Korejský hokejový brankář v Česku: Matt Dalton jako klíčová postava korejského hokeje

Korejský hokejový brankář v Česku se nejvýrazněji zapsal do povědomí prostřednictvím Matta Daltona. Kanadský rodák se stal jednou z nejdůležitějších postav jihokorejské reprezentace, za kterou nastoupil po splnění podmínek pro naturalizaci, a opakovaně ukázal svou kvalitu také proti českému národnímu týmu.

Dalton zaujal zejména na olympijském turnaji, kde Jižní Korea podlehla Česku těsně 1:2, a české hokejisty dlouho držel v nejistotě. Jeho výkon ocenili Pavel Francouz, Jaroslav Nedvěd i další čeští hokejoví představitelé, kteří zdůrazňovali, že korejský brankář byl hlavním důvodem, proč favorit nedokázal zvítězit výraznějším rozdílem.

Matt Dalton a jeho cesta do Jižní Koreje

Brankář Matt Dalton pro deník The London Free Press přidal: „Většina lidí z Clintonu, odkud pocházím, neví, kde Korea leží. Já jsem nebyl výjimkou.“ Dalton a spol. proto zpočátku netušili, co lze v daleké zemi očekávat.

Podobný osud potkal několik hokejistů zpoza Atlantiku. Dres korejského národního týmu obléká na olympiádě šest Kanaďanů a jeden Američan. Dohromady tvoří takřka třetinu mančaftu.

Minimálně někteří z nich přitom dřív nevěděli, kde Jižní Korea leží. „Když jste mladí, netušíte, že taková země vůbec existuje,“ přiznal listu The Washington Post útočník Mike Testwuide.

O tamních hokejistech ale zřejmě neměli vysoké mínění. Stačil pohled do žebříčku IIHF, kde Jižní Korea léta trčí ve třetí desítce. Korejský hokej však postupně prošel výrazným vývojem a zahraniční hráči se stali důležitou součástí jeho růstu.

Podmínky pro reprezentaci Jižní Koreje

Aby hokejista z ciziny mohl reprezentovat Jižní Koreu, musí alespoň dva roky hrát za tamní klub. Cesta k novému občanství pak vede přes různé instituce včetně ministerstva spravedlnosti.

Všichni zájemci nakonec musí zvládnout test a zazpívat národní hymnu. „Když jsem poprvé hrál za Koreu, cítil jsem se trochu trapně, ale pak jsem si zvykl. Teď mi to přijde úplně normální,“ podotýká Dalton.

„Považujeme je za Korejce,“ hovoří o parťácích ze zámoří bek Yeong Jun Seo. „Jedí korejské jídlo, poslouchají korejskou hudbu. Jsme prostě jeden tým.“

Zpočátku však sbližování nešlo úplně hladce. „Rád bych řekl, že ano, ale ve skutečnosti chvíli trvalo, než jsme si získali důvěru spoluhráčů,“ prozradil Dalton agentuře AP.

Zámořští hokejisté museli splynout s jinou kulturou. „Hodně lidí si myslí, že je to superdivné a že my cizinci nejsme s týmem spojení, ale to není pravda,“ tvrdí útočník Testwuide. „Cítím, že jsme jedna rodina.“

„Lidé v Koreji jsou dost vlídní,“ pokračuje brankář z Kanady. „Z devadesáti procent je tady všechno v pohodě. Vždycky máte někoho s odlišným názorem, ale realita je taková, že reprezentaci pomáháme. Navíc si nás nevybrali z NHL, takže to není nefér nebo tak něco. Jsme jen část skládačky. Snažíme se zapadnout a pomoct týmu.“

Daltonova role v korejském týmu

Forvardovi Michaelu Swiftovi otevřel oči první trénink v High1, klubu z předměstí Soulu. „Nemohl jsem uvěřit, jak jsou ostatní rychlí,“ přiznal stanici CBC. „Říkal jsem si, že s nimi ani nemůžu hrát, protože po ledě doslova létali. Byl jsem v šoku.“

Korejci zároveň překypují pracovitostí. Když ale mají v rychlosti něco vymyslet, na špičku ztrácejí. Reprezentaci navíc chybí zkušenosti.

Daltonův význam spočíval nejen v samotných zákrocích, ale také ve zkušenostech, které do korejského mužstva přinesl. Jižní Korea se dlouhodobě snažila vyrovnat tradičním hokejovým zemím a kvalitní brankář jí poskytoval potřebnou stabilitu v zápasech proti silnějším soupeřům.

