Oblíbená rozhledna ve finále: Fajtův kopec bojoval o titul české jedničky

Rozhledna na Fajtově kopci u Velkého Meziříčí postoupila do finále ankety o nejoblíbenější rozhlednu České republiky. Do finálového souboje se dostalo celkem čtrnáct vyhlídkových staveb - z každého kraje vždy pouze jedna.

O vítězi rozhodovali hlasující elektronicky a každý mohl dát hlas pouze jednou a jen pro jednoho finalistu. Fajtův kopec měl už před finále významný úspěch: v anketě Rozhledna roku získal titul Rozhledna roku 2015.

Fajtův kopec mezi čtrnácti finalisty

Vážení příznivci rozhleden, jsme moc rádi a děkujeme, že jste se zapojili do celoročního hlasování v anketě „Vaše oblíbená rozhledna". Za Vašeho přispění se dostalo do finále 14 rozhleden, z každého kraje ČR jedna, a nyní budeme hlasovat o tu nej.

Lidé, kteří by chtěli tuto dominantu Velkého Meziříčí vidět jako absolutního celorepublikového vítěze, mohou ještě posílat své hlasy, a to až do 28. února 2018. První ročník ankety pořádá Klub přátel rozhleden.

Ten stojí i za tradiční soutěží Rozhledna roku, kde veřejnost již od roku 2013 hlasuje o nejoblíbenější vyhlídkovou stavbu, jež byla v uplynulém roce nově vybudována.

Proč si rozhledna získala návštěvníky

A oblibě návštěvníků se velkomeziříčská „dvoušroubovice DNA“ těší i nadále. „Když vysvitne sluníčko, klidně na rozhlednu sto až sto padesát lidí za den přijde. Jedná se jak o lyžaře, tak i o návštěvníky, kteří přijeli pouze kvůli vyhlídce.

Na silvestra, jelikož bylo hezky, chodily třeba celé skupinky lidí. Z rozhledny se stal opravdu oblíbený turistický cíl,“ pochvaluje si Jiří Pálka.

Na plošině s vyhlídkou na Velké Meziříčí, dálniční most Vysočina i okolní krajinu se podle něj dokonce konalo několik svatebních obřadů.

„Jezdím tam moc ráda lyžovat, svah je vhodný i pro začátečníky a nebývá tam tak narváno jako v jiných velkých skiareálech. A když už tam jedeme, vždy si vylezeme i na rozhlednu - je to už taková naše tradice,“ vyjádřila se Veronika Švárová ze Žďáru nad Sázavou, která z Velkého Meziříčí pochází.

Architektura rozhledny připomíná DNA

Rozhledna na Fajtově kopci u Velkého Meziříčí je tvořena třemi spirálovými nosníky se schodištěm uprostřed. Vybudována byla podle návrhu architekta Václava Hlaváčka a Jáchyma Peška.

Vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 584 m.n.m. a k jeho dosažení musejí lidé zdolat celkem 175 schodů. Návštěvníkům je k dispozici od června 2015.

Výhled na Velké Meziříčí a Vysočinu

Z vyhlídkové plošiny je výhled na Velké Meziříčí, dálniční most Vysočina i okolní krajinu. Právě spojení výrazné architektury, výhledu a blízkého lyžařského svahu pomohlo vytvořit z rozhledny oblíbený turistický cíl.

Rozhledna slouží nejen návštěvníkům, kteří přijíždějí přímo za vyhlídkou, ale také lyžařům a lidem, kteří spojují výlet na Fajtův kopec s dalšími aktivitami.

Česká republika jako rozhlednová velmoc

Česko je rozhlednová velmoc: máme jich prý kolem pěti stovek a stále přibývají další. Starobylé kamenné věže, futuristické spirály, dřevěné majáky uprostřed lesů i moderní konstrukce, které vypadají jako z jiného světa.

U nás se zkrátka na krajinu nekoukáme jen tak od boku, my ji musíme vidět shora! Říká se, že Češi milují pivo a houbaření. Ale ruku na srdce - co opravdu milujeme, jsou rozhledny!

V Česku jich napočítáte přes 500 a pořád přibývají. Ať už hledáte nejvyšší, nejpodivnější nebo nejkrásnější rozhlednu, v Česku si přijdete na své.

