Jan Čech brankář: kdo je Petr Čech a jak ovlivnil moderní fotbal

Petr Čech je bývalý český fotbalový brankář, který se z Blšan dostal až na největší světová pódia a nejslavnější roky prožil v londýnské Chelsea. S Chelsea vyhrál Ligu mistrů v roce 2012 a čtyřikrát Premier League, za český národní tým odehrál 124 zápasů a v anglické lize drží rekord v počtu čistých kont.

Během kariéry chytal za Chmel Blšany, Spartu Praha, Stade Rennais, Chelsea a Arsenal. Narodil se 20. května 1982 v Plzni a patří mezi nejvýraznější české sportovce své generace.

Začátky kariéry a cesta do Chelsea

Z Blšan to dotáhl až na největší světové pódium. Vydobyl si fotbalovou nesmrtelnost. Petr Čech prožil nejslavnější roky v bráně londýnské Chelsea, se kterou ovládli i Ligu mistrů.

Klub, kde je Čech už sedm let, nezískal žádnou trofej a trenér Ancelotti musel odejít. Ačkoli s Chelsea neprožil právě ideální sezónu, na začátku týdne vyhrál pošesté v kariéře anketu o nejlepšího českého fotbalistu sezóny.

Ve 29 letech vyrovnal legendárního Pavla Nedvěda. Fotbalový brankář Petr Čech byl poprvé během svého sedmiletého působení v Chelsea vyhlášen nejlepším hráčem klubu za sezonu.

Úspěchy a statistické rekordy

Dodnes drží v Premier League rekord v počtu vychytaných nul. Za národí tým odehrál 124 zápasů.

Brankář Petr Čech opět ovládl anketu Zlatý míč ČR. Gólman Chelsea vyhrál již pošesté v patnáctileté historii hlasování a je společně s dalším.

Petr Čech v české reprezentaci

Momentálně je gólman s národním týmem v Japonsku, kde se připravuje na první zápas Kirin Cupu proti Peru. Čech po náročné sezóně červnový termín kritizoval, ale nakonec do Japonska vyrazil jako jedna z mála opor.

Já hraji za národní tým rád, kdyby tomu tak nebylo, tak bych za něj dávno nehrál. O penězích to není, protože se hraje za darmo. Peníze dostaneme jen v případě postupu na Euro či MS z toho, co vyděláme.

Je to zkušenost pro všechny nové hráče, aby okusili atmosféru národního týmu a hrajeme s velice kvalitními soupeři, kteří nás určitě prověří, což jim přinese spoustu nových zkušeností.

Kirin Cup v Japonsku

Jsme v Matsumotu, které je v horách a ani jedna z přírodních katastrof je neohrozila, takže se nedá posoudit. Tady vše funguje normálně. Alespoň to tak vypadá.

Nebojíme se, jsme dost daleko a nemělo by nám tedy hrozit žádné nebezpečí.

Podle všeho měli ostatní zdravotní problémy. Jinak je na každém, jak se rozhodne.

Postavení brankáře v moderním fotbale

I brankářské řemeslo prošlo vývojem, gólmani teď musejí hrát častěji nohama. „Ta výstavba začíná vlastně už od gólmana.

Obránce to má jednodušší, jakmile je trošku pod tlakem, tak míč pošle brankáři. Dřív to bylo tak, že trenér řekl: Hrajte s gólmanem, jen pokud musíte. Nevracejte hru před naši bránu.

Dneska to hráč hodí gólmanovi, ať se třeba zblázní. Brankář je konstantně v hře a pod tlakem a když mu hráči nepomůžou, tak pak má spoustu problémů.

Podle Čecha se změnila především výstavba hry. „Poslední tři roky je to vlastně prakticky o krátké rozehrávce, všichni hrajou stejně a musím říct, že někdy mě ten fotbal nebaví, protože to vypadá jak šachy.

