Šimon Bělík na mistrovství Evropy U21: postup mezi šestnáct nejlepších

V makedonském Skopje na evropském šampionátu do 21 let se mezi šestnáct nejlepších hráčů ve dvouhře probojoval Šimon Bělík. Český reprezentant zvládl úvodní skupinu bez porážky a ve druhé fázi si postup zajistil vítězstvím nad Chorvatem Leonem Benkem 4:1.

Šimon Bělík byl jediným českým mužem, který z první fáze dvouhry postoupil, a následně se stal jedním ze dvou českých hráčů a hráček v osmifinále singlu. Spolu s ním se mezi šestnáct nejlepších probojovala Helena Sommerová.

Bezchybný začátek ve skupině

V osmičlenné české výpravě má havířovský klub trojí zastoupení a úvodní den soutěží ve dvouhrách vyšel nejlépe Šimonu Bělíkovi. Ve skupině 2 úvodní fáze soutěže postupně porazil Španěla Daniela Berzosu 3:0 (9,9,12), Poláka Mateusze Zelengowského 3:1 (8,8,-6,12) a Kypřana Sharpela Eliau 3:0 (8,1,7).

Český reprezentant svoji skupinu vyhrál a postoupil do druhé fáze, která se rovněž hraje skupinovým systémem. V ní čekají výrazně kvalitnější soupeři, konkrétně Rumun Iulian Chirita, Chorvat Leon Benko a Ukrajinec Narat Tretiak.

Postup přes Leona Benka

Do osmifinále singlu míří i Šimon Bělík! Ten zvládl přímý souboj o druhé postupové místo ze skupiny proti Chorvatovi Benkovi poměrem 4:1 a v sobotu odpoledne si zahraje o postup mezi nejlepších osm.

3. zápas skupiny H o osmifinále: Šimon BĚLÍK - Leon Benko (Chor.) 4:1 (10,7,-5,7,7)

„Jsem rád, že jsem postoupil, protože postoupit mezi šestnáct nejlepších byl mu prvotní a primární cíl. To se mi splnilo a jsem za to rád, protože zápasy to nebyly lehké. I teď s Benkem výhra 4:1 vypadá jasně, ale byl to boj a taktická bitva, kde rozhodoval každý balónek.“

„Cítím však na sobě, že nehraju úplně nejlépe. Respektive nehraju špatně, ale ne všechno co umím. Teď už mě čekají takoví ti opravdoví psi tady na turnaji, a tak se musím přehodit do svého rytmu.“

„Přijde mi, že to zatím z mé strany bylo tak šedesát sedmdesát procent, což stačilo na postup, ale teď mě čeká vítěz některé ze skupin, a to budu muset předvést minimálně devadesát procent.“

Osmifinále proti nasazenému Miloszi Redzimskému

Helena Sommerová a Šimon Bělík už znají své soupeře pro sobotní osmifinále singlu. Sommerová se utká od 13:30 s Ukrajinkou Veronikou Matuininovou, o necelé dvě hodiny dříve - v 11:50 - vyzve Bělík nasazenou dvojku Poláka Milosze Redzimskiho.

Postup do osmifinále představuje pro Bělíka splnění prvního cíle, který si na turnaji stanovil. Zároveň však sám uvedl, že pro další zápas bude muset předvést výrazně lepší výkon než v dosavadních utkáních.

Česká cesta turnajem ve dvouhře

Je bohužel jediným z českých mužů, komu se podařilo postoupit. Ze hry už jsou Ondřej Květon, Radim Morávek i Adam Štalzer. Ten prohrál všechny tři zápasy ve skupině, s Italem Andrea Puppem 2:3 (-8,-14,6,5,-10), Němcem Tomem Schweigrem rovněž 2:3 (-7,7,8,-12,-3) a Švýcarem Mauro Scharrerem 0:3 (-8,-12,-6).

V soutěži žen postoupila z českých hráček jen Helena Sommerová. Se soutěží ve dvouhře se naopak loučí Linda Záděrová, Anna Klempererová i Klára Hrabicová, která prohrála se Slovinkou Sarou Tokičovou 0:3 (-10,-8,-9), Švédkou Agnes Svenssonovou 2:3 (-10,8,-8,2,-9) a Polkou Ilonou Sztwierniaovou 0:3 (-9,4,-7).

Výhra Heleny Sommerové v rozhodující sadě

Nervy jako ze železa má Helena Sommerová v singlu na tomto turnaji! V závěrečném třetím duelu skupiny o osmifinále sice ztratila proti Španělce Berzosaové vedení 3:1, ale v rozhodující sedmé sadě zlomila duel na svou stranu a má šest výher ze šesti zápasů.