Další významné české rozhledny

Jurkovičova rozhledna v Beskydech

Tradiční, typicky beskydská a taky víc než 120 let stará. Taková je Jurkovičova rozhledna, dominanta Rožnova pod Radhoštěm a zároveň jedno z nejnavštěvovanějších a nejoblíbenějších míst celých Beskyd.

Navrhl ji slovenský architekt Dušan Jurkovič, který má na kontě i podobu nedalekých Pusteven. Ať už milujete architekturu, nebo dechberoucí výhledy, tohle místo si rozhodně zapište na svůj výletnický seznam.

Televizní vysílač na pražském Žižkově

Říká se o něm, že patří mezi nejošklivější stavby na celém světě. Přesto - a nebo možná právě proto - jde o jednu z nejzajímavějších dominant celé Prahy.

Žižkovská věž vznikla v letech 1985-1992 podle plánů architektů Václav Aulického a Jiřího Kozáka, architekt David Černý na ni později umístil deset obřích soch - lezoucích miminek.

Dnes tahle netradiční „rozhledna“ nabízí jako jediná v Praze 360° pohled na celou metropoli. Věž vysoká 216 metrů byla postavena v letech 1985 až 1992 podle plánů architektů Václav Aulického a Jiřího Kozáka.

Svatobor v jižních Čechách

Láká vás tajemno a magická atmosféra? Vyrazte na Svatobor nedaleko jihočeské Sušice. Tento vrcholek je opředený mnoha pověstmi a mýty.

A není divu - už před mnoha staletími se tu ve stínu prastarých dubů scházeli Slované, aby uctívali své pohanské bohy. Závoj tajemství Svatobor obklopuje dodnes: podle jedné z pověstí má být zdejší voda léčivá, podle jiné se zase uvnitř hory ukrývá tajemné, dosud neobjevené jezero.

Velký Javorník v Beskydech

Impozantní rozhled, čerstvý horský vzduch a příroda ve své ryzí, nezkalené kráse. Pokud právě tohle hledáte, určitě si udělejte výlet na Velký Javorník.

Když je dobré počasí, dohlédnete odsud nejen na nejznámější beskydské vrcholy, jako je Smrk, Lysá hora nebo Radhošť, ale třeba i do Jeseníků nebo na Ostravsko.

Televizní vysílač na Pradědu

Víte, odkud se drsná krása Hrubého Jeseníku obdivuje nejlépe? Přece z ptačí perspektivy! Televizní věž na Pradědu dnes slouží nejen coby restaurace, ale i coby unikátní rozhledna, a jako taková má na kontě jedno nej - jde o nejvýše postavenou rozhlednu v celé České republice.

Na výšlap se ale určitě dobře připravte. Na Pradědu s jeho nadmořskou výškou 1491 metrů nad mořem panují jedny z nejextrémnějších podmínek v celém Česku: sněhová pokrývka odsud nemizí ani na jaře, naopak léta tu bývají velmi krátká a chladná.

Pokud by vás zajímalo, kde se nachází nejvýše položená rozhledna u nás, prozradíme, že byste se za ní museli vypravit na Praděd do Hrubého Jeseníku, kde stojí další slavný televizní vysílač s rozhlednou.

Na Pradědu je nejdrsnější podnebí, průměrná roční teplota nepřevyšuje 1°C. Na severním úbočí vrcholu najdeme rozsáhlý mrazový srub Tabulové skály s unikátní květenou.

Boubín na Šumavě

Nachází-li se na Pradědu nejvýše položená rozhledna v republice, je ta na Boubíně jen v těsném závěsu. Vznikla ve výšce 1362 metrů, je druhou nejvýše položenou rozhlednou u nás a nabízí neuvěřitelný pohled nejen do české, ale i rakouské krajiny - za pěkného počasí odsud dohlédnete až na vrcholky rakouských Alp.

Kleť a Josefova věž

A u našeho výčtu „nej“ ještě zůstaneme. A ani kvůli tomu nebudeme muset chodit daleko. Jen kousek od Boubína se totiž nachází zřejmě nejstarší funkční rozhledna u nás.

