Velká šestka NHL: historie, kluby a odkaz Original Six

Velká šestka NHL, známá jako Original Six, označuje šest tradičních klubů, které v letech 1942-1967 tvořily celou NHL: Montreal Canadiens, New York Rangers, Boston Bruins, Toronto Maple Leafs, Chicago Black Hawks a Detroit Red Wings. Nejde o první kluby NHL, nýbrž o týmy, které počátky přežily ekonomicky, politicky i sportovně.

Dokázaly se přenést přes Velkou hospodářskou krizi a ustály i druhou světovou válku. Dodnes brázdí ledy nejlepší hokejové ligy světa a řadí se mezi tradiční kluby s vášnivými fanoušky a autentickou hokejovou kulturou.

Co znamená pojem Original Six

Dnes se hovoří o Originální šestce, ale tehdy na začátku byly čtyři kluby: Montreal Canadiens, Montreal Wanderers, Toronto Arenas (později Maple Leafs) a Ottawa Senators.

Začala v roce 1917 se čtyřmi týmy. Představte si hokejový zápas, v němž si útočníci nesmějí přihrát puk. Střídat se v něm může jen při přerušení. Ofsajdy neexistují, jak by také mohly, když neexistují ani čáry dělící obranné, střední a útočné pásmo.

A brankáři při vyloučení opravdu putují na trestnou lavici, takže za ně musí chytat bek nebo útočník. To celé zní poněkud fantasticky, trochu jako z jiné planety. Ovšem právě takhle vypadal hokej v roce 1917, v roce zrodu NHL.

Hovoříme o době, kdy v Evropě zuřila I. světová válka, kdy ještě existovalo Rakousko-Uhersko, kdy v Rusku zuřila bolševická revoluce, kdy většina domácností ještě neměla elektřinu a po městech běžně jezdily koňské povozy.

KlubMěstoCharakteristika
Montreal CanadiensMontrealNejúspěšnější klub historie NHL
New York RangersNew YorkSoučást Original Six v letech 1942-1967
Boston BruinsBostonPrvní klub z USA v NHL
Toronto Maple LeafsTorontoSymbol hokejové tradice
Chicago Black HawksChicagoKlub s mimořádně oddanou fanouškovskou základnou
Detroit Red WingsDetroitHokejové město a průkopník evropského hokeje

Zrod NHL a cesta k velké šestce

Dnes se hovoří o Originální šestce, ale tehdy na začátku byly čtyři kluby: Montreal Canadiens, Montreal Wanderers, Toronto Arenas (později Maple Leafs) a Ottawa Senators. Tři z nich - Canadiens a Senators - existují dodnes, byť ten ottawský ukončil v roce 1934 činnost a jeho nástupce se vrátil do ligy až v roce 1992.

Tehdy slavní Wanderers navíc během své první sezony v NHL ukončili činnost - stalo se to přesně před 99 lety, kdy vyhořela jejich hala Westmount Arena. Přitom právě oni vyhráli první zápas v dějinách NHL, když porazili Toronto 10:9.

Právě jejich hráč Dave Ritchie dal 19. prosince 1917 první gól v ligové historii hned po minutě hry a jejich hvězda Harry Hyland nastřílela pět branek. První sezonu tak dohrávaly jen tři celky.

První ročník byl rozdělený na dvě poloviny: ta první se hrála mezi 19. prosincem 1917 a 4. únorem 1918, druhá mezi 6. únorem a 6. březnem 1918.

Následný vítěz play off NHL Toronto poté vyzval v boji o Stanley Cup šampiona paralelně hrané Pacific Coast Hockey Association - tým Vancouver Millionaires - který porazil 3:2 na zápasy.

Právě to byla velká vzpruha pro tehdy nejistý projekt, jenž vznikl jen kvůli tomu, že se po osmi letech rozpadla předchozí soutěž NHA. Který se musel prosadit v konkurenci PCHA a další kanadské soutěže Western Canada Hockey League.

A přestože těžké byly i další roky z rozličných důvodů od tlaku na obnovení NHA až po španělskou chřipku, ve 20. letech došlo k expanzi i přes hranice, kdy se v roce 1924 do ligy přihlásil mimo jiné první klub z USA Boston Bruins a o dva roky později i další týmy dnešní „Original Six“: Detroit Red Wings, Chicago Blackhawks a New York Rangers.