Do osmifinále tak ze skupiny postupuje z prvního místa. 3. zápas skupiny D o osmifinále: Helena SOMMEROVÁ - Maria Berzosaová (Šp.) 4:3 (8,-4,7,8,-7,-5,7).

„Od pátého setu jsem přestala hrát, asi jsem měla strach, že můžu vyhrát, když vedu. Sama jsem se vyházela a nedodržovala to, co fungovalo.“

„V sedmém setu jsem se uklidnila a zase začala hrát to co předtím. Uvidíme, co přinese los. Snad se dostanu ještě aspoň o kolo dál.“

„Už tady nejsem v roli favoritky, můžu hrát úplně uvolněně. Teď už nemám žádný stres a nemůžu ani vyjádřit pocit, jak jsem šťastná, že jsem se dostala mezi šestnáct nejlepších.“

Čtyřhra mužů: postup do čtvrtfinále a konec mezi nejlepšími osmi

Odstartovaly osmifinále čtyřher mužů a oba české páry postupují! Zatímco Ondřej Květon s Radimem Morávkem přehráli polské soupeře 3:0, Adam Štalzer se Šimonem Bělíkem stále neodehráli ani jeden zápas a už jsou ve čtvrtfinále.

V osmifinále jim totiž vzdal pár Puppo, Abiodun a obě české dvojice si tak večer zahraje už o postup mezi nejlepší čtyři a tedy jistotu medaile.

Bohužel velmi rychlý průběh měla obě česká čtvrtfinále mužského deblu. Ondřej Květon s Radimem Morávkem i Šimon Bělík s Adamem Štalzerem podlehli svým rumunským soupeřům 0:3 na sety.

Čtvrtfinále čtyřhry mužů U21: Ondřej KVĚTON, Radim MORÁVEK - Eduard Ionescu, Darius Movileanu (Rum.) 0:3 (-2,-10,-,3). Šimon BĚLÍK, Adam ŠTALZER - Iulian Chirita, Andrei Istrate (Rum.) 0:3 (-4,-8,-2).

Radim Morávek uvedl: „Pocity jsou skvělé, chtěli jsme dostat do čtvrtfinále a teď se chceme pokusit o medaili.“ Ondřej Květon dodal: „Do čtvrtfinále jsme se dostali už loni a vypadli jsme, a tak věříme, že se nám to tentokrát podaří zlomit a tu medaili urvat.“

Smíšená čtyřhra a program soutěží

Druhý den soutěží zahájí úvodní kolo smíšené čtyřhry, pak přijdou na řadu čtyřhry mužů a žen, v odpoledních hodinách pak začnou zápasy druhé fáze dvouher. Šimon Bělík hraje mix s Klárou Hrabicovou, Adam Štalzer s Lindou Záděrovou.

Čtyřhru hrají Bělík se Štalzerem spolu a Hrabicová nastoupí se Záděrovou. Ondřej Květon s Annou Klempererovou měli osmifinále mixu skvěle rozjeté, když vedli 2:0 na sety, pak však jejich soupeři z Francie utkání otočili a po výhře 3:2 míří mezi nejlepších osm.

Smíšená čtyřhra, osmifinále: Hugo Deschamps, Leana Hochartová (Fr.) - Ondřej KVĚTON, Anna KLEMPEREROVÁ 3:2 (-8,-7,5,4,7).

Šimon Bělík a jeho začátky u stolního tenisu

Šimon Bělík má 12 let, pochází z Ostravy. Vítěz několika celostátních turnajů ve stolním tenisu, V roce 2015 - vítěz EuroMiniChamp´s ročníku 2004, mistr ČR mladších žáků 2016, zařazen do světového programu ITTF Hopes atd.

Taťka před dvaceti lety začal hrát stolní tenis, hrál taky šachy. Jak se taťka a mamka rozhodovali, jaký sport mi dají, tak zrovna v roce 2011 bylo mistrovství Evropy a bylo to v televizi ten stolní tenis.

A taťka mi řekl, tohle jsem před dvaceti lety hrál, nechtěl bys to zkusit, Šimone? A já jsem řekl, že jo, že to zkusím. Tak jsem šel na oddíl TJ Ostrava KST, veteráni to znají pod názvem Nová Huť a tak jsem začal.

První trénink mi to nešlo, tak mi trenér, řekl, jestli to ještě nechci odložit. Přišel jsem tam podruhé a to už mi řekl, že se na to dobře stavím a že bych mohl pokračovat.

Šest a půl. Soutěže se hrají s normálním stolem. Některé, třeba v Číně, se hrají se sníženým stolem, protože když jste malí, tak to hrajete nad hlavou, a když vyrostete, tak to hrajete pod sebou.