Na vrcholku hory Kleť v Blanském lese stojí už od roku 1825. Nedávno se navíc dočkala kompletní rekonstrukce. Kromě rozhledny na Kleti najdete i oblíbenou hvězdárnu nebo nejvýše položené sluneční hodiny v Čechách.

Josefova věž, nejstarší kamenná rozhledna v Česku, byla vybudována na severozápadním úbočí hory Kleť, nejvyšším vrcholu Blanského lesa, za vlády knížete Josefa II. ze Schwarzenbergu v letech 1822 - 1825.

Za chladného a jasného počasí odtud lze dohlédnout až na alpské vrcholky. Jinak můžete z výšky obdivovat Českobudějovickou a Třeboňskou pánev, Novohradské hory a značnou část Šumavy mezi Českým Krumlovem a Prachaticemi.

Templ v zámeckém parku Krásný Dvůr

Znáte Templ v zámeckém parku Krásný Dvůr? Jedinečná památka je nejstarší novogotickou stavbou u nás, ale také vůbec nejstarší rozhlednou v České republice.

Stavba z roku 1793 zdobí rozsáhlý anglický park u státního zámku Krásný Dvůr na Podbořansku. Dlouhé roky chátrala, ale mezi lety 2014 - 2017 jí přivedla zpět k životu rozsáhlá rekonstrukce.

Unikátní, dvacet metrů vysoká stavba vznikla podle návrhu Jana Rudolfa Černína. Templ sloužil od počátku jako vyhlídka a později také jako připomínka úspěšného generála Karla Schwarzenberga, vítěze nad Napoleonem u Lipska v roce 1813.

Štěpánka v Jizerských horách

V této kategorii již není vítěz tak jednoznačný, ale horkou kandidátkou je rozhledna Štěpánka v Jizerských horách, kterou najdete na vrchu Hvězda.

V novogotickém slohu ji nechal roku 1847 postavit kníže Camill Rohan. Podle pověsti nechal však její stavbu zastavit, protože mu stará cikánka předpověděla, že zemře, jakmile bude věž dokončena.

A skutečně - do měsíce po jejím dokončení v roce 1892 starý kníže zemřel. Štěpánka je navíc nejzobrazovanější rozhledna českých pohlednic!

Ještěd v Liberci

Skutečný architektonický skvost najdete v Liberci. Tamní netradiční televizní vysílač, který jakoby "zastřešoval" horu Ještěd, byl postaven v letech 1966-1973 podle projektu architekta Karla Hubáčka, který za ni obdržel Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů

Hora Ještěd se pne do výšky 1012 metrů nad mořem. Před stavbou vysílače zdobil vrchol velký kříž. Od roku 1876 tam stála první vyhlídková věž, jenž byla roku 1889 nahrazena rozhlednou.

Vydejte se na výlet na vrchol Ještědu, kde stojí slavná věž ukrývající vysílač a horský hotel s restaurací. Místo nabízí jedinečný pohled na Liberec a okolí.

Romanka na Nymbursku

Na západním okraji obce Hrubý Jeseník na Nymbursku najdete nejníže položenou rozhlednu České republiky s romantickým jménem Romanka.

Na uměle navršeném návršíčku jen pár kroků za obcí stojí ocelový sloup, v dolní trojhranné části obložený gabiony a dřevem. Pata rozhledny je umístěna na výškové kótě 205 m n. m.

Nejvyšší vyhlídkový ochoz ve výšce 26 metrů a poskytuje kruhový výhled do široké rovinaté krajiny. Za dobré viditelnosti jsou vidět i na Krkonoše, Ještěd nebo Kozákov.

Cimrmanova rozhledna u Nouzova

U obce Nouzov se nachází nejnižší rozhledna u nás. Jak je známo, Jára Cimrman neměl rád výšky a proto tato rozhledna skutečně není vysoká.

Její výška se uvádí jako záporná -0,15m. To znamená, že rozhledna nevystupuje nad terén, naopak je v jakémsi dolíku.

Kromě kouzelného výhledu zde milovníci recese mohou vyzkoušet prototyp Cimrmanova dalekohledu nebo šlapací telefón.

Doubravka na Černém Mostě

Rozhledna Doubravka v přírodním parku Čihadla v Praze 14 byla zpřístupněna v půlce června 2018. Autorem 23metrové rozhledny je Prof. Ing. arch. Martin Rajniš a jeho tým z Huti architektury.

