Slovo „kohout“ se v českém prostředí objevuje ve dvou výrazně odlišných souvislostech: jako součást fotbalového označení a jako název známé písně Jana Nedvěda. Zatímco fotbalová část se týká odchodů hráčů, trenéra Pavla Jíchy a klubu z Benátek, hudební část představuje lyrickou skladbu o večeru, lásce, zvonech a kohoutím kokrhání, které ohlašuje ráno.
Píseň „Kohout“ je spojována s Janem Nedvědem a skupinou Nedvědi. Patří mezi skladby uváděné na albech Nedvědi 44 slavných písniček a Pasáček hvězd, zatímco fotbalový text popisuje personální změny v mužstvu a odchod několika hráčů do nižších soutěží.
Fotbalový Kohout a odchody hráčů
Jak potvrdil trenér Pavel Jícha, mají rozlučky většiny z celkem šesti hráčů společného jmenovatele. „Většinu času byli zranění a na podzim už tolik nehráli. Vyhodnotili jsme, že to nedává smysl a chtěli jsme, aby měli možnost jít někam hrát,“ říká k odchodům čtyřech hráčů s podzimní minutáží pod hranicí jednoho zápasu.
Jejich stopy shodně vedou do nižších soutěží. Pětačtyřicetiletý Petr Vobořil, který v Benátkách strávil čtyři roky, si zahraje šestou ligu za Union Čelákovice.
Třetí liga tak ve skupině B přijde o druhého nejstaršího hráče (po brankáři Strakovi), který do soutěže zasáhl. „Petr se zranil v létě a opakovaně. Je to ročník 1980 a v ten moment to už nemá smysl pro něj ani pro nás. Je každopádně úctyhodné, že ve svých letech ještě hrál třetí ligu,“ uvedl kouč Jícha.
Hlavní důvody změn v kádru
- většinu času byli hráči zranění;
- na podzim už tolik nehráli;
- čtyři hráči měli podzimní minutáž pod hranicí jednoho zápasu;
- jejich další působení v mužstvu podle trenéra nedávalo smysl;
- hráči dostali možnost najít si nové angažmá v nižších soutěžích.
| Hráč | Dosavadní působení | Nové působiště |
|---|---|---|
| Petr Vobořil | v Benátkách strávil čtyři roky | Union Čelákovice, šestá liga |
Píseň „Kohout“ od Jana Nedvěda
„Kohout“ je píseň spojená s Janem Nedvědem a skupinou Nedvědi. V seznamu skladeb se objevuje například vedle písní „Stánky“, „Podvod“, „Růže z papíru“, „Skládanka“, „Frankie Dlouhán“, „Na kameni kámen“, „U stánku“, „Ptáčata“ a „Máme jen sebe“.
Skladba pracuje s obrazem podvečera, kdy začínají zpívat ptáci, nad krajinou se zvedá nebe a světla z oken se odrážejí v řece. Nálada písně se postupně přesouvá od večerního klidu k intimnímu vyznání lásky a nakonec k příchodu rána.
Ústředním motivem je kontrast mezi zvony a kohoutem. Zvony znějí jen chvíli, poté utichnou, zatímco kohout jejich zvuk umlčí k ránu, když milovaná osoba odchází. Ranní kohout tak v písni označuje konec nočního času, blízkosti a společného snění.
Hudební údaje
U skladby jsou uváděny akordy a rytmické informace pro kytarový doprovod. Zaznamenáno je capo I., tónina G, rytmus 3/4 a tempo 150 bpm.
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Capo | I. |
| Tónina | G |
| Rytmus | 3/4 |
| Tempo | 150 bpm |
Motivy a atmosféra skladby
V první části písně se objevuje večerní krajina, zpěv ptáků, nebe a světla odrážející se v řece. Tyto obrazy vytvářejí klidné prostředí, v němž se lyrický hlas může soustředit na vzpomínku a blízkost milované osoby.
Další část se odehrává v soukromí a v představách. Lyrický hlas zavírá oči, aby měl svou lásku ve svém nitru, a nechává se vést něhou. Skladba tak spojuje přírodní obrazy s osobním milostným vyznáním.
Opakující se motiv zvonů přináší do písně časový předěl. Zvony znějí krátce, jejich zvuk se však mění v symbol okamžiku, který brzy skončí. Ráno potom přináší kohout, jenž svým hlasem ukončí noční atmosféru.
Ve druhé sloce se večerní obraz vrací, ale získává osobnější podobu. Lyrický hlas se dívá do očí milované osoby, vzpomíná na její blízkost a vyjadřuje věrnost, štěstí i úlevu, kterou společný vztah přináší.
„Kohout“ v repertoáru Nedvědů
Mezi skladby spojované s Nedvědy patří „Stánky“, „Podvod“, „Růže z papíru“, „Kohout“, „Skládanka“, „Frankie Dlouhán“, „Na kameni kámen“, „U stánku“, „Ptáčata“ a „Máme jen sebe“.