Takže ta technika se mění, ale já jsem na to dosáhl, takže jsem vlastně mohl normálně hrát na těch mužských - normálních a potom jsem už začal po roce a půl hrát soutěže a normálně jsem na to dosáhl.

Technika, trénink a nejtěžší soupeři

Nejtěžší ve stolním tenise je porazit konkurenci z Číny, protože Asie je nejlepší na světě, nejvíc asi Čína, která má ve světové desítce pět hráčů od jedničky do pětky, jsou neskutečně silní, mají velice kvalitní údery a jen tak je někdo neporazí.

Takže nejtěžší je asi porazit tu konkurenci z té Číny a dostat se na olympiádu mezi čtyři, protože to je velice cenné.

Čeští trenéři nemají moc správné údaje o té technice, ale máme tady jednoho, který se mi věnuje, je velice dobrý, možná ho někteří znají, Tomáš Demek, byl pět let u české reprezentace mužů.

Ten pro ten ping-pong žije, je neskutečný dobrý trenér, je energetický, pomáhá, když se na něco zeptáte, tak vám prostě pomůže, je to hodně dobrý trenér, který opravdu ty údaje má, sleduje ty videa z té Číny.

V technice je nejtěžší asi dobře se naučit forhendový topspin, který je velice těžký, musíte zapojit úplně celé tělo, musíte zapojit nohy, pánev, trup, záda, ruku, rameno i hlavu, fakt celé tělo, protože když jedno z toho vypadne, tak už nemáte tak kvalitní úder a nemůžete toho soupeře tak zatlačit tím forhendovým topspinem.

Klubové zázemí TTC Ostrava 2016

Já jsem začínal v tom TJ, tam mě to tam naučili špatně, ale teď jsem přestoupil do TTC Ostrava 2016, je to nejlepší klub v Česku, a jestli někdo zná, většina zná, Petr Korbel a Tomáš Demek, to jsou dvě české legendy.

Petr Korbel jezdil do Číny a do Japonska, takže ty údaje má a Tomáš Demek byl reprezentant, byl tady dvojka, takže jezdil taky do zahraničí, takže má ty informace.

„Šimon jen předvádí to, co je schopný hrát,“ chválí mladíka spoluhráč a šéf klubu Petr Korbel. „A stačí to. Stejně jako proti Assarovi hrál bez ostychu, předvedl skvělý výkon.“

„Využívá i toho, že ho tihle chlapi neznají a může je svazovat pocit, že prohrát se čtrnáctiletým klučinou je ostuda. Tím vůbec nesnižuji Šimonův výkon, v koncovkách si udržel chladnou hlavu a mít ve čtrnácti letech stoprocentní bilanci v Lize mistrů je senzace!“

„Klíčové ale bude tyto výkony zopakovat, jít i dál nahoru.“

Úspěchy mezi kadety i dospělými

Předminulý rok jsem vyhrál neoficiální mistrovství Evropy v ročníku 2004, byla tam celá Evropa, hrál jsem ve finále s Rusem, vyhrál jsem 3 : 2 na sety, to je asi můj největší úspěch.

A jsem dvojnásobný mistr republiky ve dvouhře a ve čtyřhře a ještě v družstvech, takže dohromady čtyřikrát a můj největší úspěch je asi to mistrovství Evropy.

Loni jsem se dostal na výběr talentů z celého světa, tři z Evropy ročníku 2004 a to je asi nejlepší, co jsem mohl udělat.

Šimon Bělík, bronzový z mistrovství Evropy kadetů, je stále na začátku kariéry. „Má před sebou ještě strašně dlouhou cestu,“ přitakává Korbel.

„A trnitou. Tyhle vlaštovky v Lize mistrů jsou parádní, ale nedávno jsme třeba hráli extraligu v Havířově a tam oba své zápasy prohrál.“

„Soupeři jej poznávají, budou se na něj připravovat, dostane se do povědomí a nebude už pro ně neznámá. Čeká ho ještě hromada práce.“

Korbel připomíná, že klíčové roky kariéry na mladého stolního tenistu teprve čekají. „Navíc obhajovat je vždycky složitější, než překvapit.“

„Znal jsem spoustu talentů, kteří rychlý start neustáli, nástrah je před mladými hromada. Šimon se musí udržet nohama na zemi, dál s pokorou pracovat.“

Významné výsledky v sezonách 2017 a 2018

Ve druhé polovině roku 2018 se mi moc dařilo na mezinárodní scéně, což bylo mým cílem. Na MEJ v Rumunsku jsem získal bronzovou medaili v singlu kadetů, kteří byli o rok starší.

A byla to první medaile pro Ostraváka v singlu na MEJ za posledních 20 let. Na podzim jsem uspěl i mezi muži.

