Trénink florbalu pro juniory formou her

Trénink florbalu pro juniory formou her rozvíjí technické dovednosti, pohybovou všestrannost, herní myšlení, rozhodování i týmovou spolupráci. Nejlépe funguje tehdy, když se jednotlivá cvičení postupně propojí s herními situacemi a nově naučené dovednosti se ihned přenesou do samotné hry.

Tréninková jednotka se obvykle skládá z přípravné části, hlavní části a závěrečné části. Přípravná část zahrnuje přivítání, přípravu hřiště, zahřátí a rozcvičení, hlavní část se zaměřuje na florbalová cvičení a hry a závěrečná část slouží k postupnému uklidnění organismu, protažení a vyhodnocení tréninku.

Proč trénovat juniory prostřednictvím her

Hlavním cílem florbalových kroužků je seznámit děti se sportem, naučit je základní pohybové dovednosti a základní florbalové dovednosti, tedy práci s florbalovou holí a míčkem, vnímání kolektivní hry a základní pravidla florbalu. U všech dětí se dbá na správnou koordinaci těla a celkovou sportovní všestrannost.

Sport přináší mnoho benefitů do života dítěte. Sportem dítě získává nové přátele, učí se komunikaci a spolupráci a také získává zdravé sebevědomí a důvěru ve své tělo a mysl. Rozvíjí si také své motorické dovednosti, koordinaci a rovnováhu.

V průběhu tréninku se dítě naučí základní principy, jak funguje tělo a jak se o něj starat, ať už z hlediska výživy nebo cvičení. Ze zdravotního hlediska sport snižuje riziko obezity, pomáhá ke zdravému vývoji svalů, šlach a kostí a přispívá ke zdraví srdce.

V neposlední řadě také sport a pohyb pomáhá odbourávat stres a snižovat riziko úzkosti a deprese. Florbal by měl děti především bavit a budovat v nich kladný vztah ke sportu obecně.

Hlavní principy herního tréninku

Trénink hrou motivuje mladé florbalisty a umožňuje jim učit se bez zbytečného tlaku. Všechny nácviky se trenér snaží provádět zábavnou formou, například prostřednictvím soutěží ve skupinkách.

Jednotlivá cvičení na sebe navazují dle základní florbalové metodiky. Výsledné zlepšení by mělo být dosaženo různými, na sebe navazujícími cvičeními.

Tréninky vedeme zábavnou formou s důrazem na správnou techniku, herní myšlení, rozhodování a týmovou spolupráci. Všechny bloky se snažíme vést zábavnou a soutěživou formou.

Tréninková cvičení a hry vybíráme tak, aby nikdo zbytečně nečekal v zástupu a přihlášené skupině hráčů dala maximum. Je pro nás důležitá každá minuta hráče s florbalkou a míčkem na hrací ploše.

Struktura tréninkové jednotky

Přípravná část: zahřátí a rozcvičení formou hry

Trénink začíná rozcvičením dětí v podobě různých pohybových her a pomocí základní zjednodušené atletické abecedy. Začátek tréninku nebo kroužku je spojený s rozcvičením formou hry, ať už sportovní, například fotbal nebo přehazovaná, či pohybové, například mrazík, ocásky, rybičky a rybáři.

Pokud jste si dosud mysleli, že trénink začíná až v tělocvičně, tak jste se mýlili. Stejně důležitá je už část, která se odehrává v šatně.

Vítání se se spoluhráči, vzájemné hecování, shrnutí předchozího zápasu nebo tréninku a následně příprava hřiště na trénink, rozložení mantinelů, branek a jiných pomůcek patří k přirozené součásti tréninkové jednotky.

Zahřívání již probíhá přímo na hřišti. Netřeba ho podceňovat. Zatím je třeba se vyhýbat prudkým pohybům a pomalu si rozcvičit každou část těla, aby byli hráči připraveni na jádro tréninku.

Dále rozcvičení pokračuje atletickou abecedou a dynamickým protažením, aby se děti dobře připravily na další část tréninku a rozvíjely své motorické dovednosti.

Hra s florbalovou holí a honičem

Zahřívací část hodiny může tvořit pohybová hra s florbalovou holí. Žáci mají svoji florbalovou hůl a jeden ze skupiny hráčů florbalovou hůl nemá, protože je takzvaný honič.

Chytí-li honič někoho, dotyčný mu předá florbalovou hůl a z hráče bez hole se stává nový honič. Hra děti zahřeje, zapojí jejich pozornost a zároveň je vede k rychlým reakcím a orientaci v prostoru.

Hry pro rozvoj pohybu

Pohyb je základ života. Děti jsou plné energie a je třeba ji správně využít. Pohybová část může zahrnovat základy gymnastiky, atletickou průpravu, jógu a pilates, týmové hry a aktivní odpočinek.

