Jeu de paume (výsl. [žö dəpom], francouzsky hra dlaní) je původně francouzská středověká míčová hra, předchůdce tenisu. Oproti francouzskému názvu se jeu de paume hraje s pálkou. Dnes tuto hru provozuje ve světě asi 10 000 sportovců, z čehož je asi třetina žen.
Raket y, síť a míč o rozměrech pomeranče: tato hra se vzdáleně podobá tenisu nebo squashi, ale ve skutečnosti jde o jejich vzdáleného předka: je to jeu de paume, středověká sportovní disciplína, která dosud žije díky zhruba 10.000 nadšenců, kteří ji ve světě provozují. „Ostatní sporty jsou více monotónní,“ soudí Matthieu Sarlangue, šestinásobný mistr Francie v této hře. „S paume se dennodenně učíte nové věci, různé údery a situace. Je to těžší, než by se zdálo,“ dodává.
Co je jeu de paume
Její označení vychází z toho, že se hra zpočátku hrála holýma rukama nebo v rukavicích. Předek badmintonu nebo squashe se zrodil ve středověku u francouzských mnichů, kteří zpočátku hráli s holýma rukama. Tak vznikl název hry: paume znamená ve francouzštině dlaň.
Jeu de paume byla olympijským sportem pouze na hrách v Londýně v roce 1908. Sport se v různých zemích označuje různě - ve Velké Británii Real…
Hřiště, vybavení a pravidla prostředí
Hřiště na jeu de paume se podobá tenisovému kurtu, ale je asymetrické, má stěny a galerie na třech stranách. Každá míčovna má vlastní rozměry, a to poskytuje značnou výhodu těm, kdo hrají na domácím terénu.
„To je zajímavá stránka paume. Musíte se přizpůsobovat různým dvorcům,“ říká Tim Batten, kapitán francouzského týmu na Bathurst Coupe, obdobě tenisového Davis Cupu. V této dávné disciplíně je závazný bílý dres, a to i pro pouhé utkání mezi přáteli.
Také míčky jsou vyráběny ručně. Jako malý ústupek moderní době začaly být zhotovovány ve žluté barvě, aby byly lépe vidět.
Taktika a fyzická náročnost
V jeu de paume je taktika přinejmenším tak důležitá jako fyzická síla. Tím se vysvětluje i to, že ji hráči provozují i ve vyšším věku.
Šestačtyřicetiletý Australan Rob Fahey, desetinásobný mistr světa, například postoupil své první místo teprve loni Američanu Camdenu Rivierovi, který je o devatenáct let mladší. Dvaadvacetiletý Matthieu Sarlangue je tedy velkou nadějí Francie, že v jeu de paume bude mít jeho vlast znovu prvenství ve světě.
Vývoj od středověké hry k raketovému sportu
Svého vrcholu dosáhla jeu de paume, která se už hrála s raketami, koncem 16. století. Tenkrát bylo ve Francii přinejmenším 1500 míčoven, z toho 250 v Paříži, uvádí expert Gil Kressmann.
Jeu de paume se pozvolna přesouvala do Anglie, kde je dnes tato disciplína nejlépe zastoupena s tuctem klubů, k nimž patří i ta nejnavštěvovanější v královském paláci Jindřicha VIII. Hampton Court.
Do Anglie přinesl jeu de paume vévoda Karel Orléanský, kterého věznil Jindřich V. počátkem 15. století v době stoleté války. Karel ji naučil hrát své žalářníky.
Jeu de paume na evropských královských dvorech
Tento „královský sport“ byl neodmyslitelnou součástí života na královských dvorech ve Francii, v Anglii, ale také v Rakousku, Belgii, Španělsku, Itálii, Nizozemsku a Rusku.
Ve Francii se dlouhá linie králů-milovníků jeu de paume zastavila u Ludvíka XIV., kterému lékaři doporučili, aby se jí vystříhal kvůli dně, kterou trpěl. Král Slunce tedy začal hrát kulečník. Ten se tak stal novou módou jak na královském dvoře, tak ve vyšší společnosti.
Ústup míčoven po Velké francouzské revoluci
Po Velké francouzské revoluci mnohé míčovny zmizely. Často se stávaly obětí spekulací v nemovitostech v čase, kdy počet obyvatelstva rychle rostl.
Jeden velký prostor byl zachován a je z něho dnes ve Versailles muzeum: je to slavná míčovna, kde zasedaly 20. června 1789 třetí stav, duchovenstvo a šlechta a přísahaly, že se nerozejdou, dokud Francie nebude mít novou ústavu.
Současná jeu de paume ve Francii
Dnes jsou v zemi již jen dvě, jedna v Paříži a druhá ve Fontainebleau. V Paříži je v provozu už jen jediná míčovna, otevřená od roku 1908, jejíž secesní strop se klene do výše jedenácti metrů. Tento prostor je nejvyšší na světě.
| Prvek | Údaj |
|---|---|
| Počet hráčů ve světě | asi 10 000 sportovců |
| Podíl žen | asi třetina |
| Počet míčoven ve Francii v 16. století | přinejmenším 1500 |
| Počet míčoven v Paříži v 16. století | 250 |
| Počet míčoven ve Francii dnes | dvě |
| Výška secesního stropu pařížské míčovny | jedenáct metrů |
| Jediná olympijská účast | Londýn 1908 |
Jeu de paume a pařížská kulturní instituce
V samém srdci Tuilerijských zahrad se nachází historická Jeu de Paume, ikonická kulturní instituce a umělecké centrum, které se věnuje prezentaci obrazů z 20. a 21. století. Patří sem fotografie, video, současné umění, kino a online tvorba.
Na konci Tuilerijských zahrad, souběžně s Oranžérským muzeem, se nachází dlouhá budova postavená za Napoleona III. v roce 1862. Tato hala byla původně místem věnovaným jeu de paume, předchůdci tenisu.
V roce 1909 byla přeměněna na muzeum, které v průběhu minulého století pravidelně měnilo svou identitu. Jeu de Paume s výhledem na pařížské náměstí Place de la Concorde je dnes uměleckým centrem věnovaným fotografii a obrazům od 19. století až po současnost.
Na počátku 20. století sloužil Jeu de Paume jako umělecká galerie pro výstavy Louvru a Musée de l'Orangerie. Během první světové války byla budova přeměněna na distribuční centrum potravinových lístků.
V meziválečném období sloužila jako přístavba Musée du Luxembourg, než znovu prošla dějinami: nacisté ji využili jako sklad uměleckých děl uloupených německou armádou. Teprve v roce 2004 našel Jeu de Paume svou vlastní identitu a poslání.
Na popud francouzského ministra kultury a komunikace Jeana-Jacquese Aillagona se z něj stalo nové muzeum věnované obrazům z 19. až 21. století. Toto umělecké centrum vzniklo spojením Galerie du Jeu de Paume, Centre national de la photographie a Patrimoine photographique.
Rozdíl mezi historickou hrou a muzeem Jeu de Paume
Historická jeu de paume je sportovní disciplína a předchůdce tenisu, která se hraje na asymetrickém dvorci se stěnami a galeriemi. Kulturní centrum Jeu de Paume v Paříži je naopak umělecká instituce zaměřená na fotografii, video, současné umění, kino a online tvorbu.
Obě označení souvisejí s historickým prostorem, který byl původně určen pro hru jeu de paume. Sportovní tradice dnes pokračuje v několika specializovaných míčovnách, zatímco pařížská budova v Tuilerijských zahradách slouží především jako výstavní a kulturní centrum.