Mistrovství světa v hokeji ve Švýcarsku: historie turnajů a českých vystoupení

Švýcarsko patří k tradičním pořadatelům mistrovství světa v ledním hokeji a v minulosti hostilo elitní šampionát v řadě měst, od Svatého Mořice a Davosu až po Curych, Bern, Basilej, Lausanne, Kloten a Fribourg. První turnaj se zde uskutečnil v roce 1928, poslední odehraný šampionát před rokem 2026 hostily Bern a Kloten v roce 2009.

Historie mistrovství světa ve Švýcarsku spojuje přírodní kluziště v horských kulisách, poválečné medailové úspěchy, politické zásahy, vzestup československého hokeje, dramatický bronz českého týmu v roce 1998 i zrušený turnaj v roce 2020. Švýcarský šampionát udělá tečku za nabitou olympijskou sezonou na mezinárodní úrovni.

Přehled mistrovství světa ve Švýcarsku

Geografická poloha v srdci Evropy předurčila alpskou zemi k opakovanému hostitelství klíčových hokejových klání. Curych a Fribourg pořádají 89. mistrovství světa v hokeji. Nadcházející 89. mistrovství světa hostí tamní města Curych, ten se pořádání ujímá celkově počtvrté, a premiérově Fribourg.

Letos se pořadatelství ujímají Švýcaři, kteří měli hostit elitní výběry již v roce 2020. Jejich plány nicméně tehdy zhatila koronavirová pandemie, kvůli níž bylo MS zrušeno poprvé od roku 1946. Šampionát v zemi helvétského kříže s pořadovým číslem 11 se tak uskuteční až teď.

Svatý Mořic 1928: první švýcarský šampionát

Premiérový turnaj v alpské zemi, druhá zimní olympiáda. Svatý Mořic byl ale v dějinách ledové hry zároveň třetím světovým šampionátem či třináctým mistrovstvím Evropy, které se na reprezentační scéně pyšnilo vůbec nejstarší tradicí.

MS hostila přírodní ledová plocha s pozoruhodnou horskou scenérií, jíž mohlo pozorovat hned 11 účastnických výběrů. Tehdejší mužstva ovšem obvykle sestávala ze zhruba desítky hráčů, a byla by tak ráda za jakoukoliv kvalitnější přípravu.

Není bez zajímavosti, že favorizované Kanadě - zastupované mladíky z univerzity v Torontu - se tehdy dostalo výsadního postavení, jelikož hrála až závěrečnou finálovou skupinu. To se ale vcelku paradoxně nepozdávalo tamnímu manažerovi výpravy Wiliamu Abrahamu Hewittovi.

Javorové listy navzdory tomu dostály své pověsti, když opanovaly všechny tři duely s famózní bilancí 38:0! Za druhými Švédy skončilo domácí Švýcarsko. Čechoslováci, jejichž kádr primárně sestával z pražského celku LTC, obsadili dělené 5. - 7. místo.

Jedním z aktérů šampionátu byl i Belgičan Paul Loicq, předseda LIHG (dnešní hokejová federace IIHF), jenž však kromě funkcionaření pískal také jednotlivé zápasy v roli rozhodčího.

Československé začátky ve Švýcarsku

Prvotní kontakty československé reprezentace se švýcarským prostředím přinesly cenné lekce. Olympijský turnaj ve Svatém Mořici v roce 1928 skončil tvrdou porážkou se švédským výběrem 0:3 a těsnou výhrou nad Polskem 3:2.

Kuriozitou tehdejší pionýrské éry zůstává neoficiální přípravný duel z listopadu 1936, kdy za národní mužstvo nastoupili kanadští rodáci Mike Buckna a Beda, pročež utkání proti domácímu výběru skončilo smírně 1:1.

MS 1935 a 1939: švýcarské medaile před válkou

Švýcarsko je zakládající člen mezinárodní hokejové federace, členem je proto už od 23.11.1908. Za dobu svého členství se Švýcarsko účastnilo většiny turnajů napříč kategoriemi.