Tou dobou už bylo jasné, že se buduje něco velkého. To však v prosinci 1917 ještě nikdo nemohl tušit.

počátky NHL v roce 1917

Montreal Canadiens

Nejúspěšnější klub historie NHL

Hokej v Montrealu pod značkou Canadiens funguje už od roku 1909. Jde o nejúspěšnější klub historie NHL.

Ze zisku nejcennější hokejové trofeje světa se těšil celkem 24krát. Naposledy jej hráči Habs získali v sezóně 1992/93.

Nejúspěšnější éru zažil v 50. - 70. letech, kdy získal 16 titulů. Vděčil za to především propracovanému systému skautingu, který v provincii Quebec našel množství hokejových diamantů, jakými byli Jean Beliveau, Guy Lafleur, Henri Richard, Serge Savard, Jacques Lemaire či Yvan Cournoyer.

Maurice Richard a společenský dopad suspendace

Slavný kanonýr Maurice Richard musel během kariéry jako elitní hvězda týmu trpět na ledě množství nedovolených zákroků. Po faulu vysokou holí Hala Laycoyea z Boston Bruins se neovládl a soupeři faul opětoval tvrdým atakem holí do oblasti hlavy a krku.

Dostal se do potyčky s rozhodčími a vedení ligy ho suspendovalo do konce sezóny, včetně play-off. Montrealští fanoušci rozpoutali hotové peklo.

Tehdejší prezident NHL Clarence Campbell krátce po udělení distancu navštívil montrealskou arénu, což celé město vnímalo jako jasnou provokaci. Campbella zaházeli rajčaty, vajíčky či dokonce botami a později v aréně dokonce někdo odpálil tzv. bombu se slzným plynem.

Zápas předčasně ukončili a kontumačně se radovali hosté z Detroitu. Společnost vnímala tvrdý trest pro Richarda jako útlak frankofonní komunity.

Podle mnohých historických analýz právě tento příběh spustil Tichou revoluci, jejímž následkem byly politické, kulturní a společenské změny ve prospěch francouzsky mluvící komunity, která byla často nespravedlivě odsouvána na vedlejší kolej anglicky mluvícími představiteli provincie.

New York Rangers

Klub, který přežil konkurenci i prohibici

Síla organizace New York Rangers je ohromující. V minulosti dokázala zvítězit i v konkurenčním boji s lokálním rivalem, New York Americans.

Jedním z majitelů byl i známý mafiánský boss Bill Dwyer, nicméně ani jeho kontakty v podsvětí nedokázaly vzdorovat cílevědomým Rangers.

Zatímco Americans po skončení prohibice došly finanční zdroje a tým převzalo samotné vedení soutěže, Rangers v New Yorku nabírali na popularitě, přežili i druhou světovou válku (což se Americans nepodařilo) a stali se pevnou součástí tzv. Original Six, která tvořila NHL v letech 1942-1967.

Prokletí z roku 1940

V roce 1940 New York Rangers porazili Toronto Maple Leafs ve finále a slavili zisk Stanley Cupu. Americká organizace se nechala strhnout vítěznou euforií a postarala se o velký skandál.

Hráči s managementem totiž do Stanley Cupu vložili papír potvrzující splacení hypotéky na stadion Madison Square Garden III a zapálili ho. Podle výpovědi pamětníků navíc oheň uhasili vlastní močí.

Široká veřejnost se chytila tohoto incidentu a časem ho označila za Prokletí z roku 1940. Po titulu následovaly dlouhé roky marné snahy o úspěch.

Celý příběh umocnila samotná vytíženost tehdejšího stadionu, který sloužil - stejně jako v současnosti - pro různé jiné kulturní a společenské události, kvůli němuž museli hráči Rangers občas hostovat v jiných arénách.

Neměli tak vytvořené skutečné domácí prostředí, což se přičítalo - podle tehdejší společenské situace - nevhodné oslavě. Tým Rangers nakonec Stanley Cup vybojoval po 54 letech.

Od ročníku 1993/94 tak už fanoušci přestali během utkání proti týmu z Manhattanu skandovat „1940! 1940!“

Boston Bruins

Dělnická třída a Lunch Pail A.C.