V přípravné části je vhodné rozvíjet změny směru, rychlé starty a zastavení, orientaci v prostoru a celkovou koordinaci těla.

Hlavní část: florbalová cvičení a herní situace

Hlavní část je nejdůležitější část tréninku, kde se primárně rozvíjejí fyzické, technické i taktické dovednosti florbalistů.

Hlavní část se věnuje danému sportu a rozvoji dovedností spojených s ním. U florbalu je to například vedení míčku na florbalce nebo střelba.

Z obsahového hlediska lze hlavní část rozdělit na monotematickou a mezioborovou. Při monotematické hlavní části se trénink zaměří na konkrétní zlepšení nějakého atributu, případně taktiky, a při části napříč tématy je tomu naopak.

V této části by měl trenér vést florbalisty k co nejvyššímu výkonu. Hráči by měli poslouchat trenéra a nemyslet na nic jiného, protože pokud zbytečně ztratí koncentraci, vyrušují ostatní spoluhráče a mohou si způsobit zranění.

Vedení míčku

Hlavní část hodiny může začínat organizovaným pohybem žáků s florbalovou holí a míčkem okolo připravených překážek, například kuželů a branek.

Děti vedou míček, vyhýbají se ostatním hráčům, pohybují se dopředu i dozadu a mezi překážkami probíhají. Poté se vrátí na své výchozí místo.

Cílem cvičení je průprava při vedení míčku, zlepšení herních činností jednotlivce a především radost ze hry. Je třeba dát pozor na správné držení florbalové hole a dodržení základních pravidel hry.

Hravé vedení míčku lze rozvíjet pomocí různých vzdáleností, změn směru a pohybu v prostoru. Hráči se učí vnímat míček, hůl, spoluhráče, protihráče i volné místo.

Florbalový slalom

Florbalový slalom patří mezi jednoduchá cvičení, která lze snadno upravovat podle věku a úrovně hráčů. Hráči vedou míček mezi kužely, obcházejí překážky a po dokončení slalomu se vracejí na své místo.

Slalom může být zaměřený na kontrolu míčku, rychlost provedení, změny směru nebo zakončení střelbou. Soutěžní forma ve skupinkách podporuje aktivitu a motivaci hráčů.

Přihrávky ve dvojicích

Přihrávky ve dvojicích rozvíjejí přesnost, cit pro míček, spolupráci a schopnost vnímat pohyb spoluhráče. Úkol lze provádět na místě i v pohybu.

Různé vzdálenosti přihrávek umožňují postupně měnit obtížnost cvičení. Po zvládnutí základní přihrávky lze přidat pohyb, překážku, časový limit nebo zakončení střelbou.

Střelba po přihrávce

Střelba po přihrávce spojuje techniku přihrávky, zpracování míčku, rychlé rozhodnutí a zakončení. Hráči se učí reagovat na přihrávku a provést střelu v krátkém časovém úseku.

Cvičení lze proměnit v soutěž týmů, ve které se počítá počet přesných zakončení nebo počet úspěšných kombinací. Důležitější než samotný výsledek je správné provedení a aktivní zapojení všech hráčů.

Herní cvičení pro juniory

Nejlepší přenos naučených dovedností do praxe přináší samotná florbalová hra. Poslední část tréninku děti baví nejvíce a nově naučené dovednosti se v ní mohou ihned využít.

Žáci se rozdělí do dvou družstev a pomocí rozlišovacích dresů mezi sebou soupeří v běžném florbalovém zápase. Hra umožňuje propojit vedení míčku, přihrávky, střelbu, pohyb bez míčku, orientaci v prostoru i týmovou spolupráci.

Minizápas s jednoduchým úkolem

Trenér může před začátkem hry určit jeden hlavní úkol, například provést před střelbou alespoň jednu přihrávku, využít změnu směru nebo se po ztrátě míčku okamžitě vrátit do obrany.

Takový úkol pomáhá přenést konkrétní dovednost z izolovaného cvičení do herní situace. Hráči zároveň získávají zkušenost s rozhodováním a učí se vnímat hru jako celek.

Hra s omezeným prostorem

Zmenšený prostor vede hráče k rychlejšímu rozhodování, častějšímu kontaktu s míčkem a lepší orientaci mezi spoluhráči. Hráči se učí reagovat na tlak a hledat vhodné řešení v krátkém čase.

Hra s omezeným prostorem může být doplněna pravidlem, které podporuje přihrávky, pohyb bez míčku nebo rychlé zakončení. Soutěžní forma udržuje vysokou aktivitu a omezuje čekání.