Úspěšní byli Švýcaři také na mistrovství světa především v meziválečném období (bronz 1930, stříbro 1935), dále bronzové medaile na domácím MS v Basileji a Zürichu 1939.

Švýcarsko patřilo v prvních desetiletích mezi silné evropské hokejové země. Jeho výsledky potvrzují bronzové medaile z roku 1930, stříbro z roku 1935 a bronz z domácího šampionátu v roce 1939.

Svatý Mořic 1948: československé stříbro

Zásadní výkonnostní průlom přišel po skončení druhého globálního konfliktu. Návrat do Svatého Mořice v roce 1948 vynesl fantastické stříbrné medaile, podpořené dominantním vítězstvím 4:1 nad Švédskem.

Branky tehdy obstarali fenomenální útočník Vladimír Zábrodský, vynikající technik Karel Stibor, bojovník Ladislav Troják a křídelník Václav Roziňák, záda jim kryl spolehlivý brankář Bohumil Modrý. Fascinující bilance celé sezóny čítala deset výher ze dvanácti utkání a obrovskou úspěšnost 87,50 %.

Comeback po dvou desetiletích, Svatý Mořic opět hostil v olympijských kulisách i mistrovství světa. Navzdory pokroku, který hokejová obec urazila, se opět hrálo na podobném místě jako v roce 1928.

Znovu došlo na přírodní led (nejen) v kulisách otevřeného olympijského stadionu, na který se musely vedle hokeje vměstnat i krasobruslení, rychlobruslení či ceremoniální záležitosti.

Novoty? Jen devět nároďáků, mezi nimiž měli v poválečné éře zapovězenou účast Němci spolu s Japonskem. Poněkud paradoxní situace nastala u Američanů, kteří posadili na loď do Evropy hned dva týmy.

Jediný výběr z USA nakonec skončil čtvrtý, před ním se vyhřívali domácí Švýcaři i druzí Čechoslováci (v sestavě s budoucími mistry světa ze Stockholmu - Bohumilem Modrým či Vladimírem Zábrodským).

Turnaj mezi zasněženými vrcholky hor opanovala Kanada, která stejně jako stříbrný československý nároďák ovládla všechny duely vyjma vzájemné bezbrankové remízy.

Basilej 1953: politický zásah do turnaje

Basilejský šampionát o pět let později nabídl naprosto odlišný příběh. Československý tým vstoupil do turnaje ofenzivní explozí a zdemoloval reprezentaci NDR nevídaným poměrem 14:1, kdy střelecký hattrick zaznamenali útočník Sekyra, talentovaný bek Karel Gut a průbojný Milan Blažek.

Před pěti tisíci diváky následně mužstvo excelovalo i ve druhém klání, nicméně politické soukolí nemilosrdně zasáhlo do sportovního dění. Z důvodu úmrtí prezidenta Klementa Gottwalda musela celá výprava ze švýcarského ledu z rozhodnutí státních orgánů okamžitě odstoupit.

Poválečný ústup Švýcarska

V elitní kategorii mužů Švýcarsko dvakrát získalo bronzové medaile, v obou případech na domácí olympiádě ve Svatém Mořici (v letech 1928 a 1948). Po válce Švýcarsko uspělo ziskem bronzových medailí na MS 1950, 1951 a 1953.

Se zlepšující se konkurencí ve světovém hokeji Švýcarsko postupně propadalo hlouběji, v rozmezí 60.-80. let hrálo převážně šampionáty B-skupiny a C-skupiny, z elitní kategorie pravidelně sestupovali.

Další švýcarské turnaje se uskutečnily v Curychu a Basileji v roce 1953, v Ženevě a Lausanne v roce 1961 a v Ženevě a Bernu v roce 1971. V těchto letech se zároveň výrazně proměňovalo postavení švýcarského hokeje v mezinárodní konkurenci.