„Proti nám teď hráli to, co se všeobecně očekávalo. Tedy s nadšením, dobrým systémem a pohybem, v brance měli výborného Matta Daltona. Čekal jsem, že mu dáme víc gólů. Ale hlavní je vítězství,“ konstatuje Nedvěv po premiéře českého národního týmu na olympijském turnaji.

„Jejich gólman je fakt kvalitní. Potvrdil to v létě na kempu u nás i teď na olympiádě,“ pokračuje.

Olympijský zápas Korea-Česko 1:2

Česká hokejová reprezentace nevstoupila do olympijského hokejového turnaje šťastně. Národní tým sice porazil domácí Jižní Koreu 2:1, hubený výsledek proti outsiderovi skupiny je ale zklamáním.

Trenér Josef Jandač před zápasem upozorňoval na kvality domácího celku, zároveň ale zdůrazňoval, že vítězství je povinnost. Korejští hokejisté favorita přesto zaskočili výborným pohybem a neutuchající bojovností.

„Soupeř byl těžký, musím před Korejci smeknout. Odehráli výborný zápas, měli jsme to s nimi těžké. Hráli dobře do obrany, nepouštěli nás moc do šancí. Mají také skvělého gólmana,“ ocenil v rozhovoru pro ČT výkon domácích brankář Pavel Francouz.

Korejci do první třetiny rozhodně nevstoupili jako parta nazdárků. Naopak - už ve 4. minutě musel Francouz likvidovat velkou šanci Sang-Wook Kima, kterého česká obrana nechala zcela osamoceného v prostoru mezi kruhy.

O čtyři minuty později bylo ještě hůře. Domácí hráči vjeli do útočného pásma a rozjetý Min Ho-Cho přesným švihem přes bránícího hráče prostřelil Francouze. Korejci na ledě i v publiku jásali, outsider senzačně vedl.

Až po této úvodní fanfáře se začal favorit probouzet. Nejdřív v obrovské šanci před odkrytou korejskou klecí selhal Roman Červenka, pak byl ale vyloučen jeden z Korejců a přesilovku ve 12. minutě zužitkoval Jan Kovář.

Před brankou šikovně usměrnil povedenou přihrávku Michala Řepíka. Chvíli nato český tým ukázal, že zvládá i hru v oslabení.

Při vyloučení Lukáše Radila na sebe znovu upozornil Řepík, který za záda chybujícího brankáře Matta Daltona dorazil vlastní střelu. Asistenci na druhé české trefě si připsal i gólman Francouz.

„Nebylo to příjemné, rychle jsme prohrávali. Nikdo ale nepropadal panice, drželi jsme se své hry a nakonec jsme to zvládli,“ oddechl si po zápase Francouz.

Výkon korejského brankáře během utkání

Ve druhé třetině měli Češi převahu, ale nijak drtivou. Ve hře národního týmu bylo až příliš nepřesností, energií nabití Korejci navíc snaživě bránili.

A dokázali i zahrozit - Francouz měl napilno hlavně během přesilovky domácích při vyloučení Jakuba Nakládala. Na druhé straně kluziště zářil gólman Dalton.

Postupně se před ním sami ocitli Nakládal, Martin Erat a znovu Červenka, rodák z Kanady v korejské brance ovšem odolával. Přišly i další nadějné šance, ale uklidňující třetí gól ne a ne padnout.

I v úvodu třetí dvacetiminutovky drželi Korejci zuby nehty krok, český tlak minutu po minutě přesto sílil. Červenka v přesilovce trefil tyčku, spoustu střel domácí zblokovali.

Národní tým však zároveň často zbytečně kombinoval, místo aby se důrazněji tlačil do zakončení. Pět minut před koncem se sám na Daltona řítil aktivní Červenka, znovu ale neuspěl.

S přibývajícím časem rostla i nervozita na českých hokejkách. Naopak domácí celek cítil, že senzace je blízko, a v závěru několikrát nebezpečně zahrozil.

Když ale Francouz v poslední sekundě vyrazil korejskou střelu při power play, bylo jasné, že favorit přece jen zvítězí. Na žádné velké oslavy to ale nebylo - proti Kanadě a Švýcarsku budou muset Češi výrazně přidat.

Korea - Česko 1:2 (1:2, 0:0, 0:0)

Branky a nahrávky: 8. Čo Min-ho (Radunske, Swift) - 12. Jan Kovář (Řepík, Sekáč), 17. Řepík (Birner, Francouz). Rozhodčí: Lemelin (USA), Öhlund - Pihlblad (oba Švédsko), Suominen (Finsko). Vyloučení: 3:4. Využití: 0:1. Oslabení: 0:1. Diváci: 6025.