Hra s proměnlivými rolemi

V herních cvičeních je možné měnit role hráčů tak, aby si každý vyzkoušel útočnou i obrannou činnost. Tím se rozvíjí celkové herní vnímání a schopnost reagovat na různé situace.

Tréninky lze zaměřit na širokou škálu herních činností jednotlivce v roli 1-4, soutěže a dovednosti. Hráči se učí správně rozhodovat podle situace a spolupracovat s ostatními.

Samostatné nájezdy a soutěžní zakončení

V závěrečné dynamické fázi lze využít samostatné nájezdy nebo jiné typy zábavných cvičení s určitou motivací pro vítěze. Hra může být krátká a soutěžní, aby pomohla snížit intenzitu po hlavní části, ale zároveň zachovala radost z pohybu.

Závěrečná část tréninku

Závěrečná část je důležitá a často podceňovaná. Slouží k tomu, aby se tělo dostalo z fáze vysoké fyzické zátěže do fáze klidnějšího pohybu a následně do klidu.

Rozdělit ji můžeme do dynamické a statické části. V dynamické fázi tělo postupně přechází do klidnějšího stavu, vhodný je například lehký výklus nebo hry na odlehčení.

Pokud byl trénink zaměřený fyzicky, je vhodné zahrát si krátký minizápas. Jestliže byl trénink zaměřený na techniku nebo taktiku, lze využít výklus.

Statická část závěrečné fáze tréninku je také velmi důležitá. Má vhodně uzavřít trénink a pokud možno hráče správně motivovat do další aktivity.

V jejím úvodu je dobré trochu se zregenerovat a opět vyzkoušet krátké protahovací cvičení. Nejlepší je provést ho v kruhu všech spoluhráčů.

Po hře následuje uvolnění, při kterém žáci pomocí uvolňovacích cviků završí svoji pohybovou aktivitu. To vše je doplněno nezbytným rozborem a hodnocením celé hodiny.

Vyhodnocení tréninku

Trenér nebo člověk, který trénink vedl, by měl všem vysvětlit, proč dnes dělali konkrétní činnosti, a především vyzdvihnout, v čem jim to pomůže a jaké výsledky by měl dnešní trénink přinést.

Po skončení této fáze je dobré, aby měli slovo i hráči, aby mohli říct, co si myslí, jak se cítí, případně si vysvětlit nejbližší organizační věci.

Pak už následuje společný úklid mantinelů a odchod. Děti si mohou odnést nadšení a radost z nově nabytých dovedností i úspěchů.

Herní rozvoj techniky

Florbal je dynamický a rychlý sport, který vyžaduje kombinaci technických dovedností, fyzické kondice a mentální připravenosti. Techniku lze rozvíjet na hřišti i mimo něj.

Dribling se Saliballem po koberci je skvělý způsob, jak zlepšit kontrolu míčku. Pronásledujte vzor koberce a snažte se mezi ním driblovat nejprve pomalu, abyste měli 100% kontrolu nad míčkem, a postupně zvyšujte rychlost.

Dribling se Saliringem po koberci funguje podobně, tentokrát se však využívá jiný nástroj a klasický míček. Rozdílné váhy těchto nástrojů i jejich odlišné těžiště umožní cítit kontrast, což posílí svaly v předloktí a zdokonalí techniku.

Žonglování se Salipongem pomáhá zlepšit drobnou techniku a přesnost. Menší míček stejné váhy donutí zpřesnit odhad a pohyby, aby míček neodskočil.

Práce s florbalovou holí může probíhat také mimo trénink. Hráč může hůl držet, vnímat její tíhu, délku a vyvážení a postupně získat lepší cit pro její chování.

Fyzická a koordinační příprava

Doplňkovými tréninkovými jednotkami mohou být úpolové hry, koordinace, dynamika, kondice, explozivní síla, výbušnost, správná kompenzace a core trénink.

Kliky a shyby posilují ruce, ramena, záda, bicepsy a tricepsy. Správná poloha při kliku také pomáhá posilovat břišní svaly.

Klasické zkracovačky pomáhají vybudovat silné břišní svaly, které jsou důležité pro stabilitu a výkon na hřišti. Cviky jako plank a další posilování core zlepšují obratnost a celkovou sílu.

Dřepy posilují nohy a zlepšují celkovou fyzickou kondici. Balanční cvičení pomáhají předcházet zraněním a zlepšují koordinaci tím, že budují stabilitu vazů a šlach a posilují drobné svalstvo.

Krátké intenzivní intervaly simulují herní situace maximálního vypětí a zlepšují nejen výdrž, ale i funkci hlavy ve chvíli maximálního výkonu.

Před cvičením je vhodné realizovat dynamické protahování, aby se zahřály svaly a připravily na zátěž, a po cvičení zařadit relaxační a statické protahování.