Bern a Fribourg 1990: federativní generace po pádu železné opony

Pád železné opony na konci osmdesátých let uvolnil stavidla nastupující talentované generaci. Federativní reprezentace odcestovala do Bernu a Fribourgu v roce 1990 pod vedením trenérské dvojice Pavel Wohl a Stanislav Neveselý s obrovským útočným potenciálem.

Rychlonohý forvard Jaromír Jágr, kreativní centr Robert Reichel a důrazný Robert Holík vnesli do hry nevídanou drzost. Tým v základní skupině rozebral výběr USA vysoko 7:1 a následně nedal šanci ani Norsku po debaklu 9:1.

Nejtěžší prověrku taktické vyspělosti představoval souboj se sbornou Sovětského svazu. Zápas před deseti tisíci fanoušky přinesl krutou lekci z efektivity.

Ačkoli první dějství proběhlo bez branek, elitní centr Bykov ve druhé třetině prolomil československou defenzivu. Totální kolaps přinesla závěrečná pasáž, ve které úřadovali hvězdný Valerij Kamenskij a nekompromisní Sergej Makarov.

Finský arbitr Mäkelä rozdělil tresty v nepříznivém poměru 8:5, pročež porážka 0:5 znamenala tvrdý náraz do reality. Mužstvo se avšak dokázalo bleskově zkonsolidovat a vybojovalo nečekané bronzové medaile.

Švýcarský návrat mezi elitu

Návrat mezi elitu Švýcarsko učinilo v roce 1998, kam bylo kvalifikováno z B-skupiny coby pořadatel mistrovství světa. Od tohoto roku elitní skupinu Švýcarsko drží, velmi často se dostává do nejlepší osmičky (hraje čtvrtfinále).

Největším novodobým úspěchem Švýcarska je zisk stříbrných medaili z mistrovství světa 2013 ve Švédsku. Švýcarsko vyhrálo všechna utkání v základní skupině, ve čtvrtfinále vyřadilo české hokejisty, v semifinále Spojené státy a podlehlo až ve finále domácímu Švédsku.

Ještě blíže titulu se Švýcaři ocitli pět let poté, kdy prošli do finále mistrovství světa přes Finsko (čtvrtfinále) a Kanadu (semifinále). V utkání o zlaté medaile hráli se Švédskem nerozhodnou partii i přes dvacetiminutové prodloužení, rozhodly až samostatné nájezdy, které za vítěze určily Švédsko.

Švýcarský hokej roste i v dalších letech, roku 2019 Švýcaři vedli ve čtvrtfinále nad Kanadou a ztratili zápas v poslední sekundě, kdy zámořský tým vyrovnal a následně rozhodl v prodloužení.

Curych a Basilej 1998: český bronz a zrod dramatického příběhu

Rok 1998 zůstane v paměti hokejových fanoušků navždy zapsán tučným písmem. Český výběr dorazil do Basileje a Curychu opojený olympijským triumfem z Nagana, avšak švýcarská realita připomínala spíše zlý sen.

Extrémně teplé jarní počasí způsobilo, že nekvalitní ledová plocha v basilejské hale doslova tála pod bruslemi. Logistické zázemí selhávalo na plné čáře.

Hráči si dlouhodobě stěžovali na tristní úroveň stravování. Vrcholem frustrace se stal moment, kdy organizátoři naservírovali nezjistitelnou hmotu, u níž hokejisté nedokázali senzoricky rozpoznat, zda se jedná o bramborovou nebo krupicovou kaši.

Situaci zachránil až příjezd domácího švýcarského výběru do stejného hotelu, po kterém se gastronomické služby razantně zlepšily. Měkký led a kumulovaná únava si vybraly krutou daň.

Záhy odcestovali domů zraněný brankář Roman Čechmánek, obránce Jaroslav Špaček i rychlý křídelník Milan Hejduk. Český tým proto i přes obrovskou marodku nepřestával útočit.