Spousta situací vyžaduje invenci, intuici a v dnešní době je všechno tak strojené. Někdy vidím, že ti hráči se za to schovávají.“

„Chybí mi ta živelnost, kdy hráči využívali svůj talent, sami se rozhodovali a měli větší volnost. Nebáli se zahrát překvapivý míč, který by nezapadal úplně přesně do toho mustru.

Přijde mi, že držení míče je pro někoho důležitější než vymyslet situaci tři na dva a zakončit. Zkusit dát gól. A to mi na tom vadí.“

Význam rozehrávky a standardních situací

Ve spoustě klubů se hodně specializují na standardní situace, které často rozhodují zápasy.

„Jak se začalo hrát nakrátko, tak to vypadalo, jako že ten, kdo hraje na standardní situace a dlouhé auty, je dinosaurus. Tak to všichni opustili a pak najednou všichni zjistili, jak velkou výhodou je mít silné standardní situace, dlouhé auty a situace ve vápně.

Teď se k tomu některé týmy vrátily, mají s tím úspěch a najednou všichni mají specialisty i na auty,“ usmívá se.

Ochranná helma a bezpečnost

S helmou to vypadá, že budu muset hrát pořád.

Ochranná helma se stala jedním z nejvýraznějších znaků jeho brankářské kariéry a dlouhodobě ji spojoval s působením mezi nejvyššími evropskými soutěžemi.

Fyzická a psychická náročnost brankářské práce

V Chelsea hrajeme prakticky celou sezonu 2x v týdnu, takže nám v průměru vyjde jeden volný den za 2 měsíce, čímž je teď jasné, že je po zápase normálně trénink.

Pro ty, kteří hráli více než 60minut je náplň menší, pro ostatní je normální trénink. U brankářů je to stejné.

I když neběháme stejně jako hráči, tak se na nás projevuje mentální únava způsobená stoprocentní koncentrací v průběhu zápasu a také stresem. Brankář je pod velkým tlakem.

Stravování a kondice

Jídelníček je v našem klubu plus mínus daný, ale je na každém, jak se stravuje. Každý má určený limit procenta tuku, které by neměl přesáhnout a to se poctivě hlídá.

Váha se nepočítá, protože to je jen relativní - tuk se měří jako hlavní ukazatel.

Trenéři a budoucnost Chelsea

Na otázky okolo našeho nového trenéra nemohu odpovědět, jelikož to není záležitost hráčů, ale jen vedení klubu, tak nemám žádné informace.

Již jsem říkal, že to není otázka pro hráče. Já si nevybírám.

Nové posily se dají těžce předpovídat, jelikož nemáme ještě trenéra, který si vybere hráče, se kterými bude počítat pro následující sezónu. Nedokážu odpovědět, jelikož nevím, na které posty se budou noví hráči případně kupovat.

Přestupová politika a vztah ke klubu

Já zatím do žádného jiného klubu přestupovat nehodlám.

Těžko se dá doporučovat. Neznám filozofii Manchestru, co se týče brankářů. Většina kvalitních brankářů je stálicí ve svých klubech a zřejmě to nebude pro Manchester jen tak jednoduché někoho koupit.

Jisté je, že za velkoklub nemůže chytat každý.

Plat, práce a odpovědnost profesionálního hráče

Částka nesouhlasí, ale proč bych se měl stydět za to, že jsem se svojí vlastní prací dostal do klubu, který si mě cenní a dává mi můj plat.

Peníze nikomu nekradu, vydělávám je poctivě a vydělávám je díky tomu, že jsem tomu věnoval čas, tvrdou práci a vůli.

Kromě postižených lidí máme od začátku všichni stejné šance a záleží jen na nás, jakou cestou se vydáme.

Je to pravda, díky marketingu se povinnosti hráče rychle rozrůstají. Nejde jen o fotbal.

Ale kluby díky tomu vydělají peníze, které zase mohou použít na chod klubu a také platy hráčů, takže to se to nedá brát nijak negativně. Jedno bez druhého by nefungovalo.

Vrcholový sport jako práce i zábava

Vrcholový fotbal mě baví. Spíš už by mě nebavilo hrát jen tak, protože jsem na ten stres a adrenalin z vrcholových zápasů zvyklý.