Mentální stránka herního tréninku

Trénování je komplexní proces a nejde jen o samotný fyzický trénink v tělocvičně. Mnoho atributů lze ovlivnit také psychikou, proto je důležité, aby se hráči na tréninky a zápasy těšili, chodili na ně s dobrou náladou a byli motivovaní.

Pouze v takovém případě budou mít z námahy užitek. Trénovat násilím se nedoporučuje, protože to výkonu určitě neprospěje.

Vizualizace je technika, kterou používají nejlepší sportovci na světě k přípravě na soutěžní situace. Hráči si mohou představovat herní situace co nejživěji, včetně obrazu, zvuku, prožívaných pocitů, možných hrozeb i přínosů.

Tímto způsobem se mohou mentálně připravit na různé situace, které je mohou potkat na hřišti a které je už nepřekvapí ve chvíli, kdy skutečně přijdou.

Postupné osvojování dovedností

Ucelená florbalová metodika může rozvíjet děti ve třech hlavních oblastech: osobnost, pohyb a florbal.

Osobnost hráče

Rozvoj osobnosti dítěte zahrnuje hodnoty, které využije ve všech aspektech svého života. Patří mezi ně respekt k ostatním, samostatnost, fair play, týmovost a láska ke sportu.

Hráč se učí přijmout výhru i prohru, věřit si a nebát se zkoušet nové věci. Herní soutěže proto nemají sloužit pouze k určování vítěze, ale také k rozvoji odvahy, spolupráce a odpovědnosti.

Florbalové dovednosti

Mezi základní dovednosti patří změny směru, rychlé starty a zastavení, orientace v prostoru, hravé vedení míčku, různé vzdálenosti přihrávek a střelba po přihrávce.

Nálepky mohou reprezentovat dovednosti, které se děti nově naučily, a schopnosti, které dále rozvíjejí. Transparentní a jasná pravidla dávají trenérovi, rodiči i malému florbalistovi přehled o hráčově úrovni.

Dítě má bezchybně zvládnuté základy florbalu. Výuka by měla postupovat bez přeskakování a stavět na dříve zvládnutých dovednostech.

Vybavení a podmínky pro trénink

Na první trénink florbalu nebo jiného sportovního kroužku bude dítě potřebovat pohodlné sportovní oblečení, sálovou obuv a dostatek pití.

Pokud dítě ještě nemá vlastní florbalovou hůl, může mu trenér v prvních hodinách zapůjčit vhodnou hůl. Veškeré další tréninkové vybavení a pomůcky na florbalový kroužek zajistí trenér.

Sportovní oblečení do tělocvičny může být stejné jako na tělocvik. Pevná obuv do tělocvičny by měla být nebarvící a minimálně odpovídat požadavkům školy na výuku tělesné výchovy.

Věk, úroveň a složení skupin

Dítě nemusí florbal předem umět a není podmínkou mít s ním zkušenost. Dveře jsou otevřené i úplným nováčkům.

Sport by měl děti především bavit. Florbalová škola může nabídnout jak závodní kategorie florbalu, tak hobby školní kroužky, takže lásku ke sportu může najít každý.

Tréninkové skupiny se mohou lišit podle věku, zkušeností a pohlaví. Předpokládané složení skupin může být následující: elévové a mladší žáci, mladší a starší žáci.

Složení skupin však bude přizpůsobeno skladbě přihlášených účastníků. Cílem je vytvořit pro rozvoj hráčů co nejideálnější podmínky.

Délka a frekvence tréninku

Frekvence a délka tréninku bývá velmi individuální. Jejich délka by měla být minimálně 1 hodinu, ideálně 2 hodiny.

Rozdělení tréninku vždy závisí na věku a možnostech tréninku. Intenzita trénování by měla odpovídat úrovni hráčů a cíli, kterého chtějí ve florbalu dosáhnout.

Příklad herní tréninkové jednotky

1. Krátké přivítání, vysvětlení cíle tréninku a příprava prostoru.
2. Pohybová hra s florbalovými holemi a honičem.
3. Atletická abeceda, dynamické protažení a rychlé změny směru.
4. Vedení míčku mezi kužely a orientace v prostoru.
5. Florbalový slalom ve skupinkách.
6. Přihrávky ve dvojicích na různé vzdálenosti.
7. Střelba po přihrávce.
8. Minizápas s úkolem zaměřeným na nově procvičenou dovednost.
9. Krátká soutěž v samostatných nájezdech.
10. Lehký výklus, uvolnění, protažení a společné hodnocení.

Takto postavená jednotka propojuje pohybovou průpravu, techniku, herní rozhodování, soutěživost a radost ze hry. Každé cvičení má své místo a současně připravuje hráče na další část tréninku.

tags: #trenink #pro #juniory #florbal #hrou