Obětavý bek Václav Burda bez váhání zrušil rodinnou dovolenou na Kanárských ostrovech, aby urychleně posílil defenzivní řady národního celku, a do brankoviště byl dodatečně povolán spolehlivý gólman Zdeněk Orct.

Česká cesta turnajem v roce 1998

Semifinálová série proti Finsku se proměnila v nefalšovaná sportovní jatka. Finský provokatér Jarkko Ruutu nevybíravými zákroky zlikvidoval kapitána Roberta Reichla a způsobil vážné zranění oka spolehlivému obránci Františku Kučerovi, jenž musel být okamžitě hospitalizován.

Zkušený stratég Ivan Hlinka často nabádal k tomu, že vrcholový sport získává na hodnotě jedině tehdy, když nepostrádá patřičné drama a hráči na ledě nechají naprosté maximum. Torzo mužstva tuto filozofii beze zbytku naplnilo a v boji o bronz smetlo domácí Švýcarsko 4:0.

Poslední kuriózní branku vstřelil robustní centr Jiří Dopita, který pohotově dorazil puk ležící pouhé milimetry před brankovou čarou, a vynikající gólman Milan Hnilička si připsal čisté konto.

Česká reprezentace se se Švýcarskem na mistrovství světa v ledním hokeji poprvé utkala v roce 1998. S domácím výběrem jsme se tehdy nejprve utkali 9. dubna 1998 ve čtvrtfinálové skupině, kde jsme zvítězili 3:1.

Historicky první gól do švýcarské sítě vstřelil již zesnulý Ladislav Lubina, prosadili se i Radek Bělohlav a František Kučera. O týden později, přesněji 15. dubna 1998, jsme na tom samém turnaji porazili Švýcarsko v zápase o bronz.

Vzájemné zápasy Česka a Švýcarska na mistrovství světa

Hokejové reprezentace Česka a Švýcarska spolu na mistrovství světa mužů včetně finále v roce 2024 a úvodního střetnutí na MS 2025 odehrály celkem 20 vzájemných zápasů.

Lépe z H2H bilance vycházejí naši hokejisté, kteří do statistik zapsali 13 výher - z toho jednu po prodloužení a dvě po samostatných nájezdech. Švýcaři zvítězili v sedmi zápasech, remízu jsme žádnou neviděli a při současných pravidlech ani neuvidíme.

Jestliže dříve země helvétského kříže patřila do pomyslného druhého výkonnostního koše, v posledních letech je nám vyrovnaným soupeřem a vzájemná střetnutí pravidelně končí těmi nejtěsnějšími rozdíly.

Nejvyšší české výhry nad Švýcarskem

Nejvyšší výhrou Česka nad Švýcarskem jsou vítězství 5:0 z MS v hokeji 2002 a 2008. V prvním případě jsme se střetli v základní skupině ve švédském Jönköpingu.

Viktor Ujčík dvakrát skóroval, po jedné trefě si připsali i Jaroslav Hlinka a Martin Procházka. Byl to však obránce František Kaberle, kdo v 7. minutě otevřel náš gólový účet na turnaji a připsal si tak vítězný gól.

Další bek Pavel Kubina zapsal tři asistence, čisté konto šlo za Milanem Hniličkou. V roce 2008 jsme Švýcarsko porazili 5:0 v osmifinálové skupině v kanadském Quebecu.

Tentokrát vítězný gól vstřelil Martin Erat, jenž také jednou asistoval. S bilancí 1+1 zápas opouštěl Tomáš Kaberle a Patrik Eliáš, dvě české hvězdy NHL.

Nejvyšší švýcarské výhry nad Českem

Nejvyšší prohrou ČR proti Švýcarsku na MS v hokeji jsou porážky 2:5 z MS 2013 a 2021. V obou případech nás západoevropští soupeři porazili v základní skupině.