Stavbu tvoří tři nohy z akátového dřeva. K jejímu vrcholu s podestou ve výšce 20 metrů vede 98 schodů po vnitřním točitém schodišti.

Na stavbu rozhledny bylo použito celkem 5162 kg oceli, 3000 svorníků, 6000 matic a zhruba 1000 kmínků trvanlivého a snadno obnovitelného akátového dřeva, které vyrostlo na Moravě v okolí Bzence.

Dalimilova rozhledna na Větrově

Až do roku 2021 byla nejmladší kamennou rozhlednou postavenou po roce 1945 Brdo v Chřibech na jižní Moravě. Pak ji však předběhla Dalimilova rozhledna pod Rychlebskými horami.

Jde o přesnou kopii rozhledny, která kdysi stávala na Králickém Sněžníku. A stejně jako v roce 1899 i nyní o více než 120 let později byl jako hlavní stavební materiál použit kámen.

Rozhledna vyrostla na vrchu Větrov mezi lety 2019-2021. Stavbu nechal postavit pan Dalimil Mika, po němž se také rozhledna jmenuje.

Bára na Čertově skalce

Toto označení si zaslouží dřevěná rozhledna Bára na Čertově skalce, na vrchní části zrušeného lomu Podhůra jižně od Chrudimi.

Když ji totiž v roce 2008 slavnostně otevřeli, netrvalo to déle než pár dní a zničila ji vichřice. Místní si ale právo na rozhlednu nedali vzít a postavili novou patnáctimetrovou stavbu s minimem spojovacích prvků, která má vydržet i vítr do 200 km/h.

Bismarckova rozhledna na Zelené hoře

Bismarckova rozhledna u Chebu spadala do zakázaného pohraničního pásma a tak se na ni turisté pěknou řádku let nedostali. Patří k jedné ze tří věží, které u nás byly postaveny na počest německého říšského kancléře Otta von Bismarcka.

Ta zdejší byla otevřena v roce 1907 a její plošina je ve výšce 14 m. Mohutnou kamennou rozhlednu najdete 637 m n. m. na Zelené hoře asi 4 km západně od Chebu.

Po II. světové válce byl přístup na rozhlednu zakázán, protože se nacházela v pohraničním pásmu. Díky tomu upadla do naprostého zapomnění. Opravená rozhledna byla za velkého zájmu české i německé turistické veřejnosti opět otevřena 12. června 2005.

Stezka nad vinohrady v Kobylí

V Kobylí na Břeclavsku objevíte krásnou rozhlednu z roku 2018, pojmenovanou Stezka nad vinohrady. Unikátní je především svým tvarem a tím, že je zcela bezbariérová.

Rozhledna vysoká 7,5 metru stojí na nejvyšším bodě v obci, a to Kobylím vrchu, kterému místní říkají Homole, ve výšce 334 metrů nad mořem.

Rozhledna připomíná otevřený tunel nebo stoupající zatočený most. Vidět z ní je na Pálavu a při dobrém počasí i na rakouské Alpy.

Salaš u Uherského Hradiště

Na začátku zrodu rozhledny v Salaši stála vyzvaná architektonická soutěž soukromého investora z Přerova, který se rozhodl zhmotnit svou vizi.

Rozhodl se postavit na svém pozemku na kopci nad obcí Salaš rozhlednu ve tvaru dvou do sebe zakleslých sedmiček. Futuristicky pojatá jedenadvacetimetrová ocelová rozhledna postavená v roce 2015 je obložená modřínovými lamelami.

Nabízí nádherné výhledy z otevřených ochozů ve výšce 15 a 20 metrů na kostelní věže Velehradu, Bílé Karpaty a vrcholky Chřibů.

Oko v Nebušicích: rozhledna, houpačka i rám krajiny

Rozhledna v netypickém organickém tvaru s názvem Oko je výsledkem semestrální práce studenta Fakulty architektury Českého vysokého učení technického (ČVUT) Jana Čecha, který pod vedením architektů v ateliéru Seho-Poláček a s pomocí dalších studentů ČVUT dovedl projekt až k samotné realizaci.