Jelikož se nám zranili hráči A týmu TTC Ostrava 2016, tak jsem musel debutovat v mužích rovnou při utkání Ligy mistrů proti nejslavnějšímu týmu Evropy.

Dozvěděl jsem se to 2 dny před zápasem doma, evropská federace ETTU nám udělila výjimku, protože jsem původně nebyl na soupisce.

Takže od listopadu 2018 jsem nejmladším hráčem historie Ligy mistrů, který v ní dokázal vyhrát, nakonec dvakrát, s tím jsem vážně před sezónou nepočítal.

Po tom prvním slavném zápase jsem hned v noci letěl na tréninkový kemp do Lucemburska, kde to už dobře znám, tentokrát však už zase mezi starší talenty z celého světa, protože jsem byl zařazen do programu světové federace ITTF High Performance & Development Rough Diamonds.

Mezitím jsem na podzim hrál i turnaje v Chorvatsku, Portugalsku a Maďarsku a do r. 2019 jsem vstupoval na 7. místě na světě mezi kadety, ale už jsem si předsevzal, že chci mezi TOP 3 na světě.

První polovina roku 2018 byla pro mě v ČR mimořádně úspěšná. V květnu jsem, bez ztráty setu, vyhrál MČR ve dvouhře kadetů, kteří byli o rok starší a na začátku června jsem dovedl svůj tříčlenný tým TTC Ostrava 2016 k titulu MČR družstev kadetů, když jsem všechny své dvouhry také vyhrál.

O den později se mi podařilo, s naším tříčlenným týmem juniorů TTC Ostrava 2016, získat stříbrnou medaili, což nebylo, mezi až o čtyři roky staršími soupeři, vůbec špatné, i když jsme chtěli další zlato.

Mezinárodní turnaje a rozvoj

Nová sezóna 2017-2018 pro mě začala už letní přípravou a na konci srpna tradičním týdenním tréninkovým kempem ETTU Development Camp III v Lucembursku, s čínskými trenéry, kteří působí i u jejich dospělé reprezentace.

Makal jsem ale v našem klubu TTC Ostrava 2016, takže se výsledky na podzim začaly dostavovat. V ČR jsem vyhrál dvouhru mezi kadety, kteří jsou v ČR už jen o rok starší, na prvním i druhém turnaji a na třetím byl ve finále.

Už se ale letos v ČR zaměřím hlavně na juniory, kteří jsou až o čtyři roky starší a v této kategorii letos začínám. Na druhém a třetím turnaji jsem se dostal až do semifinále a hlavně se mi podařilo poprvé porazit i naši juniorskou jedničku.

V září jsem hrál v Chorvatsku a zase se dostal do osmifinále. Kolo předtím jsem ale porazil nasazenou jedničku turnaje, což mě moc potěšilo.

V říjnu jsem si poprvé sáhl i na medaili z dvouhry. V Srbsku jsem nejdříve v družstvech s Matějem Stachem získal bronz, ale ve dvouhře jsem se dostal až do finále a mám tak první stříbro ze singlu.

V listopadu v Maďarsku jsem byl opět v osmifinále, prohrál jsem jen s pozdějším vítězem z Tchaj-wanu 1:3, se kterým jsem prohrál i v září v Chorvatsku, ale tentokrát to bylo mnohem vyrovnanější.

Všechny ostatní na turnaji porazil 3:0, vyhrál i debl, takže to ostuda nebyla. Na konci listopadu jsem odletěl na poslední turnaj do Portugalska, kde jsem nakonec zase získal bronz v družstvech, tentokrát s Honzou Mokrejšem a v singlu skončil ve čtvrtfinále.

Škola, rodina a dlouhodobé cíle

Mám pěti a půlletého brášku, s kterým si rád hraju, protože je takový můj, když se mi něco nedaří, tak mě dokáže nabudit. Většinou s ním hraju „Krpálka“, to na posteli se tak bijeme bratrsky a to mě asi nejvíc baví doma.

Většinou moc času nemám, protože musím skloubit stolní tenis se školou a to je hodně těžké, protože čeští trenéři chtějí, abych místo školy chodil na tréninky, což můj taťka odmítá, že život není jenom o ping-pongu, ale i o škole.

Celou sezónu jsem se ale hlavně připravoval na své první Mistrovství Evropy juniorů a kadetů ( MEJ ), které se každoročně hraje v červenci, takže nejdříve je třeba v pohodě zvládnout školu, a to se zase povedlo.

Naši chtějí, abych měl vždy s rezervou vyznamenání, tak proč jim to nesplnit, že.

Oba máme podobný sen, já chci hrát na olympiádě a Vítek na paralympiádě, tak nám snad ty sošky Zlatého oříšku přinesou štěstí a pomohou nám tam.

tags: #simon #belik #3 #na #mistrovstvi #evropy