Není překvapením, že u rekordních švýcarských výher nechyběl Andres Ambühl. Jen v těchto dvou utkáních si zkušený veterán připsal tři kanadské body (1+2).

Šňůru sedmi českých výher přerušilo až první vítězství Švýcarska na MS 2010 v Mannheimu (3:2). V osmifinálové skupině nás tehdy dvěma góly sestřelila ikona švýcarského hokeje Andres Ambühl, držitel rekordu v počtu účastí na šampionátech.

Ta se - pro nás velmi bolestivě - promítla do výsledků MS 2013 ve Stockholmu. Po prohře v základní skupině (2:5) nás stejní rivalové vyřadili ve čtvrtfinále (1:2). Vítězný gól vstřelila vycházející hvězda zámořské NHL Roman Josi.

Český bronz v roce 1998 a další vývoj rivality

Pod výhru 4:0 se gólově podepsali Pavel Patera, Patrik Eliáš, Martin Procházka a Jiří Dopita. Kladenská hokejová dvojčata P+P zápas zakončila s bilancí 1+1, brankář Milan Hnilička k historicky třetímu bronzu samostatné české reprezentace přispěl vychytanou nulou.

Nad zemí helvétského kříže jsme na mistrovství světa pravidelně vítězili i v dalších letech, žádná série však netrvá věčně. Ve zbytku desátých let český tým na MS na medaile nedosáhl, Švýcary jsme ovšem poráželi vcelku pravidelně.

Už ale ne rozdílem třídy jako při dvou pětigólových výhrách z úvodu tisíciletí. Vzájemné zápasy se vyrovnaly a proměnily v boj o každou píď ledu.

Hokejové fanoušky může těšit, že šlo o gólově bohatá utkání. V letech 2016, 2018 a 2019 český tým v základní skupině shodně zvítězil 5:4, z toho jednou po nájezdech.

Další tři duely však patřily západoevropskému soupeři. Švýcaři nás porazili v základních skupinách v letech 2021 v Rize (2:5), 2023 opět v Rize (2:4) a konečně i 2024 u nás v Praze (1:2 po nájezdech).

Švýcarsko a Česko ve finále MS 2024

Ačkoli nikdo podobný vývoj neočekával, o necelé dva týdny později se oba celky střetly v závěrečném turnajovém kole - Češi porazili Švýcary ve finále MS 2024 2:0 a získali tak historicky sedmé zlato pro samostatnou ČR.

Hned 31 úspěšnými zákroky k němu přispěl brankář Lukáš Dostál, zlatý gól vstřelil David Pastrňák v 50. minutě. Bez brankáře Lukáše Dostála by náš výběr na titul nedosáhl, při své třetí nule na turnaji nejlepší gólman MS 2024 pochytal všech 31 švýcarských střel.

Shutout proti Švýcarům si některý ze strážců českého brankoviště připsal po 16 letech. Branky ČR: 49:13 Pastrňák (Kundrátek, Hájek), 59:41 Kämpf (ENG, Kubalík, Nečas).

MS 2025: český obrat proti Švýcarsku

Poslední společný duel na mistrovství světa v hokeji proběhl v roce 2025 v dánském Herningu. Pro obě reprezentace šlo shodou okolností o vstupní duel do světového šampionátu.

Jubilejní 20. vzájemný mač byl na programu v pátek 9. května, po sérii obratů Češi zvítězili 5:4 po prodloužení. Kapitán Roman Červenka k vítězné brance přidal i dvě asistence a dočasně se usadil na čele turnajové produktivity.

Češi stáhli dvougólové manko a otočili, ve třetí části si vedení vzali zpět Švýcaři. Sedlák vyrovnávacím gólem v 57. a Červenka vítěznou trefou v 63. minutě ovšem rozhodli, že dva body za výhru 5:4 brali naši hokejisté.