Ve volném čase hraji golf či tenis. Hokej se v Anglii, bohužel, hrát nedá.

K druhé části otázky mohu jen říci, že je všeobecně problém s nastupující generací, protože se mění i životní styl všeobecně.

Vrcholový fotbal je pro ně spíš nástrojem k tomu, jak získat peníze na zábavu (diskotéky apod.). Ne každý je stejný, ale bohužel jsou někteří, kteří jsou spíše neprofesionální fotbalisté.

Život po skončení kariéry

Světová legenda už sice pověsila brankářské rukavice na hřebík, ani ve sportovních důchodu ale nezahálí. Chytá za hokejový klub Haringey Huskies ze čtvrté britské ligy.

Byl i fotbalovým funkcionářem. Kromě toho se vyzná i v řadě jiných oblastí.

Čech založil platformu, která propojuje zkušenosti z elitního sportu a byznysu. Pořádá sportovní akce a věnuje se i vysokoškolskému studiu - jeho doktorát je na téma udržitelnosti Ligy mistrů.

Moderátor a rozhovory s fotbalovými osobnostmi

Mezi jeho nejnovější aktivity patří moderování. Má totiž vlastní pořad „Big Pete“ z produkce televize Canal+.

Čech natáčí rozhovory s nejslavnějšími fotbalisty z anglické Premier League. Prvním hostem byl mimochodem John Terry, jeho dlouholetý parťák z Chelsea.

Jednou by rád vyzpovídal i českého reprezentanta Pavla Šulce, který září v Lyonu.

„Jeho cesta z české ligy do Francie je stejná jako ta moje. Pro mě to byl mezikrok v kariéře a bylo by zajímavé vrátit se ve vzpomínkách zpátky do Francie. Probrat s ním, jak to tam vnímá, jak to vidí. Teď se mu extrémně daří, takže by to byl zajímavý rozhovor,“ přemítá Čech.

Rodina a čas s dětmi

Hodně času teď Čech tráví se svými dětmi, na které dřív neměl tolik času. Dcera Adéla (17) a syn Damián (16) se věnují fotbalu a jsou v mládežnických reprezentacích.

Damián se potatil a chytá. „Mně se na mých dětech líbí, že to je jejich věc, že ten fotbal hrajou, protože je baví a je to jejich zábava, hobby a vášeň. Prostě že jsou do toho zapálení,“ popisuje.

Kvůli dětem odmítl i nabídky z fotbalového prostředí. Teprve teď si užívá roli otce naplno.

„Po těch 25 letech potřebuju taky trochu času na sebe a hlavně pro mé děti,“ vysvětluje Čech, který se loni rozvedl s manželkou Martinou.

„Poslední čtyři roky jsem s dětmi doma. Vlastně jsem byl taková máma. Snažil jsem se, aby byl každý den úplně skvělý, protože během kariéry jsem na ně neměl tolik času.

Teď s nimi můžu jezdit skoro na každý trip, trénink, vidět je v každém zápase. Prostě s nimi trávím víc času. Takže i ten vztah s dětmi člověk utužuje,“ je rád.

„Řekl jsem si, že do té doby, než moje děti dokončí vzdělání, nebo odejdou na univerzitu, prostě budou mít svůj další život, tak tu pro ně budu.

Takhle mi to vyhovuje, i když toho času zase moc nemám, jak se nabalují ostatní projekty. Ale pořád mám nad tím kontrolu, kterou jsem dřív neměl a užívám si to.“

Jazyky a vzdělávání

Dobrý den, umím kromě naší mateřštiny ještě anglicky, německy (z NJ jsem i maturoval), francouzsky, španělsky (tu se učím již přibližně rok).

Jeho zájem o vzdělávání pokračuje i po skončení profesionální fotbalové kariéry. Věnuje se vysokoškolskému studiu a jeho doktorát je na téma udržitelnosti Ligy mistrů.

tags: #jan #cech #brankar