Oko najdete v pražské části Nebušice v místě, kde se začala obnovovat zdejší polní cesta. Cílem autorů nebušického Oka bylo navrhnout rozhlednu, ke které se lidé budou rádi vracet a vytvoří si k ní pozitivní vztah i ti nejmenší.

Nejen malé objevovatele překvapí ukrytý mechanismus, který dělá ze subtilní konstrukce zároveň houpačku. Oko se může kývat ze strany na stranu, a to díky dvěma pogumovaným válcům, po kterých se kolébá.

Pro fotografy zase poslouží jako rám v krajině, jak popisuje ve své práci autor konceptu Jan Čech. „Oko je více než klasickou rozhlednou. Je rámem v krajině neobyčejného organického tvaru, vyhlídkovou plošinou několika úrovní nebo nekonvenční houpačkou.“

Oko v Nebušicích je symbolické i svým umístěním. Pomyslně spojuje město a přírodu. Ze zastavěné části Nebušic k němu vedou dvě polní cesty, lemované alejí z třešní a ořešáků.

Z místa se již při pohledu ze země otevírá výhled na panorama Nebušic a vzdálené dominanty Prahy. To byl i důvod, proč autoři nestavěli do výšky.

Horizontální řešení vyhlídky na sebe v krajině nepoutá přílišnou pozornost, přesto je svým skulpturálním tvarem ozdobou veřejného prostoru. Oko zapadá do okolí, působí lehce a je transparentní.

Tvar Oka určují ohýbané dřevěné nosníky střetávající se na horizontální ose. Hlavní nosnou konstrukci Oka tvoří 20 ohýbaných BSH profilů (lepené lamelové dřevo), 18 vnitřních profilů je ze smrkového dřeva, 4 krajní profily z modřínového dřeva.

Pro větší odolnost jsou BSH profily chráněny krycími lamelami z modřínu. V příčném směru jsou hranoly spojeny nerezovými svorníky.

Konstrukce je doplněna řadou ocelových prvků, které zabraňují vysunutí Oka z mechanismu válců. Autor konceptu je Jan Čech, realizace je společným dílem studentů z ateliéru Seho-Poláček na FA ČVUT.

Nejvyšší a nejvýše položené vyhlídky

Česko nabízí rozhledny různých typů: od historických kamenných staveb přes dřevěné věže až po televizní vysílače a moderní architektonické konstrukce.

Nejvyšší rozhlednu Česka měla dlouho v Praha. Jednalo se o přízračný žižkovský televizní vysílač tyčící se nad městem.

Přesto první místo žebříčku nejvyšších rozhleden v České republice patří už pár let jinému místu: prosklené vyhlídce s přístupným ochozem na jedné z věží Elektrárny Ledvice ve výšce 144 metrů; najdete ji mezi Bílinou a Teplicemi.

Celá věž měří 145 metrů a jedná se o nejvyšší průmyslovou stavbu u nás. V roce 2025 se otevřela vyhlídková terasa na vrcholku AZ Tower v Brně.

Název Sky View 111 napovídá, že nabízí pohled do okolí z výšky 111 metrů nad zemí. Za mimořádně pěkného počasí lze, dohlédnout až na štíty Alp.

Jak se rozhodovat mezi českými rozhlednami

• Pro historickou atmosféru se hodí Templ v Krásném Dvoře, Josefova věž na Kleti nebo Štěpánka v Jizerských horách.
• Pro výraznou moderní architekturu vynikají Fajtův kopec, Ještěd, Doubravka, Oko a Salaš.
• Pro vysokohorské výhledy jsou vhodné Praděd, Boubín, Velký Javorník a Kleť.
• Pro bezbariérový přístup je zajímavá Stezka nad vinohrady v Kobylí.
• Pro neobvyklý zážitek lze zvolit Cimrmanovu rozhlednu u Nouzova, jejíž výška se uvádí jako záporná -0,15m.

Rozhledna na Fajtově kopci se ve finále ocitla díky spojení originální konstrukce, dostupného výletního cíle, výhledu na Velké Meziříčí a návštěvnické obliby. Její tři spirálové nosníky se schodištěm uprostřed z ní vytvořily výraznou dominantu Vysočiny i jednu z nejzajímavějších moderních rozhleden v české krajině.

tags: #vase #oblibena #rozhledna #finale