Česká produktivita proti Švýcarsku

Za úvodních 20 zápasů vstřelil český tým proti Švýcarsku celkem 61 gólů, o které se podělilo 45 různých střelců. Hned třináct z nich do švýcarské sítě dopravilo alespoň dva kotouče, Viktor Ujčík, Dominik Kubalík a Roman Červenka se jako jediní trefili třikrát.

A je to právě dlouholetý kapitán českého výběru, kdo se usadil na čele produktivity. Nejproduktivnějším Čechem zápasů Česko vs. Švýcarsko je Roman Červenka s osmi body (3+5).

Na první příčku zkušeného borce katapultovalo tříbodové představení v úvodu MS 2025 - Červenka nejprve dvakrát nahrával, poté v prodloužení vystřelil výhru.

Do té doby byl nejproduktivnějším českým účastníkem vzájemných klání Jakub Voráček s šesti body (1+5). Svůj jediný gól slavný útočník vstřelil v květnu 2019, poprvé však bodoval již v roce 2010 - a celkem pak ve čtyřech různých zápasech.

Celkově třetí příčka pak díky pěti bodům (3+2) patří Dominiku Kubalíkovi. Čtvrtý je díky pěti asistencím vynikající bývalý bek Pavel Kubina.

Nejlepší střelci proti Švýcarsku

Historickou tabulku střelců proti Švýcarsku vede Viktor Ujčík. Bývalý vynikající útočník a pozdější šéf extraligové disciplinární komise proti alpskému soupeři vstřelil 3 ze svých 17 gólů na MS v hokeji.

Ten ze základní skupiny MS 2001 v Norimberku byl vítězný a pomohl nás nasměrovat k zisku třetího titulu mistrů světa v řadě - poslednímu dílku do skládačky slavného zlatého hat tricku.

Ujčíkovi se v roce 2023 vyrovnal Dominik Kubalík, jenž se prosadil v rovnou třech vzájemných zápasech v letech 2018, 2019 i 2023. V roce 2025 pak do třígólové party přibyl také Roman Červenka.

MS 2009: český ústup z pozic

Návrat pod Alpy v roce 2009 vynesl na povrch bolestivou pravdu o stavu tuzemské hokejové školy. Hlavní lodivod Vladimír Růžička skládal tým spoléhající primárně na genialitu ofenzivního tahouna Jaromíra Jágra a produktivitu šikovného forvarda Petra Čajánka.

Utkání základní skupiny odhalila výrazné trhliny v obranné hře. Drtivá prohra 1:5 se suverénní Kanadou a následné čtvrtfinálové vyřazení od Švédska po výsledku 1:3 znamenaly konečné šesté místo.

Bývalý reprezentant Martin Hosták v tehdejší analýze bez servítků uvedl, že se český hokej pomalu propadá do druhého sledu a ztrácí kontakt s absolutní světovou elitou.

Mladý gólman Jakub Štěpánek posléze otevřeně přiznal, že maskovaný muž musí v klíčových duelech předvést nadpozemský výkon, aby mužstvo mohlo reálně pomýšlet na úspěch.

Poslední mistrovství světa v zemi helvétského kříže se uskutečnilo v roce 2009, když se hrálo v Bernu a Klotenu. Pro Švýcarsko se tak jednalo o další významný turnaj v moderní éře, v níž se pořadatelská města postupně přesouvala od tradičních horských středisek k velkým arénám.

MS 2020: šampionát, který se nikdy neuskutečnil

Nedávná éra, leč dnes už jen těžko představitelná. Časy kolem řádícího koronaviru dolehly na všechny a na všechno, sport ani hokej nevyjímaje.

84. mistrovství světa v roce 2020 zatáhlo svou oponu dřív, než ji vůbec stihlo odhrnout. Už zhruba dva měsíce před konáním akce bylo jasné, že stadiony v Curychu a Lausanne budou prosvítat prázdnotou.

Poprvé od roku 1946, kdy plány zhatily následky 2. světové války. „Pro mezinárodní hokejovou rodinu je to tvrdá realita, ale musíme ji akceptovat,“ hořekoval tehdejší prezident IIHF René Fasel.

