbytku hřiště 23 stop a 9 palců, tedy 7,24 metrů.

Čára trestného hodu podle FIBA je ve vzdálenosti 4,6 metrů, zatímco v NBA je vzdálenost 4,57 metrů. Tyto rozměry odpovídají standardním pravidlům pro mezinárodní hry FIBA a hry NBA, ale mohou se lišit v rámci jiných lig nebo na různých úrovních soutěže.

Základní pravidla hry související s hřištěm

Basketbal hrají 2 družstva o 5 hráčích na každé straně. Cílem je hodit míč do soupeřova koše a zabránit soupeři, aby získal míč pod kontrolu nebo dosáhl koše.

Během hry se míčem hraje pouze rukou nebo rukama a může být přihrán, hozen, tečován, kutálen nebo driblován s omezeními uvedenými v pravidlech. Hráč se smí s míčem pohybovat pouze za stálého driblování.

Čas utkání se skládá ze 4 období po 10 minutách čistého času. Přestávky mezi jednotlivými obdobími trvají 2 minuty, poločasová přestávka je 15 minut a v případě nerozhodného stavu se nastavuje 5 minut.

Fauly a pohyb hráčů

Hráč nesmí soupeře blokovat, strkat, držet, prorážet, nastavit mu nohu, jakýmkoliv způsobem druhému hráči bránit v pohybu, ani užívat hrubé nebo násilné hry.

Pokud se hráč dopustí jedné z těchto chyb, a je-li odpískána, říká se tomu osobní chyba. Technická chyba je chyba, která není způsobena dotykem soupeře.

Hráč, který dosáhne své páté osobní chyby v utkání, je vyloučen z utkání. Pravidla prostoru pod košem, tříbodového oblouku a vymezeného území proto přímo ovlivňují způsob obrany, nájezdy, střelbu i doskoky.

Herní činnosti využívající jednotlivé části hřiště

Herní činnosti jednotlivce lze představit jako konkrétně zaměřené pohyby či pohybové celky, kterými hráč plní svoje herní úkoly v utkání. Herní činnosti jednotlivce tvoří nosný pilíř pro skupinové činnosti, pro herní kombinace i pro činnosti plně týmového charakteru, pro herní systémy.

Útočné činnosti

K útočným činnostem patří uvolňování hráče s míčem, uvolňování hráče bez míče, přihrávání, střelba, doskakování a clonění.

Uvolňování hráče s míčem je herní činnost jednotlivce, jejímž cílem je získat výhodné postavení pro další činnost s míčem, přihrávku nebo střelbu. Uvolňování hráče bez míče má za cíl získat postavení výhodné pro chycení míče přihraného spoluhráčem.

Přihrávání je herní činnost jednotlivce, jejímž cílem je hodit, podat, kutálet nebo odbít míč tak, aby jej mohl spoluhráč chytit. Střelba je herní činnost jednotlivce, jejímž cílem je dosáhnout koše.

Doskakování má za cíl dopíchnutí míče do koše, uchopení jej do obou rukou nebo odpinknutím přihrát spoluhráči. Úspěšným útočným doskokem získává družstvo při hře novou možnost střeleckého pokusu.

Clonění je herní činnost jednotlivce, jejímž cílem je pravidly povolené zastavení pohybu nebo předpokládaného pohybu obránce. V pravidlech basketbalu je tato činnost velmi přesně vymezena.

Obranné činnosti

K obranným herním činnostem jednotlivce patří krytí hráče bez míče, krytí hráče s míčem, krytí hráče po střelbě a stahování míčů.

Krytí hráče bez míče má za cíl zabránit soupeři uvolnit se pro míč. Hlavní úlohu hraje vzdálenost od útočníka, postavení nohou, ramen a paží obránce, periferní vidění hráče a míče.

Krytí hráče s míčem je obranná činnost s cílem zabránit soupeři vystřelit na koš nebo zabránit přihrávce směrem ke koši. Snahou obránce je vést míč pro obranu výhodným směrem.

Krytí hráče po střelbě a stahování míčů má za cíl zabránit soupeři v doskočení míče spolu se získáním odraženého míče tak, aby byl bezpečně v rukou obránce. Hlavní úlohu hraje práce tělem při kontaktu s útočícím hráčem, vizuální kontakt s míčem, práce paží a načasování výskoku.

tags: #teren #basketbal #fiba