Boston Bruins zažil zlaté časy v éře hvězdných Phila Esposita a Bobbyho Orra. V průběhu 70. let se však tým jako nedávný vítěz dvou Stanley Cupů (1970 a 1972) přetransformoval v tvrdě pracující celek bez výraznějších hvězd.

Trenér Don Cherry převzal klub v roce 1973 a celek dovedl k přezdívce „Lunch Pail A.C.“ Metafora s obědovým kbelíkem měla vyjádřit charakter týmu, který tvrdě pracuje a na stadion přichází s obědovými kbelíky tak, jako běžní dělníci.

Tvrdá hra sice Bruins Stanley Cup nepřinesla (svůj zatím poslední a šestý v pořadí získali až v roce 2011), nicméně Boston dvakrát postoupil do finále, kde podlehl Montrealu Canadiens.

Willy O’Ree a prolomení rasové bariéry

18. leden 1958 se zapsal do dějin NHL jako datum, ve kterém si poprvé oblékl dres hokejista černé pleti. Na led Montrealu Canadiens vybruslil se svým týmem Boston Bruins Willy O’Ree.

Kromě neutuchajících rasistických nadávek, urážek a pokřiků se musel během kariéry smířit s ještě jedním nedostatkem: velmi špatně viděl na pravé oko. Nikdy to však během kariéry nepřiznal, protože by nedostal šanci v NHL.

„Willy, žádná slova tě nemůžou zranit, pokud jim to nedovolíš,“ řekl O’Reeho bratr v začátcích jeho hokejové kariéry.

Urážky přicházely, nicméně rychlý křídelník na ně odpovídal způsobem sobě vlastním: „Chtěl jsem být hokejista NHL. Pokud by mě to vykolejilo, nemohl bych hrát. Nikdy jsem to nevracel zpět svými pěstmi či údery hokejkou. Vždy jsem to vracel svými schopnostmi a výkonností,“ tvrdil v rozhovoru pro ESPN.

Od roku 2021 visí pod stropem bostonské TD Garden jeho dres s číslem 22.

Toronto Maple Leafs

Symbol tradice a národní frustrace

Na kontě mají 13 Stanley Cupů, ale naposledy se radovali v roce 1967. Na úspěch tak „mekka hokeje“ čeká neuvěřitelných 58 let.

Titulu se nedočkalo už několik generací, nicméně svůj tým, kde se permanentky dědí, nadále vášnivě povzbuzují. Toronto je společně s Montrealem výkladní skříní kanadského hokeje.

Vzhledem k současným dlouhodobým neúspěchům jsou zároveň velkým terčem posměchu jiných fanouškovských základen.

Kolaps proti Bostonu v play-off 2013

O nemohoucnosti Maple Leafs v play off dokonale hovoří vyřazovací část 2013. V sedmém rozhodujícím zápase 1. kola play-off vedlo Toronto 11 minut před koncem 4:1, ale přesto nepostoupilo.

I s přispěním asistencí Zdena Cháry a Jaromíra Jágra Bruins otočili nepříznivý stav a postoupili po výhře 5:4 po prodloužení.

Tim Horton a podnikatelský odkaz

Jedna z opor Toronto Maple Leafs, Tim Horton, měl podnikání v krvi a už během kariéry chtěl využít své slavné jméno i v byznysu.

V roce 1964 založil prodejnu Tim Horton Donuts, která každým rokem nabírala na popularitě. Lidé si jeho donuty a kávu oblíbili a poté, co se spojil s Ronaldem Joycem, provozoven začalo přibývat.

V současnosti jde o etablovanou společnost, která má téměř 6000 provozoven ve 13 zemích světa a generuje miliardové tržby.

Stále nese jméno hráče Maple Leafs a svého zakladatele, který v roce 1974 tragicky zahynul při autonehodě. Jeho odkaz a památka se však nadále zachovává i díky populárnímu řetězci.

Chicago Blackhawks

Fanoušci a kult domácích zápasů

Pokud jde o americké hokejové kluby, jen málokteré se mohou v rámci fanouškovské základny vyrovnat těm z Chicaga.

Tribuny United Center jsou známé i kultovním zpíváním americké hymny před zápasem, které patří mezi velké atrakce jejich domácích soubojů.

O oddanosti organizaci Blackhawks (původně se jmenovali Black Hawks) svědčí i fakt, že tým v letech 2008 - 2021 vyprodal 535 domácích utkání v řadě.