Proč Česko nevyhrálo výrazněji

Češi soka výrazně přestříleli (40:18), jenomže další branky už nepadly. Šancí se přitom našlo dost.

„Chtělo by to větší důraz v zakončení. Málo to rveme do brány, pořád se snažíme dávat si puky na stříbrném podnose a kombinujeme všelijakými žabičkami. Což vytýkáme i hráčům v klubu.

Nemáme v povaze jednoduchost a přísnost před bránou, tohle by byl zrovna proti Koreji recept, jak odskočit a hrát víc v klidu. Jejich gólman je fakt kvalitní.“

Čeští hokejisté mohli a měli přidat víc branek, zápas by pak nebyl tak dramatický. „To je pravda, ale počítají se tři body a vítězství. První utkání na turnaji není nikdy snadné, teď to mají kluci za sebou.“

„Korejci hráli kvalitní defenzivu, byli silní v soubojích. Když v takovém utkání nepřidáme hladové zakončení a pořádný důraz do brány, góly nepřicházejí. Zápas byl tím pádem otevřený až do konce,“ povídá.

Vývoj korejského hokeje

Asijský hokejový trpaslík poprvé postoupil do elitní skupiny mistrovství světa teprve loni. Velký podíl na tom měl trenér Jim Paek, rodák ze Soulu, který ale vyrůstal v zámoří.

Pittsubrghu dokonce pomohl jako obránce ke dvěma Stanley Cupům. Paek dlouhodobě hlásá, že každé klání chce vyhrát a na olympiádě cílí na zlato.

Realita ale bude jiná. „Jsme obrovští outsideři,“ přiznává gólman Dalton. „Celý svět to ví.“ V generálce na turnaj pod pěti kruhy podlehla Jižní Korea Rusku 1:8.

Za celou sezonu porazila jen pražskou Spartu a Kazachstán. Přesto dokázala proti českému týmu odehrát vyrovnaný zápas a díky kvalitní defenzivě, pohybu a brankáři udržela rozdíl jediného gólu.

V letech 2005 až 2007 válel za tým Anyang Halla Jaroslav Nedvěd, díky tomu velmi dobře poznal korejský hokej. Tehdy byla tamní reprezentace v nižší divizi mistrovství světa, od té doby ale její hokejisté udělali velký pokrok.

Sparťanský trenér duel pozorně sledoval, dopředu tušil, že to pro Jandačův výběr nebude nijak snadný úkol. „Korejce známe, byli u nás loni v létě na kempu. Porazili jsme je také 2:1 a sklidili za to kritiku. Opravdu ale nejsou špatní,“ zmiňuje.

„Když já byl v Koreji, měli jeden dobrý tým a jeden špatný. Teď Korejci disponují dvěma kvalitními mužstvy, další je navíc vojenské. Jde o jakousi obdobu naší Dukly, hráči tam odcházejí plnit vojenskou službu.“

„Kdysi to nebylo, za mého působení třeba musel náš nejlepší střelec na vojnu a hokej nehrál. Po návratu byl logicky poloviční,“ zmiňuje.

Korejský hokej ušel pořádný kus cesty kupředu. Tamní reprezentace se na olympiádu chystala dlouho, teď ukázala, že umí kousat.

„Místní hráči jsou viditelně lepší než za mých dob, ale upřímně - ti nejkvalitnější pocházejí z Kanady nebo Ameriky. Na druhou stranu, hokej si v zemi určitě získal dost velkou podporu fanoušků,“ doplňuje Nedvěd.

„Když já hrával Asijskou ligu, chodili na nás hodně Američané, kteří tam učili angličtinu. Nebo zahraniční zaměstnanci místních velkých firem. Zlákali kolegy a kamarády, dali si párek a pivo. Místní to oslovilo, postupně se přidávali další.“

„Na zápasech jsme měli pravidelně tři tisíce lidí. Korejský nároďák se zvedl, loni postoupil do elitní skupiny mistrovství světa. Velkým motorem byla ale především olympiáda, na níž se Korejci chystali velmi pečlivě,“ doplňuje Nedvěd.

Další zápas Česka proti Koreji

Matěj Kovář zapsal čtyři zákroky, nejvíc ze všech na hřišti, a přesto odcházel jako poražený. Česko na úvod MS 2026 padlo s Koreou 1:2.

12. června 2026, Mercedes-Benz Stadium v Atlantě. Kovář leží na trávníku, obličej zabořený do rukavic. Před chvílí mu O Se-hun poslal míč do sítě a korejská lavička explodovala.