„Kohout“ je uváděn také jako karaoke text a jako píseň s akordy pro kytarový doprovod. Skladba se objevuje v nabídce textů písní, karaoke textů, videoklipů a překladů.
Další hudební význam jména Kohout
Jméno Kohout se objevuje také v souvislosti s Danielem Kohoutem. Po třicetileté odmlce se Daniel Kohout vrací s novým albem Anebone, které vzniklo ve spolupráci s hudebníkem a producentem Janem „Ponorkou“ Ponocným.
Deska propojuje zcela nové skladby se znovuobjevenými písněmi z minulých let a nabízí pestrou paletu žánrů i emocí. Slavnostní křest alba se uskuteční 27. listopadu v Malostranské Besedě, kde Kohout vystoupí se svou kapelou DaKoBa a role kmotrů se ujmou spříznění umělci, včetně jeho dcery Bereniky.
Hudebník bývá právem označován za jednoho z průkopníků českého bigbítu, a to nejen díky své kariéře, ale také díky dlouholetému působení na rozhlasových vlnách. Kohoutova hudební cesta začala už v 80. letech, kdy nahradil zesnulého Jaroslava Ježka v kapele Čp. 8.
Tu v roce 1987 přetvořil ve vlastní projekt s názvem Čp. 87, v němž se naplno projevil jeho autorský rukopis. Na podzim roku 1989 pak spolu s Janem Volným založil kapelu DKB - Dan Kohout Band, kterou tvořili také Ivan Doležálek, Jiří Zelenka, Jiří Isan Novotný, František Svačina, Pavel Cingl a Imran Musa Zangi.
Kapela DKB a její alba
Debutové album Nalej víno, Zuzanko, vydané na počátku roku 1990, odstartovalo koncertní šňůru doma i v zahraničí a potvrdilo pozici kapely na bigbítové scéně.
V dalších letech DKB prošel několika personálními změnami, přičemž zásadní zlom přišel s příchodem Jana „Ponorky“ Ponocného, Tomáše Brožka a Petra Maška. V novém složení vzniklo v roce 1995 druhé album Portrét.
Album Anebone po třiceti letech
Po třicetileté tvůrčí odmlce se Daniel Kohout nyní rozhodl prolomit mlčení a vrací se s novým albem Anebone. Jako první ochutnávka vyšel na jaře letošního roku stejnojmenný singl doprovázený vizuálně působivým videoklipem v režii Martiny Andělské.
Hlavní roli v něm ztvárnila herečka Renata Rychlá ze Studia Ypsilon. V pořadí třetí autorské album Daniela Kohouta vychází 27. listopadu a přináší dvanáct skladeb, které vznikly ve spolupráci s hudebníkem a producentem Janem „Ponorkou“ Ponocným.
Deska představuje pestrou mozaiku - propojuje dříve nevydané písně, které dostaly nové aranže, se zcela novými. „Při probírání dávno odložených nahrávek jsem objevil šest písní, které nikdy nikde nevyšly. Když jsem je po letech znovu slyšel, uvědomil jsem si, že stojí za to jim dát nový život. Oslovil jsem Honzu „Ponorku“ Ponocného a základ nové desky byl na světě. Vznikly písně zbrusu nové a došlo i na nové aranže skladeb ze dvou dříve vydaných desek. Nahrávání trvalo téměř dva roky,“ popisuje Daniel Kohout.
Anebone se pohybuje napříč žánry, přináší originální aranže a autentický autorský rukopis. Výraznou atmosféru, mimořádnou barevnost a výrazovou hloubku desce dodávají i hostující umělci - Berenika Kohoutová, Linda Finková, Renata Rychlá, Hedvika Hájková, Michaela Girgleová a Aliaksandr Yasinski.
Křest alba v Malostranské Besedě
Křest alba Anebone se uskuteční ve čtvrtek 27. listopadu 2025 v Malostranské Besedě, která je zároveň původní domácí scénou Daniela Kohouta.
Právě zde totiž nejčastěji vystupoval během své předchozí hudební kariéry a nyní se sem po více než dvaceti letech symbolicky vrátí se svou aktuální kapelou DaKoBa (Dan Kohout Band).
Ta zahraje ve složení Pavel Cingl (housle, kytara, mandolína), Vítek Kopecký (kytara), Jiří Cowley Bodi (baskytara), Vašek Zima (bicí), Imran Musa Zangi (perkuse), Linda Finková (zpěv), Martina Andělská a Šárka Smíšková (zpěv) a Daniel Kohout jako frontman kapely.
Chybět nebudou samozřejmě ani hosté. Na pódiu se během večera objeví například spoluautor projektu Jan „Ponorka“ Ponocný, Jiří Isan Novotný, Michaela Girgleová nebo Hedvika Hájková.
Role kmotrů se ujme zpěvačka a herečka Berenika Kohoutová, spisovatelka Irena Obermannová, hudební publicista Petr Korál, malíř Petr Godothor a všichni další přítomní na pódiu.