Drtivá většina zápasů přesáhla oficiální kapacitu 19 717 diváků a halu fanoušci naplnili na 106 procent. To se děje především díky lístkům na stání či VIP prostorům, které se často do oficiální kapacity stadionů nezapočítávají.

Stan Mikita změnil konstrukci hokejky

Rodák ze slovenské obce Sokolče, Stan Mikita, si na jednom z tréninků zlomil čepel na hokejce. Jelikož v 60. letech nebylo hokejek nazbyt, zkusil s ní ještě chvíli trénovat.

Všiml si, že jeho střela je razantnější a mnohem přesnější. Se slavným spoluhráčem Bobbym Hullem tak začal upravovat svou čepel a ohýbat ji, díky čemuž získávali výhodu mnohem přesnějších a silnějších střel.

Puky dokázali zvedat do vyšších pater brány, což do té doby nebylo zvykem. I z tohoto důvodu později liga zavedla pravidlo, které omezovalo zahnutí čepele na maximálně půl palce.

Hokejky legendy Chicago Blackhawks tak úplně změnily směřování hokeje a schopnosti hráčů střílet góly.

Detroit Red Wings

Hockeytown a čekání na další úspěch

Přestože se Detroit proslavil jako „město motorů“, místní celek Red Wings se vždy přezdíval jako „Hokejové město“ (Hockeytown), nicméně v současnosti čeká na účast v play off už neuvěřitelných deset let.

Red Wings získali titul naposledy v roce 2008. Na svůj dvanáctý triumf čekají už 17 let.

Krásná Little Caesars Arena otevřená v roce 2017 se díky vycházejícím hvězdám jako Simon Edvinsson, Emmitt Finnie, Marco Kasper a Michael Brandsegg-Nygard, doplněným o mladé hvězdy NHL Moritze Seidera a Lucase Raymonda opět baví hokejem.

Úloha mladého jádra týmu je jasná - vrátit Stanley Cup zpět do Hockeytownu.

Evropské jádro, které změnilo NHL

Detroit Red Wings sice není týmem, který by angažoval prvního Evropana v historii. Nicméně v 90. letech to byl právě klub z města motorů, který se nebál svou soupisku přetvořit natolik, že v něm vzniklo evropské jádro - Nicklas Lidström, Tomas Holmström, Sergej Fjodorov, Igor Larionov, Vjačeslav Fetisov, Vladimir Konstantinov či Vjačeslav Kozlov.

Do hry vnesli vysokou herní inteligenci, hokejovou techniku a rychlou kombinaci. Evropští hráči se výraznou měrou podepsali pod zisk Stanley Cupu v letech 1997 a 1998.

V zámořské profilize i díky tomuto úspěchu dostávalo prostor čím dál více Evropanů. Ze silového hokeje ve stylu „nahoď puk za bránu a vybojuj ho“ se NHL přetvořila na ráj pro šikovné hráče, kteří zvedali fanoušky ze sedadel svými technickými finesami a krásnými gólovými akcemi.

Poslední sezona Original Six a expanze NHL

Poslední sezona Original Six patřila Stanu Mikitovi z Chicaga, který vyhrál Art Ross Trophy, Hart Trophy i Lady Byng Trophy. Ve Stanley Cupu však (zatím naposledy) slavilo Toronto.

Po pětadvaceti letech skončila legendární éra tzv. Original Six, původní šestky NHL, a v sezoně 1967-68 začala nová hokejová epocha.

„Old Time Hockey“ reprezentovaný výhradně sextetem Boston Bruins, Detroit Red Wings, Chicago Blackhawks, Montreal Canadiens, New York Rangers a Toronto Maple Leafs byl minulostí.

Během největší expanze v dějinách NHL vyrostla tradičním týmům konkurence v podobě St. Louis Blues, California Seals, Philadelphia Flyers, Minnesota North Stars, Pittsburgh Penguins a Los Angeles Kings.

Proč NHL přistoupila k rozšíření

Byly za tím obavy vedení ligy, aby nějaká konkurenční soutěž nepřetahovala hráče NHL. Šéfové si také pochopitelně mysleli, že rozšířením na Západní pobřeží se domohou i lukrativnějšího televizního kontraktu.

Tvrdohlavost vedení klubů, jež nechtěly kvůli televiznímu vysílání měnit začátky zápasů, nakonec narazila na své meze.