Na turnaj v zemi helvétského kříže byl přitom vynaložen rozpočet okolo 30 milionů eur (815 milionů korun) a fanoušci stihli vykoupit přes 300 tisíc vstupenek. Celý šampionát byl ale důkladně pojištěný.

Co naplat, že na led vůbec nevyjel David Pastrňák, Sidney Crosby a ani řada dalších světových hvězd, MS skončilo po finanční stránce v plusu. Organizátoři nakonec vydělali 13,4 milionu franků (přes 322 milionů korun), přičemž pojištění je vyšlo „jen“ na 350 tisíc franků (8,4 milionu korun).

Neuskutečněný šampionát dokonce přinesl větší balík než předchozí MS ve Švýcarsku, rok 2009 totiž skončil se ziskem 3,1 milionu franků.

MS 2026: Curych a Fribourg

Nová kapitola alpských šampionátů se začne psát v květnu 2026. Logistické improvizace z konce devadesátých let střídá absolutní technologický luxus.

Curyzská Swiss Life Arena, zkolaudovaná v roce 2022, disponuje kapacitou pro deset tisíc diváků a pyšní se největší multimediální kostkou na evropském kontinentu.

Brankoviště tamních ZSC Lions úspěšně hájil gólman Šimon Hrubec, pročež by českému týmu tamní moderní prostředí nemuselo být zcela cizí.

Základní skupinu odehraje národní celek v komornějším, leč architektonicky fascinujícím Fribourgu. Tamní BCF Arena pro sedm a půl tisíce fanoušků prošla ohromující rekonstrukcí a její vnější plášť nyní zdobí unikátní fasáda ve tvaru dračích šupin, jež odkazuje na lokální klubovou tradici.

Prostředí důvěrně zná reprezentační kapitán Roman Červenka, který ve městě strávil dvě mimořádně plodné sezóny.

Národní tým pod vedením hlavního trenéra Radima Rulíka odehraje základní skupinu ve Fribourgu a postupně se utká s Dánskem, Slovinskem, Švédskem, Itálií, Slovenskem, Norskem a Kanadou.

V Curychu bude letošní turnaj vrcholit. Pro Rulíka a jeho realizační tým se jedná o rozlučku s českou reprezentací.

Podle očekávání měl s nominací v olympijské sezoně větší starosti, neboť celá řada hráčů z NHL se po náročném ročníku omluvila. S omlazenou sestavou se pokusí vylepšit loňské šesté místo, když v Dánsku a Švédsku jeho výběr nepřešel přes čtvrtfinále.

Debut na světovém šampionátu si může připsat hned osmička hráčů. Podle dalšího experta Milana Antoše se síla týmu ukáže až v zápasech.

Kanada by měla být ozdobou turnaje. Titul obhajují Američané, ale z loňského zlatého týmu jsou v letošním výběru jen obránce Mason Lohrei (Boston) a útočník Isaac Howard (Bakersfield/AHL).

To se však nedá říct o druhém zámořském celku. Kanada vybrala velice silný tým s řadou osobností v čele se Sidneym Crosbym, Johnem Tavaresem, Ryanem O’Reillym nebo Markem Scheifelem.

Finy s početným zastoupením hráčů NHL povede Aleksander Barkov, jenž kvůli zranění sice zmeškal celou sezonu, ale závěr sezony si zpestří v reprezentačním dresu.

Oproti minulým turnajům se jinou cestou vydali Švédové, kteří mají tentokrát kádr složený převážně z domácích zdrojů a hráčů působících ve švýcarské lize včetně třinácti nováčků.

Domácí Švýcaři budou mít po dvou smolně prohraných finále v řadě zřejmě největší motivaci zaútočit na historické zlato. Stříbrná generace má jednu z posledních příležitostí.

tags: #mistrovstvi #sveta #v #hokeji #svycarsko #historie