Brankář, který celý večer maskoval problémy českého středu hřiště, se najednou díval na výsledkovou tabuli, která jeho zákroky smazala dvěma góly za třináct minut.

„Úspěšné zákroky nakonec nebyly důležité. Převládá zklamání,“ řekl po zápase na webu FAČR.

Čtyři zákroky, které držely Česko ve hře

Už v první půli musel český brankář řešit věci, které neměly dojít až k němu. Kang-in Lee se dostal k zakončení z hranice šestnáctky a Kovář jeho ránu vyrazil.

Po přestávce přišel dvojzákrok, který patřil k momentům zápasu: nejdřív zblízka zastavil Hwang In-beoma, vzápětí dorážku Česung Leeho.

V 56. minutě pak rychlým vyběhnutím zastavil Sona, který se řítil sám na bránu. Čtyři zákroky proti šesti střelám na branku.

Na druhé straně Kim Sung-gju čelil čtyřem střelám a zapsal tři zákroky. Objemově i intenzitou měl Kovář těžší večer, a dlouho ho zvládal bravurně.

Kovářův výkon a problém české obrany

V 54. minutě Coufal hodil svůj typický dlouhý aut do vápna, Krejčí se hlavou trefil přesně a Česko vedlo 1:0. Na chvíli se zdálo, že plán funguje: bránit hluboko, spoléhat na standardky a Kovářovy reflexy.

Jenže Korea nepolevila. Držela míč 61,7 % času, nahrála si s přesností 468 úspěšných přihrávek proti českým 229 a vytvořila 14 šancí oproti třem českým.

Čísla mluví jasně: Česko v otevřené hře těžko získávalo kontrolu. Kovář sám po zápase pojmenoval klíčový problém: „Měli jsme obrovský problém získávat druhé míče. Po odrazech tam byl vždycky někdo z nich, často i Son.“

V 67. minutě přišel zlom. Hwang In-beom se v pokutovém území dostal mezi padající české hráče, zasekl si míč a zakončil přes blok do odkryté brány.

Kovář čekal střelu, Hwang situaci vyřešil chytřeji. Nebyla to klasická brankářská hrubka, selhal celý obranný blok, který nechal korejského záložníka pracovat v prostoru, kde by neměl mít čas ani na nádech.

O třináct minut později tentýž Hwang pronikl po pravé straně a nízkým centrem našel před brankou střídajícího Oha. Pohodlné zakončení, 2:1.

Česko sice ještě odpovědělo (Součkovi v 77. minutě nebyla uznána hlavička kvůli ofsajdu, šance měli Hložek i Sadílek), ale korejská obrana už vedení udržela.

Po závěrečném hvizdu se korejský tým fotil s fanoušky za brankou. Kovářův výkon přitom zůstal jedním z nejvýraznějších individuálních výkonů utkání, přestože český tým odešel bez bodu.

Postavení Česka ve skupině

Po prvním kole skupiny A vypadá pořadí takto: Mexiko má tři body a skóre 2:0, Korea tři body a skóre 2:1, Česko nula bodů a skóre 1:2, JAR nula bodů a skóre 0:2.

Mexiko porazilo Jihoafrickou republiku 2:0 góly Quiñonese a Jiméneze. Pro Česko to znamená, že druhý zápas proti JAR ve čtvrtek 18. června v Atlantě (18:00 SELČ) není jen o opravě dojmu, je to přímý boj o přežití ve skupině.

Podle formátu MS 2026 postupují dva nejlepší týmy ze skupiny a osm nejlepších ze třetích míst. Reálně Česko potřebuje čtyři body ze zbývajících dvou zápasů; tři by znamenaly závislost na skóre a výsledcích ostatních skupin.

Brankář jako obraz síly korejského týmu

Trenér Koubek po zápase připustil, že pravděpodobně vyhrál lepší tým. Data mu dávají za pravdu. Korea převálcovala Česko v držení, přihrávkách, šancích i sběru odražených míčů.

Kovář dlouho důsledky téhle nerovnováhy zachraňoval, a právě proto jeho jméno rezonuje víc než jméno kohokoli jiného na hřišti.

Podle nás je ale fér říct, že „zaváhání“ z titulkových řádků nepatří jednomu muži v rukavicích. Patří týmu, který po vedoucím gólu ztratil střed hřiště a nedokázal si ho vzít zpátky.

Kovář teď potřebuje, aby mu spoluhráči příště vrátili to, co jim celý večer dával on, šanci vyhrát.

tags: #hokejovy #brankar #korea #v #cesku