Proces expanze formálně začal už v roce 1965, když prezident NHL Clarence Campbell oznámil, že liga uvažuje o vytvoření druhé šestičlenné divize.

Mluvilo se také o Oaklandu, Vancouveru i St. Louis. Rada guvernérů na začátku roku 1966 posuzovala žádosti 14 různých vlastnických skupin, z nichž hned pět bylo z Los Angeles a dvě z Pittsburghu.

Šest nových klubů nakonec dostalo požehnání. Pokud by jeden z nich nemohl začít, pak by se jeho licence stěhovala do Baltimore, ale to se nestalo.

Kanadské protesty a nové rozdělení ligy

Celý proces však neprošel úplně hladce. Velká nevole se zvedla hlavně v Kanadě, kde se k protestujícím fanouškům přidal i předseda vlády Lester Pearson, jenž kritizoval, že mezi novými týmy není žádný kanadský.

Jenže šéfové Montrealu a Toronta neměli pražádný zájem dělit se s dalším klubem o příjmy od televize CBC. Vancouver byl následně uveden do ligy až v další fázi rozšiřování v roce 1970 společně s Buffalem.

Tradicionalisté dlouho brblali, že se sníží úroveň ligy a dokonce i zastánci rozšíření se obávali okamžitého zdvojnásobení počtu týmů, místo postupného začleňování, jaké se dělo v MLB.

Všechny nové kluby byly zařazeny do Západní divize. Snahy přesunout Detroit a Chicago na Západ a Pittsburgh s Philadelphií na Východ byly přehlasovány.

Liga ale překvapivě bez obstrukcí schválila oddělené play off. Západu to zaručovalo hned od první sezony finalistu Stanley Cupu, ačkoli nové týmy končily základní část s bodovými zisky, které by na Východě nezaručovaly účast v play off ani zdaleka.

Nové kluby a první úspěchy

Třikrát po sobě si tak finále zahráli Blues, jenže dvakrát proti Montrealu a jednou proti Bruins neuhráli v rozhodující sérii sezony ani zápas, byť je koučoval slovutný Scotty Bowman.

Prvním týmem z expanze 1967, který dosáhl na Stanley Cup byli až v roce 1974 Flyers. O rok později se konalo první finále, kde neúčinkoval tým z Original Six - Philadelphia v něm obhájila Stanley Cup proti Buffalu.

Dlouho naopak čekali na úspěch pensylvánští rivalové z Penguins, kteří se domohli Stanley Cupu až na začátku 90. let. Kings hráli první finále až v roce 1993 a triumfovali premiérově o 19 let později.

Ze šesti klubů expanze 1967 přežili na stejném místě čtyři. Seals se v oblasti San Francisca příliš nechytli a stěhovali se do Ohia.

Cleveland Barons se ale po dvou sezonách spojili s North Stars, které pak v 90. letech čekal přesun do Dallasu.

Expanze z roku 1967 byla prvním velkým krokem v překreslení hokejové mapy Severní Ameriky. Jak by asi reagovali kritici tehdejšího rozšíření, kdyby tušili, že NHL se bude hrát i na Floridě, v Texasu či Arizoně?

expanze NHL v roce 1967

Význam velké šestky pro NHL

Velká šestka představuje období, v němž byla NHL tvořena šesti stabilními organizacemi s hlubokou historií, silnou místní identitou a výrazným vlivem na vývoj profesionálního hokeje.

Montreal Canadiens ukázali význam dlouhodobého skautingu a rozvoje talentů. New York Rangers přežili tvrdou konkurenci v největším americkém městě. Boston Bruins spojili hokej s obrazem dělnické vytrvalosti a sehráli roli při prolomení rasové bariéry.

Toronto Maple Leafs zůstali symbolem kanadské hokejové tradice i fanouškovské oddanosti. Chicago Blackhawks prosluli domácí atmosférou a Stan Mikita s Bobbym Hullem ovlivnili technický vývoj hokejové výstroje.

Detroit Red Wings pak pomohli otevřít NHL evropským hráčům a přispěli k proměně ligy ze silového hokeje na rychlejší a techničtější soutěž.

Po pětadvaceti letech skončila legendární éra tzv. Original Six, původní šestky NHL, a v sezoně 1967-68 začala nová hokejová epocha.

tags: #velka #sestka #nhl